• úhyn ryb, ptáků, raků atd. v řece nebo na rybníce?
• nadměrné ohrožování volně žijících živočichů nebo rostlin, např. terénními úpravami?
• nepovolené stavební činnosti ve volné přírodě?
• ničení jeskyní?
• ničení památného stromu?

Obraťte se na ČIŽP, protože se může jednat o porušování ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle možností je třeba zajistit důkazní materiál (fotodokumentaci, videosnímek, popř. svědectví důvěryhodné osoby).

    -    nezákonné kácení dřevin rostoucích mimo les?

Informujte se nejprve na místním obecním úřadu, případně městském úřadu, či úřadu městské části, který má povolování kácení dřevin ve své kompetenci. Pokud z  tohoto úřadu neobdržíte řádnou odpověď, můžete podat podnět na ČIŽP, případně se přímo obrátit na informační linku  ČIŽP - 800 011 011. ČIŽP vám zprávu o prošetření podnětu  podá do 30 dnů.

Když chcete na vlastním pozemku pokácet strom nebo keře, potřebujete povolení ke kácení v případě, když strom má ve výšce 130 cm nad zemí obvod kmene větší než 80 cm anebo pokud zamýšlená plocha keřů, které chcete vykácet, přesahuje 40 m². Povolení ke kácení upravuje zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v § 8 a také § 8  prováděcí vyhlášky  č. 395/ 1992 Sb.

Žádost o pokácení se podává na místně příslušném obecním úřadě, popř. na správě CHKO. Žádost může podat pouze vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka. Žádost musí obsahovat zdůvodnění záměru, popis, o jaké stromy se jedná a jejich přesnou specifikaci  (umístění, rozměr). Pokud pokácíte strom bez povolení nebo strom poškodíte, popř. jiným způsobem porušíte zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ČIŽP je oprávněna uložit pokutu  až do výše 100.000,- Kč , popř. nápravné opatření. Inspektor ze zákona nemůže použít domluvu.

 Když máte podezření, že hrozí nebezpečí pádu stromu rostoucího na vašem pozemku (např. strom se vyvrací) a je bezprostředně ohrožen život nebo hrozí-li škoda velkého rozsahu, není třeba povolení ke kácení dřevin a občan v takové situaci smí strom pokácet. Poté však musí provést ohlášení o kácení příslušnému místnímu úřadu, jako orgánu ochrany přírody, a to do 15 dnů od provedeného kácení. V tomto případě však doporučujeme stav před kácením dostatečně zdokumentovat.

Když máte podezření, že strom na vašem pozemku usychá či je napaden nějakou chorobou, obraťte se na Státní rostlinolékařskou správu.

Když porušíte zákon při výkonu vlastní podnikatelské činnosti, sankce za porušení zákona budou vyšší a budou řešeny podle správního řádu, nikoliv podle přestupkového zákona, jako je tomu u fyzických osob, tj. , občanů nevykazujících podnikatelskou činnost.

Když si chcete dovézt z dovolené netypický suvenýr, je třeba zohlednit, zda je výrobkem z ohrožených druhů rostlin nebo živočichů. Velká část takových suvenýrů je chráněná podle úmluvy CITES. Chráněné a běžně dostupné jako suvenýry jsou zejména rozmanité výrobky z krokodýlů, varanů, hroznýšů a krajt, suchozemských i mořských želv, mořské korály a podobně, z rostlin kupříkladu výrobky z některých tropických dřev. Podobné výrobky lze do České republiky dovézt pouze na základě vývozního povolení země původu a dovozního povolení České republiky, vydaného na základě vývozního povolení. Agenda vydávání vývozních a dovozních povolení ČR spadá do kompetence Ministerstva životního prostředí. Nevýhodou je skutečnost, že získání těchto povolení je administrativně a časově náročné a během pouze krátké dovolené v zahraničí zpravidla nereálné. Na dovoz konkrétního výrobku chráněného úmluvou CITES je vhodné připravit se předem. Před odjezdem na dovolenou je přinejmenším vhodné vědět, které typy suvenýrů lze do České republiky dovézt a které nikoliv (více viz rubrika CITES).

Když chcete chovat nebo pěstovat zvláště chráněný druh živočicha nebo rostliny, je třeba dobře znát příslušné předpisy. Kromě veterinárních, popř. rostlinolékařských předpisů podléhá chov zvláště chráněných druhů živočichů nebo pěstování zvláště chráněných rostlin zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Držet tyto živočichy či rostliny lze pouze na základě platné výjimky udělené orgánem ochrany přírody. Ještě před získáním zvláště chráněného druhu je občan povinen podat žádost o výjimku ze zákona 114/1992 Sb. a svůj záměr odůvodnit. Orgán ochrany přírody ve správním řízení rozhodne, zda bude výjimka udělena. Orgánem ochrany přírody je krajský úřad pro kategorii „ohrožený“, pro kategorii „silně a kriticky ohrožený“ je jím CHKO.

Chcete-li dovézt či vyvézt živočicha nebo rostlinu přes hranice ČR, je nutné ověřit si, zda se nejedná o živočicha či rostlinu chráněnou podle mezinárodních úmluv (zejména CITES), podle místních zákonů nebo podle zákonů České republiky. Dovoz živých i mrtvých exemplářů CITES je přípustný jen na základě dovozního povolení Ministerstva životního prostředí a povolení k vývozu, vystaveného vyvážejícím státem. Vývoz je možné uskutečnit podobně pouze na základě vývozního povolení MŽP. Stejná omezení platí i pro druhy chráněné zákonem 114/1992. Žádosti o povolení dovozu či vývozu se předkládají Ministerstvu životního prostředí. Vydaná povolení (tzv. vývozní či dovozní permity) musí být předloženy při celní kontrole, popřípadě přiloženy k přepravním listinám. Všechny živé exempláře, bez ohledu na to, zda jsou chráněny či nikoli, podléhají dále veterinárním a rostlinolékařským předpisům.

Pokud chcete zakoupit exemplář CITES na vnitřním trhu, měli byste vědět, zda je nutné takový exemplář přihlásit k registraci. Některé druhy plazů, ptáků a savců chráněných úmluvou CITES totiž podléhají ze zákona č. 100/2004 Sb. povinné registraci, kterou provádějí krajské úřady nebo CHKO na základě povoleného dovozu nebo doloženého odchovu. Pokud si chcete na vnitřním trhu zakoupit exemplář CITES, podléhající povinné registraci, kupujte pouze exemplář s platným originálním registračním listem. Údaje v něm zanesené musí souhlasit se zakoupeným exemplářem. Registrační list jste povinni v zákonné lhůtě předložit na místně příslušném krajském úřadě nebo CHKO, kde je do něj zaznamenána přeregistrace. Registrační list spolu s dalšími doklady předkládáte, vyzve-li vás orgán ochrany přírody. Doklady o koupi exemplářů CITES se doporučuje uschovat ve všech případech (i když se nejedná o druh podléhající povinné registraci). Seznamy druhů podléhající úmluvě CITES a druhů podléhajících povinné registraci jsou součástí prováděcího předpisu zákona 100/2004 sb.

!

ČIŽP se v oblasti ochrany přírody a krajiny nezabývá:

­    odstraňováním černých staveb (odpovědný je stavební úřad)

­    udělováním výjimek a povolení (odpovědné jsou jiné orgány ochrany přírody - MŽP, kraje a obecní úřady)

­    vydáváním povolení k dovozu či vývozu druhů chráněných úmluvou CITES (odpovědné je MŽP)

­    posuzováním podmínek, ve kterých jsou přepravována či chována zvířata podle zákona 246/1992, na ochranu zvířat před týráním (odpovědná je veterinární správa)

­    přidělováním investic v rámci ekologických programů (odpovědná jsou MZe a MŽP)

­    rybářstvím (odpovědné jsou rybářské svazy a Mze; pokud rybář svou činností neporušuje zákon č. 114/1992.,- např. (odlov zákonem chráněných ryb, poškozování VKP tok nebo VKP rybník)

­    myslivostí a zvířaty do přírody vysazovanými (odpovědné jsou myslivecké svazy a Mze; pokud svou činností myslivec neporušuje zákon č. 114/1992, např. odstřel zákonem chráněných zvířat, budování mysliveckých zařízení v ZCHÚ atd.)

­     

Trvalá dosažitelnost pracovníků složky ochrany přírody je zajištěna pomocí telefonních linek určených pro hlášení havárií ve všech složkách, a dále pak mobilních telefonů pracovníků zajišťujících pohotovost CITES, pohotovost ochrany dřevin a mobilních telefonů vedoucích pracovníků všech oddělení ochrany přírody (viz.www.cizp.cz)