Dne 14.1.2010 se pod záštitou Ministerstva životního prostředí a Magistrátu hlavního města Prahy uskutečnil první ze tří plánovaných seminářů, které jsou určeny úředníkům pražských městských částí z odborů životního prostředí a stavebních odborů. Tématem prvního semináře bylo “Předcházení škodám na zvláště chráněných druzích živočichů při lidských činnostech”. Zde je jeho podstatná část.
Tragédie s netopýry v Dobřichovicích by se neměla opakovat
První příspěvek uvedla paní Petra Schnitzerová z České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON), která se mj. zabývá projekty na ochranu netopýrů vázaných na lidské stavby. Při nerespektování životních cyklů zvířat a s tím související možností výskytu netopýrů v objektech dochází během zateplování a rekonstrukcí budov ke ztrátě jejich úkrytů, v horším případě k masovým úhynům zvířat. Ilustrací může být mediálně známý případ nálezu cca 800 zvířat v zakrytých kýblech u zateplovaného panelového domu v Dobřichovicích u Prahy, kdy se přes veškerou snahu a péči ochranářů podařilo z celé kolonie zachránit pouhou stovku jedinců. Všeobecně jde většinou o konflikt mezi včasným provedením stavebních prací a snahou o zachování úkrytů pro zvířata. Přitom postupy a řešení problémů jsou známé a efektivní spoluprací a komunikací majitelů objektů, úřadů a odborníků by k problémům vůbec nemuselo docházet. Praktické a zajímavé informace a rady jsou dostupné na webových stránkách organizace www.ceson.org .
Kerouš: Chráněné druhy nám mizí před očima
Druhým řečníkem byl pan Karel Kerouš, vedoucí oddělení ochrany přírody oblastního inspektorátu ČIŽP Praha. Příspěvek byl z větší části zaměřen na výskyt obojživelníků a plazů na území hlavního města Prahy. Na grafických modelech města byl na základě biologických průzkumů od 70.let do současnosti demonstrován úbytek populací čolků, mloků, žab, ještěrek a hadů, související s mizením vhodných přírodních lokalit vlivem urbanizace. Další stavební činností ohroženou skupinou živočichů ve městě jsou synantropní druhy ptáků, mezi něž patří například vlaštovky a jiřičky, ale také třeba dravci a sovy. V neposlední řadě pan Kerouš zmínil i závažné zmenšování populace rorýse obecného, vyvolané současným plošným zateplováním panelových domů, které až doposud nerespektovalo nutnost zachování přístupnosti větracích otvorů na domech, sloužících jako hnízdiště těchto obdivuhodných ptáků. Díky novému nařízení města Prahy, které upravuje podmínky provádění rekonstrukcí budov (http://magistrat.praha-mesto.cz/82532_Praha-chrani-roryse-obecneho), by se po nabytí jeho účinnosti k 1.únoru 2010 měla tato situace zlepšit. Více informací k problematice rorýsů je k nalezení na speciální webové stránce www.rorysi.cz . Dalším problémem jsou i průhledné bariéry podél liniových infrastruktur silnic a tratí, které se při nevhodném technickém provedení mohou stát smrtelnou pastí pro řadu druhů ptáků. Nedostatečné se někdy ukazují i používané siluety dravců.
Ptáci žijí ve městech od nepaměti
Třetím přednášejícím byl pan Jan Řezníček z České společnosti ornitologické (ČSO, www.birdlife.cz), který uvedl přehled nejčastějších druhů ptáků, žijících ve městech. Charakteristikou jejich přirozeného chování upozornil na pozitivní aspekty soužití s živočichy a zároveň jimi zdůvodnil i problémy, se kterými se můžeme běžně setkávat.
Ježky naše stavební nadšení netěší
Jedním příkladem může být vytváření dutin v zateplených fasádách strakapoudem velkým, který prakticky pouze využívá fyzikálních vlastností izolačního materiálu ve svůj prospěch. Poslední příspěvek si připravila Věra Aladzasová- Přibylová ze záchranné stanice pro volně žijící a handicapovaná zvířata v Praze – Jinonicích. Věnovala se především problematice ježků a kun ve městech. Před zimou se ježci ukládají ke spánku nejen v nejrůznějších hromadách listí, klestí a dřeva, ale také například v mezerách pod mobilními stavebními buňkami nebo v haldách stavebního materiálu. Odklizením takovéhoto biologického a stavebního materiálu či odvozem mobilních buněk v zimních měsících jsou ježci ze spánku vyrušeni a tím reálně ohroženi na životě. Předcházení těmto situacím lze vyřešit včasným odstraněním možných úkrytů již na podzim, případně ponecháním na místě až do jara. O poznání problematičtější je výskyt kuny skalní v domě, zejména v prostorách kde jsou přístupné elektrické a datové sítě nebo automobily. Účinným řešením by mělo být použití nastavitelných ultrazvukových plašičů, které jsou k dostání v hobby marketech, ale především důkladné zabezpečení budov před vniknutím kun. To v praxi znamená zatarasit a oplechovat všechny možné otvory větší než 3x5 cm. Ultrazvukové plašiče jsou využitelné i v případě výskytu potkanů, plchů a jiných živočichů, vlastní účinnost se však liší podle výrobce. V případě, že dojde k nálezu či odchycení jakéhokoliv zraněného či viditelně oslabeného zvířete, je třeba se obrátit na odborníky (veterináři, záchranné stanice pro živočichy, ochranáři - www.csop.cz ) ale třeba i na policii či hasiče, kteří už vědí, jak se o zvíře postarat.
Ing. Pavla Křemenová
