Pravidla pro diskusní fóra na webových stránkách České inspekce životního prostředí

Provozovatelem diskusních fór (dále jen "DF") je Česká inspekce životního prostředí. Vyhrazuje si právo odstranit příspěvky vulgární, urážlivé, rasistické, obsahující komerční sdělení, reklamu (webové stránky, telefony, inzeráty, atd.), dále příspěvky nabádající k nezákonnému jednání či jakkoliv porušující platné právní normy ČR či obecné etické normy. Rozhodnutí o odstranění příspěvku není provozovatel povinen jakkoliv zdůvodňovat.

 

Téma Řadit podle data
Obsahuje text:

Vložit otázku do tohoto tématu

*
*
*
 

*
Přílohy jsou určeny pouze pro administrátora webových stránek, na veřejné části webu nebudou zobrazeny.


Otázky k tomuto tématu


1 2 3 4 5  další 
  • Otázka: Ochrana spodních vod (Jaroslav Ryšavý 17.09.2021 9:21) – Obecné téma
    V ulici Palackého v Dobřichovicích při výstavbě nového investičního objektu dochází pomocí tří výkonných čerpadel k několika měsíčnímu masivního vyčerpávání spodních vod a jejich vylévání do veřejné kanalizace.
    Můžete prosím prošetřit , kde získal investor k tomuto činu povolení a zda nedošlo k porušení zákona o ochraně spodních vod?
    • Otázka: Splašky v potoce (Radek 02.09.2021 14:40) – Obecné téma
      obrý den,
      měl bych dotaz, kanalizační trubkou (možná je to trubka na povrchovou - dešťovou vodu) je do potoka vypouštěna splašková voda. Soudím podle toho, že potok ze plný vlhčených ubrousků a často je vidět na drobné kousky potrhaný toaletní papír,damské potřeby, pěna atd. Zdroj je určitě uvedená trubka, dle kanalizační sítě by měla patřit SČVK. Předpokládám, že splašky vypouští fyzická osoba(jestli je podnikající nevím), ale kanalizaci vlastní právnická osoba. Lze v tomto případě podat podnět na ČIŽP? Děkuji za odpověď. Fotky nelze přidat, systém hlásí to chybu...
      • Odpověď: (Skružná 03.09.2021 10:30)

        Dobrý den,
        podnět můžete podat na ČIŽP nebo i na místně příslušný vodoprávní úřad. V každém případě je nutné označit lokalitu (minimálně obec), kde dochází k uvedenému vypouštění odpadních vod.

    • Otázka: Likvidace zdechlin (Petr Starý 01.09.2021 14:03) – Obecné téma
      Dobrý den,

      prosím o odpověď na dotaz, jakým způsobem je nutno nakládat s nalezenými ostatky divoké zvěře, pokud se tyto nachází na meziskládce odpadu? (skládka fungující jako dočasná pro účel rychlé likvidace odpadů vzniklých v souvislosti s tornádem 24.6.2021)

      Děkuji
      • Odpověď: (Skružná 02.09.2021 10:10)
        Dobrý den, 
        Česká inspekce životního prostředí nemá ve své kompetenci řešit uhynulá zvířata. Doporučujeme Vám  obrátit se na Státní veterinární správu.
    • Otázka: Ukládání bioodpadu (Jiří 22.08.2021 21:45) – Obecné téma
      Dobrý den,
      Zemědělec v naší obci pěstuje různé druhy zeleniny, které rovnou prodává nebo dále zpracovává. Jednak zeleninu 2.jakosti, která není vhodná na prodej, ale i "odpad" v výroby jako jsou vyloupané papriky, cukety, neprodané kysané zelí vyváží za dědinu na pole v období od května do listopadu. Zelenina zde hnije a zkvašená voda teče dál do polí. V hromadách zeleniny jsou navíc pět lahve, igelity od rukavic apod. Chci se zeptat jestli má na takovéto jednání právo? Máme asi 100metrů od skládky vinohrad a mít v takové blízkosti skládku je hrozný. Děkuji
      • Odpověď: (Skružná 06.09.2021 10:59)

        Dobrý den,
        pokud zemědělec některé suroviny dále nevyužije (jak píšete různé druhy zeleniny nebo dále nevyužitelné suroviny z výroby), má povinnosti původce odpadů, které mu vyplývají ze zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Konkrétně má povinnost odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem předat do zařízení určeného k nakládání s odpady, dále má povinnost nakládat s odpadem tak, aby jej zabezpečil před únikem nebo aby nedošlo k jeho znehodnocení a v neposlední řadě má povinnost soustřeďovat odpady odděleně. V případě, že tedy zemědělec své povinnosti neplní, dopouští se porušení tohoto zákona. Vyvážení odpadů, ze kterých vyluhovaná voda vytéká na pole, je z hlediska zákona o vodách nepřípustné.  V tomto případě se jedná o látky závadné vodám, které by neměly téci dál do polí (např. až do vod povrchových) nebo se i vsakovat do vod podzemních. Ukládání závadných látek musí být zabezpečeno tak, aby  výluhy byly vodohospodářsky zabezpečeny (např. složiště s havarijním plánem) před únikem do životního prostředí.

    • Otázka: Postříky (Tobiáš 20.08.2021 12:22) – Obecné téma
      Dobrý den,
      potřeboval bych se obrátit na vás. Bydlím v obci kde je několik zemědělců. Jeden z nich vlastní pár pozemků hlavně kvůli dotacím a vlastně nic víc ho nezajímá. O své pozemky se vlastně skoro nestará, pomalu z nich dělá skládky, ale tenhle rok zachází ještě dál. Na jednom z jeho pozemků, kde je jenom louka stříká nějaký typ pesticidů. Po postříkání louka zežloutne a uschne a několik týdnů na ni nic neroste. Mám dokonce fotku jak stříká a fotky ze zničeného pozemku. Chtěl bych se zeptat, zda je tohle všechno v pořádku nebo nikoliv, děkuji. Hezký den.
      • Odpověď: (Ovečka 24.08.2021 13:01)

        Zdravím, louka je součástí zemědělského půdního fondu (ZPF) a tedy podléhá ochraně dle zákona o ZPF.  Podle tohoto zákona se na pozemcích ZPF mohou používat pouze schválené a registrované přípravky v souladu s jejich návodem k použití. Aby orgány státní správy mohly prošetřit, zda byl použit přípravek v souladu s právními předpisy, je třeba doplnit konkrétní lokalitu (nejlépe parcelní číslo a katastrální území), kde k aplikaci došlo. V případech, kdy  kdy by inspekce nebyla k prošetření podnětu kompetentní,  postoupí podání příslušnému správnímu orgánu.

    • Otázka: emisní třídy lokálních topidel (M.Klocperk 18.08.2021 11:01) – Obecné téma
      Dobrý den, vytápím svůj RD krbem s teplovodní vložkou. Rád bych věděl, zda na tento typ topidla se vztahuje potenciální zákaz provozování od 9/2022, v závislosti na jeho emisní třídě. Dovozce není schopen udat emisní třídu tohoto výrobku - krbové vložky, a argumentuje, že krb není kotlem na tuhá paliva ve smyslu zmíněné regulace. Děkuji za objasnění.
      • Odpověď: (Skružná 24.08.2021 15:06)
        Dobrý den,záměrem zákonodárce bylo vyřadit z provozu staré spalovací zdroje na tuhá paliva s nízkou účinností spalování. Cílem je nahradit je novými plynovými kotli, tepelnými čerpadly nebo zplyňovacími kotli na tuhá paliva s nižší spotřebou paliva a tím nižšími emisemi. V současné době je možné provozovat kotle s emisní třídou 3 a vyšší.Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší na tuto výměnu stanovil dobu 10 let. Podle § 41 odst. 16 zákona je možné staré spalovací zdroje používat do 1. září 2022.Zákon č. 01/2012 Sb. o ochraně ovzduší stanovuje podmínky, za kterých je možné provozovat zdroje na pevná paliva ve spojení s teplovodní soustavou i po uvedeném datu. Tyto podmínky jsou uvedeny v § 17 odst. 1 písm. g): „Provozovat spalovací stacionární zdroj na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a který není navržen rovněž pro přímé vytápění místa instalace, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k tomuto zákonu“. ČIŽP však kompetenčně nepřísluší výklad zákonů a proto Vám v daném doporučujeme obrátit se na Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší, které je gestorem zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší.
    • Otázka: Pokutování za chybějící závadnou látku v platném havarijním plánu - upřesnění odpovědi (Josef Beneš 30.07.2021 12:28) – Obecné téma
      Dobrý den.
      Mockrát děkujeme za rychlou a obsažnou odpověď. Chápeme tedy dobře sdělené, na což směřovala i vznesená otázka, zřejmě nejednoznačně položená, že pokud uživateli závadných látek chybí v platném havarijním plánu jedna závadná látka, se kterou zachází ve větším rozsahu nebo zacházení s ní je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody (vyh. č. 450/2005 Sb. , § 2) , může kontrolní orgán tuto skutečnost pokutovat dle vodního zákona, § 125 g, odst.2, písm. a) - za zacházení se závadnými látkami bez schváleného havarijního plánu ?
      Omlouváme se, že naše otázka je vznášena v obecné rovině. Náš dotaz směřuje spíše do budoucna, kdy by se mohl vyskytnout další případ a problém s jinou nalezenou a z hlediska nebezpečnosti zařazenou závadnou látkou.
      Přejeme hezký den a příjemné prožití dovolené.
      S pozdravem
      Josef Beneš – ČEVAK a.s.
      • Odpověď: (Ovečka 06.08.2021 12:35)

        Dobrý den. Jak jsme Vám sdělili již v odpovědi na minule podaný dotaz, v havarijním plánu by měly být uvedeny všechny závadné látky, se kterými uživatel manipuluje ve větším rozsahu nebo je s nimi spojeno zvýšené nebezpečí pro vody. Proto vyhláška č. 450/2005 Sb.  požaduje, aby se havarijní plány v případě změněných podmínek aktualizovaly, a to v termínu do  jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu.

        Pokud uživateli závadných látek chybí v platném havarijním plánu jedna závadná látka, se kterou zachází ve větším rozsahu nebo zacházení s ní je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo pozemní vody, pak  kontrolní orgán zkoumá při kontrole, zda uživatel plnil všechny zákonné povinnosti (včetně požadavků vyplývajících z vyhlášky č. 450/2005 Sb.). Pokud kontrolní orgán zjistí porušení zákonných povinností (kterým může být i pozdní aktualizace havarijního plánu, tedy po více než jednom měsíci od zahájení nakládání s konkrétní látkou závadnou vodám), tak tento přestupek po provedeném  řízení může sankcionovat jako  zacházení se závadnou látkou bez schváleného havarijního plánu.
        V příkazním nebo přestupkovém řízení pak musí být sankce řádně odůvodněna s uvedením dalších podrobností, které zde s ohledem na obecně položenou otázku a neuvedení konkrétního případu nelze rozvádět.

        Opakujeme, že  vyžadování schváleného havarijního plánu pro všechny závadné látky, se kterými uživatel zachází ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je  legitimním  požadavkem kontrolního orgánu.  

    • Otázka: Znečištění ovzduší mikročásticemi (Tkadlec 14.07.2021 16:13) – Obecné téma
      Je možné volně bez odsávání prachu brousit ručními elektrickými bruskami dřevěné obložení domu? Najatá firma brousí dřevěné obložení domu (cca 100m2) a generuje mraky prachu, který se usazuje všude okolo. Nevztahuje se na to nějaké omezení. Vždyť je to jasné znečištění životního prostředí mikročásticemi.
      • Odpověď: (Skružná 16.07.2021 12:21)

        Dobrý den, 
        Česká inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) ve své kompetenci řeší pouze stacionární zdroje stanovené zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Stacionárním zdrojem ve smyslu tohoto zákona není činnost, jež popisujete ve svém dotazu. Doporučujeme Vám se obrátit na příslušný stavební úřad.

    • Otázka: Dovoz musli (Drahus 10.07.2021 21:50) – Obecné téma
      Dobry den, lze vyvazet musle a ulity z Bulharska, aniz by hrozila pokuta? Dekuji
      • Odpověď: (Skružná 14.07.2021 14:00)

        Posouzení podmínek vývozu schránek měkkýšů přes bulharskou hranici není v kompetenci České inspekce životního prostředí, nýbrž příslušných orgánů země původu. Dovoz ulit mořských měkkýšů, žijících v Bulharsku, do ČR není z pohledu našich zákonů na ochranu přírody a druhů nijak omezen. Dovoz následujících sladkovodních druhů měkkýšů, žijících na území Bulharska, které jsou současně v ČR chráněné zákonem č. 114/1992 Sb., není možný bez výjimky vydané podle § 56 tohoto zákona: svinutec tenký (Anisus vorticulus), velevrub malířský (Unio pictorum), škeble rybničná (Anodonta cygnea) a velevrub tupý (Unio crassus).

    • Otázka: Eroze půdy (Saitz 07.07.2021 23:51) – Obecné téma
      Dobrý den,
      přes 20 let pěstuje na sousedním svažitém pozemku místní zemědělec kukuřici. Celá agrotechnika po spádnici. Několikrát za sezónu je po dešti splavována zemina přes můj pozemek a do místního rybníku. Došlo k odplavení ornice a na poli je již jen jíl. Na veškeré výzvy majitel nereaguje, obec to prý nemá v kompetenci. Majitel při tom bere dotace mimo jiné na plochu a přitom nedodržuje zásady pěstování plodin na pozemcích SEO. Kdo řeší tyto případy pěstování širokorozchodných plodin na svažitých pozemcích? Přikládám snímky poslední záplavy a spádu pole.
      Děkuji
      Saitz
      • Odpověď: (Skružná 09.07.2021 9:19)

        Dobrý den,
        Váš dotaz směřuje do oblasti zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Popisuje nejčastější formu vodní eroze na zemědělsky využívaných pozemcích. Kompetentním orgánem je v případě eroze místně příslušný úřad obce s rozšířenou působností.



    Zveřejněno: 08.10.2014 –Admin Administrator ; Přečteno 102675 x
    Vytisknout