Neplaťte za předání autovraku!

Inspekce řešila již mnoho podnětů, upozorňujících na protiprávní jednání provozovatelů zařízení pro sběr a výkup autovraků. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v ustanoveních § 37b odst. 1 písm c) jasně definuje povinnosti provozovatelů zařízení ke sběru a výkupu autovraků. Provozovatelé jsou s účinností od 1. 1. 2007 povinni bezúplatně převzít všechny vybrané autovraky, pokud obsahují podstatné části, a pokud neobsahují odpad nemající původ ve vozidle. Jsou též při převzetí autovraku povinni bezplatně vystavit potvrzení o převzetí, byla-li odevzdána alespoň karosérie s označením identifikačního čísla VIN a motor s označením identifikačního čísla, pokud bylo uvedeno v osvědčení o registraci vozidla.

Podněty, které inspekce obdržela, popisovaly případy, kdy provozovatelé zařízení ke sběru autovraků požadovali od občanů, předávajících autovrak do sběrny, blíže neurčený poplatek, např. „manipulační poplatek“, „poplatek za zpracování“, „skladovací poplatek“ apod.

Smyslem zavedení povinného předávání autovraků pouze oprávněným osobám (provozovatelům zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků), je umožnit majitelům kompletních starých vozidel, které obsahují množství nebezpečných látek, jejich bezplatné předání na místa k tomu určená tak, aby bylo možné autovraky odborně zpracovat a v maximální míře je materiálově či energeticky využít. Zavedený systém chrání životní prostředí tím, že opětovným získáváním a využíváním často cenných materiálů z autovraků dochází k úsporám energie a nerostných surovin. Pokud má totiž majitel starého vozidla možnost toto zdarma kdykoliv odevzdat na určené místo, nemá důvod ho odkládat na místa k tomu neurčená, například do okrajových částí obcí či dokonce přímo do volné přírody.

ČIŽP (OI Plzeň) za správní delikt – požadování manipulačního poplatku ve výši 1 000 Kč v nejméně 11 případech předání autovraku - uložila rozhodnutím ze dne 19. 10. 2009 podnikající fyzické osobě B. H. pokutu ve výši 150 000 Kč. Za tento delikt je ČIŽP oprávněna uložit sankci až do výše 50 000 000 Kč. Uložená částka se tedy pohybovala při dolní hranici zákonného rozmezí. Odvolací orgán (MŽP) dne 15. 1. 2010 rozhodnutí inspekce potvrdil. Účastník řízení proti rozhodnutí MŽP podal žalobu, Městský soud v Praze rozsudkem z 3. 2. 2010 žalobu jako nedůvodnou zamítl. Tento rozsudek byl následně k žalobcem podané kasační stížnosti zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu 7. 12. 2011 a věc byla městskému soudu vrácena k dalšímu řízení. Městský soud v Praze znovu přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a v rozsudku z 22. 3. 2012 dospěl k závěru, že vybírání manipulačního poplatku ke krytí nákladů s parkováním, skladováním a následné manipulaci s autovrakem je nepřípustné a odporující zákonu. Připuštění vybírání manipulačního poplatku by způsobilo, že ustanovení § 37b odst 1 písm. c) zákona by ztratilo svůj význam, neboť každý autovrak je před vlastním zpracováním určitou dobu skladován, před vlastní likvidací je s ním manipulováno, stejně jako je manipulováno s odpadem z jeho likvidace pocházejícím. Rovněž výše uložené pokuty nebyla shledána nepřiměřenou ani diskriminující.

    Simona Cigánková, tisková mluvčí ČIŽP

Praha, 24. květen 2012



Zveřejněno: 25.05.2012 – Pavla Sibřinová ; Přečteno 3015 x
Vytisknout