Měsíční přehled projednávané legislativy ES - životní prostředí ODPADY Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech Popis problematiky Předsednictví představilo kompromisní řešení komplexu problémů souvisejících

s projednáváním návrhu směrnice o odpadech. Předmětem tzv. „package“ je zejména

snaha o řešení spalování komunálních odpadů, vyjasnění definic využití a odstranění odpadů v souvislosti s problematikou jejich přeshraniční přepravy (tzv.

princip soběstačnosti a blízkosti).

V kompromisním návrhu je definice využití koncipována široce na principu náhrady

materiálu jak v samotném zařízení tak v širším smyslu národních ekonomik, zahrnuje

v sobě i spalování komunálních odpadů ve spalovně. Rozlišení, zda spalovna

komunálního odpadu je zařízením k odstranění nebo využití je navrženo pomocí kritérií

energetické účinnosti v definici operace R1 v příloze II. Problematiku pokynů

k výkladu odstranění / využití upravuje článek 35.

Předsednictví s přihlédnutím k problémům ČR s nezákonným dovozem odpadů

připravilo článek 10 s rozsahem působnosti i na odstraňování odpadů. V souladu

s nařízením 1013/2006 o přeshraniční přepravě odpadů je působnost návrhu rozšířena i

na využívání směsného komunálního odpadu z domácností. Dále se navrhuje v rámci

ochrany integrované sítě k odstraňování odpadů a využívání směsných komunálních

odpadů z domácností možnost omezit dovoz všech odpadů do spaloven, a to i

v případech, kdy jsou považovány za zařízení k využívání odpadů, pokud by směsný

komunální odpad z domácností vzniklý v členském státě musel být v důsledku těchto

dovozů odstraňován (např. uložením na skládce).

Article 3a (By-products)

Komise tento článek nenavrhovala, zamýšlela řešit tuto problematiku pomocí

nezávazných pokynů, které již byly vydány (COM(2007)59 final –Interpretative

Communication on waste and by-products). Řada členských států vyžadovala úpravu

této problematiky v navrhované směrnici.

Průběh projednávání

Pro ČR je velice důležitá problematika principů blízkosti a soběstačnosti, vzhledem

k tomu, že uvedené principy umožňují účinně regulovat přeshraniční přepravu odpadů.

ČR se proto přiklání k návrhu, aby možnost omezit dovozy odpadů do spaloven nebyla

vázána pouze na případy, kdy by důsledkem těchto dovozů bylo odstraňování

vnitrostátních odpadů (uvedených v pododstavci 1). Z těchto odpadů (v pododstavci 1)

připadají v úvahu pouze směsné komunální odpady z domácností. ČR proto

podporujeme návrh, aby tato podmínka zahrnovala veškeré odpady.

Co se týče definice využití, řada členských států považuje názor předsednictví za příliš

široký a neberoucí v úvahu veškeré environmentální souvislosti. V této souvislosti

některé členské státy, včetně ČR, podporují i zrušení kritérií energetické účinnosti

v definici operace R1 jako kritéria mezi odstraněním.

Dosavadní pozice ČR: „Článek 10 (Self-sufficiency and proximity principles)

ČR navrhovala další rozšíření působnosti článku navrženého PRES na veškerý směsný

komunální odpad (nejen z domácností, ale i živnostenský), rozšíření určení směsného

2

komunálního odpadu (kromě spaloven též jiných zařízení k využití), namísto omezení

možnost úplného zákazu. Vzhledem k výhradám Cion a některých členských států

(např. SE, NL) k těmto návrhům a nedostatečné podpoře ostatními členskými státy ČR

podpoří pouze návrh DK na rozšíření působnosti článku 10 na „all waste incineration in

dedicated facilities“. K podpoře tohoto návrhu směřuje i navrhované vystoupení

(podpora DK). Odstranění škrtnutého textu rozšíří použitelnost ustanovení o omezení

dovozu odpadů do spaloven.

EP projednal návrh směrnice v prvním čtení dne 13.2.2007.

Pozměňovací návrhy 127 (k článku 3 písm. g), 38, 108, 157, 140, 141 (k článku 5) a 83 (definice operace R1 v příloze II) upravují tuto problematiku „package“ následovně: vypuštění energetických kritérií z operace R1 navržených Komisí. Komise podá do dvou let legislativní návrh na opatření ke stanovení ekologických kritérií a kritérií účinnosti,na jejichž základě lze operace uvedené v příloze II prohlásit za operace využití. Problematiku „By-products“ upravují pozměňovací návrhy 107 a 121 v zásadě obdobným způsobem jako předsednictví.. Namísto komitologie požaduje EP do dvou let legislativní návrh Komise. Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=193712 RTUŤ Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zákazu vývozu a bezpečném skladování kovové rtuti Popis problematiky

Nařízení by mělo zajistit, že se přebytečná kovová rtuť nebude vracet na trh, ale bude

bezpečně uskladněna. Od 1. července 2011 bude zakázáno exportovat kovovou rtuť ze

Společenství. Rtuť uvolněná ve třech v nařízení vyjmenovaných oblastech: odstavené

amalgamové elektrolyzéry, čištění zemního plynu a vytavování neželezných kovů, bude

dočasně ukládána tak, aby to bylo bezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí..

Německé předsednictví si klade za cíl do červnového zasedání Rady najít politickou

dohodu k přijetí nařízení. Zpravodajem je D. Papadimoulous. První čtení v plénu EP se

uskuteční v červnu, těsně před zasedáním Rady.

Vývoj projednávání

V průběhu jednání pracovní skupiny se postupovalo podle jednotlivých článků návrhu

nařízení.

Právní základ

Většina zemí ustoupila z podpory dvojího právního základu, Čl. 133 (dopad na export)

a další Čl. č. 175 (odpady, tedy ekologický dopad) a přidala se k zemím preferujícím

jeden právní základ, Čl. č. 175, neboť jde o nařízení, jež by mělo vést ke zlepšení ŽP.

Čl. 1 Většina delegací, včetně ČR, podpořila termín pro zákaz exportu rtuti navržený

Evropskou komisí (1. 7. 2011). Některé delegace požadují rozšíření působnosti na

sloučeniny rtuti a produkty obsahující více než 1% hmot. Hg, Nizozemí na produktech

netrvá, ale na sloučeninách s obsahem nad 1% Hg ano.

Čl. 2 Dosud se pouze mlčky předpokládalo, že rtuť je odpadem, ale nebylo to nikde

explicitně vyjádřeno. Některé země souhlasí s návrhem předsednictví, jiné požadují,

aby se rtuť považovala za odpad v celém nařízení, nikoliv pouze v oblastech

vyjmenovaných v Čl.2. S tím souvisí i rozšíření působnosti nařízení na další

průmyslové zdroje rtuti nad rámec zdrojů vyjmenovaných v Čl. 2. Řada delegací se

obává, že rozšířením seznamu se poruší rovnováha na trhu, omezí se zavedený proces

recyklace rtuti, (např. surovina pro zubní amalgamy) a bude nutno rtuť získávat

3

z vnějších zdrojů. Některé členské státy v tomto bodě trvají na svých pozicích, většina

je však proti rozšíření na další průmyslové zdroje.

Čl.3 Švédsko striktně trvá na tom, aby se rtuť před trvalým uložením stabilizovala a

nezůstávala kapalná. Způsob stabilizace je předmětem vědeckých výzkumů, zatím

neukončených. Dá se však předpokládat, že řešení bude ekonomicky náročné. Do té

doby je třeba odpadovou legislativu doladit nebo povolit výjimky pro kapalnou rtuť.

Předsednictví navrhlo nové znění par. 1a) rozšiřující možnost trvalého ukládání rtuti

jinde než v solných dolech. Byla otevřena opět otázka časové lhůty pro dočasné

uskladnění. Evropská komise nevidí možnost dohody, proto nechce specifikovat dobu,

po kterou by mohla být rtuť dočasně uskladněna.

Čl. 4 Posouzení bezpečnosti pro skladovací prostory se bude odvíjet od závěrečného znění

Čl. 3. Některé členské státy trvají na poskytnutí času pro přípravná opatření týkající se

dočasných skladovacích prostor. Stejně jako v Čl. 3 je třeba objasnit vazbu navržených

procesů pro ukládání rtuti na současnou evropskou legislativu, týkající se odpadů.

Čl. 5 Členské státy se shodly na tom, že v současné podobě nařízení ukládá příliš

reportingových povinností. Jejich rozsah bude záviset na konečném znění Čl. 3.

Předsednictví navrhlo zkrácení textu a sloučení článků 5 a 7 do jednoho.

Čl. 6 Některými členskými státy byl podán požadavek na vytvoření registrů identifikujících

pohyb kovové rtuti na trhu. Navíc chtějí některé delegace k tomuto článku připojit

sankce. Diskuse směřovala k volbě optimálního rozsahu informací v registrech a

financování údržby registrů. Evropská komise podala vysvětlení, že v Čl. 6 par 3 jde

především o zjištění situace na trhu se rtutí. Hlavní toky rtuti budou z průmyslu výroby

chloru a alkalických hydroxidů. Lze se opřít o dobrovolné dohody v rámci Eurochloru.

Většina členských států odmítla sledování vnitrostátních toků rtuti. Dále se bude

diskutovat, zda náklady na registry ponesou členské země nebo Komise.

Čl. 6a Tento dodatečný článek navržený předsednictvím vyhovuje požadavkům z minulého

jednání na zařazení sankcí za neplnění nařízení. Formulace je převzata z Čl. 13 nařízení

ES č. 850/2004. Na dotazy odpověděl právní servis, že jde o přijetí pravidel pro

jednotlivé státy, a že trestní postih se bude řídit podle vnitrostátního práva.

Stručné shrnutí projednávání

Právní základ bude Čl. č. 175, neboť jde o nařízení, jež by mělo vést ke zlepšení ŽP.

Většina zemí souhlasí s termínem 2011 pro zákaz exportu rtuti a to ve formě kovu,

nikoliv s rozšířením na sloučeniny rtuti nebo produkty se rtutí. Čl.3 zůstává zatím

nejméně jasný, nedošlo k uspokojivému vysvětlení některých pojmů v návrhu nařízení,

např. jak dlouho bude povoleno „dočasné“ uložení rtuti, dále je-li rtuť považována za

odpad a s tím související vazbu na současnou legislativu ES, včetně pravidel pro

převážení nebezpečné látky. Klíčovým pro další postup projednávání se stává znění Čl.

3. Je třeba upravit terminologii podle platné legislativy ES o odpadech. Další

(odpolední) jednání pracovní skuiny o nařízení k zákazu exportu kovové rtuti a jejím

bezpečném ukládání se uskuteční 25. května v Bruselu.

Dne 3. 5. byl projednáván návrh nařízení v rámci výboru ŽP Evropského parlamentu,

který přijal stanovisko volající po zákazu vývozu rtuti již od 1. července 2010 a

striktnějších podmínkách skladování rtuti.

4

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=194863

http://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/064-6215-122-05-18-911-

20070502IPR06205-02-05-2007-2007-false/default_cs.htm

PRIORITNÍ LÁTKY Návrh směrnice o standardech environmentální kvality v oblasti vodní politiky Popis problematiky

Návrh směrnice předložila Evropská komise dne 17. 7. 2006 v návaznosti na článek 16,

odst. 4, 6, 7, 8 a 10 rámcové směrnice pro vodní politiku (2000/60/EC). V návrhu

směrnice předložila Komise standardy kvality pro prioritní látky a návrhy na omezování

emisí prioritních látek. Při přípravě návrhu přezkoumala Komise existující směrnice a

seznam prioritních nebezpečných látek. Návrh směrnice doprovází vyhodnocení dopadů

(dokument SEC(2006) 947) a sdělení Komise k integrované prevenci a omezování

chemického znečištění povrchových vod (COM(2006) 398)

Vývoj projednávání

Pracovní skupina dne 20. 4. projednala připomínky delegací k upravenému znění

návrhu směrnice (dokument 5408/3/07 REV 3). Nejvíce diskutované jsou uvedeny níže:

Čl. 2 – standardy kvality Předsednictví představilo kompromisní návrh možnosti používání percentilového nebo

jiného způsobu vyjadřování EQS, který zohledňuje statistické odchylky měření.

Navrhovaný systém je ovšem natolik volný, že umožňuje každému členskému státu,

aby si nastavil vlastní způsob řešení statistických odchylek. Dále byl do znění 1.

odstavce přidán odkaz na čl. 4 rámcové vodní směrnice (WFD), který byl na minulém

jednání pracovní skupiny řadou členských států požadován.

Některé členské státy však vystoupily proti kompromisnímu návrhu předsednictví. Mezi

dalšími návrhy se objelo např. podpora záměru sledovat prioritní látky pouze

v sedimentu a biotě.

Percentilový přístup navržený v pozn. 4 bude začleněn do textu tak, aby nebyla

poškozena rámcová směrnice o vodách (WFD), avšak tento přístup k EQS nemá

podporu ani EK ani EP.

Dále bylo navrženo rozšíření rozsahu i o další sloučeniny (lipofilní) a o vnitrozemské

vody a přidání mechanismus pro případ dosažení takového stavu, kdy se budou v biotě

opět nacházet vysoké koncentrace prioritních látek.

Čl. 4 – soupis vypouštění emisí a úniků

Některé členské státy identifikovaly problém se stávajícím zněním článku, jiné požadují

změnit období z 2007-2009 na 2008-2010.

Objevil se i požadavek v odst. 3 na doplnění odkazu na WFD, popisující časovou osu

plnění povinností.

Předsednictví přislíbilo připravit k tomuto článku kompromisní znění.

Komise souhlasila s posunutím periody na rok 2010, dále sdělila, že odst. 5 může být

vzhledem k návrhům Evropského parlamentu. Nepovažuje povinnosti tohoto článku za

takové, aby byly nad rámes WFD nebo 76/464 pozměněn.

Čl. 4a – přezkum Komise se ohradila proti nutnosti časového omezení.

Přílohy

I přes některé výhrady Komise podpořila kompromisní text předsednictví a sdělila, že

přílohy I a II jsou jasné a již vyřešené.

5

Více informací http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=194497 EMISE CO2 z automobilů Sdělení Komise k revizi strategie ke snížení emisí CO2 z osobních vozidel a lehkých nákladních vozidel Popis problematiky

Komise v lednu 2007 navrhla, aby EU v rámci mezinárodních jednání sledovala cíl,

podle kterého rozvinuté země do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o 30 %

(oproti úrovni v roce 1990) a že by EU již nyní měla přijmout pevný závazek, že do

roku 2020 dosáhne alespoň 20 % snížení emisí skleníkových plynů. Ve snaze zabránit

narušení hospodářské soutěže a v zájmu hospodářské a sociální spravedlnosti se na

snižování emisí musí podílet všechna odvětví. Emise z průměrného nového automobilu

dosáhly v roce 2004 hodnoty 163 g CO2/km. Buď koncem letošního roku nebo

nejpozději do poloviny roku 2008 navrhne Evropská komise legislativní rámec pro

dosažení cíle EU ve výši 120 g CO2/km, přičemž se zaměří na závazné snížení emisí

CO2 za účelem dosažení cíle 130 g CO2/km u průměrného nového vozového parku

prostřednictvím pokroku v oblasti technologií vozidel, a na další snížení ve výši

10 g CO2/km, na základě jiných technických zlepšení (stanovení minimální účinnosti

klimatizačních systémů, monitorovací systémy tlaku v pneumatikách, stanovení

minimálního valivého odporu pneumatik) a zvýšeného používání biopaliv. Budou

rovněž posuzovány možnosti dalšího snižování emisí po roce 2012. Mezi Evropskou

komisí a výrobci automobilů byla uzavřena dobrovolná dohoda na snížení emisí CO2 u

nových vozů na hranici 140 g/km od roku 2008.

V úvodu jednání pracovní skupiny dne 19. 4. 2007 zástupce Komise představil

dopadovou studii k uvedenému sdělení (6204/07 ADD1, SEC(2007)61).

Ze tří zkoumaných možností dosažení politického cíle snížení emisí CO2 z automobilů

na 120g CO2/km byl zvolen tzv. integrovaný přístup, zahrnující rovněž pilíře daňové

politiky a informovanost spotřebitele.

V reakci na presentaci Komise byla ze strany členských zemí vznesena řada

dotazů/komentářů; tyto se týkaly zejména následujících oblastí:

· dopady na zaměstnanost, resp. na to, zda byly do studie zahrnuty pouze dopady

na zaměstnanost v automobilovém průmyslu, nebo zda byl záběr širší, přičemž

dle zástupce ES nebyly sociální dopady dostatečně vzaty v úvahu při konečném

výběru postupu/variant,

· jakým způsobem budou implementována dodatečná opatření,

· otázky související s monitoringem implementace jednotlivých opatření,

· zástupce AT upozornil na přeceňování otázky labellingu (z poznatků AT

vyplývá, že tento aspekt nemá na chování spotřebitelů a tím pádem na emise

CO2 významný vliv),

· dotaz k limitu 120 g CO2/km – zda se jedná se o průměr a bude tedy možno

zvolit diferencovaný přístup, nebo bude tento limit platit pro všechny vozy,

· detaily zahrnutí vozů kategorie N1 a M1 a distribuce limitu 120 g CO2/km

mezi kategoriemi,

V reakci na komentáře delegací uvedl zástupce Komise:

· doplňková opatření budou pokryta legislativou (např. návrh směrnice o kvalitě

paliv již byl předložen k diskusi), bude připraven legislativní návrh pro opatření

k pneumatikám. Komise připomněla, že cílem není postihovat automobily,

které mají klimatizace (MAC, mobile air-conditioning), ale jde o zefektivnění

její účinnosti; u otázky možného zavedení ekonometrů a obecně praxe ecodriving

je hlavním problémem následný monitoring zavedených opatření,

6

· limit 120g CO2/km bude distribuován napříč kategoriemi vozidel, na které se

návrh bude vztahovat a bude dosažen kombinací snížení emisí v technologii

motorů a dodatečnými opatřeními (pneumatiky, MAC, …).

K návrhu závěrů Rady (dok. 8303/07):

Zástupce předsednictví informoval o vazbě mezi tímto návrhem a částí závěrů Rady pro

konkurenceschopnost, která se týká sdělení Komise ke CARS 21 (tyto budou na Radě

pro konkurenceschopnost schvalovány 22.05.2007).

Proběhla diskuse k jednotlivým odstavcům návrhu závěrů; řada delegací předložila

písemné návrhy na úpravy textu.

Odst.1-3:

První tři odstavce tvoří určitou preambuli textu závěrů; delegace k nim nevznesly

výraznější připomínky.

Odst. 4-5:

Některé delegace navrhly vyjasnění toho, na co se limity budou vztahovat (mimo jiné

ve vazbě na odst.8).

Některé delegace vyslovili výzvu ke zpřísnění limitu po roce 2012, Dánsko v souladu

s pozicí vyjádřenou na únorové na Radě ministrů navrhlo, aby limit 120 g CO2/km byl

dosažen pouze prostřednictvím technologie motorů.

Odst. 6-7:

V odst.6 řada delegací připomínkovala znění jednotlivých odrážek a navrhla vypuštění

textu k vyváženosti evropského automobilového průmyslu ve druhé odrážce - žádný

systém nemůže zajistit naprostou neutralitu z hlediska konkurenceschopnosti); doplnění

textu k možným dopadům na spotřebitele s nízkými příjmy;

Dle některých členských států by mělo být snahou environmentálních ministrů vnést do

textu vyšší ambice– tj. doplnění dalších bodů (např. k srovnání dieselových a

benzínových motorů – k tomuto návrhu vznesla Komise věcnou výhradu).

Odst. 8-10:

Předsednictví v reakci na návrhy některých delegací v této souvislosti uvedlo, že pokud

by text byl více specifikován v otázce daní a daňových opatření, vedlo by to

k enormním problémům – je známo, že pro řadu delegací je tato otázka velice citlivá.

EU ETS LETECTVÍ Návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady doplňující Směrnici 2003/87/EC začleněním letecké dopravy do systému EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Vývoj projednávání

Zástupce předsednictví na jednání pracovní skupiny dne 24.04.2007 v úvodu upřesnil

postup projednávání v Evropském parlamentu – finální diskuse ve Výboru pro ŽP je

plánována na 2-3.10.2007, v plénu potom v týdnu 12 - 15. 11. 2007. EP rovněž plánuje

celou řadu dalších aktivit – také ve spolupráci s německým předsednictvím (např.

workshop dne 7.06.2007). Předsednictví dosud nerozhodlo o dalším postupu nebo o

eventuální společné reakci Rady. Je možné, že otázka bude diskutována na některém

z příštích jednání Coreperu.

Předmětem jednání byly kapitoly III, IV, V a přílohy návrhu směrnice (na podkladu

neoficiální konsolidované verze směrnice).

RŮZNÉ Povodně EP v rámci svého plenárního zasedání v týdnu 23. – 26. dubna 2007 ve druhém čtení

hlasoval o přijetí směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. EP naléhá

na členské státy EU, aby v této oblasti přijaly přísnější preventivní opatření.

Ekonomické nástroje Zelená kniha k ekonomickým nástrojům pro životní prostředí

Evropská komise publikovala již v březnu Zelenou knihu k ekonomickým nástrojům

pro životní prostředí společně s novými návrhy týkajícími se energetické politiky EU.

Cílem této zelené knihy je stimulovat širokou veřejnou debatu o tom, jak

7

dosáhnout širokého a co nejefektivněěěějšího využití poplatků, daní, obchodovatelných emisních povolení a dalších ekonomických nástrojů v rámci environmentální a energetické politiky na národní i celoevropské úrovni. Zelená

kniha je společným projektem komisařů S. Dimase a L. Kovácse, ve spolupráci s

komisaři Barrotem a Piebalgsem.

Konkrétními oblastmi, na které se Zelená kniha zaměřila, jsou např. energetické daně,

poplatky v dopravě, poplatky související s využíváním vodních zdrojů, s

managementem odpadních vod nebo s místním znečištěním ovzduší.

Zelená kniha nastoluje mj. otázku, zda by měla EU důrazněji prosazovat zavedení

ekologické daňové reformy – snížení zdanění práce a zvýšení environmentálně

nešetrných produktů a činností – přímo na národní úrovni.

Dokument by mohl podle předpokladů v blízké době podnítit předložení nových

legislativních návrhů týkajících se energetické a environmentální politiky EU.

Zainteresované skupiny byly vyzvány, aby do 31. července vznesli své náměty,

připomínky a odpovědi na otázky.

Přepisy přijaté v měsíci dubnu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení

Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) Úřední věstník Evropské unie L 108/, 25.4.2007