Skrýt nabídku
Česky | English
Zahraniční spolupráce > Přehled projednávané legislativy ES

Prosinec 2006

 

PROSINEC 12/2006 Měční přehled projednávané legislativy ES - životní prostředí Rada ministrů životního prostředí

Dne 18. prosince 2006 se v Bruselu uskutečnilo řádné zasedání Rady EU pro životní

prostředí. Ministr životního prostředí Petr J. Kalaš vystoupil v souladu se schváleným

mandátem k problematice změny klimatu a geneticky modifikovaných organismů.

V rámci bodů „Různé“ byl pro ČR významný zejména bod týkající se směrnice o

odpadech. V rámci bodu „A“ bylo přijato nařízení o REACH a rozhodnutí Rady o

přijetí změny úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a

přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

V rámci zasedání Rady proběhla i první schůzka ministrů životního prostředí ČR,

Francie a Švédska na téma přípravy na předsednictví EU. Ministři si vyměnili

informace o dosavadní přípravě a o rámcových návrzích priorit s důrazem na prolínající

se témata, mezi která patří např. změna klimatu. Dále se jednalo o formě budoucí

spolupráce, a to na pracovní i politické úrovni. Ministr Petr J. Kalaš pozval

francouzskou ministryni životního prostředí N. Olin a švédského ministra pro udržitelný

rozvoj A.Carlgrena v září 2007 do Prahy za účelem již konkrétnější diskuze o náplni

společného18-ti měsíčního Operačního programu Rady.

Během oběda se ministři setkali s předsedou byra 15. zasedání Komise OSN pro

udržitelný rozvoj místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a energetiky Kataru

Abdullahem bin Hamadem al-Attiyahem, s nímž si vyměnili názory na předpokládané

výstupy 15. zasedání Komise v květnu 2007. Výsledky jejího jednání o tak důležitých

oblastech, jako jsou udržitelná energetika, změna klimatu, znečištění ovzduší a

atmosféry a průmyslový rozvoj, by měly přispět k přijetí účinnějších závazků k

mnohem razantnějšímu prosazování udržitelného rozvoje jak ze strany hospodářsky

vyspělých zemí, tak i zemí rozvojových.

Podrobnější informace o postupu ČR při projednávání na Radě EU pro ŽP: MOŘSKÉ PROSTŘEDÍ Popis problematiky Pozice ČR Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořské strategii) - Politická dohoda

Směrnice byla předložena dne 24. 10. 2005 společně s Tematickou strategií ochrany a

zachování mořského prostředí. Cílem návrhu směrnice je vytvořit rámec pro vznik

mořských strategií v EU, jejichž předmětem je ochrana mořského prostředí s ohledem

na specifické geografické a klimatické podmínky jednotlivých mořských ekosystémů.

Ukládá členským státům vytvořit strategie pro své mořské oblasti, počínaje

vyhodnocením aktuálního stavu a vlivu lidských aktivit a vytyčením cílů. Členské státy

by měly do roku 2016 přijmout opatření pro dosažení stanovených cílů.

Z hlediska ČR je nejpodstatnějším aspektem návrhu otázka míry zapojení

vnitrozemských států v rámci transpozice a implementace směrnice. Předsednictví

přeložilo ke schválení kompromisní text směrnice (dokument 16171/06 ADD 1), ve

kterém je otázka zapojení vnitrozemských států řešena v čl. 5 (zajištění spolupráce

vnitrozemských států v rámci regionální spolupráce), čl. 6 (ustavení kompetentního

2

Závěry Rady

úřadu pro spolupráci podle čl. 5) a čl. 23 (transpozice jen pro relevantní ustanovení

podle čl. 5 a 6).

Na základě diskuze bylo členskými státy k návrhu směrnice dosaženo politické shody. ZMĚNA KLIMATU Popis problematiky

Činnost navazující na dvanáctou Konferenci smluvních stran (COP 12)

Rámcové úmluvy Organizace spojených národ

ů o změně klimatu

(UNFCCC) ve spojení s druhým zasedáním Konference smluvních stran

sloužícím jako zasedání smluvních stran Kjótského protokolu

(COP/MOP 2)

(Nairobi 6.– 17. listopadu 2006)

Předsednictví připravilo stručný návrh závěrů Rady jako follow-up konference

v Nairobi, shrnující hlavní body projednávané na konferenci a pozitivně hodnotící

dosažené výsledky (pracovní program ad-hoc pracovní skupiny pro post-2012 závazky

v oblasti klimatické změny (AWG), revize Kjótského protokolu v roce 2008, návrh

Ruska na dobrovolné závazky zemí mimo přílohu I Protokolu a uspořádání druhého

workshopu v rámci dialogu k dlouhodobé spolupráci v boji s klimatickou změnou

prostřednictvím rozšířené implementace Úmluvy (UNFCCC)). Návrh byl připraven

v rámci pracovní skupiny (WPIEI) a detailně diskutován na jednání Coreperu. Dále

předsednictví připravilo pro diskuzi ministrů 3 otázky, které se týkaly role EU ve

vyjednávání o podobě budoucích závazků (post-2012) a konkrétních opatření

v následujícím roce.

Pozice ČR

Česká republika podpořila závěry Rady v jejich stručné podobě. Česká republika

odeslala své odpovědi na otázky finského předsednictví v písemné podobě, stejně jako

ostatní členské státy.

Závěry Rady a diskuze ministrů Rada odsouhlasila závěry Rady (follow-up konference v Nairobi) bez další debaty.

Prostor byl věnován zejména diskusi na základě okruhů otázek připravených finským

předsednictvím. Zástupce finského předsednictví v úvodu shrnul výsledky konference

v Nairobi a informoval o očekávaném „balíčku“ návrhů ke klimatické změně, který by

Komise měla předložit začátkem příštího roku. Komisař Dimas potvrdil závěry

z Nairobi (program AWG, specifická opatření pro africké země), potvrdil vedoucí roli

EU v souvislosti se stanovením 2°C cíle, kdy průměrná globální teplota povrchu Země

se nesmí zvýšit o více než 2 °C do konce 21. století (tj. cíl potvrzený jak závěry Rady

ministrů ŽP v březnu 2005, tak i Evropskou radou na summitu 15. a 16. 12. 2006).

Uvedený cíl pouze jiným způsobem vyjadřuje cíl popsaný ve třetí hodnotící zprávě

Mezivládního panelu změny klimatu (IPCC), podle které je potřeba výrazně snížit

celkové globální emise skleníkových plynů nejméně o 15 % a pokud možno alespoň o

50 % do roku 2050 vůči roku 1990, aby se zabránilo nebezpečné interferenci

s klimatickým systémem Země.

Komisař Dimas rovněž potvrdil, že Komise předloží návrhy související s problematikou

klimatické změny (EU ETS revize – očekává se rozšíření na další sektory a skleníkové

plyny, návrh týkající se kvality paliv motorových vozidel, zahájení veřejné diskuse

k problematice adaptací – příprava Zelené knihy).

V rámci diskuse se k problematice na základě předložených otázek vyjádřila většina

členských států včetně ČR. Zdůrazněna byla zejména potřeba dalších závazků

(konkrétní návrh Velké Británie na ustavení nového globálního cíle EU - snížení emisí

o 30% do roku 2020 a nejméně o 60% do roku 2050 - podpořily explicitně delegace

Německa a Švédska, přičemž Švédsko navrhlo snížení do roku 2020 o 40%), větší

transparentnost směrem ke třetím zemím a větší využití potenciálu EU – zejména

3

v transferu technologií, pokračování dialogu s hlavními světovými emitenty,

rozpracování dalších aspektů – adaptační opatření, rozvoj čistších technologií a

nezbytná provázanost s energetickou politikou. Některé delegace zdůraznily potřebu

společného ale diferencovaného postupu v otázce stanovování budoucích závazků, řada

delegací rovněž zmínila otázku EU ETS. Obecně se delegace shodly na potřebě

definování nového ambiciózního ale realistického závazku pro další období (po roce

2012) a zdůraznily nutnost udržení a potvrzení vedoucí role EU v boji proti klimatu a

rovněž potřebu zachování důvěryhodnosti EU jako partnera pro třetí země plněním

stanovených závazků.

V roce 2007 bude pokračovat příprava na úrovni EU na vyjednávání o další podobě

závazků na snižování emisí skleníkových plynů; dle předběžného programu únorové

Rady ministrů (20.02.2007) je plánována presentace Zelené knihy Komise

k problematice adaptačních opatření a informace předsednictví k závěrům symposia ke

klimatické změně a evropské vodní dimenzi (Zranitelnost-Dopady-Adaptace), které se

bude konat v polovině února v Berlíně (12.-14. 02. 2007).

Komisař Dimas dále potvrdil, že Komise předloží relevantní návrhy opatření na

komunitární úrovni v první polovině roku 2007; zdůraznil, že EU ETS je elementárním

opatřením v boji proti změně klimatu a jádrem pro další aktivity. Zároveň potvrdil

potřebu stanovení jasného a bezpečného cíle pro další období a jako rozhodující pro

formulování tohoto cíle označil rok 2007. Ke komentářům některých delegací k NAP2

uvedl, že všechna kritéria adresovaná v jednotlivých vystoupeních byla vzata v úvahu

při posuzování NAPů, detailní otázky budou řešeny bilaterálně s jednotlivými

dotčenými delegacemi.

BIODIVERZITA Popis problematiky Zastavení ztráty biologické rozmanitosti

Návrh závěrů Rady vycházel ze Sdělení Evropské komise Radě a Evropskému parlamentu - Zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2010 a v dalších

letech – zachování ekosystémových služeb v zájmu dobrých životních podmínek pro lidstvo“ z 22. května 2006, které je výsledkem dlouhodobé diskuse a spolupráce

jak v EU, tak ve světě. Sdělení obsahuje ambiciózní politické přístupy k naplnění

hlavního cíle politiky EU v oblasti ochrany biodiverzity – k zastavení úbytku

biodiverzity do roku 2010, tzv. cíle 2010. Realizace Sdělení má být provedena

prostřednictvím akčního plánu, který je jeho přílohou a navrhuje konkrétní opatření a

definuje odpovědnosti, práva a povinnosti evropských institucí a členských států. Uvádí

seznam indikátorů pro monitorování pokroku směrem k dosažení cíle 2010

a harmonogram pro jeho hodnocení.

Úvod závěrů Rady obsahuje všeobecné proklamace o důležitosti biodiverzity a odkazy

na mezinárodní úmluvy a jiné závazky toto zdůrazňující. (§1-5). Předmětem závěrů

Rady je podpora 10 prioritních cílů a výzva Komisi, aby našla nejvhodnější způsoby

realizace a aby zahájila diskusi nad dlouhodobou vizí biodiverzity. Dále pak Rada ve

svých závěrech oceňuje dosavadní práci na poli biodiverzity – např. Natura 2000 a

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí v naplňování cíle 2010.

Pozice ČR

ČR podpořila kompromisní text závěrů Rady, který byl upravován naposledy na jednání

Coreper dne 6. 12. 2006.

Závěry Rady

K návrhu kompromisního textu uvedeného v dokumentu 16174/06 proběhla diskuze, ve

které delegace potvrdily důležitost ochrany biodiverzity a zdůraznily některé aspekty

této ochrany včetně otázek financování, nezbytnosti ochrany mořského prostředí a

nutnosti přijetí souboru vhodných indikátorů biodiverzity. Závěry byly jednomyslně

přijaty.

4

GMO Geneticky modifikované organismy

a) Návrh rozhodnutí Rady o dočasném zákazu používání a prodeje geneticky

modifikované kukuřice (Zea mays L. linie MON 810) v Rakousku podle směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES

b) Návrh rozhodnutí Rady o dočasném zákazu používání a prodeje geneticky

modifikované kukuřice (Zea mays L. linie T25) v Rakousku podle směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES

Rakousko na základě článku 16 směrnice 90/220/EC (nahrazena směrnicí 2001/18/EC)

a později na základě článku 23 směrnice 2001/18/EC zakázalo na svém území použití

geneticky modifikované kukuřice linie MON 810 a T 25, schválených pro uvádění na

trh v EU. Po analýze odůvodnění těchto opatření zpracovaných Rakouskem konstatoval

Vědecký výbor pro rostliny a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), že

dokumenty předložené Rakouskem neobsahují žádné nové vědecké informace, které by

nebyly známy v době posuzování žádostí. Evropská komise proto připravila návrhy

rozhodnutí, ve kterých žádá Rakousko o zrušení restriktivních opatření.

Návrhy rozhodnutí Komise byly pojednány ve výboru zřízeném podle čl. 30 směrnice

2001/18/ES (výbor komitologie), který však nedospěl k rozhodnutí. Proto byly návrhy

předloženy Radě, která měla tříměsíční lhůtu na rozhodnutí.

Pozice ČR

Česká republika na jednání Rady pro životní prostředí hlasovala pro návrh rozhodnutí

Komise o zrušení zákazu používání GM kukuřice linie MON 810 uplatňovaný

Rakouskem (žádost o uvádění kukuřice MON 810 na trh v ČR byla posuzována v roce

2003 a bylo vydáno kladné rozhodnutí MŽP 1683/OER/GMO/03) a zdržela se

hlasování o návrhu rozhodnutí Komise o zrušení zákazu používání GM kukuřice linie

T25 uplatňovaný Rakouskem (ČR neměla možnost posuzovat původní žádost o uvádění

na trh této GM kukuřice. ČR s touto plodinou nemá žádné praktické zkušenosti a tudíž

ani dostatek argumentů pro jednoznačné stanovisko).

Závěry Rady:

Na základě hlasování členských států bylo dosaženo kvalifikované většiny pro

zamítnutí obou návrhů předložených Komisí. Předsednictví návazně předložilo dva

nové návrhy rozhodnutí Rady zamítající návrhy Komise (příloha II v dokumentu

16239/06). Vzhledem k námitce Francie, která se týkala odůvodnění těchto zamítavých

rozhodnutí, byl návrh předsednictví předložen k projednání v pracovní skupině pro ŽP,

jejíž jednání proběhlo paralelně se zasedáním Rady. Na základě jednání pracovní

skupiny byl upraven text preambule obou nových rozhodnutí Rady s tím, že za hlavní

důvod pro zamítavé stanovisko Rady je pokládána skutečnost, že ani jedna z obou GM

linií nepodstoupila ověřovací proceduru podle nové směrnice 2001/18/ES, která

vstoupila v platnost poté, co bylo přijato rozhodnutí o uvedení na trh obou linií ve shodě

s předcházející legislativou Společenství.

Upravený návrh obou rozhodnutí byl předložen ke schválení Radou (dokument SN

56040/06), kde byla potvrzena kvalifikovaná většina pro přijetí upravených rozhodnutí Rady. Podle některých členských států, včetně ČR, by národní omezení

měla být přijímána výhradně ve shodě se „safeguard clause“ podle článku 23 směrnice

2001/18/ES a uplatněna ve všech případech, kdy se objeví nové vědecké doklady

indikující riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Podle některých delegací

takové indikace nebyly zjištěny a proto hlasovaly proti návrhu rozhodnutí. Delegace

Velké Británie a Nizozemí připojily k rozhodnutí své prohlášení, ve kterém uvedly

důvody svého nesouhlasu s oběma rozhodnutími Rady.

RŮZNÉ V rámci bodů Různé předložilo předsednictví zprávu o pokroku v projednávání rámcové směrnice o odpadech. Návrh rámcové směrnice byl předložen spolu s

tematickou strategií v prosinci 2005. Od ledna 2006 byla diskutována v pracovních

5

orgánech Rady EU a konečné schválení se očekává v roce 2008. Jejím cílem je úprava,

upřesnění a zjednodušení pojmů a procesů, které při implementaci směrnice

75/442/EHS o odpadech vyvolávají problémy a nejasnosti. Bude novelizovat a rušit

směrnici 75/442/EHS o odpadech a zruší směrnice 91/689/EHS o nebezpečných

odpadech a 75/439/EHS o odpadních olejích, jejichž požadavky integruje. Česká republika uplatnila a uplatňuje své výhrady k návrhu směrnice. Finské předsednictví původně plánovalo dosažení politické shody k návrhu na prosincové Radě ministrů

pro ŽP, ale vzhledem k náročnosti jednání a mnoha pozměňovacím návrhům

Evropského parlamentu byla Rada pouze informována o pokroku v projednávání.

Předsednictví indikovalo, že během nadcházejícího německého předsednictví budou

řešeny zbývající otevřené problémy, které zahrnují mimo jiné otázky energetického

využití odpadů, nakládání s vedlejšími produkty a zaměření programů opatření.

Delegace ČR podpořila ve svém vystoupení návrh na řešení problematiky

biodegradabilního odpadu formou samostatné směrnice. Dánsko zdůraznilo

požadavek na zachování možnosti, aby členské státy mohly regulovat nakládání

s odpady při jejich spalování.

Předsednictví dále uvedlo informaci o dosavadním postupu projednávání k návrhu

směrnice o standardech environmentální kvality v oblasti vodní politiky, který

předložila Evropská komise dne 17. 7. 2006 v návaznosti na článek 16 rámcové

směrnice pro vodní politiku (2000/60/EC). Návrh směrnice stanovuje standardy kvality

pro vybrané pesticidy, biocidní látky, těžké kovy a některé další látky jako zpomalovače

hoření. Celkový počet látek (41) zahrnuje 33 prioritních látek pro zařazení do přílohy X

rámcové směrnice pro vodní politiku a 8 dalších nebezpečných látek, které jsou

předmětem legislativy o nebezpečných látkách. Po schválení směrnice Radou a

Evropským parlamentem v rámci spolurozhodovací procedury budou členské státy

zavázány dosáhnout stanovených standardů pro všechny prioritní a prioritní nebezpečné

látky do roku 2015. Opatření k dosažení těchto standardů mají být zahrnuta v plánech

povodí, které mají být zpracovány do roku 2009. Členské státy budu také zavázány

omezit vypouštění, emise a úniky prioritních látek a odstranit vypouštění, emise a úniky

prioritních nebezpečných látek do vody do roku 2025. Směrnice stanovuje také

požadavky na zavedení registru emisí, vypouštění a úniků pro všech 41 látek pro

referenční období mezi lety 2007 – 2009.

Dalším bodem v rámci bodů Různé byla zpráva předsednictví o pokroku v projednávání

balíku návrhů k udržitelnému využívání pesticidů (tématická strategie, návrh

směrnice a návrh nařízení). Jde o druhou nejrozsáhlejší ze všech sedmi tematických

strategií. Je doplněna návrhem rámcové směrnice k udržitelnému využívání pesticidů a

rozsáhlou dopadovou studií. Návrh tematické strategie pokrývá pouze „přípravky na

ochranu rostlin“ (plant protection products – tak, jak je definuje směrnice 91/414/EC),

nikoliv biocidy, které jsou ošetřeny směrnicí o biocidech (1998/8/EC).

Cílem předloženého návrhu směrnice je vytvořit společný právní rámec pro dosažení

udržitelného využívání pesticidů. Po přijetí bude členským státům Společenství uložena

povinnost přijetí národních akčních plánů, které stanoví cíle, opatření a harmonogramy

ke snížení nebezpečí a rizik z využívání pesticidů a omezování závislosti zemědělské

produkce na pesticidech (přípravcích na ochranu rostlin), ovšem při maximálním

využití nástrojů stávající legislativy, umožňující členským státům používat již zavedená

opatření na národních úrovních.

Zástupce Komise v tomto bodě apeloval na německé předsednictví, které již neformálně

avizovalo, že přesune diskusi o návrhu směrnice o udržitelném využívání pesticidů do

formace Rady pro zemědělství – kde je již projednáván návrh nařízení nahrazujícího

směrnici 91/414/EC; Komise vyjádřila silnou preferenci pro ponechání diskuse

k návrhu směrnice ve formaci pro životní prostředí a argumentovala mimo jiné právním

6

základem návrhu, obsahem, který jde nad rámec oblasti zemědělství a předpokladem

budoucího zahrnutí problematiky biocidů.

Následně byla předložena informace předsednictví a Komise o výsledcích jednání se třetími zeměmi, informace předsednictví o výsledcích konference smluvních stran Basilejské úmluvy o kontrole přeshraničního pohybu nebezpečných odpadů (Nairobi,

27.11.-1.12.2006) a informace o deklaraci vodních ředitelů (Inari, 30.11.-1.12.2006);

informace ES/PT delegací k problematice sucha a nedostatku vody; informace ES

delegace o současném stavu a možných dopadech uzavření největšího světového dolu na rtuť v Almadénu; informace SE delegace o postupném nahrazování fosfátů

v detergentech; informace FR delegace o nadcházející konferenci k životnímu prostředí, která se bude konat v únoru 2007 (2.-3.02.2007) v Paříži a informace UK

delegace o resoluci k udržitelnému rybolovu.

Přijaté předpisy v měsíci prosinci

Nařízení Komise (ES) 1784/2006 ze dne 4. prosince 2006, kterým se mění nařízení

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000, pokud jde o používání

technologických činidel

řední věstník Evropské unie L 337/3, 5.12.2006)

Směrnice Komise 2006/139/ES ze dne 20. prosince 2006, kterou se mění směrnice

Rady 76/769/EHS, pokud jde o omezení uvádění na trh a používání sloučenin arsenu,

pro účely přizpůsobení přílohy I uvedené směrnice technickému pokroku

řední věstník Evropské unie CS L 384/94, 29.12.2006)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/122/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou

se po třicáté mění směrnice Rady 76/769/EHS o sbližování právních a správních

předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých

nebezpečných látek a přípravků (perfluoroktansulfonáty)

řední věstník Evropské unie L 372/32, 27.12.2006)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/113/ES ze dne 12. prosince 2006 o

požadované jakosti vod pro měkkýše (kodifikované znění)

řední věstník Evropské unie L 376/14, 27.12.2006)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o

ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu

řední věstník Evropské unie L 372/19, 27.12.2006)

Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 2006, kterým se povoluje odchylka požadovaná

Německem podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním

dusičnany ze zemědělských zdrojů

(oznámeno pod číslem K(2006) 7075) (Úřední věstník Evropské unie L 382/1, 28.12.2006)

Rozhodnutí Rady 2006/957/ES ze dne 18. prosince 2006 o přijetí změny Úmluvy o

přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodovaní a přístupu k právní ochraně v

záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství

řední věstník Evropské unie L 386/46, 29.12.2006)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/121/ES ze dne 18. prosince 2006, kterou

se mění směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů

týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek za účelem jejího

přizpůsobení nařízení (ES) 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování

chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky

7

řední věstník Evropské unie L 396/852, 30.12.2006)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o

registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské

agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady

(EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a

směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES

řední věstník Evropské unie L 396/1, 30.12.2006)

TISKOVÉ OPRAVY

Oprava směrnice Rady 79/923/EHS ze dne 30. října 1979 o požadované jakosti vod pro

měkkýše řední věstník Evropských společenství L 281 ze dne 10. listopadu 1979) (Zvláštní vydání Úředního věstníku Evropské unie v českém jazyce, kapitola 15, svazek 1, s. 128) Oprava zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie L 190 ze dne 12. července 2006

na s. 99 se zrušuje.

4.1.2007 - Simona Dobisová ; Přečteno: 3163 x