květen 2008

KVĚTEN

5/2008

Měční přehled projednávané legislativy ES

- životní prostředí

Projednávaná

legislativa

IPPC Směrnice o průmyslových emisích (IPPC)

Popis

problematiky Integrovaná prevence je na celoevropské úrovni zavedena směrnicí 2008/1/ES o

integrované prevenci a omezování znečiště. Nutnost revize směrnice IPPC

byla zmíněna ve sděleních Evropské komise z let 2003 a 2005. Samotný proces

revize směrnice započal v roce 2006. EK zadala řadu studií k analýze stávajícího

stavu, systému aplikování principu IPPC v členských státech a rozebírajících

dopady dalších případných změn. Jako neformální orgán komise byla vytvořena

Poradní skupina k revizi směrnice IPPC (IPPC Review Advisory Group).

Jedním z hlavních úkolů revize melo být snížení administrativní zátěže

v souladu s principy „better regulation“ a zahrnutí tématických strategií. Návrh

by měl lépe korespondovat s dalšími evropské předpisy, sjednotit postupy

uplatňované v rámci povolování v EU, rozšířit působnost IPPC na další

průmyslové činnosti a zahrnovat několik dalších samostatných směrnic.

Dalším důvodem pro revizi jsou deklarované nedostatky stávajícího stavu

implementace IPPC a možnosti jeho zlepšení, vyvozené zejména z provedených

studií a reportingu členských zemí, zejména se jedná o:

• Nedostatečnou aplikaci nejlepších dostupných technik (BAT). Při

stanovování emisních limitu se v praxi u stávajících IPPC zařízení

primárně vychází ze složkové legislativy a tudíž nedochází

k očekávaným efektům v oblasti zlepšení ŽP a veřejného zdraví.

Důvodem je nejasná formulace příslušných článků směrnice IPPC, které

mohou být vykládány různě a umožňují se od hodnot BAT odchylovat.

• Ze stávající směrnice o integrované prevenci není rovněž zřejmý status

referenčních dokumentů o BAT (BREF). V rámci EU se tak vyskytují

různé postupy stanovování emisních limitu u IPPC zařízení, kdy některé

země chápou BREF jako spíše závazné a jiné jako pouze

doporučující. Dochází tak mimo jiné k poškozování konkurenčního

prostředí.

• V rámci EU dochází k velkým rozdílům týkajících se přezkumu,

kontroly a aktualizace vydaných povolení. Důsledky jsou analogické

jako v předchozích bodech.

• Zdvojením legislativních nároků na některé průmyslové činnosti,

monitoring a reporting se zvyšuje administrativní zátěž jak

státní správy, tak provozovatelů.

• Nejasná formulace některých částí stávající směrnice IPPC umožňuje

nejednoznačný výklad, znepřehledňuje povinnosti provozovatelů (např.

zda jejich činnost spadá pod režim IPPC či nikoliv), komplikuje

vyjednávání s nimi a v důsledku zvyšuje administrativní náklady.

Rozdílnost výkladu v rámci EU mohla potenciálně poškozovat i

konkurenční prostředí.

• Stávající směrnice IPPC nedostatečně korespondovala s tématickými

strategiemi EU (např. s Lisabonskou strategií, Strategií udržitelného

rozvoje atd.) a může tak ohrožovat jejich plnění.

Vývoj jednání Nově zveřejněný návrh prezentovala Evropská komise na pracovní skupině

Rady poprvé na počátku května a byly vyslechnuty první reakce členských státu.

Delegace přivítaly revizní proces, jeho šíři a zapojení členských států,

evropských institucí, nevládních ekologických organizací i zástupců evropského

průmyslu.

Hlavními problematickými body návrhu se jeví:

-Návrh jako celek je díky množství křížových odkazu a nadbytečnému

používání některých pojmů (např. combustion plant x combustion unit)

nepřehledný a navíc se objevují i definice, které zdvojují jinou legislativu EU

(např. definice biomasy).

-Nový status BREF, návrh ve vztahu k emisním limitům nelze považovat za

optimální. Navržený koncept přímého odvozování emisních limitů z BREF (čl.

16 odst. 2 návrhu) nelze v současnosti plně aplikovat hlavně z technických

důvodů, zejména kvůli absenci některých referenčních podmínek a značnému

rozptylu uváděných hodnot. Dalším faktorem, který musí být posouzen, jsou

právní závazky členských zemí podle jiných právních předpisů.

-Možné rozšíření a změny v příloze I. Předpokládáme však, že případné návrhy

na rozšíření budou podloženy detailnějšími odborně relevantními studiemi

zaměřenými zejména na hodnocení enviromentálních, ekonomických

a sociálních efektů s důrazem na národní úroveň.

-Otázka snížení prahové hodnoty z 50 na 20 MW u kategorie 1.1. přílohy I

návrhu (uplatněno na 1WP). ČR nepovažuje za akceptovatelná nová úvodní

ustanovení v příloze I, která se týkají nemožnosti sčítat určité typy spalovacích

zařízení.

- Množství pravomocí delegovaných na EK. Související ustanovení mohou vést

k zpochybňování toho, zda byl v návrhu dostatečně respektován princip

subsidiarity .

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=196594

Klimatickoenergetický

balíček

Evropská komise zveřejnila 23. ledna 2008 soubor legislativních návrhu a

doprovodných dokumentu (tzv. klimaticko-energetický balíček), jež povedou

k naplnění závěrů přijatých Evropskou radou na jaře 2007 (mj. rozdělení

závazku dosáhnout do roku 2020 podílu 20 % obnovitelných zdrojů energie na

celkové spotřebě a snížení emisí skleníkových plynu do roku 2020 o 20 %).

EU ETS a

Effort Sharing

Návrh revize směrnice 2003/87/ES o obchodování s povolenkami na emise

skleníkových plynů (EU ETS) a Návrh rozhodnutí o rozdělení úsilí

k dosažení redukčních cílů emisí skleníkových plynu (ESD)

Popis

problematiky

Návrh revize Směrnice vychází ze zkušeností získaných během prvního

obchodovacího období (2005 – 2007) a za cíl má především zefektivnění

Evropského systému emisního obchodování (EU ETS) jak z hlediska nákladové

efektivnosti, tak z hlediska efektivnosti environmentální. Základní úpravy

zahrnují působnost Směrnice (směrnice by mela nove zahrnovat i emise CO2 z

petrochemického průmyslu a z výroby čpavku a hliníku. Její působnost by

rovněž měla být rozšířena na emise dalších skleníkových plynů (N2O ci PFC,

rozšíření se týká pouze emisí pocházejících ze stacionárních zdrojů sektoru

chemické výroby). Naopak ze systému bude možné vyjmout malá spalovací

zařízení, jejichž účast v ETS není efektivní. Harmonizace systému a zvýšení

předvídatelnosti – navržen „strop“ emisí skleníkových plynů platný pro celou

Evropskou unii.

Vývoj jednání Pokračovalo se v projednávání jednotlivých článků návrhu a v přípravě na

červnovou Radu pro životní prostředí a energetiku. Na jednání Rady pro životní

prostředí (5. června 2008) a Rady pro energetiku (6. června 2008) bude

projednána zpráva o pokroku (schválena na konci května Coreperem). Další

jednání pracovní skupiny Rady k těmto návrhům se uskuteční dne 12. a 13.

června 2008 (bude zahájeno projednání dokumentů s uvedením poznámek pod

čarou s pozicemi členských států; dokument bude připraven ihned po jednání

Rady pro životní prostředí).

Připomínky delegací se v diskusi týkaly např. možnosti převodu kreditu mezi

druhým a třetím obchodovacím obdobím, schvalování typu projektu všemi

členskými státy, možnosti zavedení dočasných kreditů, výše možnosti použití

kreditů či definice dosažení nové mezinárodní úmluvy. Komise upozornila na

riziko oslabení pozice EU při zvýšení možnosti použití kreditů. Zahrnutí kreditů

z LULUCF Komise odmítá s ohledem na nedosažení dohody k této problematice

mezinárodní situaci. Další debata ke kreditům se nesla v duchu výhrady

několika delegací o vhodnosti ustanovení o možnosti použití kreditu jen pro

společnost, která má sídlo v zemi, jež novou dohodu ratifikovala, a dále k právní

nejednoznačnosti takového ustanovení. Dle Komise (EK) je zachování

ustanovení nutné s ohledem na zkušenosti z předchozích obchodovacích období,

kdy některé země využívaly výhod flexibilních mechanismu bez plnění závazku

dle Kjótského protokolu. Připomínky delegací v druhém kole projednání se

týkaly i možnosti použití kreditu vzniklých před rokem 2008, schvalování typu

projektu všemi členskými státy, výše 3% možnosti použití kreditu či návrhu

některých delegací na přerozdělení možnosti použití kreditu mezi jednotlivými

členskými státy (státy s redukčním cílem vyšším než 10% by mely možnost

vyššího použití kreditu) nebo jiný princip flexibility. Dle EK je omezení výše

použití kreditu nezbytné s ohledem na pozici EU při mezinárodním vyjednávání,

k návrhu na možnost přerozdělení kreditu EK vysvětlila, že situace jednotlivých

členských zemí byla zohledněna v komplexním návrhu celého balíčku a návrh

ESD obsahuje možnost převodu práv k použití kreditu mezi jednotlivými

členskými státy.

Právní služba Rady (CLS) na požadavek rady delegací vysvětlila problematiku

definice dosažení nové mezinárodní dohody, která nahradí Kjótský protokol.

Dosažení nové mezinárodní dohody je dle CLS třeba v projednávaných

předpisech jasně definovat zejména v případech, kdy je ustanovením

odkazujícím na výsledek dohody o nové mezinárodní dohodě spouštěna nějaká

dodatečná povinnost (v ostatních případech je možné na mezinárodní dohodu

odkazovat v předpisu kolokviální formou, bez nutnosti právní závaznosti).

Právně závazná formulace může být buď vstup v platnost (ratifikace) nebo např.

uložení k depozitáři Úmluvy.

Byl prezentován společný návrh několika delegací k zohlednění už

vynaloženého redukčního úsilí. Návrh předpokládá redukci emisí skleníkových

plynů totožně ve všech členských zemí, a to redukcí o 18% oproti cíli

stanovenému Kjótským protokolem (předpokládá sloučení emisí rozdělených

podle aktuálního návrhu mezi ETS a mimo ETS). Další delegace dále upozornila

na možný návrh úpravy přerozdělení aukčních práv (dodatečné přerozdělení

10% aukčních práv dle splnění redukčního cíle podle Kjótského protokolu

(konečné přerozdělení by pak tedy bylo 80% dle ověřených emisí – 10% dle

principu solidarity – 10% dle splnění cíle dle Kjótského protokolu).

Další debata k těmto návrhům bude pokračovat po projednání zprávy o pokroku

na červnové Radě.

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=196654

CCS

Návrh směrnice o zachytávání a ukládání CO2 do geologického podloží

(CCS)

Popis

problematiky

Hlavním důvodem návrhu je vytvoření právního rámce pro rozvoj technologie

CCS a posílení předpokladu pro dosažení dlouhodobého globálního cíle, jenž

představuje emisní redukce k roku 2050 o 50% v porovnání s rokem 1990.

K dosažení tohoto cíle již nestačí běžně využívané nástroje, jako například lepší

energetická efektivnost a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie, ale

například moderní technologie právě typu CCS.

Technologie Carbon Capture and Storage (CCS) je systematické ukládání oxidu

uhličitého zachyceného při spalování nebo zpracování fosilních paliv do

stabilních geologických formací a zabránění jeho zpětného uvolnění do

atmosféry. Návrh této směrnice umožní zaměření se na bezpečnostní aspekty

využití této technologie a odstranění regulatorních překážek, které brání širšímu

využití CCS v EU.

Prosazení CCS v širším měřítku by měl umožnit rozvoj a provoz

demonstračních projektů, s významnějším komerčním nasazením se počítá až po

roce 2020, kdy by plnění náročných emisních redukčních cílu mělo být bez

využití CCS postupně nákladnější.

Vývoj jednání Na pracovní skupině se začal projednávat nově představený revidovaný text

návrhu CCS a delegace vyjádřily své názory především k prvním článkům

návrhu. ČR je spokojená s novou verzí návrhu a neuplatňuje k ní zásadnějších

připomínek. Debata se v rámci projednávání revidovaného textu vedla

především ohledně demonstračních projektů a od jaké velikosti se na ně stahuje

tato Směrnice, definic, výběru úložišť, povolení průzkumu a žádosti o povolení,

změně doby povolení průzkumu úložiště (z 2 + 2 na 4 + 2 roky). Většina

delegací vyjádřila poděkování francouzskému předsednictví a sekretariátu za

přípravu revidovaného textu. Další články budou předmětem jednání po

zveřejnění zprávy o pokroku na Radě pro životní prostředí počátkem června.

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=196656

Kritéria

udržitelnosti

biopaliv

Popis

problematiky

Schválení kritérií udržitelnosti je základní podmínkou pro schválení revidované

směrnice o kvalitě paliv (98/70/ES), jejímž cílem je především zpřísnění

jakostních parametru prodávaných motorových paliv (automobilových benzínu a

motorové nafty) v souvislosti s vyšším uplatňováním biopaliv v dopravě za

účelem snížení emisí skleníkových plynů z motorových paliv. Kritéria

udržitelnosti (včetně systému verifikace dodržování těchto kritérií) jsou součástí

návrhu směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jsou stanoveny

minimální požadavky na výši úspory skleníkových plynů z životního cyklu

využití biopaliv a typ půdy, ze které mohou pocházet suroviny pro výrobu

biopaliv. Nesmí se např. jednat o půdu „s vysokou hodnotou biologické

rozmanitosti“ – tj. např. les výrazně nenarušený lidskou činností, souvisle

zalesněné oblasti, oblasti určené k účelům ochrany přírody nebo vysoce

biologicky rozmanité louky či mokřady. Ad hoc pracovní skupina pro kritéria

udržitelnosti biopaliv projednávala články 15, 16, 17, 19 a 20 a přílohu č. VII

návrhu směrnice o OZE.

Vývoj jednání Předsednictví pro tentokrát vyloučilo z jednání první tři ze čtyř „main

outstanding issues“, jimiž jsou emisní úspory cl. 15.2; biodiversita a lesy čl.

15.3, sociální a environmentální kritéria cl. 15.5 (a), (b) a (c). Diskuse se tak

soustředila na zbylé, z vetší části technické a metodologické otázky.

Slovinské předsednictví (SI PRES) organizovalo jednání okolo poznámek pod

čarou v dokumentu s cílem jejich odstranění, během jednání se však žádné

odstranit nepodařilo. Postoje jednotlivých CS, jak jsou vyjádřené v těchto

poznámkách, se v zásadě nezměnily – jen v několika případech představily

delegace či EK doplňující informace a návrhy.

Byla navržena definice výrazu „actual value“/“typical value“/“default value“.

Většina států stále studuje tento návrh, některé delegace vyjádřily pochyby o

přesnosti definice „default value“.

SI PRES dále navrhuje doplnit čl. 15(1) a současně čl. 17.3 o vymezení pravidel,

která se budou vztahovat na biopaliva ze zbytku a odpadů („residues and

waste“). Evropská komise se domnívá, že definovat zbytky je velmi složité a

zároveň podporuje požadavek některých delegací na definici odpadu v souladu

s rámcovou směrnicí o odpadech (Waste Framework Directive). Spojené

království představilo nový návrh na doplnění čl. 15.3(b) o ochranu oblastí které

představují důležité ekosystémy. Většina členských státu a EK dále studuje nový

návrh na zohlednění nepřímé změny půdy.

Předsednictví podalo na Coreperu zprávu o práci v ad hoc skupině k e kritériím

udržitelnosti v rámci celkového progress reportu o energeticko-klimatickém

balíčku. Projednávání této problematiky se dále očekává na radách pro životní

prostředí a energetiku (5. resp. 6. června 2008), případně i na červnové evropské

radě.

Více informací

k FQD a OZE

http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=195322

http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=196665

EU ETS a

aviace

Návrh směrnice na začlenení letecké dopravy do systému EU ETS

Popis

problematiky

Evropská komise zveřejnila dne 20. 12. 2006 návrh Směrnice na začlení emisí

skleníkových plynů z civilního letectví do již zavedeného systému EU pro

obchodování s emisemi techto plynů z významných technologických zdrojů (EU

ETS). Návrh reaguje na vývoj emisí z mezinárodní letecké dopravy, které rostou

rychleji než v ostatních odvětvích, a tento růst by mohl ohrozit pokrok EU při

snižování celkových emisí skleníkových plynů. V prvním čtení bylo dosaženo

politické shody k návrhu na jednání Rady pro životní prostředí dne 22. prosince

2007, společná pozice byla schválena 21. dubna 2008 a následně bylo na

plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) zahájeno druhé čtení.

Vývoj jednání Dle informace slovinského předsednictví (SI PRES) první trialog proběhne ve

středu 3. června 2008. Schválení návrhu je dle obecného úvodu SI PRES

provázáno se schvalováním klimaticko-energetického balíčku a s vyjednáváním

na mezinárodní úrovni o nové dohodě nahrazující Kjótský protokol, proto je

dosažení shody ve druhém čtení velmi důležité, SI PRES a zpravodaj EP proto

dosažení shody podporují. Dle SI PRES jsou pro EP prioritní následující otázky

(kompromis mezi požadavky zpravodaje a stínových zpravodaju): (1) CAP,

aukce, začátek fungování systému, kredity JI/CDM, multiplikátor; (2) nakládání

s výnosy z aukcí (earmarking); (3) jednotné evropské nebe; (4) globální dohoda

a vztahy ke třetím zemím; (5) vztah k zámořským územím a rezerva pro nové

operátory; (6) benchmarking. Dle analýzy SI PRES jsou pro členské státy

významné a prioritní následující body: (1) earmarking, PSO, rezerva pro nové

operátory; (2) CAP, aukce a začátek fungování systému a (3) vztah ke třetím

zemím, kredity JI/CDM a multiplikátor; (4) benchmarking a jednotné evropské

nebe. Dle SI PRES je třeba SI PRES kompromisní návrh pozice Rady vnímat

jako balíček opatření.

Dle Evropské komise (EK) je třeba najít kompromis a dosáhnout shody

v druhém čtení, aby nebylo ohroženo přijetí klimaticko-energetického balíčku.

Dle EK není problematická otázka vztahu ke třetím zemím, multiplikátor a

globální dohoda (EK připraví k multiplikátoru deklaraci). Dle Cion se jako

obtížné body pro dosažení kompromisu jeví CAP, výše aukcí a začátek

fungování systému, dále použití kreditu a uzavření systému obchodování

s emisemi z letectví.

Delegace v obecném úvodu podpořily snahu o dosažení dohody ve druhém čtení

a uplatnily všeobecnou výhradu k posouzení; vzhledem k taktice vyjednávání

doporučily jako výchozí pozici Rady použít společnou pozici.

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=195168

Plánovaná

legislativa

SCP-SIP Balíček k udržitelné spotřebě a výrobě a udržitelné průmyslové politice

• Communication on the SCP and SIP Action Plan Akční plán

udržitelné spotřeby a výroby a udržitelné průmyslové politiky

(Sdělení Komise)

• EMAS – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dobrovolné

účasti organizací v programu Společenství pro systém řízení podniků a

auditů z hlediska ochrany životního prostředí

• Ecolabel – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o systému

ekoznačky Společenství

• GPP (Green Public Procurement) – Sdělení Komise Evropskému

parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a

Výboru regionů. Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního

prostředí Ecodesign – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o

stanovení rámce pro určení požadavku na ekodesign výrobku spojených

se spotřebou energie

Evropská komise posunula zveřejnění celého balíčku výše uvedených

návrhů, nyní jsou plánovány k uveřejnění v červnu 2008.

Program

Rady pro ŽP

(červen 2008)

Legislativní balíček týkající se klimatu a energetiky

a) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění

směrnice 2003/87/ES tak, aby se zlepšil a rozšířil systém pro

obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve

Společenství (LA)

b) Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o úsilí členských

států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky

Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku

2020 (LA)

c) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o geologickém

skladování oxidu uhličitého a o změně směrnic Rady 85/337/EHS,

96/61/ES, směrnic 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES,

2006/12/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (LA)

d) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře užívání

energie z obnovitelných zdrojů (LA)

– zpráva o pokroku

– politická rozprava

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní

emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu

Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (LA)

– zpráva o pokroku

Geneticky modifikované organismy

– výměna názoru

Jiné záležitosti

a) Návrh nařízení Evropského parlamentu a rady o schvalování typu

motorových vozidel a motoru s ohledem na emise z těžkých

nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách

a údržbě vozidel (LA)

– informace předsednictví

b) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní

ochraně životního prostředí (LA)

– informace předsednictví / Komise

c) Deváté rádné zasedání Konference smluvních stran (COP 9) Úmluvy

o biologické rozmanitosti a čtvrté zasedání Konference smluvních

stran sloužící jako zasedání smluvních stran Cartagenského

protokolu o biologické bezpečnosti (COP-MOP 4) (Bonn, 12. až 30.

května 2008)

– informace předsednictví / Komise

d) Čtvrté zasedání smluvních stran Úmluvy o posuzování vlivu na

životní prostředí přesahující hranice státu (Bukurešt, 19. až 21.

května 2008)

– na žádost rumunské delegace

e) Pokrok v rámci balijské cestovní mapy

– informace předsednictví / Komise

f) Výsledek konference „Překlenutí rozdílu“ (Bridging the gap)

(Portorož, 14. až. 16. května 2008)

– informace předsednictví

g) Provádění akčního programu pro provádění územní agendy EU

– informace předsednictví

 

Zveřejněno: 18.09.2008 –Jana Rambousková ; Přečteno 3189 x
Vytisknout