Pravidla pro diskusní fóra na webových stránkách České inspekce životního prostředí

Provozovatelem diskusních fór (dále jen "DF") je Česká inspekce životního prostředí. Vyhrazuje si právo odstranit příspěvky vulgární, urážlivé, rasistické, obsahující komerční sdělení, reklamu (webové stránky, telefony, inzeráty, atd.), dále příspěvky nabádající k nezákonnému jednání či jakkoliv porušující platné právní normy ČR či obecné etické normy. Rozhodnutí o odstranění příspěvku není provozovatel povinen jakkoliv zdůvodňovat.

 

Téma Řadit podle data
Obsahuje text:

Vložit otázku do tohoto tématu

*
*
*
 

*
Přílohy jsou určeny pouze pro administrátora webových stránek, na veřejné části webu nebudou zobrazeny.


Otázky k tomuto tématu


1 2 3 4 5  další 
  • Otázka: Je přebytečný kal na čistírnách odpadních vod závadnou látkou nebo odadní vodou? (Ing. Jiří Lipold 06.12.2019 8:41) – Obecné téma
    Obracím se na Vás s dotazem, zda je přebytečný kal na čistírnách odpadních vod závadnou látkou nebo odpadní vodou.
    Děkuji za odpověď
    S pozdravem
    Ing. Jiří Lipold, ČEVAK a.s.
    • Odpověď: (Jandová 11.12.2019 8:08)

      Odpověď byla zpracována oddělením ochrany vod Ředitelství ČIŽP:
      Přebytečný kal na ČOV, který vzniká a je používán v rámci technologie čistícího procesu na ČOV, je klasifikován jako odpadní voda. Přebytečný kal vyseparovaný z procesu čištění odpadních vod na ČOV, tzn. odvodněný kal z kalové koncovky, je již z pohledu zákona o vodách klasifikován jako závadná látka a při nakládání s takovým kalem se již musí plnit opatření definovaná § 39 vodního zákona. 

  • Otázka: Archivace (Anna Pokorná 18.11.2019 9:06) – Obecné téma
    Dobrý den, ráda bych se zeptala, jaké jsou archivační doby pro firmu u dokumentů, které se týkají ochrany ovzduší jako je povolení k provozu, provozní evidence, hlášení do ISPOP, provozní deníky, protokoly o měření emisí, evidenční knihy u chladících zařízení, protokoly o kontrolách ČIŽP apod.
    • Odpověď: (Jandová 19.11.2019 15:56)

      Odpověď byla zpracována ve spolupráci s odděleními ochrany ovzduší a integrovaných agend Ředitelství ČIŽP:
      Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, je v §17 odst. 3 písm. c) uvedena minimální doba pro uchovávání provozní evidence 6 let; v §17 odst. 3 písm. i) je uvedena minimální doba uchovávání výsledků jednorázových a kontinuálních měření emisí taktéž 6 let.

      O uchovávání jiných dokumentů tento předpis nepojednává.

      Podle zákona č. 73/2012 Sb. a přímo účinných nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) pojednávajících o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech, jsou veškeré minimální lhůty pro uchovávání dokumentů 5 let.


      ISPOP slouží ke zpracování, příjmu a skladování vybraných hlášení (ohlašovacích povinností) z oblasti životního prostředí v podobě elektronických formulářů (a příslušném datovém standardu) a jejich další distribuci příslušným institucím veřejné správy. Týká se subjektů, které mají ze zákona povinnost ohlásit veřejné správě informace o vlivu jejich ekonomické činnosti na jednotlivé složky životního prostředí (znečišťování vod, ovzduší, půdy, produkce odpadů a další). V každém zákoně, podle kterého je prováděno ohlašování v rámci tohoto systému, je archivační doba jednotlivě stanovena.

      Hlášení do IRZ v ISPOP je dané zákonem č. 25/2008 Sb. § 3 odst. 6 „Provozovatel vede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006“.

      Podle odstavce 5 tohoto článku Nařízení: „Provozovatel každé dotčené provozovny uchovává pro příslušné orgány členského státu k dispozici evidenci údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány, a to po dobu pěti let od konce daného ohlašovacího roku.“ Tzn. vč. provozních evidencí, provozních deníků, protokolů o měření emisí, rozborů látek v odpadech, evidenčních knih u chladících zařízení, která prokazují povinnost ohlašovat či neohlašovat do IRZ úniky a přenosy látek, odpadů. Archivační doba pro firmu u dokumentů, které se týkají hlášení IRZ do ISPOP je 5 let plus běžný rok.

      Co se týká povolení k provozu, tak by měl být archivován originál původního povolení a všechny jeho změny po celou dobu provozování předmětného zařízení.

  • Otázka: pokácení stromu 8.11.2019 (Lucie Mazalová 14.11.2019 21:28) – Obecné téma
    V obci Knínice ,okres Blansko, byla pokácena více jak padesátiletá bříza na obecním pozemku, který sousedí s naším. Při dotazu, proč se tak stalo, mi bylo sděleno, že ohrožovala náš bytový dům pádem větví. Onen strom se nacházel v takové vzdálenosti od našeho domu, že by padající větev na budovu dopadnout nemohla a nikdo z oslovených sousedů se takového rizika neobával. Po pokácení stromu a rozřezání kmene bylo patrné, že ten je zcela zdravý a zřícení celého stromu rovněž nehrozilo. Při mém osobním jednání na úřadě jsem se dotazovala, kdo strom odborně posoudil, proč nebyl odborně prořezán místo pokácení, zda byly splněny všechny náležitosti vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb - přeměření stromu ve 130 cm nad zemí, posouzení závažnosti důvodů a funkčního a estetického významu dřeviny. Dočkala jsem se jen vyhýbavých a neurčitých odpovědí. Žádala jsem nápravu stavu ze strany obce tím, že přislíbí výsadbu nového stromu. Na toto obec reagovala tím, že v příštím roce plánuje městys na části uvedeného pozemku vybudovat parkovací místa. A že až poté může být projednána náhradní výsadba. Je takové jednání obce v pořádku? Lze nějak prošetřit?
    • Odpověď: (Jandová 19.11.2019 10:04)
      Váš příspěvek byl zaregistrován jako podnět k prošetření a ČIŽP se jím bude zabývat.
  • Otázka: Kácení podél železniční trati SŽDC (Šumperák 26.10.2019 20:18) – Obecné téma
    To jak se chová vaše organizace k Správě dopravní cesty je zarážející. Upřednostňujete stromy na úkor bezpečnosti a zdraví cestujících. Sedněte si v době prudkého do motoráčku na odlehlé lokálce a projedte se ve vlaku když se budou stromy nebezpečné naklánět. Prášky na nervy sebou. Protože jste ale srabi, nikdy v době většího větru motoráčkem nepojedete, ale druhé lidi bohužel na výběr moc nemají.
    • Odpověď: (Jandová 01.11.2019 9:53)
      Příspěvek neobsahuje konkrétní dotaz, na který by bylo možné reagovat. Obecně lze pouze uvést, že Česká inspekce životního prostředí je kontrolní orgán, který neupřednostňuje ničí zájmy, ale vždy postupuje podle zákona.
  • Otázka: Skládka (Jiří Pospíšil 23.10.2019 7:11) – Obecné téma
    Dobrý den.Mám dotaz.V obci Šedivec byl vykácen lesík a místo něj zřízena skládka,suť,betony a jiný stavební materiál.To vše bylo zavezeno opukou.
    Původní lesík byl takový remízek,který odděloval hřiště od rodinných domů.
    Proč,v době,kdy všichni voláme po obnově krajiny a jejích přirozených biotopů,ČIžP nepožaduje likvidaci skládky a obnovu lesiku ?

    Jiří Pospíšil
    • Odpověď: (Jandová 24.10.2019 7:48)
      Dobrý den, váš příspěvek byl zaregistrován jako podnět k prošetření a inspektoři ČIŽP se jím budou zabývat.
  • Otázka: Kácení zeleně (Helena Krlišová 13.10.2019 22:16) – Obecné téma
    Dobrý den,lze prosím prověřit důvody,proč chce ÚMO Plzeň-Slovany kácet stromy(např. jedle Douglasky ) vysázené obyvateli ulice V Lomech? Obávám se, že to spěchá.Mělo by jít o zdravé vzrostlé stromy a chystají se na to brzy. Obyvatelé okoních domů s nimi vedou při a nechtějí výstavbu nového paneláku a zplanýrování zeleně.Pokud vím, není rozhodnuto soudem.A najednou se honem začne s kácením zeleně ? Mohli byste to prosím prověřit ?Mělo by to být brzy-nevím ale kdy.
    • Odpověď: (Jandová 15.10.2019 10:03)
      Váš příspěvek byl zaregistrován jako podnět a inspektoři ČIŽP se jím budou zabývat.
  • Otázka: Vylévání saponátu (Denisa Nová 10.09.2019 13:10) – Obecné téma
    Dobrý den, ráda bych se zeptala zda upravuje nějaká vyhláška každodenní vylévání saponátu na ulici provozovatelem restaurace? Moc děkuji.
    • Odpověď: (Jandová 11.09.2019 10:21)

      Odpověď byla zpracována oddělením ochrany vod ČIŽP:
      Žádná vyhláška vylévání saponátu na ulici neupravuje.
      Dotaz je položen v obecné rovině, proto v obecné rovině lze k dotazu uvést, že

      • záleží na tom, o jaký saponát (výrobek) se jedná, jaké má složení,  zda jde o ekologický výrobek  (zda je lehce odbouratelný a rozložitelný až na nezávadné komponenty),  

      • záleží na množství vylévaného saponátu, respektive jeho koncentraci a dalších látkách předpokládáme obsažených ve vylévaném roztoku

      • záleží na to, kam je saponát vyléván - pokud by  vnikl do kanalizace odpadních vod, měl by splňovat parametry kanalizačního řádu, pokud by se dostával do dešťové kanalizace ústící do povrchových vod, dalo by se to hodnotit (až na základě konkrétního zjištění dalších parametrů) jako nedovolené vypouštění závadné látky.

      Doporučujeme obrátit se s žádostí o prošetření na příslušný vodoprávní úřad.

  • Otázka: zápach v jižní části Olomouce (Jan P. 25.08.2019 4:15) – Obecné téma
    Dobrý den,rad bych se zeptal na původ zápachu v ovzduší, který je celkem pravidelne cítit v jižní části Olomouce ve čtvrtích Nové Sady a Slavonin.Zapach je cítit zejména v nočních hodinách a je silně cpavy. Spekuluje se ze jde z provozoven hutního nebo farmaceutického průmyslu. Podniká CIZP v tomto nejake opatření v ochraně obyvatel v oblasti kvality ovzdusi?

    dekuji za odpoved
    s pozdravem
    Jan P.
    • Odpověď: (Jandová 30.08.2019 9:30)

      Odpověď zpracovali inspektoři z Oblastního inspektorátu ČIŽP Olomouc:
      Posouzení původu zápachu bývá z důvodu jeho šíření i na poměrně vzdálené lokality složitou záležitostí. Zjistit příspěvky pachové zátěže různých původců je s ohledem na proměnlivé rozptylové podmínky a různý charakter zápachu téměř nemožné. Z Vašeho dotazu a ze znalosti místních poměrů můžeme usuzovat, že uvedený zápach bude s největší pravděpodobností pocházet z aplikace hnojiv na zemědělské pozemky, které se kolem jižní části Olomouce rozkládají.  Hnojiva, zvláště v letních měsících, mohou vykazovat velmi nepříjemnou až čpavou emisi zápachu, která bývá nejvýraznější právě ve večerních, nočních a časně ranních hodinách. Kontrola této činnosti nepřísluší ČIŽP, i když je zvláště v letních měsících ČIŽP občany oslovována, aby záležitost „nadměrného zápachu“ vyřešila. Všechny takové podněty však ČIŽP postupuje Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému, který vhodnost a správnou aplikaci hnojiv na zemědělské pozemky může posoudit.

  • Otázka: Zdroj pitné vody (Hana 15.08.2019 21:17) – Obecné téma
    Dobrý den, u nás na vesnici je zdroj pitné vody (studna) u které je nádrž s cedulí zákaz vstupu a vodní zdroj prvního stupně. Vodu s této studny (obecní vodovod) používáme jako jediný zdroj pitné vody. Chtěla bych se zeptat jestli je v pořádku, že do této nádrže spojené se studnou někdo vysadil ryby(pravděpodobně bez povolení). A jak postupovat v případě, že to v pořádku není. Voda se nedá pít a je cítit bahnem. Děkuji za odpověď
    • Odpověď: (Nastoupilová 16.08.2019 10:21)

      Na dotaz odpovídá RNDr. Zdeňka Vaňková, vedoucí oddělení ochrany vod:
      V každém případě doporučuji, abyste se písemně obrátila na provozovatele vodovodního řadu, případně na vlastníka vodního díla (pokud je odlišný od provozovatele) nebo na příslušný vodoprávní úřad, který má oprávnění stav zkontrolovat.
      Studna je vodní dílo. Vlastník vodního díla je povinen dodržovat podmínky a povinnosti, ze kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu.
      K využívání vody ze studny je nutné mít povolení. Povolení k nakládání s vodami vydává příslušný vodoprávní úřad.
      Povolení k provozování vodovodu pro veřejnou potřebu vydává na požádání místně příslušný krajský úřad. Provozovatel vodovodního řádu by měl odebírat vodu ze studny pouze na základě povolení a měl by dodržovat i všechny podmínky v něm uložené. Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody, tuto povinnost má i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a povinností provozovatele.
      ČIŽP se nezabývá kvalitou vody pro pitné účely. Takže na Váš dotaz ohledně ryb v nádrži, ze které je prováděno veřejné zásobování pitnou vodou, Vám použe níže uvádím ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a informuji v obecné rovině, že záleží na technologii v úpravně vody, zda-li je schopna surovou vodu upravit na vodu pitnou:
      "Voda odebíraná z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou musí splňovat v místě odběru před její vlastní úpravou požadavky na její jakost ve vazbě na použité standadní metody úpravy surové vody na vodu pitnou. Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy.

  • Otázka: kácení stromů (Karban 15.08.2019 10:44) – Obecné téma
    jaké povolení dle ZOPK a kým má být vydané, jestliže obec Hořovice resp. rada města rozhodla a nechala v rámci "revitalizace" pokácet několik desítek stromů a keřů. Uděluje si rada města povolení sama sobě?
    • Odpověď: (Nastoupilová 18.08.2019 22:06)

      Na dotaz odpovídá RNDr. Jindřich Novák, Ph.D., inspektor z oddělení ochrany přírody:
      Rada se může usnést na tom, že obec požádá místně příslušný orgán ochrany přírody (v typickém případě je to její vlastní úřad) o vydání povolení ke kácení dřevin. Následně obec požádá o povolení ke kácení a úřad ve správním řízení toto povolení vydá/nevydá, a to formou rozhodnutí. Rada nemá žádnou pravomoc k vydávání takového rozhodnutí. Ke kácení je možné přistoupit až po nabytí právní moci povolovacího rozhodnutí.
      Povolení ke kácení dřevin vydává místně příslušný orgán ochrany přírody. Tím je mimo území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a vojenských újezdů vždy katastrálně příslušný obecní (městský) úřad.
      Speciální případy:
      Na území národních parků a jejich ochranných pásem, nejde-li o vojenské újezdy, vydává povolení ke kácení místně příslušná správa národního parku. Na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochraných pásem těchto zváště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vydává povolení ke kácení Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
      Na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo území národních parků a jejich ochranných pásem, vydává povolení ke kácení místně příslušný krajský úřad.
      Na území vojenských újezdů vydává povolení ke kácení místně příslušný újezdní úřad.



    • Odpověď: (Jandová 19.08.2019 10:06)


Zveřejněno: 08.10.2014 –Admin Administrator ; Přečteno 69987 x
Vytisknout