Komise navrhuje pokutovat Slovensko v souvislosti se skládkou v Žilině

Evropská komise opět žaluje Slovensko u Soudního dvora EU a navrhuje pokutu za nevykonání rozsudku Soudního dvora z dubna 2013, aby se zabezpečilo, že rozhodnutí o provozu skládky Žilina – Považský Chlmec se přijímají v souladu s předpisy EU, čímž se zabráni vážnému ohrožení lidského zdraví a životního prostředí.

Soudní dvůr EU 25. dubna 2013 rozhodl (věc C-331/11), že Slovensko porušilo právo EU schválením provozu existující skládky Žilina – Považský Chlmec bez plánu úpravy skládky a nepřijetím konečného rozhodnutí týkajícího se provozu skládky na základě schváleného plánu úpravy skládky. Ani po třech letech Slovensko nepřijalo konečné rozhodnutí o postavení skládky. Komise žádá Soudní dvůr EU, aby uvalil minimální jednorázovou pokutu ve výši     939 000,- EUR a denní pokutu ve výši  6 793,80 EUR, která by se měla vyplácet ode dne vydání rozsudku soudu do doby, kdy slovenské orgány nezabezpečí plný soulad s právem EU.  Tyto sankce, které navrhla Komise podle Lisabonské smlouvy, zohledňují trvání porušení, stupeň jeho závažnosti stejně jako velikost členského státu. Konečné rozhodnutí o sankcích přísluší Soudnímu dvoru EU.  

Podle směrnice o skládkách odpadů (směrnice Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999) členské státy mají uzavřít nevyhovující existující skládky do 16. června 2009, pokud neposkytly vhodné  „plány úpravy skládky“  prostřednictvím plánovaných opatření na splnění požadavků směrnice, což by umožnilo   nadále přijímat odpad na zneškodnění. Přestože už skládka v Žilině odpad nepřijímá, nedosáhlo se skutečného pokroku v postupu na její uzavření v souladu se směrnicí o skládkách odpadu.  Komise se proto rozhodla opět žalovat Slovensko u Soudního dvora EU a navrhnout pokuty.

Souvislosti:

Podle práva EU by se mělo v Evropě vykonávat pouze bezpečné a kontrolované skládkování. Ve   směrnici o skládkách odpadů (směrnice Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999) se stanovují normy na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před negativními účinky způsobovanými sběrem, přepravou, uskladněním, zpracováním a zneškodňováním odpadu  Zaměřuje se na prevenci nebo na nejvyšší možné snížení negativních účinků skládkování odpadu, zvláště pokud jde o povrchové vody, podzemní vody, půdu, ovzduší  a lidské zdraví, a to zaváděním přísných technických požadavků na odpad a skládky.

Zveřejněno: 23.06.2016 –Lenka Němcová ; Přečteno 1002 x
Vytisknout