Setkání v rámci IMPEL projektu "Plánování rozvoje řek"

Zpráva ze zahraniční služební cesty do Frankfurtu (Německo), realizované v rámci sítě IMPEL a pracovní skupiny projektu River development planning – Expert workshop (Plánování rozvoje řek – odborný seminář)  Přítomen za ČIŽP: Ing. Daniel Grůza, vedoucí odd. ochrany vod OI Ostrava, člen komise pro Plán povodí Odry. Výstupy semináře mají být podkladem pro předpokládanou směrnici IMPELu pro plánování rozvoje toků, jehož draft by měl být připravován v roce 2018. Jedním ze základních závěrů je konstatování důležitosti transparentního plánovacího procesu s následným vyhodnocením a případnou adaptací plánu.  Program pracovní skupiny zaměřený na rozvoj a ochranu toků je pro Českou republiku zakotven ve vodním zákonu, mimo jiné v §§ 23 – 26 jako plánování v oblasti vod. Jednání proběhla pod záštitou Ministerstva životního prostředí Hesenska s prioritním cílem výměny informací a následnou možností přijetí doporučení stran IMPELU. Kromě Německa se zúčastnili zástupci České republiky, Dánska, Polska, Rumunska, Slovinska a Velké Británie. Přípravné jednání proběhlo již v březnu 2017 (Kick off Meeting) bez účasti českého zástupce. Struktura vlastního workshopu zahrnovala prezentace účastníků z různých členských států IMPEL, následné diskuze, výměnu informací z praxe různých zemí a 2 exkurze.  Tématicky byl workshop s ohledem na nemožnost pokrýt celé široké spektrum témat v oblasti plánování rozvoje řek zaměřen především na revitalizace (renaturizace) toků, požadavky legislativy EU k dosažení tzv. „dobrého stavu vod“ (ekologické a chemické parametry), rostoucí problematiku znečištění mikropolutanty (léčiva, hormony)  či eutrofizaci vod vlivem zemědělského hnojení. Německo prezentovalo informace proč se u povrchových vod nedaří dosahovat tzv. dobrého stavu vod - obsahy mikropolutantů, rtuti, dioxinů, léčiv (diclofenac), estrogenů, toxicity a následně redukovaný výskyt makro a mikro hydrofauny s tím, že v řadě případů bude  dosažitelnost dobrého stavu technicky neproveditelná. U podzemních vod naopak deklarovali 95% stavu na úrovní dobrý a 4% špatný. Zmíněn byl i vliv netěsných kanalizací a podzemních staveb na kvalitu podzemních vod. Mimořádný důraz kladou na renaturalizaci koryt řek – rozvolnění toku, umožnění jeho dynamického vývoje v určených oblastech s možností rozlivu povodňových vod (snížení okamžitých povodňových průtoků a podpora zásaku do vod podzemních s možností využití protipovodňových dotací a rovněž finančních zdrojů za poplatky za vypouštění a odběry vod). Nevýhodou je skutečnost, že v rozvolněných úsecích se více usazují i toxické sedimenty s dopadem na uvedený výskyt hydrobiontů. Workshop byl zakončen exkurzí na ČOV (komunální + průmyslové) s biologickým odbouráváním fosforu a dále návštěvou renaturizovaného úseku řeky Nidda v blízkosti Frankfurtu n. M. Zapsal: Ing. Daniel Grůza, 30.10.2017  
Zveřejněno: 01.11.2017 –Lenka Němcová ; Přečteno 13 x
Vytisknout