Zpráva pro tisk - Splouvání Vltavy

Tisková zpráva

Problematika splouvání toku Teplé Vltavy

Okresní inspektorát ČIŽP České Budějovice přijal dne 5.5.2003 stížnost Okrašlovacího spolku Zdíkovska (p. Kjučuková) ke změně Návštěvního řádu NPŠ, týkající se umožnění splouvání Vltavy již od 1. května místo od 1. června v prostoru Vltavského luhu. Obdobnou stížnost přijalo i MŽP. ČIŽP odpověděla na stížnost dne 5.6.2003 s tím, že budou vyžádána stanoviska odborných institucí a budou provedena místní šetření v letní sezóně. Výsledky šetření ČIŽP byly poskytnuty MŽP v lednu 2004.

Po základním sběru informací inspekce dospěla k názoru, že vlastní obsah stížnosti je pouhým okrajem negativ a nedostatků, které se vyskytují v této vybrané části NP ve vazbě na posuzovanou činnost nebo i mimo ni.

Charakteristika toku a jeho okolí

Pro posouzení území byla jako reprezentativní úsek zvolena část toku Teplé Vltavy s největším zatížením, která je současně velmi cenná z pohledu ochrany přírody. Nejintenzivněji splouvanou částí Teplé Vltavy je území od profilu Soumarský most – most Pěkná v délce 16,5 km od říčního km 390,0 až po 373,5 km. Typově se jedná o meandrující tok, jehož průměrná šíře je cca 15 m (rozmezí 8 – 25m) a průměrná hloubka vody 0,8 m. Charakter dna je štěrkovitý, od hrubšího písku až po valouny. Jedná se o upravený tok s břehovým opevněním, místy i opracovaným blokovým kamenem v souvislosti s plavením dříví v 18. – 19. století. Plochá a široká říční niva s meandrujícím tokem a četnými odstavnými rameny skýtá  velmi pestrou mozaiku stanovištních poměrů, která se odráží v rozmanitosti vegetace. V tomto území s četnými kalmy a jezery chladného vzduchu se vytváří specifické vlhké a chladné klima s inverzními polohami, které umožňuje přetrvání řady reliktních společenstev zejména na rašeliništích. Území je mimořádné zejména z hlediska ornitologického – ač tvoří rozlohou 1% z rozlohy CHKO a NP Šumava, hnízdí zde celých 75% druhů ptactva ze 145 druhů na celém území Šumavy. Z pohledu ichtyologického je toto území rovněž mimořádné – jedná se o lipanové pásmo, které přechází v pásmo pstruhové. Vyskytuje se zde řada chráněných druhů, např. perlorodka říční – z tohoto důvodu je několik úseků s výskytem perlorodky pod zvláštním, zpřísněným ochranným režimem.

Ve jmenovaném území převažují plochy zařazené do I. zóny ochrany NP; tvoří je plných 10 říčních km toku Teplé Vltavy z celkové délky 16,5 ř.km. Zbývající část se nachází ve II. zóně a jen nepatrná část v zóně III.

Táboření a splouvání Teplé Vltavy

Táboření a splouvání toku Teplé Vltavy je vymezeno Návštěvním řádem NP Šumava vyhlášeným Správou NP vyhláškou č.9/1995 a doplněného a změněného dalšími vyhláškami z roku 2001 a 2003, který v čl. 8 přímo vyhrazuje úseky vodních toků k provozování vodních sportů. Tím je vodní tok Vltava v úseku Borová Lada – Polka a Nová Pec – Soumarský most – Lenora. Článek 9 pak stanoví podmínky pro využívání toku pro provozování vodních sportů tak, aby byl minimalizován jejich negativní dopad na přírodní prostředí. Patří mezi ně omezení ročním obdobím, denní dobou a stavem vody. Poslední změna Návštěvního řádu uvádí, že úsek Borová Lada – Polka je povoleno splouvat od 15.3. do 31.5. mezi 8. a 18. hodinou, úsek Lenora – Soumarský most – Nová Pec je povoleno splouvat od 1.5. do 31.10. mezi 8. až 19. hodinou. Nastupovat a vystupovat do lodí lze pouze na nástupních, výstupních a odpočinkových místech. Jako nástupní jsou označena Borová Lada, Lenora a Soumarský most. Jako odpočinková místa jsou označeny lokality Chlumský most, železniční most u osady Dobrá, Pěkenský most a Nová Pec, které slouží také jako výstupní místa. Posledním omezením je zákaz vstupu do koryta vodního toku za účelem koupání na území I. Zón NP Šumava.

Množství lodí, které splouvají Vltavu, je sledováno strážní službou. Orientační počty lodí v posledních letech jsou následující:

rok 2000 – 7 674 lodí

rok 2001 – 11 790 lodí

rok 2002 – 9 180 lodí

rok 2003 – 11 285 lodí

Podle údajů strážní služby ubývá případů nedovoleného táboření v okolí řeky, odpočinková místa jsou respektována.

Stanoviska expertů na posunutí termínu splouvání, na jeho stávající rozsah a dopady na ekosystém toku a údolní nivy

Stanovisko AOPK ČR Středisko České Budějovice vychází z pozorování ptactva letech 1993 a 1994 ve Vltavském luhu. V uvedeném stanovisku je zdůrazněn výskyt 114 druhů ptactva v šetřeném území, z nichž je 101 druhů hnízdících. Největší negativní vliv možného splouvání v měsíci květnu lze spatřovat při vystupování vodáků na břeh, delší setrvávání na jednom místě, táboření apod. Je uveden i jistý negativní vliv vlastního splouvání, který je dán přítomností člověka v okolí hnízda či mláďat a tím i odrazováním ptáků od krmení mláďat. Rušení jednou proplouvající lodí je krátkodobé, se zvyšováním počtu lodí se doba sčítá. Z tohoto důvodu by bylo nezbytné stanovit limit proplouvajících lodí na cca 50 denně, a to zhruba mezi 8. a 19. hodinou.

Botanický ústav AV ČR, pracoviště Třeboň konstatoval, že za nízkého stavu vody, tj. pod 40 cm na vodočtu Chlum, dochází k závažnému ohrožování vodního ekosystému řeky tím, že plavidla dřou o dno a ničí přirozenou, již dnes ohroženou vegetaci. Splouvání při nízkém stavu vody má také vážný dopad na výskyt perlorodky a na ničení vodních porostů, které slouží jako úkryt rybám. V závěru stanoviska byl vysloven požadavek na podrobné zmapování vodní vegetace toku Vltavy, která byla provedena pouze orientačně před deseti lety.

Ve stanovisku Entomologického ústavu AV ČR se konstatuje, že situace je kritická zejména co se týče příbřežní vegetace rostlin, kde proces její regenerace může trvat i několik let. Narušení vegetace má za následek vymizení nejen těch druhů hmyzu, které jsou na ní závislé, ale i těch, které se v ní pouze ukrývají.

Stanovisko koordinátora Záchranného programu perlorodky říční v ČR uvádí jako největší nebezpečí pro její populaci samotné provozování vodáctví za nízkého stavu vody – k poškozování ohrožených mlžů dochází zejména při brodění a přetahování lodí v mělčinách, kde se v povrchových vrstvách dna vyvíjejí mladé perlorodky. Za žádoucí stav z hlediska ochrany perlorodek se považuje regulace vodáctví hlavně v úseku začínajícím pod Soumarským mostem až po přítok Volarského potoka. Doporučením je zpracovat aktuální studii na posouzení vlivu nízkých průtoků na biotop perlorodky a na základě výstupů upravit režim vodáctví v tomto úseku.

Terénní šetření

Zajištění informací o podmínkách splouvání je dáno informačními tabulemi v kempech a také některé půjčovny lodí poskytují informační letáky s upozorněním na specifika splouvání v I.zónách NP. Na nástupních místech Lenora a Soumarský most dosud nebyla instalována zařízení s označením minimálního stavu vody - dne 7.5. 2004 však proběhlo místní šetření na základě pozvání Správy NP a CHKOŠ k věci umístění vodočetné latě s vyznačením minimální hladiny pro splouvání na Soumarském mostě (provede Povodí Vltavy do konce června t.r., podrobnější informace lze získat na Správě CHKOŠ).

Odpočinková místa nejsou dostatečně vybavena. Chybí odpovídající zajištění přístupu, které by nepoškozovalo břeh, dále informační tabule o specifikách území. Chybí toalety, což má za následek značné znečištění míst. Výstupní místo Pěkná je nezajištěno, tudíž zde dochází k devastaci a znečištění lokality.

Závěrem lze konstatovat, že splouvání toku teplé Vltavy v současném stavu neúměrně zatěžuje a poškozuje ekosystém toku a přilehlou část jeho nivy s přímými dopady na zvláště chráněné druhy rostlin i živočichů. Jeho neřízenost, nezajištěnost vhodných podmínek a dopady na ekosystém toku a přilehlé nivy jsou v rozporu s posláním NP Šumava, jeho Plánem péče. Česká inspekce životního prostředí je připravena tuto problematiku nadále sledovat a jednat s odpovědnými institucemi tak, aby nedocházelo k poškozování přírody.

 

 

Eva Rolečková

Tisková mluvčí ČIŽP

V Praze dne 16.6.2004

 

Zveřejněno: 16.06.2004 –Admin Administrator ; Přečteno 11584 x
Vytisknout