Pravidla pro diskusní fóra na webových stránkách České inspekce životního prostředí

Provozovatelem diskusních fór (dále jen "DF") je Česká inspekce životního prostředí. Vyhrazuje si právo odstranit příspěvky vulgární, urážlivé, rasistické, obsahující komerční sdělení, reklamu (webové stránky, telefony, inzeráty, atd.), dále příspěvky nabádající k nezákonnému jednání či jakkoliv porušující platné právní normy ČR či obecné etické normy. Rozhodnutí o odstranění příspěvku není provozovatel povinen jakkoliv zdůvodňovat.

 

Téma Řadit podle data
Obsahuje text:

Vložit otázku do tohoto tématu

*
*
 

*
Přílohy jsou určeny pouze pro administrátora webových stránek, na veřejné části webu nebudou zobrazeny.


Otázky k tomuto tématu


1 2 3 4 5  další 
  • Otázka: Koagulanty a flokulanty z hlediska závadnosti (Petr Strakoš 14.08.2018 16:52) – Obecné téma
    Dobrý den, chtěl jsem se optat na závadnost koagulantů a flokulantů (syntetické polymery) v souladu se zákonem 254/2001 Sb., zda se jedná o skupinu 8 zvlášť závadných látek, persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. Všeobecně se s nimi nakládá v každé předúpravě povrchových vod, v množství nad 2000kg těchto pevných látek, ovšem v rámci havarijních plánů jsem se s nimi nesetkal. Zajímalo by mě, zda se skupina 8. vztahuje i na tyto syntetické látky pro úpravu vod, konkrétně tuto kategorii? Z hlediska nebezpečnosti jsou to látky dráždivé, z hlediska ekotoxicity ovlivňují pH vody. děkuji za odpověď
    • Odpověď: (Jandová 15.08.2018 16:45)
      Odpověď zpracoval Mgr. Radek Tonner, inspektor z oddělení ochrany vod Ředitelství ČIŽP:

      Z obecného pohledu dle zákona o vodách (č. 254/2001 Sb.) se na koagulanty a flokulanty pohlíží jako na zvlášť nebezpečné látky zařazené do skupiny 8. Persistentní syntetické látky. Koagulanty a flokulanty (syntetické polymery) bývají při čištění vod velmi účinné, ale oproti přírodním polymerům nejsou biodegradabilní a vykazují některé nebezpečné vlastnosti (toxicita, karcinogenita). Dodávané koagulanty a flokulanty, jakožto chemická látka v koncentrované formě, jsou opatřeny Bezpečnostními listy, ve kterých jsou identifikovány jejich nebezpečné vlastnosti. V případě koagulantů a flokulantů se nejčastěji jedná o škodlivost pro vodní organizmy s dlouhodobými účinky. V souladu s ust. § 39 vodního zákona každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro vody, je povinen vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán) a učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení.

  • Otázka: Dovoz mušlí (Nováková 30.07.2018 13:54) – Obecné téma
    Dobrý den, prosím o ujasnění- zda-li je možné letecky dovézt z dovolené několik na pláži nasbíraných vyplavených mušlí z Itálie. Je omezeno množství? Může být problém při kontrole na letišti? Jedná se o cestu Itálie-Praha. Děkuji
    • Odpověď: (Jandová 01.08.2018 10:04)
      Odpověď zpracoval Zdeněk Novák, zástupce vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES na Ředitelství ČIŽP:
      Vzhledem k tomu, že je Itálie stejně jako ČR součástí Evropské unie, kde platí volný obchod a pohyb zboží, není třeba mít k nasbíraným mušlím žádné povolení. S největší pravděpodobností se navíc bude jednat o druhy, které nejsou chráněné.
  • Otázka: legalizace vycpaniny (Jaroslava Žižková 30.07.2018 10:45) – Obecné téma
    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jakým způsobem legalizovat zvláště chráněné druhy živočichů, které drží osoby v podobě preparátů - vycpanin. Jedná se např. o kusy sražené např. před 10 lety u silnice, které byly následně preparovány. Lze právně připustit jejich dodatečnou legalizaci nebo jim mají být po podání žádosti o legalizaci odebrány?
    • Odpověď: (Jandová 09.08.2018 10:08)
      Odpověď byla zpracována oddělení ochrany přírody Ředitelství ČIŽP:
      Obecně platí, že mrtvé jedince zvláště chráněného druhu (ZCHD) nelze s výjimkou zákonem stanovených situací držet. Důvodem k odebrání držených jedinců ZCHD může být:

      -  nedovolené držení, tj. držení bez výjimky orgánu ochrany přírody 

      -  nebo neprokázání původu.

      Pravomoc k odebrání ZCHD živočichů a rostlin a ptáků mají v současné době ČIŽP a příslušné krajské úřady (KÚ).

      Obecně dále platí, že nalezením mrtvoly ZCHD živočicha nevzniká vlastnické právo, až na jednu výjimku. Tou je nalezený mrtvý ZCHD živočich, který je současně řazen mezi "zvěř" podle mysliveckého zákona (vyjmenovaná „zvěř“ je uvedena v § 2 písm. c) a d) zákona č. 449/2001 Sb. Právoplatným vlastníkem nalezené uhynulé zvěře je držitel honitby, který by tímto způsobem (nalezením) mohl splnit podmínku prokázání původu. Tento vlastník (držitel honitby) však musí splňovat další podmínku zákona, kterou je vydání výjimky k držení neživých ZCHD živočichů. Na příslušném krajském úřadu (případně AOPK) jsou takové výjimky po projednání ve správním řízení obvykle vydávány. Pakliže by držitel honitby daroval zvěř jiné osobě, musí mezi nimi existovat darovací smlouva a obdarovaný si musí vyřídit na KÚ novou výjimku k držení. Výjimky k držení mrtvých ZCHD živočichů tedy nejsou přenosné na jiné osoby (preparátora, konečného držitele). Pokud by držitel honitby, který se stal vlastníkem neživé (preparované) zvěře (ZCHD živočicha), chtěl takového jedince prodat, musela by mu být vydána navíc výjimka k prodeji. A následně kupující si musí vyřídit novou výjimku k držení, oproti původu, který by byl v takovém případě prokázán na základě legálního přivlastnění držitelem honitby.
      Ani pokud nalezený mrtvý ZCHD živočich není zařazen mezi zvěř, nestává se automaticky vlastníkem jeho nálezce. Tento by musel být držitelem výjimky ke sběru uhynulých ZCHD živočichů, kterou vydává KÚ nebo Agentura ochrany přírody a krajiny. Tím ale není dotčena povinnost vyřídit si následně i výjimku k držení konkrétního mrtvého ZCHD živočicha. Takovýto nálezce, který má povolení ke sběru uhynulých ZCHD živočichů, musí být i zaregistrován u příslušné krajské veterinární správy, neboť se jedná o zpracování a manipulaci s vedlejšími živočišnými produkty.

  • Otázka: Zápach z ČOV (Ondra M. 27.07.2018 8:36) – Obecné téma
    Dobrý den,

    měl bych dotaz. Bydlíme v blízkosti ČOV, která patří místní firmě. Často se stává, že se z ČOV šíří obtěžující zápach. Chtěl bych se zeptat zda se s tím dá něco dělat a zda se můžeme nějak bránit.


    Moc děkuji za Váš čas a odpověď.


    S přáním pěkného dne Ondra M.
    • Odpověď: (Jandová 01.08.2018 10:26)
      Můžete podat ČIŽP podnět k prošetření prostřednictvím adresy podatelna@cizp.cz.
  • Otázka: dotaz 2 (Rozalie 26.07.2018 20:43) – Obecné téma
    Dobrý den, opět jsem tu se stejným problémem jako v loňském roce. (Otázka: Dotaz (Rozalie 31.07.2017 21:41) – Obecné téma
    Dobrý den, bydlíme s rodinou v poměrně klidném koutu města, kde nám před domem protéká Pstružní potok. Kdysi to byl pěkný přírodní tok, ale časem se z něj stala doslova strouha, kde tečou splašky. Vše se zhoršilo vybudováním místního sportareálu koupaliště Rumburk. Posíláme dotazy na město, ale odpovědí je, že jim nepatří, že je to majetek Povodí Ohře. V tom lepším případě mi bylo odpovězeno, že se o tom jedná. Odvedení splašků jinam. Poté se dozvíme, že je to majetek města. Mě by zajímalo, na koho se máme obrátit. Potok silně zapáchá hlavně v období, kdy není skoro žádná voda a je vidět, že v něm skoro od sportareálu neprotéká. Majitel spotareálu si vybudoval hotel a další staví. Obávám se, že Pstružní potok už nebude stíhat nic. Můžete mi poradit, kam poslat podnět pro odstranění problému a potok opět udělat potokem. Děkuji za odpověď. S pozdravem.

    Odpověď: (Jandová 03.08.2017 10:29)
    Dobrý den, váš příspěvek Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) přijala jako podnět ke kontrole znečištění Pstružního potoka a bude se jím zabývat.). Potok byl vybagrován, vyčištěn a následně i rozšířen, ale bohužel se nic jiného nezměnilo. Splašky jsou i nadále odváděny do potoka. Bylo nám řečeno, že majitel Sportareálu dostal nějaké sankce za čističku, to ovšem nemáme podložené a sankce nejsou k ničemu, když se žádná další zřejmě nebuduje. Situace je stejná a zápach nesnesitelný. Bohužel nám jde přímo do domu. V létě není možné téměř větrat. Voda je téměř "mrtvá". Chápu, že v tomto abnormálním období sucha je to možné, ale toto trvá již několik let. Není už kam jinam se obrátit. Děkuji za odpověď.
    • Odpověď: (Jandová 01.08.2018 11:12)

      Na základě Vašeho loňského podnětu provedli inspektoři ČIŽP z Oblastního inspektorátu Ústí nad Labem šetření, jejichž výsledkem bylo správní řízení pro porušení vodního zákona při provozu čističky odpadních vod (ČOV BIOREKO 9). Provozovateli byla uložena pokuta a zároveň byl upozorněn na zákonné povinnosti. Váš aktuální dotaz ČIŽP přijala jako nový podnět a prověří jej.

  • Otázka: Holding (Pavel Zouhar 25.07.2018 14:56) – Obecné téma
    Dobrý den, chystáme holdingovou společnost – matka se svým IČO – a k tomu dcery – každá se svým IČO. Většina dcer nepodléhá hlášení do ISPOP. Otázky: 1. Je nutné na každé dceři vést průběžnou evidenci odpadů i když třeba se zabývá jen obchodní činností (překupník, co okupuje jednu kancelářskou místnost a to je vše)? Nebo lze to nějak evidovat na IČO „matky“? 2. Je nutné mít pro dcery, které nehlásí nic do ISPOPU, číslo provozovny poskytované ŽÚ?
    3. Tři dcery jsou v jedné společné budově na stejné adrese. Jak to vyřešit prakticky s kontejnery na odpad? Má mít každá dcera svoji smlouvu se svozovou firmou = každá svůj kontejner např. na komunál nebo stačí jeden kontejner na komunál pro všechny dcery? S tím, že by se množství odpadu nějak poměrově rozpočítalo do průběžné evidence? Poradí někdo? Děkuji Pavel Z.
    • Odpověď: (Jandová 02.08.2018 15:04)
      Odpověď zpracoval Lukáš Kůs, vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP:
      Ad 1) 
      Ano, povinnost vést průběžnou evidenci má každý subjekt, tedy ve Vašem případě každé IČ. Zákon neukládá žádný množstevní limit, od kterého by byla stanovena tato povinnost a tedy i pouhý překupník by měl vést průběžnou evidenci, pokud mu např. v rámci provozu kanceláře vzniká např. směsný komunální odpad, papír apod. Pro tyto případy je nastaven ovšem jiný interval záznamů. Podrobnosti lze nalézt ve vyhlášce č. 383/2001 Sb. Upozorňujeme, že může nastat ovšem situace, kdy původcem kancelářských odpadů může být pronajímatel prostor, který pak vede evidenci, ovšem tato sitace by měla být ošetřena v rámci nájemní smlouvy.
      Ad 2)
      Skutečnost, že dceřiné společnosti nic nehlásí do ISPOPU, není rozhodující. Číslo provozovny (IČP) musíte poskytnout případně oprávněné osobě, která bude odpad z těchto provozoven odebírat, a to za účelem plnění evidenčních povinností touto oprávněnou osobou. Více o IČP naleznete na webu MŽP Https://www.mzp.cz/cz/metodicke_pokyny_legislativa.
      Ad 3)
      Opět lze konstatovat, že lze smluvně ošetřit (např. v rámci nájemní smlouvy), že odpady mohou vznikat např. tomu, kdo prostory pronajímá a pak stačí mít jeden společný kontejner a jednoho odpovědného původce odpadů. V případě, že jednotlivými původci budou však jednotlivé IČ, pak zcela postačí, když bude mít uzavřenu smlouvu pouze jedna z těchto společností s tím, že smluvně bude ošetřena možnost využívání nádob zbývajícími společnostmi. V takovém případě lze evidenci poměrově rozpočítat.

  • Otázka: SW pro tvorbu bezpečnostních listů (Monika Pavelková 24.07.2018 9:01) – Obecné téma
    Dobrý den,

    chtěla bych se dotázat ohledně SW pro tvorbu bezpečnostních listů. Máte nějaké zkušenosti z inspekcí ohledně komerčně nabízených SW pro tvorbu bezpečnostních listů? Objevili jste při inspekcích nějaké nedostatky vyplývajících ze samotných SW a nikoliv jejich použití zpracovateli bezpečnostních listů? Můžete poskytnout z hlediska svých zkušeností s bezpečnostními listy zpracovanými různými SW nějaké rady na jaké oddíly nebo funkce se při výběru vhodného SW má potenciální zájemce zaměřit.

    S pozdravem

    M. Pavelková
    • Odpověď: (Jandová 25.07.2018 14:50)

      Česká inspekce životního prostředí kontroluje dodavatele bezpečnostních listů a nikoliv jejich zpracovatele nebo software, který je použit k jejich tvorbě. Dle čl. 31 nařízení REACH je za bezpečnostní list odpovědný právě dodavatel, kterého může ČIŽP kontrolovat a případně mu udělovat sankce. ČIŽP kontroluje kvalitu bezpečnostních listů zcela běžně a u velké části z nich zjišťuje porušení nařízení REACH, často mj. v oddílech 6, 7, 8 a 13. Při těchto kontrolách není primárně zkoumáno, zda byl bezpečnostní list zpracován pomocí SW a tak není k dispozici informace o specifických kvalitativních nedostatcích takových bezpečnostních listů.

  • Otázka: černá skládka-podezření na nečinnost úřadu (karel 22.07.2018 12:37) – Obecné téma
    Dobrý den.
    Psal jsem do diskuze už dva dotazy ohledně navážení sutě v blízkosti přírodních vod,na mokřadu.Stavební úřad byl tuto věc šetřit na místě,ale než tam přišli tak to majitel pozemku roztáhl a zavezl hlínou,aby nebylo nic vidět.Dověděl jsem se,že to pro majitele dopadlo dobře.Tak bych se rád dověděl proč.Průzkum toho co je pod hlínou nedělali a majitel má prý na úředě kamarády.Mám teda podezření,že úřad porušuje zákon a když máte známé projde vám vše.A to ten pozemek se nachází na hranici chráněné krajinné oblasti.Kam se mohu obrátit s mou stížností,aby byla řádně prošetřena?
    Předem děkuji za odpověď.
    • Odpověď: (Jandová 26.07.2018 10:34)

      Stavební úřad na základě kompetencí svěřených mu stavebním zákonem by se měl zabývat Vámi zmiňovanou prováděnou činností spočívající v úpravě terénu navážením stavebních materiálů a odpadů, jež by mohla mít vliv i na odtokové poměry, i přesto, že byl podnět podán anonymně.

      Anonymně podaný podnět znamená, že podatele nelze vyrozumět o výsledku šetření. 

      Obecně platí, že pokud úřad obdrží podnět a je-li kompetentní dle zákonných ustanovení k jeho prošetření, pak záležitost řeší. V případě, že není kompetentní, může postoupit jinému orgánu. V souladu s ust. § 42 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) informuje podatele podnětu o výsledku šetření (vyjma anonymně podaných podnětů). 

      V případě, že by se jednalo o černou skládku, tedy že původce odpadů není znám, je možné se obrátit na příslušný obecní úřad. Obec může případně uplatnit postup vůči majiteli pozemku v příslušném katastrálním území, neboť dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, lze uložit sankci fyzické osobě nebo právnické osobě za to, že neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled obce, či naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.

      Obecní úřad může dle zákona o odpadech projednat přestupek fyzické osoby, která neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa. Obecní úřad také může kontrolovat, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu se zákonem o odpadech. ČIŽP a obecní úřad obce s rozšířenou působností prošetřují dodržování předpisů na úseku odpadového hospodářství

      u právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání.

       


      V návaznosti na Vaše doplnění dotazu doporučujeme obrátit se v dané záležitosti na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (ORP), který může provést kontrolu dle zákona o odpadech. S ohledem na efektivitu a hospodárnost ve státní správě Vám doporučujeme obrátit se na obec, případně na zmíněné příslušné ORP. Následně po zjištění, jaký subjekt s odpady nakládá (tzn. zda fyzická osoba či právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající), je možné se obrátit též na Českou inspekci životního prostředí, nejlépe na místně příslušný oblastní inspektorát.
  • Otázka: parkování aut u letiště V. Havla na ornici (Tomáš Petr 17.07.2018 19:04) – Obecné téma
    V k.ú. Středokluky na orné půdě patřící Meskar Spído s.r.o. je nové parkoviště u letiště. Není tam shrnutá ornice, podnikání je bez povolení atd. Neměla by se tomu věnovat ČIŽP pro porušování všeho, co v této zemi je nutné splňovat pro takovéto podnikání?
    • Odpověď: (Jandová 23.07.2018 18:05)
      Doporučujeme obrátit se na stavební úřad Černošice, který již dle našich informací záležitost řeší.
  • Otázka: černá skládka (karel 12.07.2018 21:45) – Obecné téma
    Dobrý den.Už to bude měsíc co jsem podal podezření na černou skládku na stavební úřad.Jedná se o soukromý pozemek,který je nezastavitelný (mokřada) v těsné blízkosti potoka a rybníka.Naváží se tam stále suť(beton,cihly,asfalt,omitka atd.) a nic se do teď neděje.Dá se teda nějak jinak ovlivnit toto zacházení z odpadem ze staveb,které už je hrnuto až k tomu potoku a rybníku.Mám i podezření,že to majitel pozemku zaváží i přez hranici svého pozemku na cizí,jelikož tam nemá vyznačené hranice a vím,že kus pozemku od vody patří jinému majiteli,myslím,že městu.
    Děkuji za odpověď.Karel
    • Odpověď: (Jandová 26.07.2018 10:39)
      Odpověď na dotaz, viz výše. 


Zveřejněno: 08.10.2014 –Admin Administrator ; Přečteno 51122 x
Vytisknout