Pravidla pro diskusní fóra na webových stránkách České inspekce životního prostředí

Provozovatelem diskusních fór (dále jen "DF") je Česká inspekce životního prostředí. Vyhrazuje si právo odstranit příspěvky vulgární, urážlivé, rasistické, obsahující komerční sdělení, reklamu (webové stránky, telefony, inzeráty, atd.), dále příspěvky nabádající k nezákonnému jednání či jakkoliv porušující platné právní normy ČR či obecné etické normy. Rozhodnutí o odstranění příspěvku není provozovatel povinen jakkoliv zdůvodňovat.

 

Téma Řadit podle data
Obsahuje text:

Vložit otázku do tohoto tématu

*
*
 

*
Přílohy jsou určeny pouze pro administrátora webových stránek, na veřejné části webu nebudou zobrazeny.


Otázky k tomuto tématu


1 2 3 4 5  další 
  • Otázka: BPEJ (Mizerová 14.03.2017 17:53) – Obecné téma
    Obec v Polabí plánuje developerům rozprodat zemědělskou půdu, která je nyní evidovaná jako 1.třída bonity půdy. Je to zákonné? Jedná se o dosud využívaná pole a developer na nich plánuje postavit rodinné domy a příjezdové komunikace.
    • Odpověď: (Jandová 16.03.2017 11:22)

      Odpověď byla zpracována oddělením ochrany přírody ředitelství ČIŽP:

      Česká inspekce životního prostředí v této věci nemá kompetenci.

      Dle § 3 odst. (1) písm. c) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů, je zakázáno užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba.

      Tento souhlas k odnětí vydávají následující správní orgány podle velikosti plochy, která má být odňata:

      • plocha menší nebo rovna 1 ha – obecní úřad obce s rozšířenou působností viz§ 15 písm. j)

      • plocha větší než 1 ha a menší nebo rovna 10 ha – krajský úřad viz § 17a písm. e)

      • plocha nad 10 ha – ministerstvo životního prostředí viz § 17 písm. d)

  • Otázka: ski areál JEŠTĚD (Haringová 13.03.2017 14:22) – Obecné téma
    Zastupitelstvo města Liberec, chce dát do dlouhodobého pronájmu ski areál JEŠTĚD slovenské skupině Tatra MOUNTAIN RESORT. Tato skupina chce investovat do areálu 670 mil. Kč - t.j. vykácet a rozšířit sjezdovky,postavit další bufety, lanovky, atd. Nikoho ovšem nezajímá, dokonce ani stranu zelených, že Ještěd má kamenité a jílovité podloží a při narušení hrozí sesuvy půdy. Ještěd je závislý na umělém zasněžování. Umělý sníh špatně taje a tím ničí i veškerou flóru. V průběhu zasněžování hučí sněžná děla 24 hodin několik dní bez přestávky. Zvířata pak zmateně pobíhají mezi baráky a naráží do plotů. Tatra Mountain resort již zdevastovala Tatry - na sjezdovkách v Tatranskej Lomnici je vidět uložené kabely a trubky na umělé zasněžování. V Jasnej to v létě vypadá jako v měsíční krajině, protože na sjezdovkách už neroste ani tráva. Ještěd nemá takovou kapacitu kopce, aby tam mohl vyrůst magalomanský projekt. Mimo jiné, v Rakousku se myslím ještě této skupině nepodařilo koupit ani pronajmout žádné lyžařské středisko, protože Rakušani si svoji krajinu chrání a nepotřebují mít v horách postavené "lunaparky". Jak se prosím dá zabránit další devastaci, když město Liberec vidí za tímto pronájmem pouze peníze ?
    Děkuji za odpověď.
    Haringová
    • Odpověď: (Jandová 16.03.2017 9:54)

      Odpověď byla zpracována ČIŽP, OI Liberec

      ČIŽP nepřísluší se vyjadřovat k situaci v lyžařských areálech provozovaných uvedenou či jinou společností na území jiných států (Slovensko, Rakousko), ani k obchodním zájmům konkrétních právních subjektů. Působnost ČIŽP je omezena výhradně na území České republiky, věcně pak na ochranu životního prostředí, nikoli na obchodní aktivity právnických či fyzických osob. Případné rozhodnutí o pronájmu Ski areálu Ještěd té či oné soukromé společnosti je v kompetenci vlastníka areálu, v daném případě samosprávy Statutárního města Liberec (rady a zastupitelstva města). Není úlohou ČIŽP tyto otázky jakkoli komentovat.

      Pokud jde o rozvojové záměry týkající se Ski areálu Ještěd a související dotčení jednotlivých složek životního prostředí (zejména lesa, přírody a krajiny, povrchových či podzemních vod), lze v současné době odpovědět pouze v obecnější rovině, neboť konkrétní podoba záměrů není známa:

       Zásahy (odlesnění, rozšíření sjezdovek, výstavba nových lyžařských vleků či lanovek, výstavba dalších objektů a zařízení) lze uskutečnit pouze za předpokladu jejich souladu s právními předpisy České republiky a rozhodnutími či stanovisky vydanými na jejich základě. V praxi to znamená, že předmětný záměr, pakliže na jeho přípravu dojde, bude muset být podložen příslušnými povoleními, souhlasy, výjimkami, závaznými a jinými stanovisky – souhrnně řečeno správními akty vyžadovanými zákonem a jeho prováděcími předpisy. K jejich vydání, tj. faktickému povolení záměru, jsou příslušné k tomu určené orgány státní správy, včetně orgánů ochrany životního prostředí, které v některých případech vystupují jako orgány povolující, v jiných případech jako dotčené orgány státní správy v řízeních vedených jinými (např. stavebními) úřady. Rozhodnutí o tom, zda záměr nebo jeho jednotlivé části povolit či nepovolit, v jaké podobě a případně za jakých podmínek, jakož i věcné posouzení přípustnosti té které aktivity z pohledu ochrany životního prostředí, je, resp. bude přímou kompetencí a odpovědností těchto orgánů. Ty jsou povinny vycházet z dostatečných podkladů, zohlednit mj. veřejný zájem na ochraně životního prostředí a porovnat jej se zájmem (soukromým / veřejným) na rozvoji lyžařského areálu. Mezi orgány státní správy na úseku ochrany životního prostředí by v daném případě bezpochyby náležely:

      • orgán státní správy lesů (odlesnění, rozšíření sjezdovek, stavby na lesních pozemcích či ve vzdálenosti do 50 m od kraje lesa)

      • orgán ochrany přírody (případné kácení dřevin rostoucích mimo les, zásah do lesa coby významného krajinného prvku, možné dotčení zvláště chráněných druhů, obecně chráněné druhy, krajinný ráz, činnost na území Přírodního parku Ještěd atd.)

      • vodoprávní úřad (systém umělého zasněžování, případný odběr či akumulace podzemních či povrchových vod, vypuštění odpadních vod)

      • event. další orgány (orgán státní správy v oblasti odpadového hospodářství, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán státní správy myslivosti apod. – v závislosti na konkrétním řešení a vlivech záměru).

        Uvedené orgány by coby dotčené orgány státní správy vystupovaly i v případných řízeních vedených stavebním úřadem, drážním úřadem (možná výstavba lanovek) či jinými orgány.

        Pokud jde o dotčené orgány ochrany životního prostředí, jedná se v daném případě především o příslušné obecní úřady (OÚ Světlá pod Ještědem, Magistrát města Liberec), obecní úřad s rozšířenou působností (Magistrát města Liberec) a Krajský úřad Libereckého kraje.

         

        ČIŽP zároveň konstatuje, že případné rozšíření a výstavba Ski areálu Ještěd musí být v souladu s platnou územně-plánovací dokumentací Statutárního města Liberec, která je připomínkována a posuzována v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA). Konkrétní záměr dalšího rozvoje ski areálu (pakliže bude uvažován ve výše naznačených intencích) by měl být hodnocen v procesu EIA (posuzování vlivů na životní prostředí), minimálně v rozsahu zjišťovacího řízení, a to ještě před vlastním povolováním zásahů. V procesu EIA bude dán prostor pro uplatnění stanovisek, námitek a požadavků nejen ze strany orgánů státní správy, nýbrž i obecné veřejnosti.

        Závěrem si dovolujeme upozornit rovněž na možnost účasti veřejnosti nejen v mezích procesu EIA, ale i v případných povolovacích řízeních, a to formou občanských spolků, např. podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

         

           Závěrem lze konstatovat, že uváděné „devastaci“ Ještědu je třeba předcházet především dostatečným, objektivním vyhodnocením vlivů záměru na životní prostředí (v rámci EIA, v povolovacích řízeních), důsledným postupem podle právních předpisů na úseku ochrany životního prostředí, a to jak na straně povolujících úřadů, tak na straně investora a zhotovitelských firem (pakliže bude záměr povolen), a odpovídajícím průběžným dozorem ze strany státních orgánů. 
        Ing. Hana Kolářová, ředitelka OI ČIŽP Liberec

  • Otázka: Preventivní posyp chodníků (Ing. Káňa Ivo 06.03.2017 21:15) – Obecné téma
    Dobrý den,
    dovoluji si Vás požádat o vyjádření k následující kauze.
    Byl jsem v našem městě svědkem strojovému posypu chodníků 6. února t.r. Ovšem chodníky v té době byly čisté (bez sněhu) a suché. Sníh byl pouze u obrubníku. Když jsem na tuto, podle mě nesmyslnou, činnost, kriticky upozornil, dostalo se mi odpovědi od zodpovědného pracovníka fy, která posyp prováděla, následující odpověď (doslovná citace):
    "... K posypu používáme inertní materiál, který
    tvoří z větší části jemný štěrk a v menší míře
    posypová sůl. Jako jedno z několika preventivních
    opatření se v praxi běžně používá
    následný posyp již uklizeného chodníku.
    Účelem je zabránit tajícímu sněhu znovu na
    tomto chodníku zamrznout..."
    Rád bych tedy věděl, zda takový postup je v souladu s předpisy, týkajícími se ochrany životního prostředí a jestli je skutečně běžně používán.
    Předem děkuji za odpověď.
    • Odpověď: (Jandová 09.03.2017 12:35)

      Dotaz byl zpracován oddělením ochrany vod ředitelství České inspekce životního prostředí:

      Posyp chodníků inertním materiálem či solí v zimním období je plně v kompetenci správce chodníků v daném městě a řídí se obecně závaznou vyhláškou. Posypová sůl je sůl agresivní a škodí životnímu prostředí (zasoluje zejména půdu nebo může znečistit vodu, čímž poškozuje stromy a rostliny v okolí posypu). Posypová sůl je pro své negativní dopady na životní prostředí v některých obcích dokonce zakázána vyhláškou, to se týká zejména obcí ležících v území s vyšším stupněm ochrany životního prostředí. Z uvedeného důvodu se zimní posyp chodníku provádí převážně inertním materiálem. Správce chodníků musí zajišťovat schůdnost chodníků po celé zimní období. Za tím účelem se provádějí i preventivní posypy chodníků.

  • Otázka: Vykácení stromů (Katka 06.03.2017 13:23) – Obecné téma
    Dobrý den, prosim vám je tohle normální?? V Bystřici vykáceli komplet všechny stromy,jak na naměstí,tak na sídlišti a dokonce i na hřnitově , a nikde ani jenen nový strom.Děkuji
    • Odpověď: (Jandová 10.03.2017 14:31)

      Odpověď byla zpracována oddělením ochrany přírody Ředitelství České inspekce životního prostředí:

      Dobrý den, neuvádíte, v jakém režimu bylo vlastně provedeno kácení dřevin, zda na základě povolení kácení dřevin dle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., na základě předběžného oznámení o provedení kácení dle § 8 odst. 2 zákona, tj. z důvodů pěstebních, zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů nebo na základě dodatečného oznámení dle § 8 odst. 4 zákona, tj. v režimu tzv. havarijního kácení. Pouze v prvním případě zákon upravuje další povinnosti v podobě kompenzace ekologické újmy, kterou může být dle § 9 zákona uložení náhradní výsadby nebo finanční kompenzace v podobě odvodu do rozpočtu obce.

       

      Doslovně je v § 9 odst. 1 uvedeno, že orgán při povolení kácení může uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu, resp. následnou péči ke kompenzaci ekologické újmy. Z tohoto důvodu obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém obvodu. Ustanovení § 9 odst. 3 dále uvádí, že pokud není orgánem OP uložena náhradní výsadba, pak ten, kdo kácí dřeviny na základě povolení, je povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon.

      Zvláštní zákon, který by specifikoval odvody k finanční kompenzaci ekologické újmy způsobené kácení dřevin, však doposud neexistuje a tedy není ani možnost aplikovat ustanovení § 9 odst. 3.

      Slovo „může“ (uložit náhradní výsadbu) je v § 9 odst. 1 uvedeno tedy z důvodu existence i druhé varianty, byť tuto zatím nelze z důvodu neexistence speciální právní úpravy aplikovat.

       

      Jinými slovy, jinou možnost kompenzace než uložení náhradní výsadby současná právní úprava neumožňuje a její uložení je proto povinné, resp. její neuložení je významnou vadou rozhodnutí o povolení kácení, která je důvodem k podání podnětu na přezkum rozhodnutí o povolení kácení.

  • Otázka: Nelegální těžba v ČR - statistika (Robin Koa 23.02.2017 11:49) – Obecné téma
    Dobrý den,
    rád bych se zeptal zda existuje evidence/statistika nelegální těžby v lesích ČR.
    Předem Vám děkuji za odpověď. Hezký den!
    • Odpověď: (Jandová 24.02.2017 10:20)

      Odpověď zpracoval Pavel Zima, vedoucí oddělení ochrany lesa:

      Doporučujeme obrátit se s dotazem na Ministerstvo zemědělství, které je ústředním metodickým orgánem státní správy lesů a u kterého se informace o stavu lesního hospodářství sbíhají.

       

      ČIŽP má informaci pouze o případech, které byly ČIŽP šetřeny.


  • Otázka: dotaz (Valtrová Alžběta 22.02.2017 9:15) – Obecné téma
    Dobrý den, prosím o sdělení, jak postupovat při ohlášení této události: v naší vesnici na plzni jihu je kovodílna, kde topí léta starými pneumatikami. Ve vedlejším zemědělském závodě spalují plastové odpady od balíků sena. Kam tuto událost anonymně nahlásit? Bojím se reakce majitelů. Děkuji
    • Odpověď: (Jandová 22.02.2017 13:49)

      Dobrý den, můžete podat podnět (může být i anonymní) k prošetření obou provozoven, a to na Oblastní inspektorát ČIŽP v Plzni, například prostřednictvím emailu public_pl@cizp.cz nebo i telefonicky 377 993 411 či přes datovou schránku 82bdy9x. I když se rozhodnete uvést své jméno, ČIŽP podatele podnětu třetím stranám nesděluje.

  • Otázka: Míšení odpadů (Z. Boleslav 14.02.2017 13:26) – Obecné téma
    Dobrý den, rád bych se zeptal jak je to s častými mýty ohledně míšení odpadů při odvozu odpadů odpadovými společnostmi? Při školeních zaměstnancům říkáme, že je nutné ze zákona separovat odpad, bohužel někteří reagují slovy, že stejně odpadové firmy vše smíchají na jednu hromadu a že toto viděli přímo u popelnic. Řešili jste některé tyto "praxe" a nebo se jedná o pseudoproblém? Děkuji, ZB.
    • Odpověď: (Jandová 01.03.2017 13:00)

      Odpověď byla zpracována oddělením odpadového hospodářství ředitelství ČIŽP:

      V úvodu naší odpovědi uvádíme, že zaměstnancům při jejich školení uvedený postup sdělujete samozřejmě správně. Původci odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech, odpady zařazují podle druhů a kategorií podle § 5 a 6 zákona o odpadech. K tomuto je potřeba doplnit, že pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce (ve většině případů výrobní společnost) upustit se souhlasem místně příslušného orgánu státní správy. Samozřejmě tato možnost je dána i oprávněným osobám („odpadářským společnostem“), ale vždy musí disponovat souhlasem příslušného orgánu státní správy. S nedostatky týkající se netřídění odpadů se inspekce setkává většinou u původců odpadů a v některých případech i u oprávněných osob. Za zjištěná pochybení ukládáme sankce v souladu se zákonem o odpadech. Podotýkáme ovšem, že z naší kontrolní činnosti nemáme poznatky, že by se jednalo o obzvláště  rozšířené protiprávní jednání.

  • Otázka: energetický posudek (Křížová Tereza 14.02.2017 11:30) – Obecné téma
    Dobrý den, jak je to v případě odpojování od CZT s energetickým posudkem (ekonomická rozvaha). Kdo je oprávněn si jí vyžádat a kdo je podle ní zavázán - zda stavební úřad nebo životní prostředí (při vydávání závazného stanoviska). Chceme se jako cihlový barák odpojit a zřídit svojí plynovou kotelnu a životní prostředí nám sdělilo, že kontrolu energetického posudku bude dělat stavební úřad, protože oni budou posuzovat hlavně ochranu ovzduší, ale stavební úřad nám zase tvrdí, že to musí odsouhlasit životní prostředí. jak to tedy je?
    • Odpověď: (Jandová 15.02.2017 9:48)

      Odpověď zpracoval Stanislav Bosák, vedoucí oddělení ochrany ovzduší ředitelství ČIŽP:

      Problematika odpojování od CZT - stanovení ekonomické přijatelnosti - je řešena  novelou vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. Novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů (částka 121) dne 26. září 2016 jako vyhláška č. 309/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. Obsahuje přílohy,   na základě kterých lze vydávat stanoviska k odpojování od CZT.

      Od 1. ledna 2017 se podle novely zákona o ochraně ovzduší  vydání vyhlášky k provádění § 16 odst. 8 tohoto zákona ruší a ekonomická přijatelnost se bude dokládat energetickým posudkem. Energetický posudek, podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů, zpracovává energetický specialista.

      Zákon o ochraně ovzduší, po změně účinné dnem 1.1.2017, v § 16 odst. 7  ke stavbám nových zdrojů znečišťování ovzduší uvádí „ Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem.  To neplatí, pokud energetický posudek  prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné.

      Odpojení od CZT je logicky spojeno se stavbou nového zdroje znečišťování ovzduší. V případě, že se jedná o spalovací stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší (P>0,3 MW), který by měl odpojení od CZT nahradit,  měl by již k žádosti o vydání závazného stanoviska k umístění stacionárního zdroje krajským úřadem být přiložen energetický posudek. V posudku by musela být uvedena ekonomická nepřijatelnost stávajícího zásobování z CZT (aspekt technické možnosti odpadá, protože objekt je již na CZT připojen).

      V případě spalovacího stacionárního zdroje o příkonu do 0,3 MW je řešení pouze na stavebním úřadu s tím, že se k žádosti  vyjadřuje, respektive závazné stanovisko  podle § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší, vydává  obecní úřad obce s rozšířenou působností. 

      Ze znění § 16 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší vyplývá, že zpracování energetického posudku zadává ten, kdo se odpojení od CZT domáhá, tedy žadatel o změnu způsobu vytápění.

  • Otázka: kanalizace (Mirka Špirková 07.02.2017 14:16) – Obecné téma
    Dobrý den,
    v naší obci Tršice u Olomouce máme již druhý rok kanalizaci a nechápu proč někteří občané, kteří śe opravdu mohou připojit dosud tak neučinili a OÚ to neřeší. Navíc spousta lidí, která se nemůže napojit z nějakého důvodu používá neodpovídající septiky a dál tak vypouští odpadní vody do potoka. Při platbách stočného argumentují tím, že proč by pĺatili stočné, když nejsou napojeni na kanalizaci. Neměl by si s tím úřad udělat pořádek? A nevystavuje se tím nějakého postihu?
    Děkuji za odpověď. Zdraví M.Špirková
    • Odpověď: (Jandová 10.02.2017 11:47)

      Odpověď byla zpracována oddělením ochrany vod Oblastního inspektorátu Olomouc: 

      Povinnost připojit se ke kanalizaci

      Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v tomto směru hovoří jasně. V ustanovení § 3 odst. 8. je stanoveno, že „obecní úřad může rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné“. To znamená, že občané obce mají povinnost se ke kanalizaci připojit, pokud o tom obecní úřad na základě řádného řízení rozhodl. Nezáleží přitom, jakým způsobem doposud odpadní vody likvidují.

       

      Likvidace odpadních vod vypouštěním přes septik a následně do povrchového toku

      Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), zcela nepřípustný.  Vody ze septiků jsou svým charakterem odpadní vody, jejichž přímé vypouštění do toku je vodním zákonem zakázané. V přestupkovém řízení lze za porušení uvedeného zákazu uložit fyzické osobě sankci až do výše 100 tis. Kč. Do povrchového toku lze vypouštět odpadní vody z obydlí pouze předčištěné na vhodném typu domovní čistírny, a to na základě platného povolení vydaného vodoprávním úřadem. Dále je možná akumulace odpadních vod v bezodtoké jímce s následným vývozem na komunální čistírnu odpadních vod. Na žádost vodoprávního úřadu nebo ČIŽP má vlastník jímky povinnost dokladovat její vývoz. Za nesplnění uvedeného hrozí občanům sankce v přestupkovém řízení až do 50 tis. Kč.

       

      Zánik povolení v roce 2008

      K 1.1.2008 zanikla podle článku II bodu 2 zákona č. 20/2004 Sb. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31.12.2001, tzn. povolení vydaná podle dříve platných právních předpisů – vodního zákona č. 138/1973 Sb. či zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství („stará povolení“). Povolení vydaná, respektive pravomocná od 1. ledna 2002, platila i nadále.

      Povinnost mít k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních povolení není nově zavedeným požadavkem, ale tuto povinnost ukládal už zákon č. 138/1973 Sb. i zákon č. 11/1955 Sb. V našem právním řádu je tedy tato povinnost zakotvena od roku 1955. Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení vodoprávního úřadu (podle dřívější terminologie „vodohospodářského orgánu“) je tedy již od roku 1955 nelegální – a to bez ohledu na datum 1.1.2008.

      Pokud tedy provozovatel domovní ČOV (septiku) nepožádal k 1. 1. 2008 o prodloužení starého povolení nebo o vydání nového povolení, vypouští v současné době odpadní vody bez povolení.

      Jak zajistit povinnost vlastníka stavby nebo stavebního pozemku připojit se na kanalizaci?

      Povinnost připojit se na kanalizaci, uloženou pravomocným rozhodnutím vydaným obecním úřadem v přenesené působnosti podle § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích, je vlastník stavebního pozemku nebo stavby, na které vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinen ve stanovené lhůtě splnit, a to bez ohledu na existenci řádně povolené stavby (např. suché jímky, čistírny odpadních vod), jejichž prostřednictvím dosud k likvidaci odpadních vod docházelo.¨


      V případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad na základě ustanovení § 137 odst. 1 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením.

       

  • Otázka: čistírna (Jana Novotná 03.02.2017 18:18) – Obecné téma
    Dobrý den,
    jakými mechanismy lze zkontrolovat vypouštění přečištěných odpadních vod z DCOV, mám na mysli tlakovou zkoušku apod.
    • Odpověď: (Jandová 07.02.2017 11:49)

      Odpověď byla zpracována oddělení ochrany vod Ředitelství ČIŽP:

      Kvalita odpadních vod vypouštěných z domovní čistírny odpadních vod by měla být pravidelně sledována a porovnávána s podmínkami udělenými v povolení k nakládání s odpadními vodami, které vydal místně příslušný vodoprávní úřad. V povolení jsou vždy stanoveny emisní limity a rovněž  je přesně specifikován druh a četnost vzorků a stanoveny sledované parametry.

       

      Odběry ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby,  rozbory provádí oprávněné laboratoře. Vhodnou laboratoř podle požadavků vodoprávního úřadu lze vyhledat např. ve Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR nebo na tomto odkazu http://www.cai.cz/Subjekty?DisableFilter=true.

       

      U zařízení k čištění odpadních vod, pro které je požadována vodotěsnost technickými právními předpisy nebo příslušným vodoprávním úřadem, bude použita norma ČSN 75 0905 „Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží“. Nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, je majitel nebo provozovatel zařízení povinen provádět prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušky vodotěsnosti. Seznam odborně způsobilých osob lze vyhledat na tomto odkazu http://www.mzp.cz/cz/osoby_tesnosti.



Zveřejněno: 08.10.2014 –Admin Administrator ; Přečteno 30255 x
Vytisknout