Zpráva ČIŽP o výsledcích červnových povodní v ČR

Souhrnná zpráva ČIŽP o výsledcích monitoringů a sledování vzniku souvisejících škod na infrastruktuře a životním prostředí v důsledku povodní, které proběhly v ČR v červnu 2013 

ČIŽP je smluvním partnerem Hasičského záchranného sboru v rámci Integrovaného záchranného systému a jak řídící akty spojené s krizovým řízením, tak potřebné materiálové vybavení konzultuje na této úrovni. Současně ČIŽP spolupracuje i s dalšími složkami krizového řízení na úrovni krajů a společně s podniky Povodí a s krajskými odbory životního prostředí také řeší veškeré krizové a havarijní stavy s nežádoucími následky a vlivem na ŽP. 

Celková povodňová situace

Po relativně deštivém průběhu jara byla podstatná část území České republiky nasycena vodou z jarního tání sněhu a z dešťových srážek. Na jihozápadě Čech v oblasti Berounky (Úslava, Úhlava, Radbuza, Mže, Střela, Klabava, Berounka) došlo od 31. 5. 2013 ke stoupání hladin povrchových vod a postupnému dosažení 3. SPA (na mnoha místech byla překročena tzv. dvacetiletá voda). Závažnější situace byla na severovýchodě Čech (Labe, Čistá, Úpa), kde první povodňová vlna překonala hodnotu stoletého průtoku a dosáhla 3. SPA!, který s přidanými dešťovými srážkami způsobil záplavy na toku Čistá, a to zejména v oblasti obcí Rudník - Arnultovice a Hostinné.

V povodí Ohře dosáhla 3. SPA říčka Odrava (dvouletá voda), Teplá (pětiletá voda) a Chomutovka (dvouletá voda). 3. SPA rovněž dosáhla řeka Bílina. Na Českolipsku a Děčínsku zasáhl 3. SPA pouze řeku Ploučnici pod přítokem povodňové vlny z Panenského potoka. V Pojizeří byl dosažen 3. SPA na toku Jizery. Na Frýdlantsku sice dosáhla říčka Smědá 3. SPA, avšak průtok nepřesáhl dvouletou vodu. 3. SPA byl dosažen i v oblasti přítoků středního Labe: Vrchlice (padesátiletá voda), Výrovka (překročena stoletá voda). Cidlina po soutoku s Javorkou dosáhla 3. SPA! (dvacetiletá voda), na Mrlině byl dosažen na limnigrafu Vestec SPA 3! (téměř stoletá voda).

V povodí Horní Vltavy vznikly větší problémy poté, co se Vltava spojila s povodňovou vlnou z Polečnice a Chvalšinského potoka, kdy se průtok samotné Vltavy nad Č. Krumlovem pohyboval okolo dvacetileté vody), Malše dosáhla 3. SPA po soutoku s říčkou Černou a Stropnicí. V návaznosti na postup povodňové vlny se 3. SPA rozšířil z povodí horní Vltavy (v Č. Budějovicích téměř padesátiletá voda) do oblasti střední a dolní Vltavy. Situaci zhoršovaly vysoké průtoky na přítocích Vltavy a v povodí jejích přítoků (Blanice - padesátiletá voda), Otava a Nežárka (více než dvacetiletá voda), Sázava (desetiletá voda). Více než stoletá voda byla překonána na toku Lužnice a Kocáby (3. SPA!). V samotné Praze byl dosažen 3. SPA! Na Vltavě, výrazně se rozvodnily přítoky Botič a Rokytka. Povodňovou vlnu na Vltavě částečně eliminovaly vodní nádrže Vltavské kaskády.

V oblasti pod Prahou byl vyhlášen 3. SPA (téměř padesátiletá voda), povodňové vlny z Labe a Vltavy se setkaly (Mělník - více než padesátiletá voda), na mnoha místech voda překonala i protipovodňové zábrany (Zálezlice, Hořín, Křešice, Nové Kopisty, Střekov).

Z pohledu územního členění ČIŽP byla nejvíce zasažena území oblastních inspektorátů České Budějovice, Praha a Ústí nad Labem, kde byly zaznamenány největší záplavy včetně zasažených obydlí, podnikatelských subjektů a vodohospodářské infrastruktury.

Česká inspekce životního prostředí je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. V případě živelných pohrom, jako byla např. letošní povodeň, se úkoly inspekce mění. Důvod je jednoduchý. V případech globálního ohrožení by postrádalo smysl sledovat poškozování životního prostředí jednotlivými zdroji znečištění, když velká voda vyplavuje čistírny odpadních vod, zastavuje výrobu, kácí a odnáší stromy, ohrožuje životy lidí a zvířat. Česká inspekce životního prostředí v takových situacích zajišťuje sběr dat a přenos informací o aktuální situaci v regionech pro rozhodování Povodňové komise Ministerstva životního prostředí a pro Krizový štáb. Jedná se o dílčí funkci inspekce, kterou tento celostátně organizovaný kontrolní orgán přispívá k rozhodování ústředních orgánů při krizovém řízení a zvládání krizové situace. Inspekce v takovém případě jedná na základě dodatečně přijatých řídicích aktů. Těmi jsou Krizový plán správního orgánu přijatý dne 6. 12. 2004 (navazuje na Krizový plán MŽP), Dohoda o spolupráci mezi Českou republikou - Ministerstvem vnitra ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky a Českou republikou - Českou inspekcí životního prostředí, organizační složkou státu přijatá dne 21. 9. 2004 a Směrnice ČIŽP č. 26/2004 k zabezpečení trvalé dosažitelnosti pracovníků oblastních inspektorátů a ředitelství ČIŽP, k řešení havárií a jiných mimořádných situací a zajištění přenosu informací s tím spojených, přijatá dne 11. 8. 2004 (později několikrát novelizována).

V návaznosti na vyhlášení krizového stavu vydal ředitel České inspekce životního prostředí dne 3. 6. 2013 příkaz č. 4/2013 k zajištění monitoringu aktuálních stavů a sledování vzniku souvisejících škod na infrastruktuře a životním prostředí. Monitoring byl inspektory dotčených OI prováděn v souladu s tímto příkazem a jeho doplňkem.

Zjištění oblastních inspektorátů (OI) ČIŽP

V rámci provádění monitoringu v průběhu povodně byly všemi složkami České inspekce životního prostředí zjišťovány především aktuální informace jednak o stavu hladin jednotlivých toků a především pak o připravenosti jednotlivých subjektů potencionálně ohrožených povodní, tzn. o provádění protipovodňových opatření dle schválených povodňových plánů, dosahu hladiny vody v areálech průmyslových i jiných subjektů, odstavování zařízení nebo výrob.

Činnost OOV OI ČIŽP byla zaměřena zejména na vodní díla. Zjišťován byl aktuální stav zasažených čistíren odpadních vod (ČOV), jejich odstavení, zaplavení. Byl ověřen stav vodních zdrojů (pramenišť a vodárenských nádrží) a úpraven vod a zásobení obyvatelstva pitnou vodou. Byl proveden celkový monitoring řek – zaplavených oblastí. Byla provedena šetření na ověření stavu zaplavení na povodněmi zasažených nejvýznamnějších zdrojích znečištění ve vybraných průmyslových podnicích a čerpacích stanicích pohonných hmot v možném dosahu povodňových vln, tedy subjektů, které nakládají se závadnými látkami ve větším rozsahu a kde hrozilo největší riziko úniku závadných látek. Kontrolován byl stav v zemědělských podnicích, v areálech starých ekologických zátěží a v podnicích spadajících pod zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií.

OOH OI ČIŽP byla provedena šetření u subjektů nakládajících s odpady, jejichž výběr byl proveden na základě míry možného ohrožení povodní a charakteru nakládání s odpady. Šetření byla zaměřena na stav zařízení na odstraňování odpadů - zjištění rozsahu zasažených skládek zejména N odpadů, volné kapacity skládek a jímek skládkových vod, stability tělesa skládek. Prověřeny byly spalovny N odpadů, biodegradační plochy, zařízení na úpravu odpadů, sběrné dvory, sklady, autovrakoviště a průmyslové podniky. V průběhu a hlavně v závěru povodně provedli inspektoři namátkovou kontrolu přímo na místech shromažďování povodňových odpadů a ověřovali zabezpečení zasažených obcí k likvidaci odpadů vzniklých při povodni. Průběžně byly poskytovány informace na telefonické dotazy o způsobech nakládání s odpady vznikajícími při povodních, a to jak „soukromým tazatelům“, tak i některým územním samosprávám (obcím).

Činnost OOO OI ČIŽP byla zaměřena na zjišťování poškození, zaplavení či zabezpečení průmyslových podniků, kde by mohlo dojít k úniku nebezpečných látek do ovzduší, na případný negativní vliv povodní na provoz stacionárních spalovacích zdrojů znečišťování.

Inspektoři OI ČIŽP z OOP se zaměřili na zjištění stavu poškození zvláště chráněných území (národních přírodních rezervací, přírodních památek, zvláště chráněných území a památných stromů či významných krajinných prvků) a to zejména s vazbou na poškození objektů předmětu ochrany. Kontrolovány byly vodní toky a jejich údolní nivy, rybníky (stav hrází), poldry a městské parky, splachy půdy, erozní rýhy a sesuvy podmáčených pozemků v inundačním území toků a úhyn živočichů v lagunách vytvořených povodněmi. Zjišťován byl rovněž stav zaplavení Zoo Praha.

OOL OI ČIŽP byla provedena šetření stavu zasažení porostů a poškození lesů a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Inspektoři OOL v průběhu povodní a bezprostředně po nich prováděli monitoring povodňových stavů a vznikajících škod na životním prostředí na lokalitách v majetku státu, měst a obcí, ostatních právních subjektů i obyvatelstva v oblasti týkající se funkcí lesů jako složky životního prostředí.

Byl zjišťován stav zařízení, pro jejichž provozování byla vydána integrovaná povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Všechny složky OI se zúčastnily výjezdů do zasažených oblastí a prováděly místní šetření se zjišťováním stavu způsobeného povodní. Nadto byly shromažďovány informace z médií a získávány údaje o aktuálním stavu telefonickými konzultacemi i osobním kontaktem s pracovníky dotčených Krajských úřadů, Městských úřadů, Odborů životního prostředí (ORP), obcí, správ NP a CHKO, Lesů České republiky a krizových štábů měst a obcí.

OBLAST OCHRANY VOD

Čistírny odpadních vod, čerpací stanice odpadních vod (ČS OV)

    V oblasti ochrany vod červnové povodně způsobily nejvýznamnější problémy dopadem na čistírny odpadních vod (ČOV) a čerpací stanice (ČS) odpadních vod (OV). Povodní bylo ovlivněno (tj., odstaveno z provozu nebo provoz v nestandardním režimu) celkem 115 čistíren a přes 75 ČS OV. Důsledkem tohoto stavu je zvýšené zatěžování vodních toků vypouštěním nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Z praxe po povodni z roku 2002 lze předpokládat, že dopad povodní na kvalitu povrchové vody nebude dlouhodobý.

V územní působnosti OI Ústí nad Labem byly odstaveny 4 ČOV nad 10 000 EO (ČOV Roudnice nad Labem, ČOV Litoměřice, ČOV Ústí nad Labem, ČOV Děčín), 41 ČOV do 10 000 EO a 68 ČS OV. Zasaženy byly ČOV a ČSOV na okresech Litoměřice, Ústí n. L., Děčín, Louny, Chomutov.

U velkých zdrojů byly veškeré chemikálie z objektů včas zajištěny a řádně zabezpečeny. K únikům aktivovaného kalu dle dostupných informací nedošlo. Pro všechny 4 ČOV nad 10 000 EO bylo dne 17. 6. 2013 vydáno povolení k vypouštění OV na dobu prokazatelně nutnou k obnovení technologie biologického čištění, a to maximálně do 11. 8. 2013.

Škody na infrastruktuře pro odpadní vody byly odhadnuty celkem na 44 370 tis. Kč, z toho největší na ČOV Litoměřice cca 8 000 tis. Kč, ČOV Ústí n. L. - Neštěmice cca 5 200 tis. Kč, ČOV Děčín cca 3 500 tis. Kč, ČOV Roudnice nad Labem cca 1 500 tis. Kč, ČOV Hřensko cca 1 200 tis. Kč, ČOV a PTS Chodouny-Lounky cca 2 500 tis. Kč, ČSOV Křešice cca 3 000 tis. Kč a kanalizační stoky cca 11 000 tis. Kč.

V územní působnosti OI Praha došlo k zaplavení pouze 4 významných ČOV nad 10 000 EO – Mělník, Kralupy nad Vltavou, Říčany a Vlašim. Ostatní významné ČOV byly sice odstaveny, avšak vzhledem k tomu, že nebyly zaplaveny, došlo v brzké době k jejich novému zapracování. Z menších zdrojů se povodně negativně dotkly 70 ČOV, které musely v různé míře omezit standardní režim provozu (od vypnutí el. energie, přiškrcení až zastavení nátoku OV, obtokování naředěných odpadních vod až po odstavení ČOV z provozu).

V územní působnosti OI České Budějovice bylo povodní negativně ovlivněno celkem 52 ČOV, z toho 4 ČOV nad 10 000 EO. Z velkých zdrojů znečištění byla zaplavena ČOV Tábor/Klokoty), ostatní velké zdroje měly zastaven nebo omezen nátok (ČOV Český Krumlov, ČOV České Budějovice, ČOV Veselí nad Lužnicí). Z důvodu zaplavení většiny území města Písek byla odstavena ČS kanalizace Písek (31 000 EO).

V územní působnosti OI Hradec Králové byla krátkodobě odstavena 1 ČOV s kapacitou nad 10 000 EO - ČOV KRPA Hostinné. U dalších velkých zdrojů došlo k přiškrcení nebo odstavení nátoku (ČOV Trutnov, ČOV Dvůr Králové, ČOV Jaroměř) nebo odlehčení na kanalizační síti (ČOV Vrchlabí). Rovněž došlo k ovlivnění 7 ČOV s kapacitou pod 10 000 EO, přičemž odstaveny byly ČOV Hostinné, ČOV Kuks a ČOV Ryzně v Podkrkonoší. Odstaven nátok byl na ČOV Úpice a ČOV Vysoké Veselí. V provozu, pouze s odlehčováním přitékajících odpadních vod zůstaly  ČOV Pec pod Sněžkou a ČOV Nový Bydžov.

V územní působnosti OI Plzeň byly všechny ČOV nad 10 000 EO funkční. Krátkodobě, hlavně preventivně a z důvodu zaplavení kanalizace, byly odstaveny  ČOV Domažlice, Horšovský Týn a Sušice. ČOV velikosti do 10 000 EO byly všechny funkční. Ke krátkodobým odstávkám (max. v trvání 4 až 5 dní) došlo celkem u 12 ČOV v okresech Domažlice (3 ČOV - Blížejov, Hostouň a Staňkov), Klatovy (1 ČOV - Janovice nad Úhlavou), Plzeň - jih (5 ČOV - Dobřany, Dolní Lukavice, Chotěšov, Merklín a Přeštice), Plzeň - město (1 ČOV -  Šťáhlavy), Rokycany (1 ČOV - Liblín) a Tachov (1 ČOV - Svojšín).

V působnosti OI Liberec nebyla ovlivněna žádná ČOV s kapacitou nad 10 000 EO. K zatopení celých ČOV s kapacitou do 10 000 EO nedošlo, nestandardní režim provozu některých ČOV (Česká Lípa, Cvikov, Nový Bor, Staré Splavy) představoval nutné odlehčování přitékajících splaškových odpadních vod do recipientů; větší potíže s provozem ČOV museli řešit v Hrádku nad Nisou (zatopení výustě do vodního toku) a v Jablonném v Podještědí, kde byl několik hodin zatopen objekt hrubého předčištění. Došlo k zatopení několika ČS OV na veřejných kanalizacích (např. H. Libchava, Mimoň, Zákupy, K. Šenov, Jablonné v Podještědí a dalších), proto byly na přechodnou dobu vypnuty, odpadní vody tak přetékaly bez čištění do recipientů. Po opadnutí velké vody byl postupně provoz na jednotlivých ČS obnovován, stejně tak tomu bylo i na ČOV, které byly okamžitě po opadnutí vody navráceny zpět do standardního režimu. Aktuálně jsou veškeré OV před vypouštěním do toku již čištěny.

V působnosti OI Havlíčkův Brod nebyla ovlivněna žádná ČOV s kapacitou nad 10 000 EO. Odstavena od 3. 6. 2013 byla ČOV Želiv (cca 600 EO), do plné činnosti byla čistírna uvedena v pátek dne 15. 6. 2013.

Na území ostatních OI docházelo v průběhu vydatných dešťových srážek pouze ke standardnímu odlehčování naředěných odpadních vod prostřednictvím odlehčovacích komor na kanalizacích a před ČOV bez zřetelných dopadů na vodní toky.

Ostatní vodohospodářská infrastruktura

Přehrada Les Království, Vltavská kaskáda a další nádrže přispěly v důsledku volné retence a řízeného vypouštění ke zmírnění rozsahu záplav.

OI Ústí nad Labem - dne 4. 6. 2013 došlo k odstavení úpravny vody Velké Žernoseky. Její výkon byl nahrazen výrobou na ostatních zdrojích. Zásobování pitnou vodou bylo přerušeno rovněž i v několika oblastech, kde došlo ke znečištění pramenišť deštěm (Březí - Pohoří, část Kojetic a Malečov, Víska pod Lesy, Starý Šachov, Jílové - Rybníček, Kotelice, Horní Vysoké, Levín, prameniště Mentaurov, Červený Újezd, Tvrdín, Chouč, Mirošovice, Kučlín, Mukov, Mrzlice, Hrobčice, Měrunice a Razice). Zde byla dodávka pitné vody zajištěna prostřednictvím cisteren. Úpravna vody Velké Žernoseky najela dne 14. června. Zásobování pitnou vodou na prameništích bylo obnoveno od 14. do 17. 6. 2013. Celkem na infrastruktuře zásobování pitnou vodou byly škody odhadnuty na 3 320 tis. Kč, z toho např. na úpravně vody cca 1 800 tis. Kč a vodovodních řadech cca 1 000 tis. Kč.

U úpraven Myslivny a Plavno došlo ke zvýšenému zákalu, barvy z hlediska huminových látek. Byla prováděna standardní opatření, která postačovala.

Došlo ke škodám na rybích obsádkách v důsledku úniku ryb vlivem přeteklých přelivů a hrází (Rybářství Třeboň Hld, a.s.). Byl nutný zásah na hrázi rybníka Hluboký v Toužimi.

V územní působnosti OI Praha byla ovlivněna vodárenská nádrž Klíčava, po úpravách režimu nebylo zásobování pitnou vodou ovlivněno. U vodárenského odběru Káraný bylo zahájeno uzavírání jednotlivých studní dle povodňového řádu, dodávka vody nebyla omezena, kvalita upravené vody je vyhovující.

V územní působnosti OI České Budějovice byly některé zdroje zaplaveny. K 24. 6. 2013 přetrvávaly problémy pouze na 4 zdrojích (Jinín, Chrášťovice, Dunovice, Mirotice), ostatní zasažené zdroje byly již zprovozněny.

Na vodních dílech nebyly nahlášeny žádné mimořádné škody. Došlo pouze k mimořádné události na rybníku Jordán, kde inspektoři OOV prošetřovali již druhé havarijní protržení dělící hráze. Po protržení se hladina ve VD Jordán velmi rychle vyrovnala a docházelo k odtoku vody přes přeliv do Tismenického potoka.  V údolí Tismenického potoka byl vyhlášen 3. SPA. Dělící protržená hráz byla zcela zatopena, hladina vody nad tělesem dělící hráze dosáhla cca 1,5 m.

V územní působnosti OI Hradec Králové byla v době kulminace povodně odstavena úpravna vody v Temném Dole, obce a města byla zásobena z vodojemů. K přetečení hráze došlo u rybníka Běchary, k dalším škodám ale nedošlo. Na Liběšickém rybníku došlo k protržení hráze. Průrva je asi 10 m dlouhá a 2 m hluboká. Pod rybníkem jsou pole, do kterých se voda z tohoto rybníka rozlila. Pravděpodobně došlo i k vyplavení rybí obsádky. V obcích na toku nevznikly závažnější problémy.

V územní působnosti OI Plzeň došlo z důvodu zaplavení u zdrojů podzemních vod hromadného zásobování k jejich odstavení v obcích Černíč (vrt), Horažďovice (studna a vrt) a Černošín (zářezy). Ve všech případech bylo zajištěno dostatečné zásobování z dalších místních vrtů.

V územní působnosti OI Brno došlo z důvodu přívalových dešťů 10. 6. 2013 k lokálním záplavám ve Zlínském kraji. Vodou z toku Koménka byla postižena obec Komňa. Tato první vlna předcházela protržení hráze obecního rybníka. Do doby protržení hráze retence rybníka následky povodně zmírnila. Vzniklé škody byly vyčísleny na 4,4 mil. Kč, z toho oprava hráze rybníka na 650 tis. Kč. Jímací území pitné vody pro obec Komňa nebylo zasaženo.

Úniky závadných látek

Inspektoři provedli celou řadu kontrol, sledovány byly zejména průmyslové areály, kde byl předpoklad ovlivnění velkou vodou a objekty, které byly zasaženy povodní již v minulosti. Kontrolován byl stav chemických provozů, ČS PHM, lokalit starých ekologických zátěží a provozů spadajících pod zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. K zaplavení provozů došlo pouze na území působnosti OI Ústí nad Labem, OI Praha, OI České Budějovice a OI Hradec Králové. V územní působnosti ostatních OI nebyly provozy postiženy tak, aby z nich došlo k úniku závadných látek a znečištění vod.

Inspektory OI Ústí nad Labem byl šetřen stav v následujících objektech, které byly v různé míře zaplaveny. Bylo zjištěno, že protipovodňová opatření byla prováděna v předstihu a tudíž nedošlo k žádnému úniku závadných látek:

ČEPRO, a.s., sklad Hněvice - škody se odhadují se na cca max. 200 tis. Kč na zaplaveném suterénu budovy železniční váhy a na OSS-H cca 130 ti. Kč na jeho revitalizaci.

Lovochemie, a.s., Lovosice přímé škody v důsledku povodně vznikly především propadnutím tlamového kanálu (škoda cca 7 – 8 mil. Kč).

Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost - předběžný odhad škod na majetku společnosti a náklady na ochranu zařízení a obnovení jeho funkce činí cca 2 mil. Kč.

INFRASPOL, s.r.o., Ústí nad Labem - v současnosti nelze stanovit výši celkových škod, předběžný hrubý odhad škod na ČOV se pohybuje do 1 milionu korun.

CHEMOTEX Děčín a.s., Děčín-Boletice nad Labem - škody vzniklé povodní jsou odhadnuty na 2 mil. Kč.

ČS PHM společnosti HOKAL plus s. r.o., Ústí nad Labem - přímé škody na majetku jsou odhadovány v rozsahu cca 1,5 – 2 miliony Kč.

Dále byla provedena kontrola provozů, které byly v různé míře povodní zasaženy, škody však nejsou vyčísleny nebo jsou jen minimální: Smith Packaging Czech Republic s.r.o., Děčín-Boletice nad Labem, TONASO, Ústí nad Labem-Neštěmice, Vodní sklo, a.s., KOMA, spol. s r.o., DAM Ústí nad Labem, s.r.o., Constellium Extrusions Děčín s.r.o. (bývalý Alcan), Kovošrot Děčín a.s. provoz Děčín,  Kovošrot Děčín a.s., provoz Litoměřice, Kovošrot Děčín a.s., provoz Ústí nad Labem, Měď Povrly a.s, HA CZ (areál CHEMOTEX Děčín

Zkontrolován byl stav povodní zasažených ČS PHM: ČS PHM Ing. Petr Havel, Mlékojemy; ČS PHM Benzina Lovosice; OMV Mariánská skála (Předmostí) Ústí n/L; LUKOIL Děčínská, Ústí n. L. – Střekov; ČS PHM OMV Litoměřická Děčín; ČS PHM ČEPRO a.s., Hřensko. Bylo ověřeno, že ČS PHM byly před zaplavením zabezpečeny.

Zjištěné úniky závadných látek:

Tankovací stanice Děčín - Loubí společnosti ČSPL, a.s. - protipovodňová opatření spočívající v přemístění kontejnerů se závadnými látkami, odpadů a dalších mobilních zařízení do horní části areálu byla realizována již od 2. 6. 2013. Lodě a plovoucí pontony byly převezeny do přístavu v Rozbělesích. Nádrže na odpadní olej, které nemohly být z důvodu rychlosti povodně vyčerpány a jejich obsah odvezen (zatopení prostoru již v odpoledních hodinách v neděli 2. 6. 2013 a zamezení přístupu), byly doplněny vodou tak, aby bylo zamezeno jejich uvolnění. Dne 7. 6. 2013 byl nahlášen ostrahou Česko-saských přístavů únik ropných látek do řeky Labe. Zdrojem úniku byl následně dne 8. 6. 2013 označen zásobník na odpadní olej o objemu 20 m3. Dne 7. 6. 2013 byla společností kontaktována odborná firma DEKONTA a.s., která se na místo mohla dostavit až následující den, kdy provedla odčerpání části záchytné jímky pod zásobníky odpadního oleje a v tomto pokračovala i v neděli 9. 6. 2013. K úplnému vyčerpání jímky došlo až po klesnutí Labe pod úroveň 600 cm (stav ohrožení). Původem úniku ze zásobníku odpadního oleje bylo víko, které nemohlo být z technických důvodů zcela uzavřeno a bylo pouze zatěsněno. Následkem tlaku vody došlo k uvolnění ucpávky a výplachu části obsahu zásobníku. V zásobníku se dle sdělení zástupce společnosti nacházelo před dopuštěním vodou cca 15 m3 zaolejované vody (z toho bylo cca 5 m3 odpadního oleje). Ve dnech 17. -18. 6. 2013 provedla firma DEKONTA a.s. kompletní mytí prostoru ČOV zaolejovaných vod a nádrží tlakovou vodou a následné odčerpání znečištěné vody z obou objektů. Elektroinstalace v objektu bude zprovozněna po jejím vyschnutí a ručním vyčištění. Škody na majetku nejsou zatím vyčísleny.

Na základě zjištěných skutečností proběhne mezi ČIŽP a ČSPL, a.s. jednání ohledně předmětných zásobníků v objektu ČOV tak, aby byly pro případy povodní řádně zabezpečeny. Také dojde k případnému přehodnocení povodňového plánu.

ČS PHM společnosti HOKAL plus s. r.o., Ústí nad Labem  - provozovatel prováděl opatření v souladu s Povodňovým plánem. Stacionární zásobníky na závadné látky nebyly vyčerpány, v nádržích zůstalo cca 40 m3 pohonných hmot. ČS byla po kompletním zabezpečení odstavena. Dne 5. 6. 2013 byl areál zaplaven do výše 40 cm. Dne 6. 6. 2013 byl zjištěn únik ropných látek v množství cca 50 l (vymytí manipulačních ploch kolem výdejních stojanů). Opatření k zamezení úniku ropných látek provedl HZS Ústeckého kraje a po opadnutí vody provedl následná opatření provozovatel. Přímé škody na majetku v důsledku povodně v rozsahu cca 1,5 – 2 miliony Kč (škoda na PHM; stavebním objektu; výdejních stojanech; čištění nádrží).

Na Karlovarsku byl dne 3. 6. ráno zaznamenán únik cca 800 l nafty do rozvodněné Ohře u obce Boč bez možnosti instalace norných stěn. Únik šetřil vodoprávní úřad MěÚ Ostrov.

V územní působnosti OI Praha byly z významných průmyslových zdrojů povodní ovlivněny areály Synthos Kralupy, a.s. a Česká rafinérská, a.s. Nedošlo k zaplavení významných průmyslových částí, avšak oba areály byly odstaveny z provozu.  Spolana, a.s. Neratovice - areál byl zatopen, nebyl však zjištěn vizuální únik závadných látek, oproti průběhu povodně v roce 2002 byla společnost daleko lépe připravena a učinila včasná opatření. V současné době se zadává provedení monitoringu podzemních vod na ověření změn znečištění ohnisek SEZ v areálu Spolany.

Dále byl ověřován stav lokalit SEZ (VUAB Pharma a.s., Roztoky u Prahy, SEZ WALTER a.s, provoz Stará Boleslav, SEZ Kovohutě Příbram nástupnická a.s., SEZ Lučební závody Draslovka a.s. Kolín). K přetoku znečištěných vod z lagun nedochází. Migrace znečištění doposud nebyla zjištěna.

Vodní elektrárny ČEZ na Vltavské kaskádě - nedošlo k zatopení žádné vodní elektrárny, nedošlo k úniku olejů či jiných závadných látek do Vltavy.

Bylo zjištěno, že zasaženo či ovlivněno povodňovým stavem bylo 12 provozů spadajících pod zák. č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií: ČESKÁ RAFINÉRSKÁ a.s.; Elektrárny Mělník provozovatele ČEZ a.s; KRALUPOL s.r.o.; SPOLANA a.s.; SYNTHOS Kralupy a.s Kralupy nad Vltavou; SYNTHOS PBR s.r.o. areál chemických výrob Kralupy nad Vltavou; TAMERO INVEST s.r.o.; UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. Kralupy nad Vltavou; UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. Neratovice; BIOFERM - lihovar Kolín a.s; Cray Valley Czech s.r.o. a Linde Gas a.s. Úniky závadných látek nebyly z těchto provozů zaznamenány.

V územní působnosti OI České Budějovice žádný ze 13 provozů spadajících pod zák. č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií nebyl povodní postižen.

V územní působnosti OI Hradec Králové byly povodní v různé míře zasaženy průmyslové areály: KRPA PAPER, a.s. Hostinné; Avon Automotive; KRPA Envelope; Hovard s.r.o. Svoboda nad Úpou; areál bývalé slévárny v Hostinném; NERZ s.r.o. Rudník; České dráhy- zastávka Šárovcova Lhota; GOMSELMAŠ Smidary; AMADEA, s.r.o. Lázně Bělohrad; Europak, s.r.o. Lázně Bělohrad; EUROVIT, s.r.o. Lázně Bělohrad; ZKS miltex, s.r.o. Miletín.  K závažnému úniku závadných látek u nich však nedošlo.

Bylo ověřeno, že objekty firem ŠKODA AUTO Vrchlabí; Automotiv – Petex, s.r.o. Hostinné; GRUND s.r.o. Mladé Buky; Uhelné sklady a prodej dřeva Mladé Buky; Českomoravský beton, Mladé Buky; KVK Parabit, Svoboda nad Úpou; OSNADO Svoboda nad Úpou; Galvanovna Galček, Červený Kostelec; Texlen Linen Trutnov; Stavebniny PBK (dříve Texlen Bělidlo) Trutnov; Dubea, s.r.o., Dubenec; JUTA Adamov; Holzbecher, s.r.o. Zlíč; Areál pily Šárovcova Lhota; CEREA a.s. Ostroměř; PUMR & RYBA Lázně Bělohrad; TRANSPORT – SPEDITION, s.r.o.,Lázně Bělohrad; JESPO obaly Stará Paka;. AGROCHOV Stará Paka a.s.; Autoservis Jan Podzimek, Stará Paka; VYKOM, s.r.o., Stará Paka; VYKOM vytápění hal, s.r.o.; Velveta, s.r.o. Nová Paka a Pivovar Nová Paka a.s. nebyly povodní postiženy.

Veřejné ČS PHM v zasaženém území (ČS PHM Luk Oil – Trutnov Horní Staré Město, ČS PHM Benzina - Svoboda nad Úpou, ČS PHM EuroOil – Svoboda nad Úpou, ČS PHM KM PRONA Velká Úpa a Hostinné, ČS PHM – Úpice, ČS PHM Lázně Bělohrad) nebyly zaplaveny vodou a nedošlo k úniku nebezpečných látek. Povodní nebyl rovněž dotčen žádný z provozů spadajících pod zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií.

Zjištěné závady:

Lohmann & Rauscher, s.r.o. - výrobna obvazového materiálu. Objekt prochází rekonstrukcí, zaplaveny byly venkovní plochy a stavební suť byla částečně odplavena. Suť bude předána oprávněné osobě.

Bývalý areál koželužny – NOBYKO - skladování velkého množství chemických látek a přípravků, které byly používány k třísločinění kůží. Větší množství chemikálií a přípravků, které byly otevřeny nebo rozsypány, byly týden před povodněmi odvezeny společností Marius Pedersen. Zbylé chemikálie byly shromážděny v jednom objektu a zajištěny. Celý areál byl zasažen povodní. Při kontrole bylo zjištěno, že plastové nádoby s chemikáliemi nejsou převráceny a nedošlo k významnému úniku závadných látek. Součástí areálu bývalé koželužny jsou dvě laguny. Laguna blíže k ČOV byla v minulosti vybrána a kal byl odvezen na pole. V druhé laguně jsou kaly doposud. Obě laguny byly v době povodně zatopeny. Inspekce odebere vzorky odpadní vody, jakmile budou laguny zpřístupněny.

Zemědělské podniky

V okrese Litoměřice byly postiženy:

Chmel Polepská blata, s.r.o. - zaplaveno 20 ha pozemků, z toho 12 ha chmelnic zničeno, 8 ha se podařilo odvodnit, ale očekává se na nich menší výnos. Odhad škod v důsledku povodně činí cca 7 mil. Kč v horizontu 4 let.

ZÁVESKÝ a spol., spol. s r.o. Litoměřice - areál Brozany nad Ohří - zaplaveno do 1/2 ha orné půdy, kde se pěstuje sója, čeká se na vyschnutí, škody dosud nevyčísleny.

KAREL TACHECÍ, Budyně nad Ohří – zaplaveno: České Kopisty - 5 ha pšenice (zničeno), odhad škody cca 175 000 Kč, Písty nad Ohří – 4 ha luk, zatím neposečeno, Budyně nad Ohří – 1 ha jetele, zatím nesklizeno, Břežany nad Ohří – 1/2 ha jetele, zatím nesklizeno.

Celkem bylo na Litoměřicku a Žatecku povodní zničeno cca 179 ha chmelnic. Předběžné škody v zemědělství (pole, ovoce, zelenina, uhynulá zvířata apod.) byly v Ústeckém kraj odhadnuty na cca 131 mil. Kč.

V okrese Ústí nad Labem byly postiženy:

Ekofarma Babiny Jana Horová, Nová Ves u Pláně č. 20, 400 02 Homole u Panny – v obci Malé Březno zaplaveno 6 ha luk: proběhlo vyklízení naplavenin (dřevo), louky budou posekány, až vyschnou, škody zatím neodhadnuty.

Zemědělské podniky na Chebsku nebyly povodní zasaženy přímo, zjištěny spíše značné ztráty díky deštivému počasí (podmáčený terén, nemožnost hnojení, pozastavena sklizeň krmiv, ohrožení úrody vlhkem tvorbou plísní).

V povodí řek Úslava, Úhlava a Radbuza došlo k podmáčení a místy k zaplavení zemědělsky obhospodařovaných ploch bez většího dopadu na kvalitu vod.

Farma Rudník, s.r.o. – přívalovými dešti došlo ke spláchnutí ornice. Škody jsou na pozemcích, na kterých se hospodaří, nedošlo však k úniku závadných látek.

OI Plzeň šetřil případ zařízení „Odchovna žížal“ v obci Těně (okres Rokycany), kde došlo vlivem silné srážkové činnosti ke splavení nevhodně uložených čistírenských kalů do melioračního příkopu a následně do rybníka Tisý, což způsobilo znečištění rybníka.

OBLAST ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Vzhledem ke skutečnosti, že na většině lokalit se jednalo již o opakované povodňové stavy, byly podnikající osoby na tento stav vesměs připraveny a s produkovanými či skladovanými odpady přímo v zátopových oblastech a v místech, kde hrozilo riziko zaplavení odpadů podzemní či povrchovou vodou, nenakládaly. Povodňová situace nenarušila ani chod skládek.

Na území OI Ústí nad Labem bylo prošetřeno celkem 30 vybraných subjektů, a to:

všechny skládky nebezpečných odpadů (4) - Skládka SITA Podhoří (S-NO), Skládka CELIO Litvínov (S-NO), Skládka Lukavec (S-NO), Skládka odpadů Tušimice se sektorem na NO, a vytipované skládky ostatních odpadů (9): Skládka Orlík IV, Skládka Rožany, Skládka Modlany, Skládka Vysoká Pec, Skládka odpadů TKO České Hamry, Skládka jihozápadní pole ve druhé fázi, Skládka odpadů Činov, Skládka Březová a skládka SONO PLUS s.r.o. Ani v jednom případě nedošlo k ohrožení chodu skládek. Nebylo zjištěno žádné porušení stability tělesa skládek ani ostatních konstrukčních prvků zařízení. Stav hladin v záchytných jímkách se v jednotlivých skládkách lišil – ve většině zařízení nebyla kapacita jímek naplněna, v několika případech musela být voda z jímek přečerpávána zpět na skládku. Pouze u skládky Modlany došlo k sesuvu půdy na rekultivované ploše, havarijní stav však nenastal.

Prověřena byla spalovna nebezpečných odpadů v Trmicích a cementárna Lafarge Čížkovice, prošetřeno bylo 6 biodegradačních ploch - Biodegradační plocha Actherm, Biodegradační plocha SAHARA, Biodegradační plocha na skládce SITA Podhoří, Biodegradační plocha na skládce CELIO Litvínov, Biodegradační plocha v UNIPETROLU RPA, Biodegradační plocha a kompostárna Skládky Březová a záchytná laguna Želénky. Ani v jednom případě nebylo zjištěno přímé ohrožení, zařízení byla v provozu bez omezení.

Žádné ohrožení provozu nebylo zjištěno v zařízení na úpravu nebezpečných odpadů Malhostice (pouze byl omezen příjem odpadů) a v záchytné laguně Želénky (fy. Patok).

Dále byly prošetřeny 2 sklady NO MINOREC a EKOSFÉRA v areálu TONASA v Neštěmicích. Odpady byly zajištěny a uloženy mimo dosah povodně.

Bylo vybráno 8 průmyslových podniků, u kterých byla provedena fyzická kontrola nakládání s odpady (Kovošrot Děčín a.s. provoz Děčín; Kovošrot Děčín a.s. provoz Ústí n. L.; Kovošrot Děčín a.s. provoz Litoměřice; Měď Povrly a.s.; Constellium Extrusion Děčín s.r.o.; DAM Ústí nad Labem; KOMA spol. s r.o. a MINOREC k. s. Ústí n. L). Ve všech podnicích byly odpady zabezpečeny a nedošlo k jejich zaplavení.

Rozhodnutím Krajského krizového štábu Ústeckého kraje a Rady Ústeckého kraje bylo určeno, že bude zaveden centrální způsob sjednání a úhrady odvozu povodňového odpadu. Byly určeny 4 svozové firmy (Marius Pederssen a.s., AVE Ústí n. L. s.r.o., BEC odpady s.r.o. a SITA CZ a.s.), u kterých si postižené obce mohly domluvit přistavení kontejnerů na odvoz povodňových odpadů. Pracovníci oddělení odpadového hospodářství provedli rovněž šetření nakládání s povodňovými odpady ve 42 postižených obcích (Ústí n. L., Trmice, Dolní Zálezly, Malé Březno, Velké Březno, Povrly, Vaňov, Olšinky, Církvice, Krásné Březno, Neštěmice. Mojžíř, Prackovice nad Labem, Litochovice nad Labem, Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem, Lovosice, Dobkovice, Malšovice, Děčín, Hřensko, Těchlovice, Roudnice nad Labem, Budyně nad Ohří, Brzánky, Černěves, Dobříň, Hrobce, Chodouny, Kyškovice, Libotenice, Vědomice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Židovice, Libochovany, Velké Žernoseky, Píšťany, Žalhostice, Litoměřice, Terezín, Travčice, Mlékojedy, Křešice, Polepy, Štětí, Račice). Inspekce tak fyzicky prošetřila všechny postižené obce ze seznamu, který vypracoval Krajský krizový štáb.

Povodňové odpady jsou odváženy průběžně na skládky SONO Plus s.r.o., Modlany II, SITA CZ Podhoří, Tušimice, Orlík IV a Lukavec. Svoz neustále probíhá a konečnou bilanci odpadů nelze v této chvíli určit.  Úklid obcí nadále pokračuje, lze však říci, že se nikde nad míru nehromadí a pravidelně se odváží.

V územní působnosti OI Praha bylo prověřeno 13 skládek komunálních odpadů a 3 skládky nebezpečných odpadů. Všechna zařízení byla schopna přijímat větší množství odpadů, pouze 2 z kontrolovaných zařízení měla příjem těchto odpadů omezen jen na nejbližší okolní obce, a to vzhledem ke své kapacitě (skládka Přibyšice a skládka Uhy). Kontrolováno bylo 5 spaloven, z nichž jedné (ZEVO Praha, provozovatel Pražské služby, a.s.) bylo Operačním střediskem krizového štábu Prahy vydáno rozhodnutí pro spalování odpadů v krizové situaci nad rámec schváleného provozního řádu Bylo prověřeno 32 významnějších firem a další byly kontaktovány telefonicky. Nebyly zjištěny žádné závažné případy, nedošlo k žádným únikům, škody na ŽP z hlediska úniku chemických látek nevznikly.

Inspektoři provedli namátkovou kontrolu míst shromažďování povodňových odpadů. Po 18. 6. 2013 přetrvávají mezideponie povodňových odpadů v obcích Kly a Obříství (ORP Neratovice), Mníšek pod Brdy (areál ÚVR společnosti PURUM s.r.o.) a Zbraslav (u ČOV v ul. Ke Krňovu).

Povodňové odpady z území Prahy byly odváženy v menší míře do spalovny ZEVO (Praha Malešice), hlavně pak na skládku Ďáblice. Povodňové odpady vzniklé ve Středočeském kraji byly odstraňovány hlavně na následujících skládkách: Radim, ZDIBY spol. s r.o., Přibyšice, EKOSO Trhový Štěpánov, Regios a.s. (po vyčerpání kapacity skládky UHY), Mšeno, SVZ Centrum Příbram, Ekologie Lán, Hořovice.

V územní působnosti OI České Budějovice byly problémy s nadbytečnou bilancí průsakových vod ve skládkách odpadů řešeny jejich odvozem na ČOV nebo jejich zpětným rozlivem/zasakováním na tělese skládky. Pouze na skládce odpadů Munice byla jímka průsakových vod téměř zaplněna, ale následně se podařilo její stav udržet pod kritickým stavem; na ostatních skládkách odpadů byly problémy se skládkovou vodou řešeny bez vážnějších problémů. Nestabilita těles skládek odpadů nebyla nikde pozorována.

Průběžně byly ověřovány stavy nakládání s odpady ve vybraných zařízeních (spalovna nebezpečných odpadů ve Strakonicích, dekontaminační plocha Hůrka a Všemyslice), a stav ve Lhenicích a na lokalitě rozsáhlých terénních úprav MAPE u Mydlovar. Poslední ověření aktuálních stavů po povodni bylo provedeno ke dni 19. 6. 2013, a to zejména na Českobudějovicku, Českokrumlovsku, Táborsku, Prachaticku, Písecku a Vodňansku.

V rámci likvidace následků povodní byly často sedimenty a štěrkové náplavy využívány na opravy poničených cest a okolí koryt vodních toků. Rizikové naplaveniny, včetně odpadů z vytopených domácností byly ukládány na příslušné skládky odpadů, poničená elektrozařízení byla vytřiďována a předávána oprávněným osobám.

V územní působnosti OI Hradec Králové byly prověřeny tři skládky (Kryblice II, Dolní Branná a Pod Haldou - Rtyně v Podkrkonoší).  Závada byla zjištěna pouze na skládce Pod Haldou, kde došlo na rekultivované části skládky (boční svah) k částečnému sesuvu zeminy. Svah byl ve spodní části zabezpečen dočasně vybudovanou ochrannou hrázkou. Stabilita tělesa skládky nebyla ovlivněna. Těleso skládky bylo mírně zavodněné z důvodu zadržené průsakové vody v tělese skládky, neboť neproběhlo v čerpací jímce odčerpání průsakové vody ze skládky z důvodu naplnění horní jímky. Přečerpání horní jímky bylo provedeno až po zlepšení situace na místní ČOV, která byla také zaplněna. Jímky nepřetekly. Obvodový příkop nebyl zaplněn.

Byla zkontrolována zařízení ke zneškodňování odpadů, biodegradační plocha a sběrné dvory (kompostárna AGRO CS a.s. v Jaroměři, čistírna Březhrad, Sběrný dvůr a sběrné suroviny Trutnov). Bylo ověřeno, že při povodňové situaci nedošlo k úniku závadných látek nebo odpadů.

Dále byla provedena kontrola 2 autovrakovišť: Autovrakoviště Trutnov, které nebylo zasaženo povodní a firma Břemus, s.r.o. Nový Bydžov, kde byl vyplaven skládek ropných látek, avšak nedošlo k jejich významnému úniku. Kontaminovaná voda z malého skladu byla umístěna v nádobách a bude zlikvidována. V autovrakovišti EKLASS CZ s.r.o. Velké Poříčí, které bylo v plánu kontrol, nebyla kontrola pro jeho nepřístupnost uskutečněna (lokální povodeň). Záplava vnikla i do objektu a je třeba provést následnou kontrolu.

V územní působnosti OI Plzeň povodně nezpůsobily v oblasti odpadového hospodářství žádné významné škody, či situace, které by si vyžadovaly speciální zásahy. Inspektoři OOH fyzicky prověřili následky povodní v okolí řeky Otavy. V průběhu kontrol byl aktivním monitoringem zaznamenán prostor o rozloze cca 3 500 km2. Byl rekognoskován silniční úsek o délce cca 430 km a úsek vodního toku o délce cca 50 km.

Byla vytipována následující zařízení, resp. lokality, na kterých byl za přítomnosti zástupce provozovatele zjišťován stav zařízení a lokalit: Dekontaminační plocha Doubrava; Skládka Chotíkov; Zařízení kompostárny (areál skládky Chotíkov); Odkaliště Božkov; Skládka Vysoká (vč. dekontaminační plochy); Dekontaminační plocha Žihle; Skládka Kralovice (s ukončeným provozem); Skládka Břasy; Skládka Chotětín; Skládka Němčičky; Skládka Štěpánovice; předpokládané úložiště odpadů obce Klabava.

Provozní řády zařízení neobsahují zvláštní ustanovení, která by pro jejich činnost v průběhu povodní stanovovala jiné podmínky provozu než ty, které jsou trvale platné. Skládky byly na příjem povodňových odpadů připraveny v rozsahu platných provozních řádů s tím, že respektovaly pokyny publikované v tisku o zátěži zmíněných odpadů různými kontaminanty, tj. odpady nevytřiďovat a zařazovat jako odpad kat. č. 20 03 99 (komunální odpady jinak blíže neurčené) nebo kat. č. 20 03 07 (objemný odpad). Naproti tomu pouze 4 skládky v Plzeňském kraji mají povoleno ukládat odpad kat. č. 20 03 99.

Monitorován byl tok řeky Otavy od Radešova po hranice Plzeňského a Jihočeského kraje. Při kontrole vodního toku Otava a přilehlých pozemků bylo zjištěno na několika místech naplavení velkých hromad dřeva původně z břehových porostů. Dalším typickým projevem velké vody je zachycení z břehů spláchnutých odpadů (převážně plastů a textilií) na větvích porostů a to až do výšky 2 m nad hladinou.

Dne 31. 5. 2013 byla ohlášena havárie, kdy došlo k rozmočení a následnému úniku kalů z čištění komunálních vod přes komunikaci do rybníka Tisý. Kaly byly navezeny jako „krmivo“ do zařízení „Odchovna žížal“ v obci Těně. Tekoucí kaly byly odsávány a převezeny na ČOV Mýto a Rokycany. Na místě byl zakázán s okamžitou platností dovoz dalších kalů, a to až do vyřešení havárie. Tímto zařízením se OI Plzeň zabýval již před havárií a zamýšlel provést odběr vzorků navážených kalů, neboť bylo podezření, že tyto odpady mohou mít infekční charakter. K odběru vzorků však kvůli havárii (odplavení kalů) nedošlo.  Problematika těchto zařízení je v současné době projednávaná na MŽP, neboť vzhledem k jejich charakteru nepanuje jednotný názor na jejich vazbu na ustanovení zákona č. 185/2001 Sb. (§ 14 odst. 1 vs. § 14 odst. 2).

Na území ostatních OI nedošlo k zasažení žádného zařízení   určeného pro nakládání s odpady. Stejná situace byla zaznamenána u původců odpadu.

OBLAST OCHRANY OVZDUŠÍ

V územní působnosti OI Praha byly provedeny kontroly vytipovaných zdrojů znečišťování ovzduší (Elektrárna Mělník; Teplárna v areálu SYNTHOS Kralupy a.s.; Vápenka Čertovy schody, a.s., Tmaň u Berouna; Českomoravský cement, a.s., Cementárna Radotín, Praha – Radotín; Lučební závody a.s. Kolín; Lučební závody Draslovka a.s. Kolín; PARAMO, a.s.; Kemwater ProChemie s.r.o.; Dalkia Kolín, a. s. - Elektrárna Kolín). Tyto provozy byly po celou dobu povodní ve standardním provozu, nebyly povodňovým stavem ovlivněny. V zařízeních nebyl indikován jakýkoliv průnik závadných látek do vody.

K ovlivnění provozů došlo u provozních celků Elektrárna Mělník 2 a Elektrárna Mělník 3; SYNTHOS Kralupy a.s., Kralupy nad Vltavou; ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Kralupy nad Vltavou; SPOLANA, a.s., Neratovice; POLA Neratovice s.r.o., které byly preventivně odstaveny z provozu, chemikálie byly zabezpečeny, k úniku mimořádných emisí látek znečišťujících ovzduší v důsledku povodní však nedošlo.

Byla kontrolována kotelna a plynojem na ČOV Kutná Hora (36 000 EO), u které byla technologie se strojovnou, zaplavena. V kotelně čistírny jsou instalovány dva kotle na spalování zemního plynu a bioplynu. Kotelna a plynojem nebyly zatopeny. Zásobník na bioplyn je naplněn na 70 % kapacity, až dojde k naplnění, bude spuštěna kotelna na bioplyn.

Na Ústřední čistírně odpadních vod v Praze byl v době povodní vzhledem k množství přitékající vody odstaven nátok znečištěné vody, aby nedošlo k zaplavení technologie a jejímu zničení. Vnitřní procesy nebyly přerušeny, vyhnívací nádrže byly vyhřívány spalováním bioplynu. K únikům bioplynu v době povodní nedošlo a dopalovací hořáky nebyly spuštěny, protože množství bioplynu bylo menší, než je pro udržení technologie nutné. Již 4. 6. 2013 byl otevřen nátok do technologie a čistírna začala najíždět do běžného provozu. 

V územní působnosti OI České Budějovice nedošlo k významnějšímu omezení provozu stacionárních spalovacích zdrojů znečišťování, které jsou napojeny na CZT (teplárny a kotelny). V jednom případě došlo k omezení dodávek tepla v Českých Budějovicích, kdy vlivem povodně byla odstavena výměníková stanice, která byla následně v průběhu 3 dnů opět zprovozněna U provozovaných ČS PHM Euro Oil nebyl v průběhu povodní omezen provoz. Ani ze strany dalších provozovatelů stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší, nebyl hlášen havarijní stav v důsledku povodní, nedošlo ke zhoršení kvality ovzduší.

V územní působnosti ostatních OI nebylo zjištěno významné poškození vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší vydatnými srážkami nebo povodněmi. Nebyly získány poznatky, že u některého zařízení došlo k nadměrným emisím do ovzduší vyvolaným srážkami, následnými povodněmi či přívalovými dešti, a to ani u ČOV, které byly povodní ovlivněny.

ZAŘÍZENÍ S INTEGROVANÝM POVOLENÍM

Byl zjišťován stav zařízení, pro jejichž provozování byla vydána integrovaná povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Inspektoři OI Praha prověřili 178 zařízení z celkového počtu 245 zařízení s vydanými integrovanými povoleními. V územní působnosti OI Praha inspekce eviduje 18 zařízení, která v rámci preventivních povodňových opatření přerušila v inkriminované době provoz, přičemž zaplaveno bylo 8 zařízení (areál společnosti Spolana a.s., kde bylo zaplaveno celkem 7 zařízení dvou provozovatelů a zařízení společnosti Pivovary Staropramen, a.s.). Provoz přerušili vedle zaplavených zařízení především provozovatelé v oblasti Kralup nad Vltavou – areál SYNTHOS Kralupy a.s., kde bylo odstaveno celkem 9 zařízení 4 provozovatelů.

V Jihočeském kraji nebylo významně zasaženo žádné zařízení s vydaným integrovaným povolením. Povodňovou situací bylo zcela minimálně zasaženo zařízení JIP - Papírny Větřní, a. s., kde došlo pouze k zatopení několika motorů, ale papírenské stroje nebyly zasaženy. Zařízení je v současné době navíc odstaveno z provozu z důvodu vyhlášení insolvenčního řízení.

Ostatní drobné škody na dalších zařízeních, které jsou pracovníkům OI známy, nelze hodnotit jako povodňové škody, neboť se jedná pouze o minimální ovlivnění zařízení, např. zatopení sklepa v Teplárně Č. Budějovice, zatopení studní na vodu u společnosti AGPI, výpadek el. proudu na skládce Lověšice (patří JIP – Papírny Větní) či naplnění jímky průsakových vod (vydatnými dešti - ne povodní) na skládce v Hluboké nad Vltavou. Všechny tyto dílčí potíže se podařilo vlastníkům velmi brzo odstranit bez vlivu na životní prostředí.

V územní působnosti OI Hradec Králové byl prošetřen stav na 2 zařízeních, pro které je vydáno integrované povolení (skládka Kryblice II a skládka Pod Haldou), výsledky jsou uvedeny pod bodem B) této zprávy. Jediným dotčeným průmyslovým podnikem s integrovaným povolením byla společnost KRPA Paper, a.s. Hostinné.

V územní působnosti zbylých OI nebyla žádná zařízení spadající do režimu zákona č. 76/2002 Sb. povodní zasažena.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Nejvýznamnějším aspektem kontrol OOV byla specifikace překážek, které brání odtoku povodňové vody (drobná vodní díla, propustky pod komunikacemi a oplocení okolních pozemků). Při šetřeních bylo ověřováno, zda nedošlo k poškození významných krajinných prvků ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. (poškození technických zařízení rybníků, pády stromů v intravilánu a parcích, které mají přírodní či historickou hodnotu, zničení zvláště chráněných druhů apod.). Rovněž byly zaznamenávány oblasti s erozí svahů a sesuvy.

Povodeň byla na území Ústeckého kraje charakterizována především kulminací hladin Labe a Kamenice spojenou s tradičními problémy v obci Hřensko. K významným škodám z hlediska ochrany přírody zde však nedošlo. Evidován byl také nárůst hladin vodních toků ve Šluknovském výběžku, jednalo se však o následek abnormálních srážek spadlých na malém území. OOP nejsou známé škody v oblasti ochrany přírody ve Šluknovském výběžku, byť k materiálním škodám bezesporu došlo.

Nepřímým následkem povodní byl sesuv svahu v trase dálnice D8 v úseku Lovosice- Řehlovice. Tento úsek vede přes zónu CHKO České středohoří, avšak nebyl zde zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, nejedná se o lokalitu s možným střetem výstavby dálnice se zájmy ochrany přírody a krajiny. Svah se sesunul přibližně o 50 m, došlo k zavalení tělesa dálnice v cca km 56,300 – 56,500. V současné době sesuv nepokračuje.

Dalším nepřímým následkem povodní bylo vytvoření vodních lagun po poklesu hladiny Labe, a to především na pozemcích v okresu Litoměřice. ČIŽP pomohla zprostředkovat poskytnutí dobrovolníků a technické podpory ke slovení ryb pod vedením zástupců Českého rybářského svazu. Životaschopní jedinci byli vráceni do toku Labe.

Při zvýšených stavech vody je tradičně zasažena Přírodní památka Nebočadský luh. Jedná se o slepé rameno Labe s měkkým luhem. Povodní došlo v některých částech PP k nanesení cizorodého materiálu.

V územní působnosti OI Praha provedli inspektoři OOP šetření na celkem 71 lokalitách soustředěných celkem do 34 kontrolních celků (11 x zvláště chráněná území a památné stromy, 12 x vodní toky a jejich údolní nivy, 7 x rybníky a poldry a 4 x pražské parky a zoo).

Lokality byly ke kontrole vybírány podle aktuálního stavu i potenciálního nebezpečí. Byly provedeny kontroly jak na velkých řekách regionu (Vltava, Labe, Sázava, Berounka), tak na menších tocích (Blanice Vlašimská, Litavka, Rokytka, Botič, Výmola, Klíčava, Vuznice, Sedlecký potok, Zbirožský potok, Mnichovka).

Inspektoři OOP České Budějovice provedli v rámci plánovaných kontrol Cross Compliance kontrolu v Národním parku Šumava (v oblasti Borová Lada, Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně), v oblasti Trhové Sviny – Jedovary, na Písecku a na Třeboňsku. Vodní toky měly zvýšené průtoky, většina lokalit byla běžně podmáčená (zjištěno zatopení luk se starými seníky na okraji města Třeboně), na pozemcích kontrolovaných subjektů nebyly zjištěny škody způsobené povodňovými stavy.

Byl zjištěn stav v ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou, ZOO Tábor – Větrovy a ZOO Protivín. ZOO neevidovaly žádné úhyny, byla vyslovena pouze obava o možném poničení hnízd plameňáků a dalších vodních ptáků vybřežením Munického rybníka v ZOO Ohrada.

Povodňové škody byly zjištěny na následujících kontrolovaných subjektech:

Společnost Rybářství Kardašova Řečice- rybník Hluboký (vyplavení plůdku kapra). Podobná situace je evidována i na dalších zařízeních. Rovněž jsou evidována poškození hrází.

Společnost Blatenská ryba, s.r.o. - sádky v Blatné zatopeny nebyly, stejně tak rybníky v okolí Blatné neutrpěly vážnější škody. Zkontrolován byl stav rybníka Křivolák v Čížové (poškozena hráz). Škody utrpěly rovněž 3 rybníky na Písecku (nátrže hrází). Povodní byly dotčeny rybníky Pejcha, Kovašín (součástí PR Kovašínské louky) a Ražický (PP). Rovněž únik ryb ze zařízení společnosti byl vysoký.

V parku Stromovka v Českých Budějovicích došlo po povodních k pádu osmi vzrostlých stromů.

Zaplaveno bylo cca 18 ha luk a pastvin v oblasti Klikova (soutok Dračice a Lužnice).

V rámci územní působnosti OI Hradec Králové byl prověřen stav vodních toků na Novobydžovsku, Nechanicku (povodí Cidliny a Bystřice), v oblasti Krkonoš (povodí Úpy, Albeřického potoka a Lysečinského potoka), v Hostinném, Debrném, Nemojově, Chotěvicích, Jaroměři a Heřmanicích (povodí Labe) a v přírodní rezervaci Zbytka (povodí Dědiny). Na upravených korytech vodních toků vznikaly nátrže. Velmi často docházelo k ucpání propustků a zatrubených potoků splaveným materiálem.

Krkonoše - na některých tocích byla průtočnost snížena vlivem splavení nečistot, zejména starých větví a kmenů. Svoboda nad Úpou - velké přívaly vody strhly mostek, který zablokoval zatrubený Černohorský potok, voda vyplavila část města. Vznikly velké materiální škody.

Chotěvice - zjištěno zaplavení lučních porostů a naplavení zeminy.

Nové Zámky u Hostinného -pěstební plochy lesní školky byly zaplaveny. Bylo poškozeno oplocení. Pod silničním mostem zjištěny nátrže břehů Labe.

Nemojov -Labe bylo rozlito do lesního porostu v rozsahu několika metrů od hranice lesních pozemků.

Jaroměř - velké průtoky v Labi narušily pilíř historického mostu a z něho spadla kovová lávka.

Babiččino údolí - splavené kmeny ohrožovaly mosty, ohrožen byl i červený most v Babiččině údolí.

Novobydžovsko a Nechanicko - velké rozlivy do luk a polí, zejména nad Novým Bydžovem. Nebylo možno posoudit změny ELV Javorka, Cidlina a Bystřice.

Debrné - poškozen mostek přes Labe, v břehovém porostu větší množství otlučených a polámaných stromů.

Na mnoha místech byly zaznamenány splachy půdy, erozní rýhy a sesuvy svahů a zaplavené pozemky v inundačním území toků:

V Krkonoších jsou koncentrovány sesuvy a erozní rýhy zejména v oblasti Černé a Světlé hory, Těsném dole, Lysečin, Horního Maršova, Albeřic a Rýchor. Vlivem podmáčení došlo jednotlivě ke vzniku vývratů.

Před Miletínem došlo k rozlivu vody na pole, v místě záplavy byla zničena pěstovaná polní plodina. Zaplavené pole zafungovalo jako přírodní poldr.

Protierozní úpravy Dubenec - Jedliny - protierozní příkop v této části nebyl narušen, pouze došlo k obtečení mostku. Vodní tok Hustířanka nebyl zanesen splaveninami.

Na území obce Heřmanice došlo k výrazným splachům půdy z polí.

V rámci územní působnosti OI Plzeň byla provedena šetření ve zvláště chráněných územích NPR Chejlava, PR Chynínské buky, PR Čepičná a PR Pučanka.

V NPR Chejlava došlo k vyvrácení většího jasanu, padající strom zlomil 2 olše rostoucí v prameništi. V PR Chynínské buky, PR Čepičná, PR Pučanka a registrovaném KP Křimice nebyly zjištěny žádné negativní jevy související s nadprůměrnými srážkami.

Pracovníci OOP se podíleli na šetření případu zařízení „Odchovna žížal“. Dešťovými srážkami zředěný kal odtékal neřízeně do příkopu cesty pod pozemkem a odtud do bezejmenné drenážní meliorační strouhy a do Tisého potoka, ústícího do rybníka Tisý a dál, po zhruba 1,5 km do Klabavy - Evropsky významné lokality CZ0323812 – Klabava. Inspektoři OOP na místě nezjistili bezprostřední nebezpečí poškození této evropsky významné lokality. Bezprostřední nebezpečí však vzniká vyplavováním rozpuštěných a rozředěných složek kalů do Tisého potoka a rybníka Tisý a dále hrozí v toku a rybníku následné poškození způsobené nánosem jemných eutrofních usazenin (ovlivnění kvality vody). V případě, že nedojde k  potřebnému zajištění provozu, bude nařízeno podle § 80 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění příčin

Povodně v korytu řeky Otavy a Klabavy nezpůsobily velké zvýšení průtoku korytem řek, nedocházelo ve značné míře k vylití z břehů stávajícího koryta. Porušení koryt toků a břehových porostů (vyvrácené stromy, místní jednotlivá porušení zpevnění vymletím jednotlivých kamenů apod.) nebyla nijak zásadní. Zjištěno bylo porušení břehu (nátrž pravého břehu zpevněného kamenem o délce cca 10 m) na řece Otavě v úseku pod mostem ve směru na Annín. Riziko poškození majetku zde není. Nátrž je v současné době v přírodě blízkém stavu a může zde dojít k hnízdění např. ledňáčků.

OCHRANA LESA

Byl průběžně monitorován rozsah zasažení porostů. V okolí vodotečí došlo k zaplavení části lesních porostů, pro limitování výše škod bude rozhodující časová úprava hladiny podzemní vody.

V územní působnosti OI Ústí nad Labem byly zjištěny následující případy poškození lesa v souvislosti s povodní:

LČR, s. p., LS Žatec - oblast Lubenec v rámci mladých lesních porostů – 400 m3 vývratů skupinovitě i jednotlivě v důsledku zvodnění půdy a následného větru.

LČR, s. p., LS Klášterec nad Ohří - vývraty jednotlivé po celé ploše LS, bez vzniku holiny.

LČR, s. p., LS Litvínov - revír Stropník - vývraty v BK a SM porostech na J svahu Krušných hor. Porosty zasaženy plošně v délce cca 1,5 - 2,0 km a šířce od 20 m do 100 m. Intenzita zasažení cca 3.500 m3. Vrcholové zlomy jednotlivě na BK a v ploše vývraty SM i BK v kmenovinách i nastávajících kmenovinách. Následný přepadavý vítr způsobil masivní vývraty na SM, ale i na hluboko kořenícím BK.

LČR, s. p., LS Děčín - revír Telnice - předmýtní lesní porosty – vývraty v rozsahu 1200 – 1300 m3, revír Dubí - jednotlivé vývraty po celé ploše revíru bez vzniku holiny.

LČR, s. p., LS Rumburk - poškozené pouze cesty, porosty bez poškození.

LČR, s. p., LS Litoměřice - zatopeno 2,79 ha mladých kultur, sesuvy půdy o celkové ploše cca 4,7 ha, s předpokládanou škodou cca 580 tis. Kč.

V souvislosti s povodněmi OOL OI UL dále šetřilo podnět na kácení stromů v porostní stěně nad stezkou v Bílině - Žižkovo údolí. Opatření vlastníka lesa v souvislosti s povodněmi bylo směrované k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Vlastník lesa tímto zásahem neporušil ustanovení zákona.

OOL OI Praha monitorovalo oblast Hlavního města Prahy (kolem Dalejského, Prokopského Šáreckého, Cholupického a Kunratického potoka), Mělnicka (lužní les na soutoku Labe a Vltavy), Vlašimska (Sázava a místních vodoteče), Příbramska, Dobříšska a Hořovicka (Vltava a místní vodoteče), včetně vojenského výcvikového prostoru Brdy.

Lze konstatovat, že škody způsobené v lesích povodní nejsou zásadního významu. Škody na lesních porostech jsou minimální a vyskytují se lokálně, např. kolem rozvodněných vodních toků (podemletí kořenových systémů, vývraty). Vlivem nadměrných srážek a podmáčení půdního povrchu v lesích byl zaznamenán celoplošný výskyt jednotlivých vývratů lesních dřevin. Kolem vodních toků, v terénních depresích a na lesních cestách byla patrná eroze půdy. Největší škody v lesích nebyly způsobeny na lesních porostech, ale na hmotném majetku a stavbách (lesní cesty, vodní propustě, mostky, oplocenky apod). K největším škodám došlo u menších vodních toků. Lesy České republiky, s. p. škody vzniklé následkem povodní odhadují v desítkách miliónů Kč.

V územní působnosti OI České Budějovice došlo pouze ke vzniku škod na lesní cestní síti (stržení či poškození přilehlých cest). Dále jsou rovněž evidovány škody na objektech a korytech toků nacházejících se v lesích. Vyčíslení těchto vzniklých škod v této době teprve probíhá a bude řádově v desítkách milionů Kč.

Samotné lesní pozemky či lesní porosty nebyly významně poškozeny, nedošlo k významné destrukci lesních porostů, zatopení bylo krátkodobé. V územní působnosti MěÚ Tábor byly zaznamenány pouze lokální sesuvy půdy v lesích (lokality do plochy cca 1 ha v blízkosti Lužnice). Vlivem sesuvu došlo k odlesnění části pozemků. Dotčené pozemky jsou ve vlastnictví Vojenských lesů a statků s.p. a soukromých vlastníků lesů. Řešení asanace vzniklých škod se vzhledem k nepřístupnosti terénu zatím hledá.

V rámci kontrolní činnosti nezjistil OI Plzeň v Plzeňském a Karlovarském kraji v majetku Lesů ČR žádné mimořádné škody na lesních porostech a pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Některé lesní porosty jsou ve zvýšené míře podmáčeny, do budoucna lze očekávat poškození lesa vývraty. Evidovány jsou škody na cestách v lesích (ucpané propusti, rýhy od vody na nezpevněných komunikacích) v řádu milionů Kč. K poškození lesních porostů (vývraty, sesuvy) nedošlo.

Dle sdělení zástupce Správy NP a CHKO Šumava nejsou evidovány mimořádné škody na lesních porostech, nedošlo k významné erozi.

Shrnutí výsledků šetření a monitoringů provedených ČIŽP

Oproti ničivé povodni z roku 2002 byla zjištěna nesrovnatelně kvalitnější připravenost jak orgánů samospráv dotčených obcí, tak především jednotlivých právních subjektů, které v naprosté většině postupovaly plně v souladu se schválenými povodňovými plány, a byly tak schopny minimalizovat jak škody na majetku, tak zároveň i případné hrozící škody na životním prostředí.

Průběh povodně v červnu 2013 i přes svůj velký rozsah zaplavených území a kritický průběh, neměl přímý významný vliv s katastrofálními důsledky na poškození životního prostředí zejména závadnými látkami, chemikáliemi či úniky plynů, jako tomu bylo v roce 2002. Provozy byly na povodeň připraveny, sklady závadných látek či jiná provozní zařízení byly řádně zabezpečeny a nebyly zjištěny významné úniky těchto látek do povrchových vod, ani do ovzduší. Lze předpokládat, že na tomto stavu mají kromě příznivější meteorologické situace rovněž velký podíl zkušenosti starostů, podnikatelských subjektů i všech dotčených obyvatel z předcházejících povodní, na jejichž základě byla na mnoha místech realizována protipovodňová opatření, která společně s úpravou povodňových a havarijních plánů přispívají ke zmírnění následků průtoku velké vody. V neposlední řadě k této situaci mohla přispět i soustavná preventivní činnost Inspekce, kdy v rámci pravidelných kontrol významných provozů je kladen důraz na zabezpečení skladů a provozů tak, aby nedocházelo k únikům skladovaných látek a sklady a provozy byly řádně zabezpečeny a to podle legislativy všech složek ČIŽP. Celkový vliv na stav životního prostředí však bude možné vyhodnotit až po odstranění poškození zasažené infrastruktury, a to zejména vodního hospodářství na úseku vodovodů a kanalizací, neboť škody, které povodněmi vznikly, lze zařadit ve většině případů jako poškození čistíren odpadních vod. V rámci stávající kontrolní činnosti bude situace nadále ČIŽP průběžně monitorována a v případě potřeby bude na zjištěné skutečnosti reagováno.

Závěrem musíme konstatovat, že ČIŽP bohužel není oficiálně zařazena do povodňových komisí ani krizových štábů, a tak je poměrně složité získávat aktuální a relevantní informace tak, aby mohly být dále předány na ústřední úroveň MŽP. Vzhledem k tomu, že ČIŽP disponuje poměrně velkou kapacitou odborně zdatných pracovníků, kteří jsou zvyklí pohybovat se v terénu a mají velmi dobrou znalost jednotlivých subjektů v regionu, bylo by účelné zařadit do budoucna účast zástupců OI ČIŽP na jednáních jednotlivých krizových štábů a povodňových komisí, ale i zajistit využití inspektorů jako terénních pracovníků schopných ověřit aktuální situaci v terénu jak v době přípravy na povodně, v průběhu povodní, tak i po opadnutí vody při zneškodňování jejich následků.

Jak vyplývá z informací výše uvedených, provedli inspektoři všech složek OI v zasažených oblastech velké množství šetření a terénních rekognoskací nad rámec svých běžných pracovních povinností a to při vynaložení nadstandardního úsilí a času, neboť nadto plnili již předem naplánované úkoly.

Celkem inspektoři ČIŽP provedli kontroly 115 ČOV, 47 skládek odpadů a ověřili údaje o cca 70 vodních dílech (vodní nádrže, rybníky, prameniště, úpravny vod apod.). Provedli kontroly nakládání se závadnými látkami a jejich zabezpečení v cca 220 nejdůležitějších průmyslových provozech a na ČS PHM v dosahu povodňové vlny. Zkontrolováno nebo ověření stavu bylo provedeno u více než 180 zařízení s integrovaným povolením. Provedena byla šetření v zasažených obcích k získání a ověření údajů o nakládání s povodňovými odpady. Monitorován byl stav hladin řek s vyhlášeným stupněm povodňové aktivity a jejich přítoků, prošetřeno bylo přes 22 zvláště chráněných území, zkontrolován byl stav lesních porostů v 6 lesních správách Lesů ČR, s. p. a v majetku dalších vlastníků.

 

Praha, červenec 2013   

Zveřejněno: 29.07.2013 – Pavla Sibřinová ; Přečteno 3996 x
Vytisknout