IMPEL brožura

Sít´ Evropské Unie pro implementaci a prosazování práva

životního prostředí

Chránit životní prostředí pomocí účinné implementace evropského práva životního prostředí

www.europa.eu.int/comm/environment/impel

Akční plán

   Šestý Akční plán Evropského společenství pro životní prostředí s názvem Evropa 2010: Naše budoucnost, naše volba  se k výzvám životního prostředí v Evropské unii staví velmi komplexně a určuje strategický směr environmentální politiky Komise pro příští desetiletí, v němž se Společenství připravuje rozšířit své hranice. Tento program také vyjadřuje pochvalné uznání práci vykonané v rámci IMPELu.

Článek 3   Strategické přístupy k plnění environmentálních cílů

   Úkoly a cíle stanovené ve zmíněném programu budou splněny, kromě jiného, pomocí následujících principů:

·    Podpora účinnější implementace a prosazování legislativy Společenství v oblasti životního prostředí a – bez zaujatosti vůči právu Komise - zahájení procesů o jejím porušování. Toto vyžaduje:

·    Vylepšení výměny informací o nejlepší praxi pro implementaci v rámci kompetencí evropské Sítě pro implementaci a prosazování práva životního prostředí (sít´ IMPEL)

   Také Doporučení Evropského parlamentu a Rady, které definuje minimální kritéria pro inspekce životního prostředí v členských státech, vyjádřilo IMPELu uznání. Toto doporučení počítá v rámci sítě IMPEL s několika úkoly.

Úvod k IMPELu

Ochrana našeho životního prostředí

   Důvodem ke zřízení Sítě Evropské unie pro implementaci a prosazování práva životního prostředí byla snaha zajistit systematickou implementaci a pečlivé prosazování relevantních směrnic všemi členskými státy.

   Bez vhodných prostředků k prosazování evropské environmentální legislativy by byla nařízení k otázkám, jako jsou například nebezpečný odpad nebo škodlivé látky a emise z průmyslových zařízení, v podstatě téměř zbytečná.

   Lidé budou ochraně životního prostředí, ve kterém žijí a pracují, důvěřovat pouze tehdy, když budou mít státy Evropské unie motivaci i prostředky k prosazování příslušných zákonů.

Společné informace a znalosti

   Ke členům IMPELu patří zástupci agentur a inspektorátů životního prostředí všech členských států EU a Norska a také úředníci úřadů veřejné správy z kandidátských států, tedy států, které brzy vstoupí do EU nebo které se o členství ucházejí. Členem IMPELu je také Evropská komise.

   IMPEL byl založen jako neformální organizace, ve které si mohou její členové vzájemně poskytovat nejrůznější informace, diskutovat o problematických otázkách a také nabízet praktické rady. Tímto způsobem se členové dozvědí o metodách „nejlepší praxe“ pro inspekce, monitorování a prosazování práva v Evropské unii.

Diskusní fórum

Potřeba pozitivní změny životního prostředí

   Potřeba chránit životní prostředí před znečištěním je i nadále jedním z nejdůležitějších témat moderního světa. Monitorování a kontrola účinků, které má evropský průmysl na své okolí, je velkým úkolem, který vyžaduje úzkou spolupráci úřadů životního prostředí.

   Do počátku devadesátých let byla vytvořena celá řada zákonů týkajících se životního prostředí, a přesto jsme pozorovali pouze malé zlepšení kvality životního prostředí. Jediný realistický závěr, který z toho bylo možné vyvodit, byl ten, že v regulatorním řetězci existují na úrovni implementace a prosazování slabá místa.

   Členské státy navíc často vykazovaly rozdíly ve způsobu aplikace práva životního prostředí. Je jasné, že takové rozdílnosti v systémech prosazování práva vedou k nerovnému zatěžování průmyslu v Evropě, což může vést nejen k nekalé hospodářské soutěži, ale i k poškození životního prostředí.

Mezinárodní komunikační sít´

   IMPEL byl založen v roce 1992. Jeho původní název zněl „Chesterská sít´“ podle města Chester ve Spojeném království, kde se konalo úvodní setkání. Myšlenka o  jeho vzniku se však datuje do roku 1991, kdy se konalo setkání ministrů životního prostředí Společenství. Ministři se shodli na tom, že zde existuje potřeba vytvoření speciální organizace - „sítě zástupců relevantních národních úřadů, která by byla zaměřena především na výměnu informací v oblasti dodržování a prosazování práva životního prostředí a na rozvoj společných přístupů pro praxi.“ 

   Ve všech členských státech EU se konaly Výměnné programy na podporu výměny zkušeností a metod práce a také na pomoc při vytváření sítě. Programy sloužily rovněž k vytvoření strategie pro budoucí práci IMPELu. Tento model převzaly i kandidátské země na podporu dodržování acquis communautaire pro životní prostředí.

   Pro vstup do IMPELu neexistují žádné specifické vstupní požadavky, žadatel musí pouze patřit k úřadu životního prostředí ve členském státě Evropské unie, v kandidátské zemi nebo zemi, která aplikuje právo životního prostředí EU. Předpokladem je samozřejmě přání podílet se na výměně informací a učit se od jiných. Jako jeden ze členů IMPELu se také chová

Evropská komise. Součástí sítě je Sekretariát na Generálním ředitelství Komise pro životní prostředí v Bruselu.

„Zvláště si cením neformálního charakteru sítě IMPEL, protože se domnívám, že umožňuje dosáhnout cílů, které bychom museli realizovat daleko obtížněji ve formálním kontextu, kde se vyjadřují pouze oficiální názory.“

Margot Wallström, Komisařka EU pro životní prostředí

Koordinace výměny znalostí v praxi

   V každé členské zemi IMPELu je k dispozici Národní koordinátor, který slouží jako koordinační orgán pro lidi, kteří jsou do práce v této organizaci zapojeni, nebo kteří o ni projeví zájem. Členským státům IMPELu se rovněž doporučuje, aby si pod „střechou“ IMPELu vytvořili národní sítě.

   Aktivity IMPELu jsou určovány na plenárních zasedáních, která probíhají dvakrát ročně. Na řízení zasedání se podílí ta členská země, která právě vykonává šestileté předsednictví v Evropské unii a Evropské komisi.

   IMPEL také podporuje transfer znalostí do těch zemí, které se aktivně snaží o vstup do Evropské unie. Kandidátským zemím se tudíž doporučuje, aby se před vstupem do EU dostaly v dodržování evropské legislativy životního prostředí na stejnou úroveň jako státy členské.

   Existence sítě IMPEL vedla k vytvoření podobných sítí jinde ve světě.

Jak vstupuje evropská legislativa v platnost

   Návrhy legislativy může vytvářet pouze Evropská komise. Při vytváření této legislativy v Komisi obvykle dochází ke konzultacím se členskými státy a jinými subjekty. Konzultace provádí Komise v případě potřeby také s IMPELem.

Co se týče legislativy životního prostředí, projednává a přijímá navržené části legislativy ES Evropský parlament a Rada ministrů jako spoluzákonodárci EU. Legislativa životního prostředí má většinou formu směrnic. Členské státy mají povinnost tyto směrnice plně implementovat a prosadit. Nejprve dochází k jejich přejímání do legislativy národní.

   Protože členské státy mohou volit vlastní formu této legislativy v legislativě národní, může Komise v případě, že s implementací směrnic není spokojená, zakročit. Metody prosazování legislativy EU se mohou výrazně lišit. A právě zde může pomoci IMPEL. Je schopen různé metody porovnat a identifikovat dobrou praxi.

Spravedlivá soutěž pro evropský průmysl

   Jedna z podmínek spravedlivé soutěže je, že směrnice o životním prostředí by měly být prosazovány rovnoměrně po celé Evropské unii. Pokud by tomu tak nebylo,  mohl by mít průmysl v zemích, kde se legislativa životního prostředí neaplikuje tak striktně, užitek z hospodářských výhod a mohl by taktéž znamenat větší hrozbu pro životní prostředí.

   Proto se IMPEL vedle čistě environmentálních otázek věnuje i potřebě členských států fungovat v prostoru s vyváženým legislativním a ekonomickým rámcem.

Jasná výzva k akci

Víceletý pracovní program IMPELu

   Podstata IMPELu a to, jak tato sít´ funguje, vyplývá z prováděných projektů. Při přijímání jednotlivých projektů na plenárních zasedáních IMPELu záleží na návrzích jednotlivých zemí. Hlavní témata projektů jsou však definována a vytvářena za spolupráce členských zemí v nejrůznějších pracovních skupinách IMPELu, včetně tzv. klastrů. Evropská komise připravuje na spolufinancování projektů IMPELu roční rozpočet.

   Na svém zasedání v Paříži v prosinci 2000 uznal IMPEL důležitost dlouhodobějších časových plánů. Výsledkem bylo vypracování Víceletého pracovního programu, který představuje jakýsi rámec, ze kterého byla vybrána a na dobu pěti let naplánována celá řada relevantních projektů pro životní prostředí. Program vychází z 6. environmentálního akčního programu a Doporučení minimálních kritérií pro inspekce životního prostředí. Tento dokument se pravidelně aktualizuje. Nejnovější verze je k dispozici na webové stránce IMPELu.

   Některé projekty vedly k přípravě užitečných referenčních  dokumentů, jako je třeba příručka pro inspektory nebo Referenční kniha IMPELu pro inspekce životního prostředí. Jiné projekty, týkající se výrobního a zpracovatelského potravinářského průmyslu a nejlepší praxe pro monitorování plnění požadavků, přispěly k vytvoření referenčních dokumentů EU o BAT (nejlepší dostupné technice). Existují rovněž projekty s daleko větším regionálním významem, několik jihoevropských zemí se například účastní projektu o prosazování práva životního prostředí pro oblast výroby olivového oleje.

   Následující stránky popisují některé z mnohých realizovaných projektů IMPELu. Celá řada těchto projektů byla prezentována také před větším publikem na první Konferenci IMPELu ve Villachu v Rakousku v roce 2000. Toto zasedání představuje první ze série konferencí, které IMPEL zamýšlí zorganizovat. Pomocí zmíněných praktických projektů se IMPEL výrazně zasluhuje o ochranu životního prostředí.

Minimální kritéria pro inspekce

   Jedním z nejdůležitějších úkolů IMPELu v uplynulých několika letech bylo vytvořit minimální kritéria pro inspekce zařízení spadajících pod legislativu životního prostředí EU.

   Inspekce životního prostředí představují klíčovou aktivitu v oblasti implementace a prosazování práva životního prostředí, a hrají tudíž nezbytnou roli při zajišťování vysokého stupně ochrany životního prostředí.

„Výměna informací pomocí aktivit IMPELu je ideální způsob jak podpořit přeshraniční spolupráci a zároveň napomáhat vzájemnému porozumění mezi jednotlivými evropskými zeměmi.“

Terence Shears, Národní koordinátor IMPELu ve Spojeném království a bývalý tajemník IMPELu

   IMPEL přikládá této práci velkou důležitost a koncem roku 1997 předložil Evropské komisi první dokument o minimálních kritériích pro inspekce. Vypracování této zprávy představovalo reakci  na výzvu obsaženou ve Sdělení Komise o implementaci environmentálního práva Společenství.

Jak práce IMPELu na minimálních kritériích pro inspekce pokračovala, vzrůstala její důležitost a relevance. Zprávy IMPELu na toto téma vytvořily základ návrhu Komise na Doporučení pro minimální kritéria pro inspekce, které bylo přijato Evropským parlamentem a Radou jako „Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze 4. dubna pro minimální kritéria pro inspekce Životního prostředí v členských státech“ (2001/331/EC, OJ L 118/41).

Všechny členské státy by měly tomuto doporučení věnovat velkou pozornost a vynaložit úsilí na to, aby při provádění inspekcí životního prostředí vyhověly jeho požadavkům.

Zmíněné doporučení zahrnuje několik úkolů určených specificky síti IMPEL. Výsledkem práce na těchto úkolech bylo vytvoření dobrovolného systému pro podávání zpráv a poskytování poradenství o inspektorátech, tzv. Revizní iniciativa IMPELu, a také pozornost věnovaná školením a kvalifikaci nutné pro provádění inspekcí životního prostředí. IMPEL navíc vypracoval referenční manažerskou příručku pro inspektoráty životního prostředí.   

Jak se minimální kritéria aplikují v praxi

Minimální kritéria vytvořená IMPELem se vztahují na všechny druhy inspekční činnosti v oblasti životního prostředí prováděné úřady v průmyslových zařízeních včetně elektráren a zařízení na zpracování odpadu.

Doporučení IMPELu můžeme schematicky v podobě jakéhosi regulatorního kruhu (viz obr. 1)

hodnocení a zpětná vazba

legislativa

povolení

prosazování

kontrola plnění požadavků

Obr. 1

Inspekční aktivity zahrnují:

·    kontrolu a podporu plnění požadavků zakotvených v zákonech, nařízeních, vyhláškách, směrnicích, zákazech a/nebo povoleních pro jednotlivá relevantní zařízení atd.

·    monitorování obecných vlivů specifických relevantních zařízení na životní prostředí, pokud by mohly vést k donucovacím akcím nebo dalším inspekcím


Školení a kvalifikace inspektorů

Jako součást Doporučení pro minimální kritéria pro inspekce životního prostředí vytvořil IMPEL rovněž minimální požadavky na kvalifikaci inspektorů životního prostředí.

Úkolem odborníků, kteří se na vytváření těchto kritérií podíleli, bylo popsat metody pro školení a vzdělávání inspektorů přijaté v příslušných členských zemích. IMPEL identifikoval, která klíčová témata, neboli minimální kritéria, jsou nezbytná pro znalosti inspektorů.

Byla také provedena studie týkající se standardní vstupní kvalifikace inspektorů životního prostředí, jejíž součástí bylo posouzení celé řady aktivit, které inspektor provádí během výkonu svého zaměstnání.

Projekt se také zabýval otázkou, jak je možné inspektory, kteří dokončili školení a získali určité zkušenosti, následně hodnotit.

IMPEL se touto cestou snaží zlepšit systém školení inspektorů životního prostředí, zvýšit profesní úroveň a poskytnout jednotlivým inspektorům vědomosti, které potřebují, aby mohli snižovat rizika vznikající v oblasti životního prostředí.

 „Cílem zavedení minimálních kritérií pro inspekce bylo podpořit obecné principy, které vyplývají z povinností uložených průmyslu, a sice dbát na implementaci práva životního prostředí a chránit životní prostředí.“

Gudmund Nielsen, dánská EPA

Srovnávací programy

Mezinárodní příležitosti pro srovnávání metod

Jeden z nejužitečnějších aspektů práce IMPELu je vytváření příležitostí pro srovnávání pracovních metod pro dozorčí úředníky v různých státech Evropské unie, což umožňuje učit se od sebe navzájem.

Rámec, který tyto možnosti IMPELu spojuje, vytváří „Srovnávací programy“. Hlavním cílem každého Srovnávacího programu je získat celistvý obrázek o tom, jak různé země Evropské unie překonávají praktické problémy při prosazování specifické legislativy životního prostředí, a podpořit výměnu zkušeností a nejlepší praxi.

    „Jedním z nejdůležitějších přínosů vyplývajících z účasti na nějakém Srovnávacím programu je skutečnost, že jste nejprve nuceni prozkoumat lépe systém fungující ve vaší zemi, a poté učinit zlepšení, která vycházejí z výměny názorů.“

Erkki Kantola, Severní Finsko

Povolovací úřad životního prostředí

Účast průmyslu na ochraně životního prostředí

Jeden Srovnávací program z roku 2001 demonstroval, jak holandské úřady životního prostředí zvyšují zodpovědnost samotných společností za ochranu životního prostředí, ve kterém operují.

Pokud má průmyslové zařízení úspěšně provádět vlastní monitoring a kontrolu, musí mít k dispozici účinný kontrolní environmentální systém (Environmental Management System - EMS). Delegáti programu měli příležitost shlédnout takový systém při návštěvě jedné ocelárny.

Sběr dat a podávání zpráv elektronickou cestou mohou jistě usměrnit monitorovací proces, přesto jsou za účelem zajištění dalšího plnění požadavků nařízení pro oblast životního prostředí ještě stále požadovány konkrétní inspekce podniků.

Dálkové studium, nový element v systému školení

V roce 2002 uskutečnil IMPEL Srovnávací program, jehož cílem bylo vytvořit podrobný popis vlastního monitoringu a elektronického podávání zpráv na základě pracovních metod a informací získaných z workshopů.

Dalším úkolem bylo vypracovat návod pro dálkové vzdělávání inspektorů životního prostředí. Pro otestování praktických výhod tohoto vzdělávacího nástroje byla využita skupina inspektorů z různých členských států.

Zkušenosti z tohoto projektu byly analyzovány a představují první krok k vytvoření skutečně účinného a komplexního školicího programu pro inspektory životního prostředí v Evropské unii.

 

Energetická účinnost

Úspora energie a snižování emisí

Emise z průmyslových zařízení a elektráren mohou mít kvůli spalování pevných paliv - a následného vypouštění oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého do ovzduší - výrazný negativní vliv na atmosféru Země. Evropská legislativa životního prostředí se zabývá nutností energetické účinnosti a snižování emisí. Základním cílem je zachovat zdroje a minimalizovat potenciál poškození ozónové vrstvy, jakož i snížit ostatní škodlivé vedlejší účinky znečištění, například kyselý déšť.

Hlavní principy účinného využívání energie jsou detailně popsány ve Směrnici Evropské rady o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Tato směrnice se týká primárně větších průmyslových podniků, v jejichž výrobním procesu hraje důležitou roli využívání energie. Tomuto tématu se věnuje několik projektů IMPELu.

Regulování energie v Evropě

Myšlenka vypracovat Projekt energetické účinnosti vznikla na zasedání IMPELu v Portugalsku v květnu 2000. Implementaci evropských nařízení týkajících se energie byl věnován jeden workshop.

Jednou z hlavních obav na začátku bylo, že členské státy sice měly zavedeny dobrovolné dohody, ale zákonné povinnosti byly stále ještě nové, nebo se teprve plánovaly. Přístupy jednotlivých členských států k implementaci a prosazování nových nařízení o energii se tudíž často lišily.

Podání žádosti o povolení k provozu

Podle nové legislativy musí provozovatelé podat žádost o povolení, které předepisuje určité podmínky včetně emisních limitních hodnot. Takováto povolení sice existovala už před zavedením směrnice IPPC, ovšem tato směrnice požaduje integrovanější přístup k omezování znečištění včetně emisí do ovzduší, vody i půdy.

Jednou z novinek této směrnice je předpis, že povolení musí také obsahovat odkaz na energetickou účinnost. A je samozřejmě důležité, aby plnění požadavků energetické účinnosti kontrolovali inspektoři životního prostředí.

Díky tomuto projektu sítě IMPEL mohly zúčastněné země porovnat různé přístupy k energetické účinnosti ve vztahu k povolením pro oblast životního prostředí. Koordinátoři projektu navíc vypracovali několik doporučení pro harmonizaci metod v Evropské unii.

 

Tento projekt pro nás znamená velkou výzvu. Je velmi přínosné, když můžeme pracovat s lidmi z jiných evropských úřadů pro životní prostředí a diskutovat s nimi o tak důležitých otázkách, z nichž mnohé se přímo týkají současných strategií reagujících na změnu klimatu.“

Marianne Lindström,

Finský Úřad pro životní prostředí

Přeshraniční přeprava odpadu

Monitorování pohybu odpadu

Odpad představuje nevyhnutelný vedlejší produkt moderní společnosti a průmyslových výrobních metod. K minimalizaci objemu odpadu a k podpoře opětovného využívání a recyklace musíme využít veškerých možných opatření. Prioritou evropských dozorčích úředníků v oblasti životního prostředí pak zůstává monitorování toho, jak se s odpady nakládá - zvláště vhodného zacházení s potenciálně nebezpečným odpadem.

Právní rámec k otázkám dovozu a vývozu nebezpečného odpadu vytvořila Bazilejská úmluva. Kontrola a vymáhání správných procesů v oblasti odpadového hospodářství v rámci Evropské unie však silně závisí na zdrojích, které mají jednotlivé členské země k dispozici.

Stejně tak důležitá je úroveň komunikace a spolupráce mezi relevantními úřady v otázce přeshraniční přepravy odpadu. Vznik jednoho projektu IMPELu vyšel právě z praktických problémů s identifikací různých dozorčích organizací, které byly zodpovědné za monitorování přepravy odpadu.

Úzká spolupráce vede k velkým změnám

Kontaktních informací bylo v roce 1992 ještě velký nedostatek. Díky holandské iniciativě byla vytvořena první pracovní skupina, která se měla tímto problémem zabývat. Neposuzovala pouze procesy vedoucí k harmonizaci prosazování plnění legislativy, vypracovala také seznam relevantních úřadů v každé evropské zemi.

Rychlý přístup k této síti dozorovacích úřadů dnes představuje základ úzké spolupráce při prosazování evropských nařízení týkajících se přepravy odpadu na území Evropské unie.

Projekt IMPELU „Přeshraniční přeprava odpadu“ napomohl zlepšit prosazování právních předpisů a vypracoval detailní návod popisující postup při vracení nelegálně vyvezeného odpadu zpět do země původu.

 

Zadržování porušovatelů zákona

Bohužel, tam, kde existují obchodní příležitosti vydělat peníze z nakládání s odpadem, tam existují také příležitosti k podvodům. A skutečně se ukázalo, že s ilegálním nakládáním s odpadem mohou být spojeny kriminální aktivity.

Například bylo odhaleno převážení ilegálních drog spolu s nákladem obsahujícím ilegální odpad, což nutně vyvolalo úzkou spolupráci mezi dozorčími úředníky pro životní prostředí a Interpolem za účelem zatčení pachatelů tohoto trestného činu.

Aby se nám podařilo potlačit nelegální převoz odpadu, musí být agentury životního prostředí ostražité. Projekt sítě IMPEL podporuje rozšiřování informací v Evropské unii, a tím i úspěšné společné dozorovací aktivity.

Prevence havárií

Poučení plynoucí z průmyslových havárií

Ať už se učiní jakákoli předběžná opatření, k občasným průmyslovým haváriím bude vždy docházet. A ať se jedná o chybu systémovou nebo o lidské omyly, vždy je možné se z takovýchto událostí poučit.

Pečlivá analýza a dobře distribuovaná doporučení mohou například zabránit haváriím stejného druhu, nebo mohou alespoň minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí a lidské zdraví. Můžeme tak lépe ochránit životní prostředí i životy lidí.

IMPEL se účastní ročního přezkoumávání havárií, které se staly na hranicích nebo v blízkosti hranic států, které předloží hloubkové zprávy o důležitých haváriích. Takováto účast přináší užitek jak dané zemi, tak i síti IMPEL.

Praktické příklady aktivit vedoucích k zabránění budoucích chyb

Například v roce 2002 se v Bordeaux konalo zasedání, v jehož rámci se zkoumala série nedávných průmyslových havárií a výsledky se prezentovaly mezinárodní skupině inspektorů životního prostředí i jiným skupinám, které o to projevily zájem. Jednalo se o celou řadu nejrůznějších havárií. Jejich vlivy na zdraví a bezpečnost, ale také na životní prostředí, se výrazně lišily. Všechny zkoumané havárie měly závažný charakter a můžeme z nich čerpat cenná ponaučení.

Mezinárodní skupina delegátů se na zasedání v Bordeaux zabývala studiem příčin velké průmyslové exploze v jedné továrně na výrobu hnojiv v Toulouse a také následky katastrofální havárie ve skladě s výbušným materiálem v holandském Enschede.

"Výměnnou informací o přeshraniční dopravě odpadů může být zvýšena účinnost monitorování a regulování, a tím učiněno naše životní prostředí bezpečnější pro všechny obyvatele"

Ruud de Krom, Inspektorát Ministerstva pro bydlení, prostorové plánování a životní prostředí, Nizozemí

Systematický přístup k bezpečnosti

Co se týká koordinování přístupů k implementaci legislativy o zdraví a bezpečnosti, musí každý provozovatel a inspektor spoléhat částečně na zkušenosti z minulosti. Havárie, ke kterým v minulosti došlo, představují jeden z nejbohatších zdrojů informací.

Podrobná analýza příčin havárie může podpořit účinnější preventivní opatření v konkrétním podniku a zároveň může prospět i celému průmyslovému odvětví. Může se také ukázat, že havárie nebyla způsobena lidským faktorem, jak se původně předpokládalo, ale že příčinou je systémová chyba.

Je vždy nezbytně důležité, aby získané výsledky zkoumání obdržely všechny relevantní subjekty. Pouze tak je možné učinit vhodná preventivní opatření a zabránit budoucím haváriím.

 „Tato výroční zasedání, na kterých diskutujeme o haváriích a zpětných informacích, navštěvuje mnoho evropských úředníků pro oblast životního prostředí. Takový velký počet účastníků může jen přispět k obohacení výměny zkušeností a diskusí.“

Marie-Claude Dupuis, ředitelka francouzského odboru omezování průmyslového znečištění

Cesta kupředu

Budoucnost IMPELu

Vytvoření sítě IMPEL znamenalo velký úspěch. Vzniklo tak fórum zahrnující celou Evropskou unii, které umožňuje úředníkům a politikům osobní výměnu informací a zkušeností o právu životního prostředí, jeho implementaci i prosazování.

 „IMPEL představuje unikátní způsob spolupráce v oblasti životního prostředí, podporuje a vytváří znalosti, zkušenosti a nejlepší praxi, což  z ní činí v celosvětovém měřítku průkopnickou informační síť.“
Georges Kremlis, spolupředsedající IMPELu, Evropská komise

Důvodem pro vytvoření takového neformálního a zároveň produktivního fóra byla zjevná nejednotnost v implementaci a prosazování evropské legislativy.

Protože závisí na rozhodnutí jednotlivých států EU, jak budou přenášet evropské směrnice do své národní legislativy a zavádět prostředky k jejich provádění, objeví se pravděpodobně menší rozdíly.

Výzva pro ochranu životního prostředí

Všechny  členské státy nemají agentury životního prostředí, které by monitorovaly a vymáhaly legislativní předpisy. Správní struktury se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Francie například zůstává velmi centralizovanou zemí, zatímco v Německu leží odpovědnost za implementaci legislativy životního prostředí v rukou každé ze šestnácti spolkových zemí.  

Vezmeme-li v potaz tyto národní rozdíly, je nutné, aby existovaly možnosti pro srovnání různých procesů a následně pro posílení nejlepší praxe.

IMPEL bude v budoucnu hrát důležitou roli při posilování ochrany životního prostředí a při napomáhání zajistit, aby byla legislativa v celé Evropské unii vymahatelná a prosazovaná konsistentně. IMPEL je dnes sítí dvaceti devíti zemí a bude se v budoucnu v souvislosti s rozšiřováním Evropské unie dále vyvíjet.

Pokud chcete získat více informací, obraťte se prosím na sekretariát IMPELu nebo jeho webové stránky. Webová stránka IMPELu se pravidelně aktualizuje a obsahuje například adresy všech národních koordinátorů a také poslední verzi víceletého pracovního programu.

Projekty a zprávy IMPELu

IMPEL Guidance Document on the Point VIII of the Recommendation of the European Parliament

and of the Council of 4 April 2001 providing for Minimum Criteria for Environmental Inspections (Dec 2002)

IMPEL Review Initiative Ireland (Dec 2002)

IMPEL Review Initiative Belgium (Dec 2002)

Report on Energy Efficiency in Environmental Permits (Dec 2002)

Finnish Comparison Programme II - Self-Monitoring and Electronic Reporting, Pulp and

Paper Production (Dec 2002)

Report on Lessons Learnt from Accidents, Seminar held in Reims, 2001 (Dec 2002)

IMPEL Review Initiative, Germany (Dec 2001)

General Binding Rules (June 2001)

Dutch Comparison Programme (June 2001)

Integrated Pollution Control, Compliance and Enforcement of EU Environmental legislation to

Industries (IPPC and non IPPC) of the Food Production/Processing Sector (June 2001)

Best Practice in Compliance Monitoring (June 2001)

IMPEL Review Initiative (IRI) Phase 2: Assessment and Test of Questionnaire and Guidance (June 2001)

Criminal Enforcement of Environmental Law in the European Union (Dec 2000)

Report on Lessons Learnt from Accidents (Dec 2000)

The Changes in Industrial Operations (Dec 2000)

IMPEL Workshop on Integrated Permitting (Dec 2000)

Finnish Comparison Programme (Dec 2000)

Diffuse VOC Emissions (Dec 2000)

IMPEL Workshop on the use of Chlorinated Hydrocarbons (CHC) in Industrial Plants (Dec 2000)

IMPEL 2000 Conference on Compliance and Enforcement,Villach, Austria (Dec 2000)

Complaint Procedures and Access to Justice for Citizens and NGOs in the Field of the

Environment within the European Union (May 2000)

Fact Sheet for Printers (May 2000)

IMPEL Reference Book for Environmental Inspection (Jun 1999)

Report on Lessons Learnt from Accidents (Dec 1999)

Report on the Inter-relationship between IPPC, EIA and SEVESO Directives and

EMAS Regulation (Dec 1998)

Report of a Workshop on Licensing and Enforcement Practices in a Cement Plant using

Alternative Fuel (Dec 1998)

Minimum Criteria for Inspections:

General Principles (Jun 1998) Frequency of Inspections (Dec 1998)

Operator Self-Monitoring (Dec 1998) Planning and Reporting of Inspections (Jun 1999)

www.europa.eu.int/comm/environment/impel

Pokud chcete získat více informací, obraťte se prosím na sekretariát IMPELu nebo jeho webové stránky. Webová stránka IMPELu se pravidelně aktualizuje a obsahuje například adresy všech národních koordinátorů a také poslední verzi víceletého pracovního programu.

 

Zveřejněno: 01.09.2009 –Jana Rambousková ; Přečteno 3689 x
Vytisknout