listopad 08

LISTOPAD

11/2008

Měční přehled projednávané legislativy ES

- životní prostředí

Udržitelná spotřeba a výroba

Popis problematiky

Dne 16.7. 2008 Evropská komise schválila balíček dokumentů týkající se udržitelné spotřeby a výroby. Existuje rada politik pro zvýšení energetických a environmentálních vlastností produktů v celém životním cyklu, propagaci a stimulaci poptávky po šetrnějších výrobcích a výrobních technologiích a pomoci spotřebitelům při správném výběru. Stávající dobrovolné i regulatorní nástroje nejsou dostatečně navzájem propojeny, fragmentované národní a regionální iniciativy tak často vysílají výrobcům rozporné signály, a tím znemožňují využití celého potenciálu vnitrního trhu EU. Z tohoto důvodu je nezbytné vytvořit nový integrovaný akční plán, který by zahrnoval následující aktivity:

• rozšíření Směrnice o eko-designu (Eco-Design Directive) na všechny energeticky významné výrobky a zahrnutí dalších aspektů životního cyklu produktů;

• rozšíření Směrnice o energetickém štítkování (Energy Labelling Directive), tj. systému značení, který zákazníkům podá informaci o energetickém nebo environmentálním chování produktů;

• stanovení harmonizovaných podkladů pro veřejné zakázky pomocí energetických a environmentálních kritérií;

• další aktivity na podporu „chytřejší“ (smarter) spotřeby, „ozeleňování“ výroby a dodavatelských řetězců, zvyšování povědomí zákazníků.

Ecolabel Návrh revize nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 o revizi systému udělování eko-značky Společenství

Popis problematiky

Dne 16.07. 2008 schválila Evropská komise návrh revize nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 o revizi systému udělování eko-značky Společenství (The Flower), a to jako součást balíčku dokumentu k udržitelné spotřebě a výrobě. Povinnost revidovat současné Nařízení (č. 1980/2000) je v něm samotném přímo zakotvena. Dle článku 20 byly práce na revizi započaty již před 24. zářím 2005, a to na základě zkušeností získaných v průběhu jeho činnosti resp. studie zadanou Evropskou komisí s cílem vytipovat nejslabší místa programu The Flower jež jsou největší překážkou v jeho rozvoji. Evropská komise chce navrženými změnami dosáhnout především snížením byrokratických procesů, resp. zrychlením „nebyrokratických“ (např. technickývývoj směrnic) jak během tvorby kritérií, tak při žádostech o ekoznačku pro jednotlivé produkty.

Hlavní změny oproti současné situaci: o přeměna ze systému „certifikace“, kdy dochází k ověřování před udělením ekoznačky, na systém „registrace“, kdy k ověření dochází následně. Jde spíše o psychologickou změnu. Nedojde ke snížení požadavku, ale žadatel o ekoznačku nebude muset prokazovat vlastnosti produktu před žádostí, ale až po registraci. Na ověření budou mít kompetentní orgány max. dva měsíce. Pojistkou proti matení spotřebitele bude zdržení práva užívat logo do doby, než budou ověřeny vlastnosti produktu;

o přeměnou prochází i systém poplatku. Došlo ke snížení registračního poplatku, jeho maximální výše by měla po revizi být 200 Euro. Slevy pro podniky s ISO 14001 a EMAS resp. malé a středí podniky zůstanou zachovány. Roční poplatky byly zcela zrušeny;

o při tvorbě nových kritérií bude posílena pozice průmyslu i spotřebitelských svazů či jiných nevládních organizací – navržení produktové skupiny a následná tvorba kritérií (doposud bylo v kompetenci pouze členských státu EU), nicméně vše bude probíhat v rámci Evropského výboru pro ekoznačení (EUEB). Konečné rozhodnutí zůstane plně v kompetenci členských státu – Regulatory Committee;

o v případě existence kritérií pro danou produktovou skupinu v jiném programu ekoznačení, mohou být kritéria pro „The Flower“ přejata ve zrychleném režimu (dohoda EUEB). Naopak pokud bude existovat produktová skupina v rámci programu „The Flower“ a národní programy takovou produktovou skupinu nebudou obsahovat, mohou následně tuto produktovou skupinu přijmout pouze s kritérii pro „The Flower“ či přísnějšími;

o plánovaný „přezkum“ kompetentních orgánů proběhne pomocí dotazníku Evropské komise, které tyto instituce po vyplnění zašlou zpět a Komise následně tyto dotazníky poskytne ostatním kompetentním orgánům a veřejnosti;

v neposlední řadě bude zvýšen důraz na „marketing“, např. možnost čerpat peníze z fondu EU na propagaci ekoznačení.

Vývoj jednání

Na pracovní skupině pro životní prostředí v Radě probíhaly podrobné diskuze členských státu k jednotlivým článkům návrhu. Hlavní problémy návrhu je možno již nyní definovat v rámci několika okruhů. Jsou jimi otázka verifikací, poplatku, rozsahu návrhu a užití značky. Nejdiskutabilnějšími body návrhu byla otázka rozšíření rámce ekoznačky na potraviny a poplatky. V první otázce se jeví jako možné řešení podmínění rozšíření rámce na potraviny studií Evropské komise, která by jasně vyvrátila obavy členských státu, jež se bojí matení spotřebitele a konkurence se systémem značení organických produktů. Tato studie a zároveň rozšíření rámce by byla následně schválena dle komitologického procesu. Pozice zúčastněných stran k poplatkům jsou také dosti rozdílné. Evropská komise a Evropský parlament prosazují poplatky co nejnižší. V opozici jsou některé členské státy, které poukazují především na nutnost pokrytí administrativních nákladů spojených s chodem programu ekoznačení včetne kontroly splnění kritérií jednotlivými žadateli.

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=en&DosId=197263

EMAS

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o dobrovolné účasti organizací v programu Společenství pro systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)

Popis problematiky

Program Společenství pro systém řízení podniků a auditů z hlediska ochrany životního prostředí (dále jen „EMAS“) představuje aktivní přístup podniků ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadu svých činností na životní prostředí.

EMAS byl původně zřízen v roce 1993 a byl změněn v roce 2001 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditů z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) , jež je v současné době v platnosti. Evropská komise zveřejnila návrh revize nařízení Rady (ES) č. 761/2001 týkající se EMAS dne 16.července 2008 jako součást balíčku k udržitelné spotřebě a výrobě.

Cílem revize stávajícího nařízení Rady (ES) č. 761/2001 je posílit systém zvýšením jeho účinnosti a jeho přitažlivosti pro organizace. Navrhované změny se zaměřují na podstatu návrhu a zvláštní pozornost je věnována potřebám malých organizací (malých a středních podniků a malých orgánů veřejné moci), institucionálnímu uspořádání (vč. zjednodušení administrativních procedur) a spojitosti s ostatními nástroji politiky Společenství. Základní požadavky kladené na organizace, které chtějí systém využívat, zůstávají v návrhu nového nařízení stejné jako v původním Nařízení č. 761/2001.

Vývoj jednání Na pracovní skupině bylo zahájeno projednávání návrhu EMAS. Návrh byl nejdříve prezentován Evropskou komisí, byl přednesen plán projednávání návrhu (počítá se s shodou v 1. čtením za CZ PRES) a následně členské státy prezentovaly své předběžné pozice k návrhu. Obecně delegace návrh a revizi podporují, vyskytuje se ovšem několik oblastí, kde se názory členských zemí, Evropského parlamentu a komise liší. Hlavní sporné body lze identifikovat v otázce:

a) Akreditace environmentálních ověřovatelů, tj. aby mohly státy použít i jiný způsob (licencování) a pokračovat tak ve stávajícím způsobu zabezpečení procedur EMAS + aby bylo možné licencovat fyzické osoby

b) Povinnosti členských států

c) Používání loga EMAS na výrobcích

d) Environmentální indikátory

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=en&DosId=197264

„Klimatickoenergetický balíček“

Legislativní balíček týkající se klimatu a energetiky EU ETS a Effort Sharing

Návrh revize směrnice 2003/87/ES o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS) a Návrh rozhodnutí o rozdělení úsilí k dosažení redukčních cílů emisí skleníkových plynů (ESD)

Popis problematiky

Návrh revize Směrnice vychází ze zkušeností získaných během prvního obchodovacího období (2005 – 2007) a za cíl má především zefektivnění Evropského systému emisního obchodování (EU ETS) jak z hlediska nákladové efektivnosti, tak z hlediska efektivnosti environmentální. Základní úpravy zahrnují působnost Směrnice (směrnice by měla nově zahrnovat i emise CO2 z petrochemického průmyslu a z výroby čpavku a hliníku. Její působnost by rovněž měla být rozšířena na emise dalších skleníkových plynů (N2O ci PFC, rozšíření se týká pouze emisí pocházejících ze stacionárních zdrojů sektoru chemické výroby). Naopak ze systému bude možné vyjmout malá spalovací zařízení, jejichž účast v ETS není efektivní. Harmonizace systému a zvýšení předvídatelnosti – navržen „strop“ emisí skleníkových plynů platný pro celou Evropskou unii.

Vývoj jednání Pracovní skupina projednala návrh rozhodnutí Rady, který dle FR PRES vyvažuje rovnováhu stanovisek členských zemí, návrh bude upraven dle komentáře FR PRES a některých návrhů delegací a bude předložen ke schválení Coreperu a nejbližšímu jednání kterékoli formace Rady EU. Výsledek jednání pracovní skupiny byl promítnut do upravené verze dokumentu, které byly předloženy na jednání Coreperu a začaly probíhat intenzivní vyjednávání s Evropským parlamentem formou neformálních trialogu. Diskuze s Evropským parlamentem se týkala hlavně otázek a článku, kde došlo na výboru ENVI k odhlasování odlišných pozic, nežli se zatím vyslovily členské státy na pracovních skupinách a Coreperu v Radě. Některé z přijatých kompromisních pozměňovacích návrhů EP umožňují více flexibility při dosahování celkového cíle EU pro snížení emisí CO2 o 20% do r. 2020, např. prostřednictvím:

-stanovení rezervy pro nově vstupující provozovatele

-vyřazení malých zařízení s vykázanými emisemi CO2 menšími než 25.000 t za rok

-přidělování volných povolenek pro výrobce elektřiny s ohledem na vytápění a chlazení, lokální vytápění a elektřinu vyráběnou z průmyslového tepla a použití odpadních plynů z výroby oceli (pozdější přidělení volných povolenek bude podmíněno splněním sektorově specifických benchmarků)

-zvýšení podílu povolenek alokovaných zdarma z 80 na 85% (tyto povolenky budou hlavně přínosem pro nevýrobce elektřiny)

-pro identifikaci sektoru náchylných k ohrožení únikem uhlíku („carbon leakage“) jsou navržena detailní kritéria hodnocení (v roce 2013 a v každém následujícím do roku 2020, v sektorech, které jsou náchylné k ohrožení únikem uhlíku, by měly být zdarma alokovány povolenky až do výše 100% z důvodu ochrany konkurenceschopnosti)

Další pozměňovací návrhy jsou oproti návrhu Komise přísnější například:

-stanovení pravidel pro využití výnosu z aukcí – dle EP 50% do mezinárodní fondu a 50% v rámci EU, přičemž by měla být alokována na opatření v oblasti boje proti změně klimatu

-definování přísnějších podmínek pro použití offsettingových mechanismu (až 500 miliónu povolenek (až 10 mld. EUR) by mělo být určeno na velké demonstrační projekty CCS (jak v rámci EU, tak ve třetích zemích)

-množství povolenek alokovaných zdarma pro oblast letectví je dále redukováno

V otázce citlivé pro ČR, a to otázce podílu aukcí v energetice, poslanci vyslovili podporu původnímu návrh EK a požadují plnou 100% aukci po roce 2013 (ČR naopak dosud prosazuje požadavek na postupný nárůst aukcí v sektoru energetiky).

Tyto body se staly hlavními při diskuzi mezi Radou, EP a Komisí s cílem dosáhnout shody pro uzavření 1. čtení běhěm prosince, která by měly být potvrzena na Radě ENVI, Radě TTE a Evropské Radě a poté odhlasována na plénu v Evropském parlamentu.

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=196654

CCS

Návrh směrnice o zachytávání a ukládání CO2 do geologického podloží (CCS)

Popis problematiky

Hlavním důvodem návrhu je vytvoření právního rámce pro rozvoj technologie CCS a posílení předpokladu pro dosažení dlouhodobého globálního cíle, jenž představuje emisní redukce k roku 2050 o 50% v porovnání s rokem 1990. K dosažení tohoto cíle již nestačí běžně využívané nástroje, jako například lepší energetická efektivnost a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie, ale například moderní technologie přávě typu CCS. Technologie Carbon Capture and Storage (CCS) je systematické ukládání oxidu uhličitého zachyceného při spalování nebo zpracování fosilních paliv do stabilních geologických formací a zabránění jeho zpětného uvolnění do atmosféry. Návrh této směrnice umožní zaměření se na bezpečnostní aspekty využití této technologie a odstranění regulatorních překážek, které brání širšímu využití CCS v EU. Prosazení CCS v širším měřítku by měl umožnit rozvoj a provoz demonstračních projektů, s významnějším komerčním nasazením se počítá až po roce 2020, kdy by plnění náročných emisních redukčních cílů mělo být bez využití CCS postupně nákladnější.

Vývoj jednání Výsledek jednání pracovní skupiny byl promítnut do upravené verze dokumentů, které byly předloženy na jednání Coreperu a začaly probíhat intenzivní vyjednávání s Evropským parlamentem formou neformálních trialogu. Diskuze s Evropským parlamentem se týkala hlavně otázek a článku, kde došlo na výboru ENVI k odhlasování odlišných pozic, nežli se zatím vyslovily členské státy na pracovních skupinách a Coreperu v Radě.

- Ze schválených pozměňovacích návrhů EP vyplývá především následující:

-od roku 2015 by nemělo být velkým elektrárnám povoleno produkovat více než 500 gramu oxidu uhličitého za kilowatt hodinu; ze závěru zprávy vyplývá, že by pro velké elektrárny v podstatě nebylo možné plnit emisní cíle bez technologie CCS, čímž by se stalo CCS v podstatě povinným.

-výbor ENVI již v dřívějším hlasování o revizi směrnice EU ETS uvedl technologii CCS jako jeden z nejdůležitějších nástrojů při snižování emisí skleníkových plynů. Výbor také odhlasoval návrh, aby ke spolufinancování 12 demonstračních projektů CCS bylo z rezervy pro nově vstupující provozovatele uvolněno až 10 mld. EUR

-CCS operátoři by měli zůstat i nadále zodpovědní za uskladnění na minimálně 50 let po jeho ukončení

-jsou stanoveny nové finanční mechanismy k pokrytí nákladů na monitoring a sloužící k nápravě potenciálního úniku uhlíku z úložišť. Změny jsou navrženy tak, aby vedly ke zmírnění existujících obav, kdo by pokrýval náklady za potencionální závazky. Tyto body se staly hlavními při diskuzi mezi Radou, EP a Komisí s cílem dosáhnout shody pro uzavření 1. čtení běhěm prosince, která by měly být potvrzena na Radě ENVI, Radě TTE a Evropské Radě a poté odhlasována na plénu v Evropském parlamentu.

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=196656

IPPC

Popis problematiky

Integrovaná prevence je na celoevropské úrovni zavedena směrnicí 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečiště. Nutnost revize směrnice IPPC byla zmíněna ve sděleních EK z let 2003 a 2005. Samotný proces revize směrnice započal v roce 2006 a byl ukončen v roce 2007. Jedním z hlavních úkolu revize mělo být snížení administrativní zátěže v souladu s principy „better regulation“ a zahrnutí tématických strategií. Návrh by měl lépe korespondovat s dalšími evropské předpisy, sjednotit postupy uplatňované v rámci povolování v EU, rozšířit působnost IPPC na další průmyslové činnosti a zahrnovat několik dalších samostatných směrnic, týkajících se velkých spalovacích zařízení, těkavých rozpouštědel, spalování odpadu a oxidu titaničitého (1999/13/ES, 2000/76/ES, 2001/80/ES, 78/176/EHS, 82/883/EHS, 92/112/EHS) Směrnice jsou včleněny do předmětného návrhu. Jejich rozsah je značne omezen zejména zrušením ustanovení, které jsou již pokryty obecnějšími ustanoveními vztahujícími se ke všem regulovaným zařízením. Nicméně např. emisní limity jsou ponechány (a zpřísněny proti stávajícímu stavu) jako tzv. minimální požadavky, které nelze v rámci povolovacího procesu nijak překročit. Zařízení regulované zahrnovanými směrnicemi jsou v naprosté většině případů také regulovány i stávající směrnicí IPPC a jejich požadavky jsou zahrnuty do příslušných integrovaných povolení – vzniká tedy nežádoucí zdvojení legislativy znepřehledňující orientaci v právních předpisech EU.

Dalším důvodem pro revizi jsou deklarované nedostatky stávajícího stavu implementace IPPC a možnosti jeho zlepšení, zejména se jedná o nedostatečnou aplikaci nejlepších dostupných technik (BAT), kvůli kterému tudíž nedochází k očekávaným efektum v oblasti zlepšení ŽP a veřejného zdraví. Ze stávající směrnice o integrované prevenci není rovněž zřejmý status referenčních dokumentů o BAT (BREF) a rozdílnou aplikací dochází k narušení vnitřního trhu. V rámci EU dochází k velkým rozdílům týkajících se přezkumu, kontroly a aktualizace vydaných povolení. Byly identifikovány rovněž četná zdvojení legislativy a nejasné formulace právního textu. Stávající směrnice IPPC nedostatečně korespondovala s strategiemi EU v oblasti ovzduší, půdy a vody, 6. ETAP a Lisabonskou strategií a může tak ohrožovat jejich plnění.

Vývoj jednání Projednávání předpisu pokračovalo na pracovní skupině Rady po jednotlivých částech návrhu (tzv. clusterech). Klíčové body zahrnují otázky snižování administrativní zátěže, rozsah komitologie, roli BAT a Bref, inspekce, emisní limity pro velká spalovací zařízení (LCP) a rozsah působnosti nařízení. Mnoho delegací vyjádřilo názor, že nově zaváděné limity na úrovni EU by měly být přijímány spolurozhodovací procedurou s uplatněním subsidiarity při rozhodování o implementaci pravidel EU na základe hodnocení rizik. Komitologie by měla být omezena jen na technické otázky. Uplatňování přísnějších limitů pro LCP v relativně krátkém časovém období do roku 2016 by vyžadovalo další vysoké náklady v období po dokončení nákladných investic do existujících zařízení. Termín pro tato zařízení by měl být proto posunut na rok 2020. Některé delegace přivítaly uplatňování zásad pro zjednodušování regulatorního rámce, upozornily na problém se stanovováním limitu bez žádoucí flexibility na straně kompetentních orgánů, což by mohlo vést až k negativnímu dopadu na bezpečnost dodávek energií, a doporučily upravit časový rámec pro uplatňování přísnějších limitů pro zařízení z hlediska účelného vynakládání finančních prostředků.

Na prosincové Radě pro životní prostředí by FR PRES mělo informovat o stavu jednání a předat projednávání nastupujícímu českému předsednictví, které se bude snažit o dosažení politické shody členských státu.

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=196594

Další projednávaná legislativa

Rtuť

Návrh závěrů Rady k přípravě 25. zasedání Řídicí Rady UNEP ke rtuti

Návrh záverů Rady ke rtuti byl projednán na pracovní skupině pro mezinárodní otázky na konci října. Do předloženého návrhu byly promítnuty změny na základě předchozích diskuzí a písemných připomínek delegací. Upravený dokument byl předložen k projednání na pracovní skupině pro životní prostředí (WP ENV) před jeho postoupením na Coreper 1 a předpokládá se jeho následné přijetí na nadcházející Radě pro ŽP dne 5. 12. 2008. Delegace vyjádřily uspokojení nad aktivitami EU a podporu dalšímu postupu na mezinárodní úrovni. Několik států vyzdvihlo důležitost mezinárodní dohody, přičemž podstatným prvkem je závaznost opatření pro redukci znečištění rtutí pro státy mimo EU. Nová úmluva by měla být uzavřena co nejrychleji, s možností pozdějšího zahrnutí dalších látek, těžkých kovů a organických látek. Dalším důležitým aspektem je synergie mezi novou úmluvou a ostatními existujícími úmluvami. Evropská komise potvrdila, že text závěrů je pro ní přijatelný v předloženém znění. Některé z delegací vystoupily s konkrétními připomínkami k textu, většinou menšího charakteru. Předsednictví shrnulo, že pro většinu delegací je text přijatelný v předloženém znění, nicméně hodlá mírně upravit některé formulace a doplnit odkaz na existující legislativu v poznámce pod čarou.

Biocidy

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice č. 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh vzhledem k prodloužení některých časových období

Popis problematiky

Evropská komise předkládá koneřný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice č. 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (dále jen „směrnice“) na základě výsledku zprávy předložené Komisí Evropskému parlamentu a Radě o pokroku desetiletého pracovního programu hodnocení účinných látek používaných v biocidních přípravcích uvedených v čl. 16 odst. 2 směrnice a o provádění směrnice v souladu s jejím čl. 18 odst. 5. Z této zprávy vyplynulo, že aktuální rychlost pokroku přezkoumávaného programu neumožňuje jeho dokončení do 14. května 2010, jak bylo naplánováno. Příčinou tohoto stavu je jednak to, že přípravné období si vyžádalo delší časový úsek, jednak skutečnost, že hodnocení řádné dokumentace účinných látek nikdy netrvá méně než tři roky, a to za optimálních podmínek, a průměrná nutná doba je řádově čtyři roky. V důsledku toho je nezbytné změnit ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice, které stanoví přechodné období deseti let (14.5.2000–14.5.2010), během kterého bude trh s biocidy i nadále regulován vnitrostátními předpisy. Navrhuje se prodloužit toto přechodné období na dobu třinácti let (14.5.2000 – 14.5.2013). V návaznosti na tuto změnu se navrhuje upravit odpovídajícím způsobem i některá ustanovení článku 12 směrnice, která se vztahují k ochraně všech informací předaných pro účely směrnice. Vzhledem k tomu, že v současné době nelze plně zaručit ukončení procesu hodnocení účinných látek biocidních přípravků ani do roku 2013, navrhuje se zařadit do čl. 16 odst. 2 směrnice ustanovení, kterým se umožňuje Evropské komisi použít průžnějšího postupu v případe nutnosti prodloužit dobu programu přezkoumání a příslušného přechodného období pro veškeré zbývající účinné látky po datu 14. května 2013.

Vývoj jednání Podle prvního zasedání pracovní skupiny se zdá, že v rámci Rady by se členské státy přiklonily spíše k prodloužení období o 4 roky. FR PRES vyzvalo k zaslání písemných připomínek do 15. prosince 2008, nedokázalo však sdělit, zda-li by byla možnost uskutečnit v prosinci další zasedání pracovní skupiny. Můžeme tedy s velkou pravděpodobností předpokládat uzavírání projednávání během CZ PRES. Projednávání bude pokračovat za úzké spolupráci ČR s FR PRES při předávání dossier, především písemných připomínek ČS. Pozice Evropského parlamentu v současné době není zatím známa. Schvalování v rámci výboru ENVI se předpokládá až v únoru 2009, na plenárním zasedání pak pravděpodobně v březnu 2009 (zpravodajka Sarbu Daciana Octaviana, strana PSE). V případě pozitivního vývoje se jako reálná jeví možnost shody s EP v prvním čtení.

GMO

Geneticky modifikované organismy: Cesta vpřed – výměna názorů

Popis problematiky

Z iniciativy francouzského předsednictví byla založena Ad hoc Working Party on GMO, která navazuje na diskusi zahájenou Francií na červnové Radě pro životní prostředí. Na zasedáních skupiny byla projednávána témata pěti okruhů obsažených v dokumentu předsednictví, které se týkají otázky harmonizace hodnocení GM plodin z hlediska dopadu na životní prostředí, GM plodin s rezistencí vůci hmyzím škůdcům - produkující insekticidní látky, GM plodin s tolerancí k širokospektrým herbicidům, dlouhodobého sledování vlivu GM plodin na životní prostředí a otázky jaké změny v monitoringu jsou žádoucí a lze je provést v rámci stávající legislativy. Záměrem je zlepšit efektivitu procesu posuzování GMO na úrovni EU a cílem Ad hoc skupiny je podle FR PRES připravit zprávu pro říjnovou Radu (20. 10. 2008), kde by měly být předloženy i některé otázky, návrh závěru by měl být projednán na prosincové Radě pro životní prostředí (4.- 5. 12. 2008).

Vývoj jednání Pokračovalo projednání na ad hoc pracovní skupině. V dopolední části zasedání návrhy závěru Rady (pro prosincové jednání minsitrů), odpoledne pak FR PRES předložilo novou verzi textu se zapracovanými připomínkami a byla projednána preambule, následně pak i provedené úpravy v textu usnesení. Hledání kompromisního znění textu je velmi obtížné, s ohledem na rozdílné názory členských států na problematiku GM zemědělských plodin. Např. původně značně negativní vyznění preambule se po zapracování připomínek EK a některých ČS stalo vyváženějším, což se následně setkalo s nesouhlasem jiné skupiny delegací).

Klíčovým a stále nedořešeným tématem zůstávají socioekonomická hlediska (preambule 4 a odst. 8 revidovaného textu). FR PRES a mnohé další státy požadují, aby do hodnocení GMO byla jako „legitimní faktory“, které musí být brány v úvahu při rozhodování, zahrnuta i socioekonomická hlediska, např. celkové náklady a přínosy určitého GMO ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, dopad na udržitelné zemědělství a různé produkční systémy. Podle právního servisu EK jsou ale možnosti uplatnění socioekonomických aspektu velmi omezené, jinak by rozhodování odporovalo dohodám WTO. Stávající legislativa EU vychází z hodnocení rizik pro zdraví a životní prostředí, socioekonomická hlediska nejsou u GMO součástí rozhodovací procedury, na rozdíl např. od REACH. Podle preambule 32 nařízení 1829/2003 v případech, kdy vědecké hodnocení samo neposkytuje všechny potřebné údaje pro rozhodování o řízení rizik, mohou být vzaty v úvahu další „legitimní faktory“. Články 7 a 19 nařízení pak stanoví, že v návrhu rozhodnutí o uvedení GM potraviny nebo krmiva na trh Komise bere v úvahu stávající právní předpisy Společenství a „další legitimní faktory“. (Obdobně rec. 19, čl. 3.12 nařízení 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanovují se postupy týkající se bezpečnosti potravin). Návrh usnesení Rady vyzývá EK a ČS, aby definovaly soubor ekonomických kritérií, která mohou být brána v úvahu případ od případu, a aby zkoumaly možnosti, jak tato kritéria zahrnout do rozhodovacího procesu jako legitimní faktory, a to v souladu s mezinárodními závazky a právem EU a aniž by byla prodloužena lhůta k rozhodnutí. NL vzneslo zajímavý návrh, aby o použití socioekonomických aspektu byla vedena diskuse na politické úrovni a nikoli pouze při posuzování jednotlivých žádostí. K tomu ovšem EK namítá, že pro takovou diskusi není právní základ.

 

Zveřejněno: 18.06.2009 –Jana Rambousková ; Přečteno 3043 x
Vytisknout