Výsledky kontrol zaměřených na odstraňování odpadů v roce 2007

V rámci tohoto centrálně stanoveného složkového úkolu byla kontrolována zařízení k odstraňování odpadů, které lze rozdělit na tři základní druhy: skládky, spalovny a ostatní zařízení. Předmětem kontrol bylo především fyzické prověření provozovaných zařízení, se zaměřením na dodržování platných provozních řádů, vedení evidence o odpadech, ale i jiných povinností plynoucích z legislativy. V případě skládek odpadů byla pozornost rovněž zaměřena na plnění podmínek uložených provozovatelům skládek vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, a také na dodržování podmínek stanovených v plánu úprav skládky.

 

OI

Počet provedených kontrol

Počet kontrol Skládek

 

 

Počet kontrol

Spaloven

 

Počet kontrol

ostatních zařízení

Praha

21

6

3

12

České Budějovice

13

7

0

6

Plzeň

54

5

0

49

Ústí nad Labem

27

20

0

7

Hradec Králové

17

10

1

6

Havlíčkův Brod

23

4

0

19

Brno

56

48

5

3

Olomouc

18

16

2

0

Ostrava

24

22

1

1

Liberec

5

4

1

0

celkem

258

142

13

103

V roce 2007 bylo v rámci složkového úkolu č. 1 provedeno celkem 258 kontrol u subjektů, kdy bylo ve 38 případech zjištěno porušení právních předpisů, za které bylo již uloženo ke konci roku 2007 celkem 29 pokut, v dalších případech ještě bude zahájeno správní řízení o uložení pokuty resp. bude vydáno rozhodnutí o pokutě.

Spolupráce s ostatními správními orgány v rámci kontrol

V rámci tohoto úkolu byla realizována spolupráce především s příslušnými krajskými úřady, případně městskými úřady (ORP), kdy byly většinou ze strany inspektorů ČIŽP vyžádány kopie schválených provozních řádů příslušného kontrolovaného zařízení, dále diskutována problematika kontroly odvodu poplatků za ukládání odpadů nebo problematika vedení evidence o odpadech (roční hlášení atd.), případně byla provedena společná kontrola. V jednom případě byla kontrola ČIŽP provedena i ve spolupráci se zástupci MŽP ČR. Většina inspektorů OOH však prováděla kontroly samostatně, ve vhodných případech pak v interní spolupráci s dalšími odděleními v rámci oblastního inspektorátu ČIŽP. Obecně lze shrnout, že intenzivnější spolupráce s ostatními správními orgány se vyskytuje v případech podaných podnětů. K některým kontrolám byl dle povahy podnětu přizván zástupce obce nebo ORP, či příslušného stavebního úřadu. Mimo jiné byla navázána úzká spolupráce s jedním obecním úřadem, na jehož katastrálním území se nachází skládka nebezpečných odpadů a na jejíž provoz obdržela ČIŽP opakovaně petici občanů této obce. Další kontrolní postupy ve vztahu ke konkrétnímu provozovateli tak mohou být zefektivněny a zintenzívněny touto vzájemnou spoluprací. Vzhledem k tomu, že ČIŽP se snaží přistupovat k řešeným případům pokud možno komplexně, byly i v jiných vhodných případech ze strany ČIŽP zasílány podněty na jiné kompetentní správní orgány (KÚ, Živnostenské úřady, ORP - OŽP, ÚKZÚZ, KHS, ČOI). Za zmínku stojí skutečnost, že někdy bývá určitým problémem ne zcela efektivní reakce oslovených orgánů. V tomto směru jistě pomůže intenzivnější vzájemná komunikace mezi jednotlivými správními orgány.

Výsledky kontrolní činnosti - skládky

Byly prověřeny všechny skupiny skládek odpadů tzn. S-IO, S-OO1, S-OO2, S-OO3 a S-NO. Přičemž skládkám nebezpečných odpadů a skládkám S-OO3 byla věnována zvýšená pozornost vzhledem k charakteru a množství ukládaných odpadů. Při fyzickém prověření provozovaných skládek odpadů byl nejčastěji zjištěným nedostatkem jejich provoz v rozporu se schváleným provozním řádem. Většina kontrolovaných skládek již byla provozována na základě aktualizovaného provozního řádu, tj. podle vyhl.č. 294/2005 Sb. Ve zcela výjimečných případech krajský úřad umožňoval schváleným a stále platným provozním řádem některým provozovatelům provozovat skládku bez povinnosti dodržovat aktuální legislativu platnou v oblasti nakládání s odpady, a to tím, že předmětný provozní řád nebyl ani cca dva roky od nabytí účinnosti vyhlášky č. 294/2005 Sb. aktualizován a provozovatel tak provozoval zařízení i v roce 2007 ještě dle „staré“ legislativy, tedy dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. Obdobně bylo v ojedinělém případě zjištěno provozování sládky provozované společností (s.r.o.) ve vlastnictví města, zcela bez povolení, ačkoli je město příslušnou obcí s rozšířenou působností, která má kompetence a povinnost ze zákona sama dohlížet na dodržování zákona o odpadech. Dalšími zjištěnými nedostatky u skládek odpadů bylo nesprávné vedení evidence o odpadech, nedostatečné technické zabezpečení skládky, neúplné základní popisy odpadů k přejímaných odpadům, provedení sektoru skládky v nesouladu s dikcí vyhlášky č. 294/2005 Sb., výjimečně pak např. absence souhlasů k nakládání s původcovskými nebezpečnými odpady. Nejzávažnější porušení provozního řádu spočívalo např. ve vypouštění průsakových vod, které byly ředěny dešťovými vodami a  vypouštěny do terénu mimo zabezpečené těleso skládky, dále  převzetí odpadů, jejichž výsledky rozborů vodných výluhů v některých ukazatelích značně překračovaly přípustné limity pro příslušnou třídu vyluhovatelnosti podle vyhl.č.294/2005 Sb. a nemohly tak být na příslušnou skládku vůbec uloženy. Rovněž bylo zjištěno ukládání odpadů bez souhlasu krajského úřadu, převzetí odpadů do zařízení bez ověření jeho vlastností a neohlášení havárie (zahoření skládky), chybějící oplocení, překročení rozsahu aktivní plochy skládky, apod.

Výsledky kontrolní činnosti - spalovny

V rámci kontrol spaloven odpadů bylo zjištěno porušení zákona o odpadech pouze v ojedinělých případech. V drtivé většině je provozovateli spaloven dodržován schválený provozní řád. Pokutovanými delikty byla mimo jiné nesprávně vedená evidence o odpadech nebo nezajištění řádného zabezpečení odpadů před vlastním odstraněním, kdy byly nebezpečné odpady shromažďovány nebo skladovány v nevyhovujících podmínkách, tj. nebyly zabezpečeny před nežádoucím únikem (uložení nádob venku na nezpevněné ploše), příp. nebezpečné odpady nebyly označeny příslušnými identifikačními listy a nacházely se neutříděně shromážděny spolu s odpady kategorie ostatní. Z pohledu kontrolního orgánu je nutné konstatovat, že při plánovaných kontrolách těchto typů zařízení nebyly zjištěny resp. nejsou zjišťovány závažné nedostatky při jejich provozu. U jednoho subjektu, který provozuje spalovnu a zároveň je původcem vlastních odpadů nebylo zjištěno porušení zákona o odpadech při samotném provozování spalovny, ale subjekt zákon porušil jakožto původce odpadů. V jednom případě kontroly provozu spalovny společnosti „M“ bylo zjištěno závažné porušení provozního řádu. Jednalo se o řádně nezabezpečené shromažďování nebezpečných odpadů; převážně šlo o vyřazené chemikálie mimo jiné i výbušných vlastností v objektu, který k tomu nebyl určen. Z tohoto důvodu byly ke kontrole přizváni i pracovníci Hasičského záchranného sboru, Policie ČR, KHS a MěÚ OŽP. Největší pozornost v rámci problematiky spaloven byla v roce 2007 věnována kontrole spalovny SPOVO, a.s. Důvodem pro nadstandardní kontrolní činnost ČIŽP u tohoto provozovatele byla skutečnost, že v tomto zařízení byly odstraňovány odpady pocházející z nepovoleného skladu nebezpečných odpadů v Libčanech a Chvaleticích.

Výsledky kontrolní činnosti – ostatní způsoby odstraňování odpadů

Co se týká ostatních lokalit či zařízení, ve kterých bylo zjištěno odstraňování odpadů, se dá říci, že se jednalo v převážné většině případů o kontroly provedené na základě podnětů podaných na tuto činnost, jakožto na provozování nelegálních „černých skládek“. Významnou problematickou oblastí v rámci kontrol těchto zařízení je ukládání stavebních odpadů. Nezákonné nakládání s temito druhy odpadů může rovněž negativně ovlivnit životní prostředí v dotčených lokalitách, a to v němalé míře. Zároveň je tento druh podnikání poměrně často vyhledáván vzhledem k možnosti nemalých zisků, které se k případné deliktní činnosti váží. Úkolem všech kompetentních kontrolních orgánů je pak důsledná kontrola takovýchto lokalit a zařízení a  případný odpovádající postih jejich provozovatelů za nezákonné jednání (při nakládání s odpady). Při kontrolách těchto druhů zařízení prováděných ze strany ČIŽP je zjištěné nezákonné jednání nejčastěji kvalifikováno jako porušení ustanovení ust. § 12 odst. 2 zákona o odpadech. Pokuty ukládané ze strany ČIŽP za tyto delikty pak často ve vztahu k jejich nemalému negativnímu vztahu k životnímu prostředí dosahují dokonce několikamilionových částek.

Shrnutí výsledků

V rámci výše popsaných kontrol konkrétních zařízení a z nich vedených správních řízení nabylo v roce 2007 právní moci celkem 29 rozhodnutí. Celkově však bylo zahájeno 38 správních řízení a některá z nich dosud nebyla pravomocně ukončena. Co se týká výší uložených pokut v jednotlivých případech, v tomto směru je vhodné odkázat na webové stránky ČIŽP, kde jsou průběžně zveřejňovány informace o zajímavých rozhodnutích ČIŽP v právní moci. Souhrnné výsledky pak poskytne připravovaná výroční zpráva o činnosti ČIŽP za rok 2007, kde budou údaje v přehledné formě rovněž zveřejněny.

Identifikované legislativní a provozní problémy či nejasnosti

V případě problematiky skládek odpadů se jednalo o opakující se známé problémové oblasti jako je např. příjem odpadů na skládky (nedostatečně zpracované základní popisy odpadů, zneužívání institutu „čestného prohlášení“ nebo „odborného úsudku“), stále přetrvávající odstraňování velkého množství biologicky rozložitelných odpadů (v souladu s provozními řády schválenými KÚ), vyhláškou stanovená hranice 25 % objemu materiálů (tzn. odpadů i „neodpadů“) přijatých na technické zabezpečení skládky v kalendářním roce (ač je příjem evidován v hmotnostních jednotkách), způsob vymezení jednotlivých sektorů skládky, kompostování biologicky rozložitelných odpadů v zařízeních umístěných přímo na tělese skládky. Při kontrolách prováděných společně s referátem integrace ČIŽP jsou rovněž identifikovány i určité „nedokonalosti“ zákona o integrované prevenci (z.č. 76/2002 Sb.) a jeho nedostatečná provázanost s ostatními složkovými zákony.

Některé významné případy

Jako významný negativní případ zjištěného porušení zákona v rámci tohoto složkového úkolu lze vybrat skládku provozovanou společností „OP“, na které, ačkoli není významná množstvím přijímaných odpadů, inspekce opakovaně zjišťuje nedodržování zákonem stanovených povinností či způsob provozování na hraně platné legislativy. Zpravidla je však zjištěno, že způsob provozování je v souladu s platným a schváleným provozním řádem zařízení.

V jiném případě skládky tentokrát nebezpečných odpadů – skládka „L“, bylo zjištěno závažné porušení vydaného souhlasu k provozu zařízení a provozního řádu skládky, neboť provozovatel skládky uložil do tělesa skládky značné množství odpadů kategorie nebezpečný, jejichž složení (vodný výluh) mnohonásobně (nejvíce až 15 x) překračovalo povolené limitní hodnoty výluhové třídy č. III v několika ukazatelích.

   Negativním případem se z pohledu ČIŽP stala i havárie (požár) skládky společnosti „S“. Provozovatel havarijní situaci nenahlásil v rozporu s provozním řádem na ČIŽP. ČIŽP se o této havárii dozvěděla z médií, poté byla provedena integrovaná kontrola, která dále zjistila i jiná porušení podmínek integrovaného povolení ze strany provozovatele. Se společností bude zahájeno správní řízení.  

Do příkladného výčtu uveďme i jeden negativní případ, který nakonec skončil pro životní prostředí pozitivně: MěÚ OŽP „K“ upozornil  na navážení ostatních odpadů (zeminy, stavební odpady i s příměsí např.plasty) na pozemek obce „D“ s jejím svolením. Ve spolupráci MěÚ a inspekce bylo provedeno šetření, při kterém obec „D“ tvrdila, že se jedná o terénní úpravy (nebylo předloženo žádné rozhodnutí stavebního úřadu ani KÚ). Inspekce projednala a uložila v protokolu obci odvezení všech odpadů a uvedení lokality do původního stavu. Obec část odpadů nechala zrecyklovat a provedla rozbory podle vyhl.č. 294/2005 Sb. Další větší část odpadů byla odvezena do zařízení s příslušným oprávněním. Inspekce provedla následnou kontrolu, obec „D“ předložila doklady a uvedla lokalitu skutečně do původního stavu v dohodnutém termínu. Náklady obce „D“ činily přes 900 tis.Kč. Uvádíme, že inspekce nevydala rozhodnutí o nápravě. Inspekce přístup obce následně  zhodnotila v rámci SŘ o uložení pokuty, která byla pouze ve výši 50 000,-Kč, což je ve vztahu k jiným podobným porušením zákona pokuta velmi malá (s přihlédnutím, že obec splnila dohodnutá opatření tj. uvedla lokalitu do původního stavu a doložila doklady o dalším způsobu nakládání s odpady).

Trendy vývoje v kontrolované problematice, využití poznatků a další možné postupy či doporučení

V roce 2007 na rozdíl od let předcházejících je vhodné konstatovat, že prakticky všem provozovatelům skládek odpadů již bylo vydáno integrované povolení dle zákona o č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (povinnost k 30.10.2007). I nadále však existuje jednoznačná potřeba provádět v těchto velmi důležitých typech zařízeních i kontroly „složkové“ (resp. dle složkových zákonů), neboť ty samotné jsou často i několikadenní vzhledem k šíří kontrolované složkové problematiky. Dá se rovněž říci, že i pro samotného provozovatele je často výhodnější pouze kontrola složková nežli „integrovaná“, neboť se zástupce provozovatele může po dobu kontroly dostatečně věnovat pouze jedné kontrolované složce. V případě integrovaných kontrol má pak tento pracovník roli značně obtížnější.

Co se týká trendů odborných a provozních existují signály, že záměrem některých provozovatelů skládek zcela nově bude ukládání širšího množství stabilizovaných odpadů kategorie nebezpečný  do podskupiny skládky S-OO2.

Mezi nezbytné  trendy ve schvalovacích procesech patří nutnost stanovení jednoznačných podmínek v rozhodnutí (souhlasu, povolení), případně vhodné zpřísnění uložených povinností provozovatelům ve schvalovaných provozních řádech, a to ze strany KÚ, neboť v některých případech lze s nadsázkou konstatovat, že inspekce nemá téměř co kontrolovat, neboť na skládku je povoleno ukládat celý katalog odpadů a ostatní povinnosti provozovatele (hutnění, překrývání, povolené odpady k TZS, sběr úletů) stanovené provozním řádem zařízení jsou pouze obecné a tedy jen velmi obtížně vymahatelné. V tomto směru rovněž existuje značná potřeba určitého sjednocování schvalovacích postupů v rámci ČR, neboť v různých regionech je v tomto ohledu praxe až nad míru rozdílná, což jistě nepřispívá ke kvalitnímu rozvoji a efektivnímu fungování odpadového hospodářství v rámci ČR. ČIŽP v tomto směru kladně vnímá zintenzivnění přístupu MŽP k řešení této problematiky.

Podrobné a důsledné kontroly u skládek a spaloven odpadů je důležité provádět pokud možno každým rokem, i když ve většině případů není zjištěno žádné závažné porušení zákona. Efektivní kontrolní činnost je jedním ze základních prvků prevence vedoucí ke kvalitnímu způsobu provozování předmětných zařízení. I přes některé negativní zkušenosti je možné konstatovat, že provozovatelé těchto důležitých zařízení (spalovny a skládky odpadů) jsou po odborné stránce zpravidla dostatečně fundovaní, což se v důsledku projevuje v kvalitě provozování těchto zařízení. Na úplný závěr je však nutné zmínit, že ČR stále sládkuje až příliš vysoké procento odpadů a že tento způsob nakládání s odpady je jeden z nejméně vhodných. V tomto směru je nutné určitým způsobem upravit národní politiku odpadového hospodářství, která tento vývoj dlouhodobě umožňovala. Zajímavý posun by mohla přinést nyní připravovaná novela zákona o odpadech.

Ing. Petr Havelka

vedoucí odboru odpadového hospodářství ČIŽP - Ředitelství

P8300121.jpg

 

P8300077.jpg

Zveřejněno: 19.06.2008 –Admin Administrator ; Přečteno 6299 x
Vytisknout