Pravidla pro diskusní fóra na webových stránkách České inspekce životního prostředí

Provozovatelem diskusních fór (dále jen "DF") je Česká inspekce životního prostředí. Vyhrazuje si právo odstranit příspěvky vulgární, urážlivé, rasistické, obsahující komerční sdělení, reklamu (webové stránky, telefony, inzeráty, atd.), dále příspěvky nabádající k nezákonnému jednání či jakkoliv porušující platné právní normy ČR či obecné etické normy. Rozhodnutí o odstranění příspěvku není provozovatel povinen jakkoliv zdůvodňovat.

 

Téma Řadit podle data
Obsahuje text:

Vložit otázku do tohoto tématu

*
*
 

*
Přílohy jsou určeny pouze pro administrátora webových stránek, na veřejné části webu nebudou zobrazeny.


Otázky k tomuto tématu


1 2 3 4 5  další 
  • Otázka: Nelegální těžba v ČR - statistika (Robin Koa 23.02.2017 11:49) – Obecné téma
    Dobrý den,
    rád bych se zeptal zda existuje evidence/statistika nelegální těžby v lesích ČR.
    Předem Vám děkuji za odpověď. Hezký den!
    • Odpověď: (Jandová 24.02.2017 10:20)

      Odpověď zpracoval Pavel Zima, vedoucí oddělení ochrany lesa:

      Doporučujeme obrátit se s dotazem na Ministerstvo zemědělství, které je ústředním metodickým orgánem státní správy lesů a u kterého se informace o stavu lesního hospodářství sbíhají.

       

      ČIŽP má informaci pouze o případech, které byly ČIŽP šetřeny.


  • Otázka: dotaz (Valtrová Alžběta 22.02.2017 9:15) – Obecné téma
    Dobrý den, prosím o sdělení, jak postupovat při ohlášení této události: v naší vesnici na plzni jihu je kovodílna, kde topí léta starými pneumatikami. Ve vedlejším zemědělském závodě spalují plastové odpady od balíků sena. Kam tuto událost anonymně nahlásit? Bojím se reakce majitelů. Děkuji
    • Odpověď: (Jandová 22.02.2017 13:49)

      Dobrý den, můžete podat podnět (může být i anonymní) k prošetření obou provozoven, a to na Oblastní inspektorát ČIŽP v Plzni, například prostřednictvím emailu public_pl@cizp.cz nebo i telefonicky 377 993 411 či přes datovou schránku 82bdy9x. I když se rozhodnete uvést své jméno, ČIŽP podatele podnětu třetím stranám nesděluje.

  • Otázka: Míšení odpadů (Z. Boleslav 14.02.2017 13:26) – Obecné téma
    Dobrý den, rád bych se zeptal jak je to s častými mýty ohledně míšení odpadů při odvozu odpadů odpadovými společnostmi? Při školeních zaměstnancům říkáme, že je nutné ze zákona separovat odpad, bohužel někteří reagují slovy, že stejně odpadové firmy vše smíchají na jednu hromadu a že toto viděli přímo u popelnic. Řešili jste některé tyto "praxe" a nebo se jedná o pseudoproblém? Děkuji, ZB.
    • Otázka: energetický posudek (Křížová Tereza 14.02.2017 11:30) – Obecné téma
      Dobrý den, jak je to v případě odpojování od CZT s energetickým posudkem (ekonomická rozvaha). Kdo je oprávněn si jí vyžádat a kdo je podle ní zavázán - zda stavební úřad nebo životní prostředí (při vydávání závazného stanoviska). Chceme se jako cihlový barák odpojit a zřídit svojí plynovou kotelnu a životní prostředí nám sdělilo, že kontrolu energetického posudku bude dělat stavební úřad, protože oni budou posuzovat hlavně ochranu ovzduší, ale stavební úřad nám zase tvrdí, že to musí odsouhlasit životní prostředí. jak to tedy je?
      • Odpověď: (Jandová 15.02.2017 9:48)

        Odpověď zpracoval Stanislav Bosák, vedoucí oddělení ochrany ovzduší ředitelství ČIŽP:

        Problematika odpojování od CZT - stanovení ekonomické přijatelnosti - je řešena  novelou vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. Novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů (částka 121) dne 26. září 2016 jako vyhláška č. 309/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. Obsahuje přílohy,   na základě kterých lze vydávat stanoviska k odpojování od CZT.

        Od 1. ledna 2017 se podle novely zákona o ochraně ovzduší  vydání vyhlášky k provádění § 16 odst. 8 tohoto zákona ruší a ekonomická přijatelnost se bude dokládat energetickým posudkem. Energetický posudek, podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů, zpracovává energetický specialista.

        Zákon o ochraně ovzduší, po změně účinné dnem 1.1.2017, v § 16 odst. 7  ke stavbám nových zdrojů znečišťování ovzduší uvádí „ Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem.  To neplatí, pokud energetický posudek  prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné.

        Odpojení od CZT je logicky spojeno se stavbou nového zdroje znečišťování ovzduší. V případě, že se jedná o spalovací stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší (P>0,3 MW), který by měl odpojení od CZT nahradit,  měl by již k žádosti o vydání závazného stanoviska k umístění stacionárního zdroje krajským úřadem být přiložen energetický posudek. V posudku by musela být uvedena ekonomická nepřijatelnost stávajícího zásobování z CZT (aspekt technické možnosti odpadá, protože objekt je již na CZT připojen).

        V případě spalovacího stacionárního zdroje o příkonu do 0,3 MW je řešení pouze na stavebním úřadu s tím, že se k žádosti  vyjadřuje, respektive závazné stanovisko  podle § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší, vydává  obecní úřad obce s rozšířenou působností. 

        Ze znění § 16 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší vyplývá, že zpracování energetického posudku zadává ten, kdo se odpojení od CZT domáhá, tedy žadatel o změnu způsobu vytápění.

    • Otázka: kanalizace (Mirka Špirková 07.02.2017 14:16) – Obecné téma
      Dobrý den,
      v naší obci Tršice u Olomouce máme již druhý rok kanalizaci a nechápu proč někteří občané, kteří śe opravdu mohou připojit dosud tak neučinili a OÚ to neřeší. Navíc spousta lidí, která se nemůže napojit z nějakého důvodu používá neodpovídající septiky a dál tak vypouští odpadní vody do potoka. Při platbách stočného argumentují tím, že proč by pĺatili stočné, když nejsou napojeni na kanalizaci. Neměl by si s tím úřad udělat pořádek? A nevystavuje se tím nějakého postihu?
      Děkuji za odpověď. Zdraví M.Špirková
      • Odpověď: (Jandová 10.02.2017 11:47)

        Odpověď byla zpracována oddělením ochrany vod Oblastního inspektorátu Olomouc: 

        Povinnost připojit se ke kanalizaci

        Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v tomto směru hovoří jasně. V ustanovení § 3 odst. 8. je stanoveno, že „obecní úřad může rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné“. To znamená, že občané obce mají povinnost se ke kanalizaci připojit, pokud o tom obecní úřad na základě řádného řízení rozhodl. Nezáleží přitom, jakým způsobem doposud odpadní vody likvidují.

         

        Likvidace odpadních vod vypouštěním přes septik a následně do povrchového toku

        Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), zcela nepřípustný.  Vody ze septiků jsou svým charakterem odpadní vody, jejichž přímé vypouštění do toku je vodním zákonem zakázané. V přestupkovém řízení lze za porušení uvedeného zákazu uložit fyzické osobě sankci až do výše 100 tis. Kč. Do povrchového toku lze vypouštět odpadní vody z obydlí pouze předčištěné na vhodném typu domovní čistírny, a to na základě platného povolení vydaného vodoprávním úřadem. Dále je možná akumulace odpadních vod v bezodtoké jímce s následným vývozem na komunální čistírnu odpadních vod. Na žádost vodoprávního úřadu nebo ČIŽP má vlastník jímky povinnost dokladovat její vývoz. Za nesplnění uvedeného hrozí občanům sankce v přestupkovém řízení až do 50 tis. Kč.

         

        Zánik povolení v roce 2008

        K 1.1.2008 zanikla podle článku II bodu 2 zákona č. 20/2004 Sb. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31.12.2001, tzn. povolení vydaná podle dříve platných právních předpisů – vodního zákona č. 138/1973 Sb. či zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství („stará povolení“). Povolení vydaná, respektive pravomocná od 1. ledna 2002, platila i nadále.

        Povinnost mít k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních povolení není nově zavedeným požadavkem, ale tuto povinnost ukládal už zákon č. 138/1973 Sb. i zákon č. 11/1955 Sb. V našem právním řádu je tedy tato povinnost zakotvena od roku 1955. Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení vodoprávního úřadu (podle dřívější terminologie „vodohospodářského orgánu“) je tedy již od roku 1955 nelegální – a to bez ohledu na datum 1.1.2008.

        Pokud tedy provozovatel domovní ČOV (septiku) nepožádal k 1. 1. 2008 o prodloužení starého povolení nebo o vydání nového povolení, vypouští v současné době odpadní vody bez povolení.

        Jak zajistit povinnost vlastníka stavby nebo stavebního pozemku připojit se na kanalizaci?

        Povinnost připojit se na kanalizaci, uloženou pravomocným rozhodnutím vydaným obecním úřadem v přenesené působnosti podle § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích, je vlastník stavebního pozemku nebo stavby, na které vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinen ve stanovené lhůtě splnit, a to bez ohledu na existenci řádně povolené stavby (např. suché jímky, čistírny odpadních vod), jejichž prostřednictvím dosud k likvidaci odpadních vod docházelo.¨


        V případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad na základě ustanovení § 137 odst. 1 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením.

         

    • Otázka: čistírna (Jana Novotná 03.02.2017 18:18) – Obecné téma
      Dobrý den,
      jakými mechanismy lze zkontrolovat vypouštění přečištěných odpadních vod z DCOV, mám na mysli tlakovou zkoušku apod.
      • Odpověď: (Jandová 07.02.2017 11:49)

        Odpověď byla zpracována oddělení ochrany vod Ředitelství ČIŽP:

        Kvalita odpadních vod vypouštěných z domovní čistírny odpadních vod by měla být pravidelně sledována a porovnávána s podmínkami udělenými v povolení k nakládání s odpadními vodami, které vydal místně příslušný vodoprávní úřad. V povolení jsou vždy stanoveny emisní limity a rovněž  je přesně specifikován druh a četnost vzorků a stanoveny sledované parametry.

         

        Odběry ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby,  rozbory provádí oprávněné laboratoře. Vhodnou laboratoř podle požadavků vodoprávního úřadu lze vyhledat např. ve Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR nebo na tomto odkazu http://www.cai.cz/Subjekty?DisableFilter=true.

         

        U zařízení k čištění odpadních vod, pro které je požadována vodotěsnost technickými právními předpisy nebo příslušným vodoprávním úřadem, bude použita norma ČSN 75 0905 „Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží“. Nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, je majitel nebo provozovatel zařízení povinen provádět prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušky vodotěsnosti. Seznam odborně způsobilých osob lze vyhledat na tomto odkazu http://www.mzp.cz/cz/osoby_tesnosti.

    • Otázka: kontrola eshop (Martin 02.02.2017 12:22) – Obecné téma
      Dobrý den, chtěl bych poprosit o kontrolu eshopu, který vůbec nenabízí možnost odvozu starého spotřebiče, i když by to měl podle mého nabízet. Navíc nevím, kdo to řeší, ale nemají ani nikde u výrobků energetické štítky.

      http://elektroprolidi.cz/obchodni-podminky/
      • Odpověď: (Jandová 17.02.2017 15:38)

        Dobrý den,

        první část vašeho příspěvku byla vyhodnocena jako podnět ke kontrole, Česká inspekce životního prostředí se jím bude zabývat. Druhá část příspěvku - problematika energetických štítků - nespadá do kompetence ČIŽP. Značení je v dozorové pravomoci Státní energetické inspekce (SEI) - dle zákona 406/2006 Sb. V této části dotazu se prosím obraťte na SEI.

    • Otázka: doplnění předešlé odpovědi_záložní zdroj (Libor Nebeský 25.01.2017 15:00) – Obecné téma
      Vážený pane vedoucí,
      děkuji za odpověď i když neřeší meritum věci. Jak jsem již deklaroval, náš kotel je do 5 MW celkového jmenovitého tepelného příkonu a tudíž se na něj nevztahuje povinnost míst schválený "Provozní řád" podle náležitostí přílohy č. 12 vyhlášky č.415/2012 Sb. Povolení provozu bylo vydáno na základě žádosti o povolení provozu dle náležitostí přílohy č. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, kde se údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie nevyžaduje. Takto byl zdroj v roce 2014 povolen (výroba technologické páry pro sušárnu dřeva) a od té doby je využíván v klouzavém průměru méně než 500 hod./ kalendářní rok.
      • Odpověď: (Jandová 26.01.2017 12:00)

        Doporučujeme obrátit se s detaily dotazu na odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí.  (ředitel odboru: kurt.dedic@mzp.cz)

    • Otázka: Ochrana ovzduší (Libor Nebeský 25.01.2017 10:51) – Obecné téma
      "Dobrý den,
      jsem provozovatelem spalovacího stacionárního zdroje spalujícícho dřevní hmotu uvedeného v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 4,17 MW. Kotel je umístěn v samostatném objektu - kotelně, která je vybavena pouze a jen tímto kotlem. Z provozně-obchodních důvodů jsme tento kotel provozovali v letech 2014,2015a 2016 jen v "úsporném" režimu a klouzavý průměr za období těchto tří kalendářních let nepřesáhl 500 hod. ročně.
      Mohu tento stacionární zdroj znečišťování posuzovat jako záložní zdroj ve smyslu ust. §6 odst.8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a upustit pro letošní kalendářní rok 2017 od zjišťování úrovně znečišťování ?"
      • Odpověď: (Jandová 25.01.2017 13:21)

        Odpověď zpracoval Stanislav Bosák, vedoucí oddělení ochrany ovzduší ředitelství ČIŽP:

        Za záložní zdroj lze považovat pouze zdroj, který byl jako záložní projednán při vydávání povolení k provozu podle zákona č. 201/1012 Sb. o ochraně ovzduší. Součásti žádosti o vydání povolení provozu je návrh provozního řádu, který je povolením provozu zároveň schvalován a tvoří jeho součást. Náležitosti provozního řádu uvádí příloha č. 12 k vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 415/2912 Sb., ve které je v bodě 3. jako jeden z povinných údajů uvedeno: „3. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie“.

        Pokud není v povolení provozu a ve schváleném provozním řádu uvedeno, že se jedná o záložní zdroj, pak se nedá za záložní zdroj považovat a jeho provozovatel je povinen plnit veškeré povinnosti stacionárního spalovacího zdroje, včetně měření emisí.

    • Otázka: Vypouštění odpadních vod na cizí pozemek (Petr 24.01.2017 0:56) – Obecné téma
      Dobrý den,
      chtěl bych se Vás zeptat jak postupovat při vypouštění odpadních vod sousedem na můj pozemek. Starší nemovitost nemá ČOV ale pouze septik a trativod a odpadní voda teče na můj pozemek kde mám nemovitost ve které bydlím.Před rokem jsem psal na odbor životního prostředí, byla prý provedena kontrola a stav prý není v souladu s vodním zákonem. Obratem byla provedena kontrola u mé nemovitosti(novostavba) vše v pořádku.Odpověd ze ŽP že prý budou provádět vodoprávní dozor. Jak byla celá věc dále řešena nevím, žádný protokol z místa jednání jsem neobdržel. Odpadní voda již na můj pozemek po povrchu neteče, mám však podezření, že to pouští do země. Žumpa kam teče moč od hosp. zvířat se nevyváží a jelikož je plná, tak když zaprší, také jde vše na zahradu. Díky za odpověd.
      • Odpověď: (Jandová 24.01.2017 16:47)

        Odpověď byla zpracována oddělení ochrany vod Ředitelství ČIŽP:

        Vzhledem k tomu, že jste na příslušný vodoprávní úřad již před rokem, jak uvádíte, podal podnět k prošetření nakládání s odpadními vodami vznikajícími v nemovitosti Vašeho souseda, doporučujeme Vám, abyste příslušný vodoprávní úřad vyzval k zaslání výsledku prošetření Vámi podaného podnětu. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, stanoví, že pokud o to ten, kdo podal podnět požádá, je správní orgán povinen mu sdělit výsledek prošetření podnětu. Protokol z místa jednání Vám není vodoprávní úřad povinen zasílat, na rozdíl od výsledku prošetření předmětu podání a případně sdělení i lhůty, ve které se má zneškodňování odpadních vod uvést do souladu se zákonem. Příslušný vodoprávní úřad, který prošetřoval Vaše podání by Vám měl sdělit, jak jsou zneškodňovány veškeré odpadní vody vznikající v předmětné nemovitosti Vašeho souseda.

        Přímé vypouštění odpadních vod do vod podzemních je zakázáno, výjimečně však může vodoprávní úřad povolit zasakování odpadních vod (vznikajících jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech) z jednotlivých staveb pro bydlení  do půdních vrstev. Zda se jedná právě o tuto formu zneškodňování odpadních vod by Vám měl sdělit právě příslušný vodoprávní úřad, který k tomuto způsobu nakládání s odpadními vodami vydává povolení.

        Pokud s Vámi nebude vodoprávní úřad komunikovat, pak se můžete obrátit na nadřízený orgán vodoprávního úřadu, kterým je krajský úřad, nikoliv Česká inspekce životního prostředí.

        Co se týká bezodtokové jímky (neboli žumpy) je obecnou stavbou, nikoli vodním dílem. Povolení stavby žumpy spadá do kompetence obecného stavebního úřadu. Žumpa musí být pravidelně vyvážena v závislosti na tom, jak velký objem odpadních vod je schopna pojmout. Vlastník žumpy má povinnost uchovávat doklady o vyvezení žumpy (smlouva, objednávka, faktura), neboť vodoprávní úřady či Česká inspekce životního prostředí mohou podle ustanovení § 38 odst. 6 vodního zákona požadovat prokázání zneškodňování obsahu žump. V případě úniku odpadní vody ze žumpy je třeba se obrátit na stavební úřad, který by měl provést na stavbě žumpykontrolu řádného a bezpečného  užívání stavby žumpy se zaměřením na dostatečnost její kapacity s ohledem na produkci odpadních vod do ní svedených.



    Zveřejněno: 08.10.2014 –Admin Administrator ; Přečteno 28867 x
    Vytisknout