Skrýt nabídku
Česky | English

Návrh zákona o Šumavě budí rozpaky. A nabírá zpoždění

Návrh zákona o Šumavě budí rozpaky. A nabírá zpoždění

18.4.2012 02:41 | PRAHA (Ekolist.cz) Diskuse: 12

Návrh zákona prý neřeší pojem bezzásahovosti. „Pokud bude zákon schválen, povedou se neustále debaty mezi odborníky, co to vlastně znamená,“ říká poslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
Licence |  Některá práva vyhrazena

 Návrh zákona prý neřeší pojem bezzásahovosti. „Pokud bude zákon schválen, povedou se neustále debaty mezi odborníky, co to vlastně znamená,“ říká poslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Licence | Obrázek bez popiskuObrázek bez popiskuObrázek bez popiskuObrázek bez popisku Některá práva vyhrazena Foto | Roman Mucha / Ekolist.czNávrh zákon o Národním parku Šumava má řadu problémů a jeho předložení nabírá zpoždění. Nelíbí se řadě odborníků, zejména těm ze zrušené vědecké rady parku, námitky ale mají i poslanci koaličních stran a opozice. Zákon podle nich nedefinuje, co je to bezzásahovost, nelíbí se jim ani navrhovaný výbor, který by prý ovládal ředitele parku.

Problémy navržené normy se točí kolem několika bodů, vysvětluje poslanec Viktor Paggio (VV). Ten spolu se stranickým kolegou Milanem Šťovíčkem a Bořivojem Šarapatkou (TOP 09), vyjednává v rámci koalice finální podobu předkládaného zákona. „Jednání jsou na začátku, řešení sice krystalizuje, kdy ale bude zákon předložen je na panu ministrovi,“ řekl Paggio Ekolistu.cz.

Koaliční jednání se týkají zejména přesnějšího vymezení kompetencí Společného řídícího výboru a také, řečeno slovy tiskového odboru ministerstva životního prostředí (MŽP) "explicitně vymezeného zasahování proti kůrovci v některých velmi omezených segmentech první zóny". Kdy se návrh dostane do dalšího legislativního kroku, tedy předložení vládě nebo přímo sněmovně, není jasné. "Pan ministr činí maximum kroků, aby nad návrhem zákona došlo k většinové dohodě již v této fázi. Jeho cílem je, aby k projednání došlo v co nejbližším možném termínu," odpovídá Petr Kučera z tiskového oddělení MŽP.

Prvním z problematickým bodů je výbor parku, který by se měl podělit o rozhodování spolu s ředitelem správy parku, respektive by měl schvalovat rozhodnutí ředitele. „Výbor považuji za chybu, musíme mít jednoho člověka, který ponese odpovědnost. Navíc pravomoci výboru jsou příliš velké,“ říká Paggio. Podle něj by výbor mohl ovládat ředitele, ale nikdo konkrétní by odpovědnost nenesl. Navíc podle jedné verze mělo být zasedání výboru neveřejná. Podle Paggia tak dojde rozředění zodpovědnost za národní park. A ještě ke všemu výbor by nenahradil padesáti člennou radu parku, protože tu ustanovuje zákon o ochraně přírody a krajiny.

Výbor by měl mít devět členů: dva zástupce obcí a dva za kraje, další dva členové mají zastupovat státní správu. Dalšími členy by byl jeden člověk ze správy parku a jeden z ministerstva životního prostředí. Zbývající tři členové mají reprezentovat vědeckou obec. Po jednom zástupci bude jmenovat Lesnická a dřevařská fakulta z Mendelovy univerzity v Brně, Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity a předseda Akademie věd. Členové mají být jmenováni na sedmileté období.

Hasit v bezzásahové zóně

Podle poslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) zákon nesplňuje celou řadu podmínek. Chybí debata o rozsahu parku, o tom, kolik má být bezzásahových částí a není vyřešen ani sám právní pojem bezzásahovosti. „Pokud bude zákon schválen, povedou se neustále debaty mezi odborníky, co to vlastně znamená,“ říká Konečná. S nejasností pojmu souhlasí i Paggio, který ji vidí jako jednu z výtek předloženému návrhu. „Zákon používá termín bezzásahová zóna, kde se bude asanovat kůrovec do dosažení jeho základního stavu na celém území parku,“ cituje Paggio navrhované znění novely. Podle něj by mělo být jasně řečeno, že pokud se používá pojem bezzásahovost, znamená to skutečně ponechat území přírodě – i v případě požáru nebo kůrovcové kalamity.

Podle kritiků není ujasněný způsob správy parku a není jasný vztah k dalším zákonům. Kritici se také obávají, že návrh zákona o Šumavě by mohl uzákonit něco, co by bylo v rozporu evropskou legislativou, respektive s ochranou území Naturou 2000.

Podle Konečné se při debatách u kulatého stolu nad návrhem zákona vůbec neřešily právě tyto základní principy. „Dokud ty nebudou projednány, tak odmítám jakýkoli návrh zákona o Šumavě,“ prohlásila Konečná. Podle ní byl celý zákon jen protiútokem proti plzeňskému návrhu zákona. Ministr Chalupa původně slíbil, že zákon předloží do konce roku 2011, v dubnu ještě vláda zákon neviděla. „Kulaté stoly vůbec nic nevyřešily, teď si budeme hrát dva, tři roky na to, že bude jednou nějaký zákon předložen,“ dodala Konečná.

Zákon by měla předložit vláda, potom co jej sama projedná. V takovém případě se dá předpokládat, že by zákon mohl být schválen zhruba za rok. Teoreticky je ale možné, že zákon předloží ministr Tomáš Chalupa (ODS) jako poslanec. Pak by teoreticky mohlo dojít k rychlejšímu schválení, v případě rekordního projednání může být schválen během dvou měsíců.

Zákon ale nakonec budou muset schválit svými hlasy poslanci. „A třeba se ukáže, že si myslí něco jiného, než ministr životního prostředí,“ říká Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Podle něj si totiž většina obyvatel České republiky v Šumavském parku přeje divokou přírodu a chce aby velké části parku byly ponechány samovolnému vývoji.

Z parku udělat rezervaci

Problém je i s rozdělením zón národního parku. Návrh sice počítá se scelením prvních zón do větších bloků. Ne ale důsledně. Zákon navrhuje první zóny, které budou okamžitě zařazeny do nejpřísnější ochrany, s čímž souhlasí odborníci i koaliční poslanci. Jádrem sporu je však navrhovaná „první zóna s umožněnou asanací kůrovce“. Ta se týká zhruba 4,5 % rozlohy parku. Zóna, kde se může zasahovat, může prý velmi rychle skončit jako vykácená holina.

"Buď můžeme lesy vykácet na holinu, nebo se smířit s tím, že les bude přešlý kůrovcem," říká Jakub Hruška
Licence | GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty)

Foto | Huhulenik / Wikimedia Commons'>

Obrázek bez popisku

 "Buď můžeme lesy vykácet na holinu, nebo se smířit s tím, že les bude přešlý kůrovcem," říká Jakub Hruška Licence | GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty) Foto | Huhulenik / Wikimedia Commons

Dalším problém je návrh lanovky na Hraničník, která rozděluje první zónu na dvě části. Lanovka má být podle návrhu „přibližovací,“ tedy nebude u ní žádná sjezdovka a lyžaři budou jezdit na rakouské straně. „Lanovka na Hraničník se předkládá jako jediná možnost, jak zlepšit životní úroveň místních obyvatel,“ prohlásil na sněmovním semináři Pavel Kindlmann. Přitom ale chybí jakékoli doložení toho, že to místním lidem pomůže. Místo investic do lanovky by spíše bylo dobré podpořit místní obyvatele, aby se mohli vrhnout na lokální podnikání, například sýrárny, které je složité administrativně prosadit, zmiňuje Kindlmann.

Třetím blokem je síť cest, které je v příloze zákona zakotvená. To znamená, že podle zákona bude nutné do budoucna tyto silnice a cesty zachovat. Jenže tyto cesty vedou i nejcennějšími oblastmi, například v okolí Modravy, a dnes nemají žádný praktický smysl. „Jsou to bývalé pohraničnické asfaltky nebo těžařské cesty a jejich smysl neshledávám,“ říká někdejší člen vědecké rady Národního parku Šumava Jakub Hruška. Méně cest také pomůže ochraně živočichů. Navíc na druhé straně hranice, v národním parku Bavorský les se v minulosti v rámci ochrany přírody lesní cesty rušily.

Jako problém vidí přírodovědci, že návrh zákona neřeší začlenění Šumavy do systému ochrany Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Pro II. kategorii národních parků požaduje 75 % ploch území parku v bezzásahového režimu. Na takový režim v současnosti park nedosahuje. IUCN sice nechce žádný závazný termín, do kdy má být park ze tří čtvrtin ponechaný přírodě, nicméně podle Hrušky by měl zákon deklarovat, že právě k tomuto cíli správa parku směřuje. Současný návrh nic takového neříká.

Řešením by podle poslankyně Kateřiny Konečné mohlo být zmenšení parku na polovinu rozlohy. Zbytek území by se mohl stát chráněnou krajinnou oblastí a nejcennější místa národními přírodními rezervacemi, které mají zhruba stejnou míru ochrany jako první zóny národních parků. „Park má šedesát tisíc hektarů, to je opravdu hodně velké území. Nemůžeme se divit, že je z toho problém,“ říká Konečná. Podle Jakuba Hrušky je ale lepší udržet velký park, protože právě ve velikosti je jeho síla. V případě rozbití na CHKO, případně rezervace, by mohlo hrozit, že bude méně jasné, jak na takové ploše hospodařit a mohlo by dojít k nevhodným zásahům. „Z hlediska přírodovědce je nejdůležitější zachovat jádrová území parku, pak je asi jedno, jaký bude zbytek parku,“ říká Kindlmann. Nicméně větší park má i podle něj větší politickou váhu.

Podle Jakuba Hrušky pro šumavský les neexistuje varianta vzrostlého, zeleného lesa bez kůrovce. Není zkrátka možné, že by na Šumavě byl smrkový prales a nebyl tam kůrovec. "Buď tedy můžeme lesy vykácet na holinu, nebo se smířit s tím, že les bude přešlý kůrovcem," říká Hruška. Ale hnědý les není mrtvý, tak se může zdát při pohledu z vrtulníku, ale pod patrem stojících mrtvých stromů se les samovolně obnovuje. Hlavní problém podle Hrušky je, že jsme si zvykli chápat les jen v jeho produkční fázi. Přirozeně má ale les mnohem delší fázi, nejdříve růstu a později rozpadu, která je navíc mnohem bohatší z hlediska biodiverzity. Zatímco normální průběh by zabral zhruba čtyři sta let, my jsme zvyklí pouze na kratší hospodářskou fázi lesa, která trvá zhruba 150 let. „Že skácíme dospělý les nám divné nepřijde, ale když les zahyne nastojato kvůli kůrovci, tak nám to přijde divné,“ říká Hruška. Na Šumavě, pokud má být ponechaná přírodě, je zkrátka potřeba nechat cyklus doběhnout, míní Hruška.

- ; Přečteno: 722 x