Pravidla pro diskusní fóra na webových stránkách České inspekce životního prostředí

Provozovatelem diskusních fór (dále jen "DF") je Česká inspekce životního prostředí. Vyhrazuje si právo odstranit příspěvky vulgární, urážlivé, rasistické, obsahující komerční sdělení, reklamu (webové stránky, telefony, inzeráty, atd.), dále příspěvky nabádající k nezákonnému jednání či jakkoliv porušující platné právní normy ČR či obecné etické normy. Rozhodnutí o odstranění příspěvku není provozovatel povinen jakkoliv zdůvodňovat.

 

Téma Řadit podle data
Obsahuje text:

Vložit otázku do tohoto tématu

*
*
*
 

*
Přílohy jsou určeny pouze pro administrátora webových stránek, na veřejné části webu nebudou zobrazeny.


Otázky k tomuto tématu


1 2 3 4 5  další 
  • Otázka: Zdroj pitné vody (Hana 15.08.2019 21:17) – Obecné téma
    Dobrý den, u nás na vesnici je zdroj pitné vody (studna) u které je nádrž s cedulí zákaz vstupu a vodní zdroj prvního stupně. Vodu s této studny (obecní vodovod) používáme jako jediný zdroj pitné vody. Chtěla bych se zeptat jestli je v pořádku, že do této nádrže spojené se studnou někdo vysadil ryby(pravděpodobně bez povolení). A jak postupovat v případě, že to v pořádku není. Voda se nedá pít a je cítit bahnem. Děkuji za odpověď
    • Odpověď: (Nastoupilová 16.08.2019 10:21)

      Na dotaz odpovídá RNDr. Zdeňka Vaňková, vedoucí oddělení ochrany vod:
      V každém případě doporučuji, abyste se písemně obrátila na provozovatele vodovodního řadu, případně na vlastníka vodního díla (pokud je odlišný od provozovatele) nebo na příslušný vodoprávní úřad, který má oprávnění stav zkontrolovat.
      Studna je vodní dílo. Vlastník vodního díla je povinen dodržovat podmínky a povinnosti, ze kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu.
      K využívání vody ze studny je nutné mít povolení. Povolení k nakládání s vodami vydává příslušný vodoprávní úřad.
      Povolení k provozování vodovodu pro veřejnou potřebu vydává na požádání místně příslušný krajský úřad. Provozovatel vodovodního řádu by měl odebírat vodu ze studny pouze na základě povolení a měl by dodržovat i všechny podmínky v něm uložené. Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody, tuto povinnost má i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a povinností provozovatele.
      ČIŽP se nezabývá kvalitou vody pro pitné účely. Takže na Váš dotaz ohledně ryb v nádrži, ze které je prováděno veřejné zásobování pitnou vodou, Vám použe níže uvádím ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a informuji v obecné rovině, že záleží na technologii v úpravně vody, zda-li je schopna surovou vodu upravit na vodu pitnou:
      "Voda odebíraná z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou musí splňovat v místě odběru před její vlastní úpravou požadavky na její jakost ve vazbě na použité standadní metody úpravy surové vody na vodu pitnou. Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy.

  • Otázka: kácení stromů (Karban 15.08.2019 10:44) – Obecné téma
    jaké povolení dle ZOPK a kým má být vydané, jestliže obec Hořovice resp. rada města rozhodla a nechala v rámci "revitalizace" pokácet několik desítek stromů a keřů. Uděluje si rada města povolení sama sobě?
    • Odpověď: (Nastoupilová 18.08.2019 22:06)

      Na dotaz odpovídá RNDr. Jindřich Novák, Ph.D., inspektor z oddělení ochrany přírody:
      Rada se může usnést na tom, že obec požádá místně příslušný orgán ochrany přírody (v typickém případě je to její vlastní úřad) o vydání povolení ke kácení dřevin. Následně obec požádá o povolení ke kácení a úřad ve správním řízení toto povolení vydá/nevydá, a to formou rozhodnutí. Rada nemá žádnou pravomoc k vydávání takového rozhodnutí. Ke kácení je možné přistoupit až po nabytí právní moci povolovacího rozhodnutí.
      Povolení ke kácení dřevin vydává místně příslušný orgán ochrany přírody. Tím je mimo území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a vojenských újezdů vždy katastrálně příslušný obecní (městský) úřad.
      Speciální případy:
      Na území národních parků a jejich ochranných pásem, nejde-li o vojenské újezdy, vydává povolení ke kácení místně příslušná správa národního parku. Na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochraných pásem těchto zváště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vydává povolení ke kácení Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
      Na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo území národních parků a jejich ochranných pásem, vydává povolení ke kácení místně příslušný krajský úřad.
      Na území vojenských újezdů vydává povolení ke kácení místně příslušný újezdní úřad.



    • Odpověď: (Jandová 19.08.2019 10:06)
  • Otázka: Markuskovsá (Alena 08.08.2019 12:46) – Obecné téma
    Dobrý den, VAFO Praha vše sídlem v Chrášťanech dlouhodobě a pravidelně zamořuje zápachem široké (desítky kilometru) okolí. Zapach je cítit až v Praze u Anděla a na Petrinach o Zličíně , Stodůlkách a dalších R ani nemluvě. Jak známo dlouhodobý zapach má nepříznivý vliv na zdraví člověka. Jakým způsobem bude ČIŽP chránit zdraví obyvatel?
    • Odpověď: (Jandová 14.08.2019 10:10)

      Inspekce se zápachu v okolí provozovny VAFO Praha zabývá a provedla řadu kontrol, jejichž součástí bylo mimo jiné i několik měření pachových látek na výduších z této provozovny. Inspektoři zjistili dvakrát provoz bez integrovaného povolení, za který uložili dvě pravomocné pokuty v celkové výši 900 tisíc korun. Pokuty nabyly právní moci letos v červenci. Situaci inspektoři nadále monitorují.

  • Otázka: Suché wc (Karel 07.08.2019 9:41) – Obecné téma
    Dobrý den, vzhledem k tomu že v naší malé obci není zřízena kanalizace a na vybudování dčov obec nepřispívá zvažuji vrátit se zpět k suchému záchodu a šedé vody/k praní prádla nepoužíváme prací prášky/ k závlaze okrasných dřevin a trávníků na rozloze 0.5 ha, popř. vsakování. Hydrogeologický posudek a povolení k vsakování předčištěné vody mám. Je takováto likvidace odpadních vod v souladu se zákonem, je nutno k tomuto nechat vypracovat projekt a jaké dokumenty bude požadovat případná kontrola horlivého úředníka žp?
    Pro úplnost dodávám že jde o dům na okraji vesnice, 2 dospělé osoby, nejedná se o chemické wc, odpad se bude zachytávat v těsných plastových nádobách a kompostován.
    Jako důvod uvádím cenu za likvidaci odpadní vody vyvážení-- do nejbližší čov 15km 2000kč měsíčně. Dčov-- včetně projektu, vsakování, práce atd. 70000 kč. To je dokonalá past pro důchodce. Děkuji za odpověď, popř. odkazy na zákony na toto téma.
    S pozdravem Karel.
    • Odpověď: (Nastoupilová 08.08.2019 16:08)

      Odpověď zpracoval Filip Novotný, inspektor oddělení ochrany vod:

      Pro nakládání s vodami je v první řadě nutné se řídit ustanovením § 38 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, který definuje, co je považováno za vodu odpadní a jaké povinnosti je potřeba dodržet v případě, že s odpadní vodou nakládáme (vypouštíme ji). Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde o odpadní vody městské (splaškové), které by byly zasakovány přes horninové prostředí do vod podzemních (závlaha okrasných dřevin a trávníků), je k této činnosti potřeba povolení místně příslušného vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad bude v tomto případě vyžadovat písemnou žádost a posudek zpracovaný hydrogeologem. Platná legislativa neumožňuje vypouštět odpadní vody z domácnosti bez povolení vodoprávního úřadu. V současné době je možné městskou odpadní vodu (splašky) likvidovat následujícími způsoby: 1) akumulovat v bezodtoké jímce (žumpě) a prostřednictvím oprávněné osoby nechat vyvážet na příslušnou čistírnu odpadních vod; 2) prostřednictvím veřejné kanalizace vypouštět na čistírnu odpadních vod; 3) individuálně čistit prostřednictvím malé domovní čistírny a poté vypouštět do vod povrchových  nebo zasakovat do vod podzemních přes horninové prostředí.

      V obecné rovině k nakládání s odpady sdělujeme, že občané (fyzické osoby) jsou povinni řídit se při nakládání s odpady (v tomto případě je myšlen odseparovaný kal ze suchého WC) obecní vyhláškou obce, pokud obec obecně závaznou vyhlášku vydala, jinak z dikce zákona o odpadech platí, že odpady musí původce předat pouze oprávněné osobě.  S cílem předcházet vzniku odpadů musí každý zajistit, aby odpady byly využity nebo odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a je v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími předpisy.

      Doporučujeme Vám plánované řešení konzultovat s příslušným vodoprávním úřadem.

  • Otázka: chov zvláště chráněného živočicha (Alena B. 01.08.2019 8:20) – Obecné téma
    Prosím o vysvětlení pasáže :
    "Orgánem ochrany přírody je krajský úřad pro kategorii „ohrožený“, pro kategorii „silně a kriticky ohrožený“ je jím CHKO."

    Text je ze stránek ČIŽP (uvedený níže).

    Pokud chovám např. sovu pálenou (silně ohrožený druh), tak ji ale registruji u KU ? Asi text chápu mylně, k čemu se tedy vztahuje uvedený text ?

    Díky

    TEXT z něhož je vyňata věta shora, na kterou se dotazuji :
    Když chcete chovat nebo pěstovat zvláště chráněný druh živočicha nebo rostliny

    Je třeba dobře znát příslušné předpisy. Kromě veterinárních, popř. rostlinolékařských předpisů podléhá chov zvláště chráněných druhů živočichů nebo pěstování zvláště chráněných rostlin zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Držet tyto živočichy či rostliny lze pouze na základě platné výjimky udělené orgánem ochrany přírody. Ještě před získáním zvláště chráněného druhu je občan povinen podat žádost o výjimku ze zákona 114/1992 Sb. a svůj záměr odůvodnit. Orgán ochrany přírody ve správním řízení rozhodne, zda bude výjimka udělena. Orgánem ochrany přírody je krajský úřad pro kategorii „ohrožený“, pro kategorii „silně a kriticky ohrožený“ je jím CHKO.
    • Odpověď: (Jandová 01.08.2019 16:13)

      Odpověď zpracoval Zdeněk Papoušek, inspektor oddělení ochrany přírody Ředitelství ČIŽP:
      V případě sovy pálené (silně ohrožený druh) by měl její držitel (ještě lépe její budoucí držitel) požádat o výjimku ze zákazů ten orgán ochrany přírody, který je místně příslušný pro její vydání, tj. v závislosti na tom zda žadatel bydlí na území NP, CHKO, vojenského újezdu nebo ve volné krajině. Pokud by šlo o sovu odchovanou v lidské péči, stačí k jejímu držení osvědčení o této skutečnosti vydávané KÚ.
      Podrobnosti zde: http://www.ochranaprirody.cz/druhova-ochrana/vykon-statni-spravy-v-druhove-ochrane/

  • Otázka: vzdálenost kontejnerů na tříděný odpad od domu (Alena 29.07.2019 10:47) – Obecné téma
    Dobrý den, dovolte mi se na Vás obrátit s náledujícím dotazem. Jsme nájemnící v domě, kde ve vzdálenosti cca 15 m pod okny je postavené místo pro kontejnery na tříděný odpad, máme tudíž pod okny kontejnery na sklo , papír, plast a bioodpad. Velice nám to znepříjemňuje bydlení. Chápeme,že se odpad má třídit, ale místo pro umístění bylo velice nevhodně vybráno. Neustálý hluk, každou chvíli zde lidé vyhazují odpad, neustálé bouchání s víky popelnic, navíc zde lidé zastavují auta, nechají je nastartovaná, vyhazují odpad, to také přináší další hluk , přeš den a i v noci do kontejnerů chodí přehrabovat obsah lidé ze sociálně slabších poměrů, nejhorší je hluk z házení skla. Jelikož je velká propagace třídění odpadu, narůstá i z toho počet lidí, kteří k nám chodí odpad vyhazovat a tím se navyšuje neustálý hluk. Jsme se situace nešťastní, nemůžeme si téměř otevřít okna, ani v noci,kdybychom měli mít klid na spánek, někteří z nás pracují na směny, tak je hluk z blíkosti popelnic ruší. Někteří lidé jsou velice neohleduplní a vyhazují např. sklo i v jedenáct hodin večer, nebo ráno před pátou hodinou. Jednání na úřadech jsou bez výsledku. Neexistuje nějaká vyhláška, která stanoví vzdálenost umístění těchto kontejnerů od domů, či jaká vyhláška by byla vhodná pro řešení našeho problému. Velice děkujeme. Alena N.
    • Odpověď: (Jandová 16.08.2019 9:29)
      Konkrétní, ať minimální či maximální, vzdálenost sběrných nádob na odpad od obydlí není v současné době upravena zákonem ani prováděcí vyhláškou vztahující se k odpadovému hospodářství. Sběrné nádoby, jejich umístění, počet a forma vyprazdňování jsou na úvaze obce, případně ve spolupráci s městskou částí. Obec má ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech povinnost stanovit obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a zároveň zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu. Umístění sběrných nádob na tříděný odpad je tedy v kompetenci příslušné obce.
  • Otázka: Jako obvykle u všech úřadů státní správy (Miloš 25.07.2019 20:13) – Obecné téma
    Již 15.5. t.r. jsem posílal podnět ČIŽP ohledně "lanového parku" u lesního tábořiště Nebřich, kde jsou lávky této "atrakce" připevněné šrouby, procházejícími napříč kmeny živých stromů. K podnětu jsem přiložil fotogragie, myslím, že velmi kvalitní.
    Po měsíci po podání podnětu jsem byl požádán o upřesnění lokality. Nevím, zřejmě v ČIŽP nemají mapu, nebo ji nedokážou přečíst.
    Když jsem, po dvou měsících od podání urgoval informaci, jak bylo s mým podnětem naloženo, můj mail byl odmítnut s tím, že "nemám povolení kontaktovat adresát", přesto, že se jednalo o osobu se kterou jsem předtím korespondoval. Od té doby jsem několikrát urgoval na podatelně. BEZVÝSLEDNĚ!
    Ještě se možná sluší podotknout, že před cca dvěma lety jsem na totéž téma kontaktoval několik úřadů státní správy i tzv. neziskovek. Nikdo tenkrát nereagoval, takže situace je velmi podobná.
    Nepatří nějakou náhodou dotčené zařízení nějakému proti klientelismu bojujícímu politikovi nebo jemu rodinnému příslušníkovi?
    • Odpověď: (Nastoupilová 01.08.2019 12:15)
      Odpověď zpracoval Ing. Josef Miegl, vedoucí oddělení ochrany lesa, Oblastní inspektorát (OI) ČIŽP Praha:
      Dne 4. 6. 2019 provedli inspektoři ČIŽP z OI Praha, oddělení ochrany lesa, za účasti zástupce orgánu státní správy lesů OŽP MěÚ Benešov, šetření v dané záležitosti. Z něho byl vyhotoven Záznam o úkonech předcházejících kontrole č.j. ČIŽP/41/2019/9614 ze dnes 17. 6. 2019. Na základě zjištěných skutečností je nutné konstatovat, že nebylo shledáno porušení zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nedošlo k ohrožení životního prostředí v lesích. "Lanový park Slapy" je povolen na základě rozhodnutí Městského úřadu Benešov, odboru životního prostředí, č.j. MUBN/63821/2019/OOPLH ze dne 29. 5. 2019, aktuálně do roku 2024. Jedná se již o opakované povolení. Lanový park je zde oficiálně provozován od roku 2010.
       
  • Otázka: narušení hnízdišť ledňáčků a břehulé (Honza 23.07.2019 11:30) – Obecné téma
    Dobrý den,chci poukázat na situaci v lokalitě Kolín-jezero Sandberk v této lokalitě je zahnízděno několik chráněných druhů ptactva jako je ledňáček,orlovec,dudci i labutě a několik kolonií břehulí .Dochází zde k nepovolené plavbě lodí a vodních skútrů(lokalita s max 5km ) tato činnost způsobuje ničení hnízdišť -vlnobití je tak masivní že jsou po jejich dovádění na hladině mláďata a před 2 měsíci i vajíčka vyplavené z hnízd, nehledě na to že dochází k borcení břehů a hnízda jsou zasypána hlínou ,na ostrovech v bezprostřední blízkosti hnízd ledňáčků parkují lodě a v těchto parnech nemůžou volně do hnízd .Policie zde provádí namátkové kontroly ale jsou účinné jen sporadicky .chci se zeptat zda by tuto lokalitu nebylo možné z hlediska ochrany přírody a hlavně ptactva nějak ochránit před lety zde byly cedule chráněné hnízdiště ptactva jak na březích tak na ostrovech a situace byla daleko lepší hlavně s parkováním u ostrovů.

    s pozdravem Honza
    • Odpověď: (Jandová 06.08.2019 11:41)
      Odpověď zpracovali inspektoři oddělení ochrany přírody Ředitelství ČIŽP:
      ČIŽP je kompetentní ke kontrole dodržování zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to bez ohledu na, to zda a do jaké míry jsou respektovány plavební podmínky stanovené v dikci zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, resp. jeho prováděcí vyhlášky č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu. K nedovoleným zásahům do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů (případně k poškozování hnízd nebo rušení obecně chráněných evropských ptáků) může docházet i plavbou při nižších než povolených rychlostech, naopak vyšší rychlost nemusí nutně znamenat porušení zákona o ochraně přírody a krajiny. Inspekce provede místní šetření, na jehož základě rozhodne o případném provedení kontroly v době hnízdění ptáků v následující sezoně. Realizace opatření ve smyslu práce s veřejností, např. obnova cedulí upozorňujících na ochranu hnízdících ptáků, je v moci místně příslušných orgánů ochrany přírody, tedy zejména obce s rozšířenou působností, v jejímž katastru se lokalita nachází.
  • Otázka: Zemědělská společnost (Petr 14.07.2019 12:42) – Obecné téma
    Vážená Česká inspekce životního prostředí,

    už nevím kam jinam se obrátit a proto vás prosím o radu. Bydlíme na kraji vesnice (vlastně už skoro nebydlíme) naproti zemědělské společnosti. Vše bylo v pořádku do doby, než si majitel postavil bioplynovou stanici, která je 130 metrů od našeho domu, ačkoliv jsme byli proti výstavbě. V těchto dnech je objekt neobyvatelný kvůli enormnímu smradu. (už neříkáme zápach, protože se to nedá vydržet). Byli jsme se podívat i na jiné Bioplynky, kde jsme byli majiteli provázeni a žádný zápach a to jsme byli přímo před. U nás bohužel se nedá žít. Jedná se o digestát. Dle zjištěných informací by čistý digestát neměl zapáchat i vzhledem k anaerobnímu procesu, nicméně u nás je to opačně. Absolutně nechápu jak je možné, že jsem nenašel žádné posouzení z hlediska EIA v informačním systému.

    Komunikace s majitelem nepomáhá (směje se do tváře v podstatě). Stížnosti na krajské hygienické stanici nemají smysl, protože když přijede nahlášená kontrola je zázrakem vše v pořádku. Vše usměvavě utichne.

    Jako rodina máme zdravotní problémy, potvrzené lékaři. Nemůžeme spát, máme nechuť k jídlu, pocity na zvracení, migrény, psychické problémy. Nedá se sušit vyprané oblečení. Museli jsme se odstěhovat.

    Poslední usměvavou informací je, že když jsme byli na stavebním úřadě si stěžovat, jak je možné používat tuho technologii, tak nám bylo řečeno vedoucím SÚ, ať se odstěhujeme. Podařilo se nám kontaktovat projektantku, která nakonec odmítla na projektu pokračovat. Řekla nám, že "mírný" zápach je v projektu namalován ke hranici našeho plotu a dál už nepůjde. Tohle je normální asi jenom v České republice.

    Dotaz zní: Dá se s tím ještě nějak bojovat? Může obyčejný člověk bojovat o svoje zdraví a proti smradu a hluku? Existuje v této zemi nějaká osoba/instituce, která by byla schopná danou situaci prověřit, posoudit a vyřešit a to i bez nahlášených kontrol, které postrádají smysl?

    Děkuji za odpověď.
    • Odpověď: (Jandová 17.07.2019 10:44)

      Odpověď zpracoval Stanislav Bosák, vedoucí oddělení ochrany ovzduší Ředitelství ČIŽP:

      Pachové látky jsou v zákoně o ochraně ovzduší sice uvedeny jako znečišťující látky, ale právní úprava ochrany ovzduší neobsahuje jejich emisní limity, ani necharakterizuje míru obtěžování zápachem. Krajské úřady mohou v povolení k provozu pro konkrétní zdroj individuální (specifický) emisní limit pachových látek v odůvodněných případech stanovit. Za dobu účinnosti zákona o ochraně ovzduší od roku 2012 byly krajskými úřady stanoveny emisní limity pachových látek pouze v několika případech. Vzhledem k tomu, že není nikde stanoveno, co je a co už není obtěžující zápach, charakterizací míry obtěžování zápachem není žádný orgán ochrany ovzduší pověřen, proto jej není možné individuálně stanovit a v důsledku toho ani epizodu doprovázenou „obtěžováním“ zápachem přímo postihnout. Čichově postižitelný zápach v okolí zdroje znečišťování může být pouze indicií o tom, že provozovatel zdroje mohl porušit některou jinou podmínku ochrany ovzduší, například překročit emisní limit organických látek, technickou podmínku provozu, které mohly zvýšené emise pachových látek způsobit.

      Pokud chcete nechat prověřit, zda provozovatel bioplynové stanice dodržuje všechny podmínky provozu, můžete podat podnět k České inspekci životního prostředí prostřednictvím adresy podatelna@cizp.cz Do podnětu, prosím, uveďte, o kterou bioplynovou stanici se jedná, respektive místo, kde k zápachu podle vás dochází. Každým podnětem je ČIŽP povinna se zabývat.

  • Otázka: Kácení (Květoslava 04.07.2019 11:52) – Obecné téma
    Dobrý den, prosím o prošetření kácení stromů v ulici Vladimirská v České Lípě. Staví se tu nové parkoviště a klidně se kácí už měsíc. Nebere se ohled na ptáky, ani na nic dalšího. Na úřad v Lípě jsem volala, byli tu, ale káceči si z nich moc nedělají a vrátili se. Je to tak povolené, kácet i teď? A jak zjistime, jestli je to celé povolené? Slibovali, že stromy tu zůstanou. Může stejný úřad řešit stejné město? DĚKUJI.
    • Odpověď: (Jandová 08.07.2019 14:04)
      Váš příspěvek ČIŽP přijala jako podnět a bude se jím zabývat.


Zveřejněno: 08.10.2014 –Admin Administrator ; Přečteno 65822 x
Vytisknout