Zpráva ze zahraniční pracovní cesty 22. zasedání Interpol Wildlife Working Group Účastník: Mgr. Pavla Říhová (ČIŽP – Ř, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES) Místo jednání: Lyon, Francie Datum: 12.-19.9.2010 Účel jednání: účast na 22. zasedání specializované skupiny Interpolu pro wildlife crime a na

7. Interpol Environment Conference

Časový průběh cesty:

12.9.2010 – odlet z Prahy

13.9. 2010 – zahájení Environment Conference

a zasedání IWWG

14.-16. 9. 2010 - jednání

17.9.2010 – ukončení konference

18.9. 2010 - exkurze

19.9.2010 – přílet do Prahy

Zpráva o průběhu cesty:

Jednalo se o účast na pravidelném každoročním zasedání skupiny Interpol Wildlife

Working Group, v níž zastupuji Českou republiku. 22. zasedání pořádal Generální Sekretariát

Interpolu v Lyonu a bylo spojeno se 7. konferencí Interpolu o kriminalitě páchané na životním

prostředí.

Důležité body jednání: Operace TRAM

První celosvětovou operací Interpolu zaměřenou na konkrétní wildlife problematiku

byla Operace TRAM týkající se tradiční čínské medicíny v únoru 2010. Operace byla

obecně hodnocena jako úspěšná, přestože se zúčastnilo pouze 18 zemí (ČR byla účastníkem).

V průběhu operace byly zabaveny nelegální produkty TCM v hodnotě 10 mil. eur. Bohužel

však doposud není k dispozici komplexní analýza ani souhrnné informace, neboť Generální

Sekretariát Interpolu (ISPG) sdělil, že na kvalitní analýzu nedisponuje finančními prostředky.

2

ČR hodnotí výsledky této operace jako sporné – koordinace a organizace byla

nedostatečná (mezinárodně i v rámci ČR), v ČR byly pouze 2 pozitivní záchyty malé

závažnosti, což je velmi slabý výsledek (jiné státy měly podstatně více záchytů viz. níže).

Doporučené připojení k telekonferencím, na nichž se dají vyměňovat informace mezi

jednotlivými státy a probíhá koordinace činnosti, z technických důvodů v ČR nefungovalo.

ISPG doporučil, aby státy své zkušenosti a případné problémy, porovnání operačních plánů

apod. konzultovaly mezi sebou navzájem – ISPG pro to údajně nemá kapacity.

Operace TRAM v Itálii (Marco Fiori, Corpo Forestale dello Stato)

Operace TRAM v Itálii byla zaměřena na potravinové přípravky, TCM, sjurvédskou

medicínu, potraviny a kosmetiku. Zapojena byla Corpo Forestale dello Stato a celní správa.

Operace byla pečlivě připravována několik měsíců dopředu. Itálie měla již určité zkušenosti

s obdobnou operací – před několika lety provedla Operaci Marco Polo, při níž bylo zabaveno

9000 položek TCM.

V rámci TRAM inspektoři z Corpo Forestale vytipovali trasy obchodů s cílovými

produkty, cílové subjekty ke kontrole, odběratele a používané obchodní kódy. Celníci zapojili

data a alert systém. Do finální akce, která proběhla 12.-20.2.2010 byli zapojeni i celní detekční

psi. Celkově bylo nasazeno 150 lidí z Corpo Forestale (50 dáno k účasti na celních

kontrolách), několik stovek celníků, zapojen byl i útvar policie Annona (sledují štítky na

prodávaném zboží)

Modus operandi:

- předem sepsána operační dohoda s NCB Interpol Řím

- upozornění regionálních útvarů zapojených institucí, žádosti o vytipování subjektů

- dohoda o operačním plánu mezi Corpo Forestale a Celní správou

- alert všem celníkům před operací

- průběh akce – kontroly, domovní prohlídky u podezřelých firem, kontroly obchodů,

klinik, trhů, pošty, přístavů, kurárních společností.

- zpětná vazba – poslali po operaci zprávy o zadržení do všech zemí původu TCM (přes

NCB Interpol na vědomí), reportáže v médiích

Celkem bylo provedeno 3078 kontrol, které vyústily do 40 trestních případů. 32 720 produktů bylo zabaveno, jejich celková hodnota byla cca 1 milon eur. Nejvíce

bylo zabaveno produktů se Saussurea costus (Mu Xiang), dále Guiacum, Bletilla, Gastrodia,

Aquilaria, Cibotium, Moschus, s kostmi tygra, levharta, medvědí žlučí, luskouními šupinami,

mořskými koníky, rohy sajgy a nosorožce. Byl nově objeven i další CITES druhy, který je

využíván v kosmetice Rauwolfia serpentina.

Negativním výsledkem bylo zjištění, že v Itálii neexistuje laboratoř schopná analyzovat

obsah chráněných druhů v produktech TCM. Obdobná laboratoř však v Itálii ani není třeba –

soudy jim uznávají definici exempláře dle nařízení Rady ES. I v tomto spočívá výhoda obdobných velkých operací – naučí soudy na větším množství případů, jak mají případy řešit.

I v Itálii byly ze začátku s akceptací definice problémy a dlouho to soudům ze začátku

vysvětlovali. Stejná zkušenost je i z jiných zemí – je třeba dostat k soudu více a více případů,

pak se naučí je řádně řešit. Švédi např. rovněž nepotřebují analýzy, stačí definice exempláře.

Operace RAMP

Druhou velkou operací Interpol byla Operace RAMP cílená na obchod s plazy a obojživelníky, jež byla realizována v průběhu září a října 2010. Zúčastnilo se 51 zemí,

zabaveny byly exempláře v hodnotě cca 25 milionů eur. Opět však dosud není k dispozici

finální analýza (byla Interpolem přislíbena na konec ledna 2011). Koordinace byla tentokrát

3

lepší, i když opět byly problémy s připojením k telekonferencím. V ČR byl zpracován operační

plán a proběhly kontroly na letištích, ve vlacích, autobusech, na burzách a v obchodech.

Dalšími operacemi, jež jsou v rámci IWWG plánovany do budoucna, jsou ptáci a poté slonovina. Vznikla však široká debata o tom, zda jsou takto široce zaměřené operace s krátkou

dobou na přípravu a probíhající pouze krátkodobě (několik týdnů) skutečně tak úspěšné a zda

by nebylo na místě zvolit méně obsáhlé zaměření, delší průběh, operace více specifikovat a

věnovat delší čas připravě. Zvláště však bylo zdůrazněno, že bez kvalitní analýzy výstupů,

ztrácejí tyto operace opodstatnění.

V rámci Evropy došlo ke shodě, že zcela postačí další plánovaná operace cílená na

ptáky a poté se uvidí, jaký bude mít efekt.

Účastníci z evropských států ovšem konstatovali, že rostoucím problémem v Evropě je

obchod s vzácným dřevem, jelikož evropské státy (hlavně Nizozemí) jsou cílovými odběrateli

47% veškerého amazonského dřeva. Evropské státy proto založeny studijní skupinu pro dřevo. Skupina si dala prozatím za cíl shromáždit dostupné informace, prozkoumat trh a

získané informace zaslat koordinátorovi skupiny (Marco Fiori, Itálie).

Další aktivity IWWG

Byl finalizován výukový materiál Smuggling Technique Guide, který se bude

pravidelně novelizovat. Členové IWWG byli požádáni, aby zasílali autorizované fotografie

s popisem případů na adresu environmentalcrime@interpol.int. Dále byl dokončen materiál

Questioning Wildlife Smugglers, který se zabývá správným postupem a otázkami při výslechu

podezřelých z nelegálního obchodu. Případné překlady materiálů (Smuggling techniques, Questioning Manual a dřívější Controlled Deliveries) do národních jazyků jsou možné.

Národní NCB musí požádat ISPG o autorizaci a copyright.

V rámci práce Communication Team by měl být novelizován Practical Guide for CITES Management authorities and collaboration with Interpol, který by měl být rozšířen i

o spolupráci mezi NCB, policií a wildlife institucemi.

V rámci zasedání proběhly volby členů výboru IWWG na další 2 roky. Chairmanem byl

zvolen Brian Stuart (policie UK), vice-chair zůstal Halake Elema (Kenya Wildlife Service).

Jedním z cílů IWWG a Interpolu do budoucna je širší využití komunikačního systému

Interpolu I-24/7 i pro problematiku wildlife. Jedná se o to, aby bylo umožněno propojení do

4

databází a možnost komunikace prostřednictvím tohoto zabezpečeného systému i 1. linii

kontrolních pracovníků – celníkům, imigrační policii a wildlife inspektorům.

Eco-message

Opětovně byl řešen problém s nedostatkem zpráv posílaných na Interpol jako ecomessage.

Holanďani prezentovali svůj systém zasílání eco-message, který je propojen s národní

centrální enforcement databází a automaticky generuje report o případu v eco-message

formátu. Pro ČIŽP by mohlo být výhodné zapracovat v rámci přípravy databáze případů

CITES v Registru podobný systém i do Registru CITES - automatické generování zprávy ve

formátu eco-message.

Londýnská policie

V rámci své prezentace předvedla londýnská policie speciální zařízení - substance

detectors, jež údajně umí rozeznat různé typy materiálů na určitou vzdálenost, mimo jiné i

produkty ze zvířat např. slonovinu.

- Alpha 6 substance Detection Device – umí hledat téměř vše programovatelné např.

zbraně, drogy, slonovinu.... do vzdálenosti 500 m, prodává Coms Trac Ltd

- The GT 200 Substance Detection Device – umí bushmeat, slonovinu, nosorožčí rohy,

šimpanze...hledá do 700 m na zemi, 500 m pod vodou

- ADE 651 – umí drogy, slonovinu....do 650 m

- XK 9 – výbušniny, drogy, lidi – do 1-1000 m

- HEDD 1 – výbušniny (2-1000 m)

Tyto detektory používá v současné době pro kontrolní práci Lusaka Agreement Task Force

v Africe, kontrolní orgány v JAR a v Thajsku. Využívají se cca 10 let. Nicméně někteří

účastníci zasedání sdělili, že detektory nefungují a že jsou pro kontrolní práci s wildlife

nevhodné (Brian Stuart, UK).

Obchod s vzácným dřevem

Odběrateli ohrožených druhů dřevin z Amazonie jsou ze 47% státy EU (především

Nizozemí), 25% USA, 18% Čína, 10 % ostatní státy. Dřevo je poměrně snadné legalizovat –

používají se falešné doklady, větší množství dřeva než je povoleno v dokladech, záměna druhů.

Na základě toho se státy EU dohodly na monitoringu obchodu se dřevem do příštího zasedání

IWWG viz. výše.

IFAW

Státy, které mají dobře řešen wildlife crime, mají silné wildlife instituce se stabilní

pozicí ve státní správě a dobrou funkční legislativu. Je vhodné pro určité účely využívat

spolupráci s nevládními organizacemi (pečlivě zvolenými), jejich pozitivy jsou flexibilita a

rychlost reakce.

5

UNEP

Základním problémem wildlife enforcementu je nedostatek politické vůle problémy

řešit a něco dělat. Existuje mnoho mezinárodních konvencí a dohod, ale většina z nich

k ničemu není. Vlády mezi sebou vyjednávají, poté signují určitou smlouvu, ale následně už

není nijak sledováno zdali v praxi dohoda vůbec funguje. Jen velmi málo zemí přijme po

podepsání dohod takovou legislativu, aby praxe fungovala, a kontroluje i výsledky plnění.

Pro rok 2012 UNEP plánuje mezinárodní konferenci o environment crime pro státní

zástupce a soudce, chce vytvořit celosvětový program pro justici. V rámci Prosecution Team

Interpolu zazněl návrh na vytvoření nového manuálu - Sentencing Manual určeného pro

justici.

Ochrana ohrožených druhů má 2 aspekty:

- preventivní opatření (ochranáři, vědci) - represivní opatření (enforcement) Potřebné je obojí, jedno bez druhého nevede k efektivní a účinné ochraně. Ochrana

v terénu a výzkum jsou nutná, aby bylo co chránit, represe jsou nutné, aby byla nastavená

opatření dodržována. Bez kontrol a represí nelze nic chránit. Úkolem enforcementu je pochybovat, prověřovat, kontrolovat a poté sankcionovat. Interpol Projekt Oasis (Peter Younger) Projekt Oasis je zaměřen na koordinaci enforcementu v afrických zemích, nevěnuje se

pouze wildlife ale i jiným typům kriminality a je financován německou vládou. ISPG má pro

projekt Oasis vyčleněného 1 pověřeného pracovníka pro wildlife. V rámci projektu jsou mimo

jiné organizována školení pro enforcement instituce vybraných afrických zemí. Školení jsou 3

typu a úrovně, toto dělení se v praxi velmi osvědčilo:

- zaměstnanci 1. linie (front-line)

- střední management (ti, co řídí front-line)

- výkonní ředitelé

World Customs Organization (Hui Fu)

Bylo upozorněno na nový projekt AirComm – informační propojení mezinárodních

letišť. Zatím je do projektu připojeno 10 států.

EIA

EIA se v současné době cíleně věnuje problematice ochrany tygrů a přípravě na

celosvětový Tiger summit v Petrohradě. Byla založena Tiger desk (platforma pro informace a

komunikaci o tygrech). EIA vydala zajímavou publikaci A Deadly Game of a Cat and Mouse,

EIA 2009, ke stažení na www.eia-international.org.

WWF (Carlos Drews, www.panda.org) CITES je jedním z mála mezinárodních nástrojů, který disponuje sankčním systémem.

Hlavní znaky wildlife crime:

- organizovaný

- mezinárodní

- vysoké zisky

- nízké riziko

- vysoká míra recidivy

- prostředí pro korupci

6

Bohužel velkým a setrvalým problémem je demotivace a frustrace enforcementu v této

oblasti. Ochrana ohrožených druhů a práce v této problematice má ve státní správě stále velmi

nízkou prioritu a není uznávána. Přes vynaložené úsilí jsou případy ztráceny nebo uloženy jen

minimální tresty.

WWF má založen WWF Global Species Programme, v rámci něhož jsou sledovány stavy

ohrožených druhů v přírodě, míra a důvody ohrožení. Největšími hrozbami jsou ztráta habitatu

a využívání pro obchod. Oba důvody spolu úzce souvisí – destrukce habitatu otevírá cestu pro

pytláky, kteří následně ničí populace odchytem a sběrem.

Příklady cen exemplářů CITES (dle WWF 2009):

nosorožčí roh – 30 000 USD/kg

tygří kotě – 28 000 USD

slonovina - 0-200 USD/kg

kaviár beluga – 145 USD/oz. = 28.3 g

mahagon – 1600 USD/m3

tygří kůže – 11-22 000 USD (Čína, 2009)

Ukázkovým indikátorem špatného managementu ochrany druhu jsou nosorožci. Od

roku 2006, kdy úmluva CITES přeřadila část populace nosorožců do přílohy CITES II,

dramaticky vzrostlo pytlačení. V současné době se otevřel nový trh ve Vietnamu, roste cena

rohů, do ilegálního obchodu byly opakovaně zapojeni i lidé z velvyslanectví Vietnamu

v afrických zemích. Existuje zcela jasná korelace - země, kde je vysoká míra wildlife crime,

mají i vysokou míru korupce.

Slonovina

Největší a nejaktivnějí slonovinový průmysl je nyní v Thajsku. Slonovina zabavená

v Evropě je většinou nalezena v pasažérských zavazadlech – vozí se pro překupníky (např.

pro opravu starožitností) v menším množství ale často. V Evropě nejsou zabavovány žádné

velké několikatunové zásilky jako v HongKongu apod. Jedná se o záchyty zavazadel, často

v tranzitu do Číny – je doporučeno cíleně kontrolovat transitní lety z afrických zemí do Číny.

Slonovina bývá odhalena pomocí rtg nebo běžnou kontrolou zavazadel na vybraných letech

z určitých destinací. Hodně častý bývá v Evropě prodej přes Internet.

U odhalování zásilek slonoviny se velmi osvědčila riziková analýza (vybrané lety,

destinace, typy pasažérů, typy obchodních firem apod. Velmi dobrou rizikovou analýzu mají

celníci ve Švýcarsku.

Ochrana životního prostředí při ozbrojených konfliktech

Od roku 1960 bylo 40% ozbrojených konfliktů uvnitř států zapříčiněno spory o přírodní

zdroje. Hlavní příčiny konfliktů jsou dřevo, nerosty, ropa a slonovina.

Národní parky bývají cílem pro produkci dřeva na dřevěné uhlí a nerostných surovin.

Např. v oblasti Congo basin obchod s dřevěným uhlím vynáší miliony USD. V pohoří Virunga

jsou tímto obchodem a konflikty kvůli němu značně ohrožovány na přežití horské gorily.

Navzdory chaosu při válce Kongu se ale ukazuje, že podpora rangerů, jejich spolupráce s

ostatními činstitucemi a podpora ze zahraničí má smysl - přináší pozitivní výsledky v ochraně

goril.

Při konfliktech neplatí normální pravidla pro enforcement ani legislativa, i mezinárodní

pravidla a dohody jsou neefektivní. Neexistují ani žádné mezinárodní monitorující

mechanismy, které by sledovaly stav poškozování životního prostředí při konfliktech. Mír a

uzavření dohod často neznamená finální řešení, jelikož uzavření míru obvykle znamená totální

odstranění kontroly v oblasti (např. i celní na hranicích).

7

Spojené národy by měly založit útvar monitorující poškození ŽP a navrhující následné

kompenzace a opatření ke stabilizaci. Tento útvar by měl i předem odhalovat zdrojové oblasti

problémů.

Software I2

Software I2 je speciální analytický program, který je po světě široce využíván

institucemi prosazujícími zákony (4500 organizací za 150 zemí používá, 350 000 uživatelů). I2

má 2 základní linie – Coplink Productive (pro obchod) a Analysis Product Line (pro

enforcement). Více informací na www.i2group.com, v ČR program distribuuje firma TOVEK.

Systém vychází ze skutečnosti, že chování lidí při kriminalitě se většinou opakuje, vykazuje určité znaky, které lze analýzou odhalit a kriminalitu predikovat. Na první pohled

mohou být data chaotická či jich je obrovské množství, ale bývá v nich řád, který člověk

nemůže pouhým okem odhalit. Metody kriminality jsou stále sofistikovanější, mezinárodnější a

používají více technických vymožeností. Enforcement by měl postupovat stejně.

Vyšetřování případů je pak především o sdílení informací a jejich analýze. Nelze mít

výsledky, když jsou slabá vstupní data či se s daty řádně nepracuje.

V ČR disponuje programem I2 Policie ČR i Celní správa, pouze ČIŽP dosud tuto

možnost nemá, na rozdíl od většiny wildlife enforcement institucí v jiných evropských státech a

dokonce na rozdíl od mnoha nevládních organizací.

Strategické myšlení a spolupráce v praxi ( Rob White – profesor kriminologie, Austrálie)

Současné slabiny wildlife enforcementu:

- je v principu spíše reaktivní než proaktivní (reaguje na něco, co už se stalo, spíše než

aby odhadoval, co by se mohlo stát či stane).

- vykazuje málo spolupráce

- špatný data management a téměř žádná kompatibilita databází

- žádné protokoly o sdílení dat

Je nutné zesílit prosazování zákonů a pravidel – opustit benevolentní přístup a nasadit

silný a striktní přístup k vymáhání práva. Pro budoucí plánování a dobrou strategii je absolutně

nutná řádná analýza dat, jinak situace zůstane chaotická a kontroly a akce jen nahodilé.

Riziková analýza musí obsahovat indikátory rizika a rizikové profily.

Pachatelé wildlife crime jsou sofistikovaní a dobře organizovaní, enforcement by měl být

také, ale bohužel není.

Síť, kterou je třeba vytvořit, musí být horizontální (mezi institucemi na výkonné úrovni) nikoli vertikální (nahoru přes nadřízené instituce). Vertikální model není funkční.

Základním paradoxem je princip veřejné politiky – potřeba enviro-enforcementu rapidně

celosvětově roste, ale zdroje pro tuto práci ubývají. Toto je způsobeno volbou priorit na vládní

úrovni - hodnota enviro-práce musí být přehodnocena

Vznosná obecná slova, široké plány a závazky většinou nic neřeší, podstatně lepší jsou konkrétní menší akce s nějakými výsledky. Zároveň musí být zpětná vazba k výkonným

složkám a analýza výsledků a dat, což se většinou nedělá.

Financování

Významná část diskuse byla věnována fungování a financování Interpol Environment

Programme. Interpol potřebuje peníze pro fungování tohoto programu, který v současné době

již zaměstnává 5 osob. Program byl dosud financován z dotací donorských nevládních a

nadnárodních organizací, přestože zaměstnanci programu jsou řádnými zaměstnanci Interpolu.

Pokud finance nebudou, wildlife problematiku nebude možné z ISPG podporovat. Mnoho

účastníků ovšem argumentovalo tím, že jim nejsou známy konkrétní přínosné výsledky

8

Environment Programme – dosud chybí analýzy operací, konkrétní koordinace akcí, funkční

systém eco-message apod. Navíc každý členský stát Interpolu již přispívá k chodu Interpolu

poměrovou částkou (evropské státy dost značnou např. Německo 45 miliónů eur ročně). Není

jasné z jakého důvodu ISPG deklaruje kriminalitu na životním prostředí jako jednu ze svých

priorit, přičemž ovšem ze svého rozpočtu nevyčleňuje žádnou část na podporu této

problematiky.

V rámci konference zazněl ze strany zaměstnanců Environment Programme návrh, že

by jednotlivé organizace s členstvím v IWWG měly platit poplatky přímo do Environment

Programu Interpolu ve výši dle národního HDP. Tento návrh je však pro většinu států

nepřijatelný a znamenal by konec účasti v IWWG. Toto sporné téma nebylo dořešeno.

Celkové zhodnocení zasedání

22. zasedání Interpol Wildlife Working Group bylo tentokrát spíše politického a

vyjednávacího než operativního charakteru. Toto bylo způsobeno spojením se 7. Environment

Conference a se zasedání Interpol Pollution Group, což se nejevilo jako úplně nejvhodnější

model. Příští 23. zasedání by již mělo být tradičně samostatné (pouze pro wildlife) a věnováno

bude spíše operativním záležitostem a probíhajícím projektům, pořadatelskou zemí má být

Thajsko.

Obecně byl na 22. zasedání konstatován nedostatek specializovaných wildlife enforcement jednotek, jež by zahrnovaly policii, celníky a inspekce, přestože tento model byl

již v roce 1999 určen jako nejvhodnější model k prosazování úmluvy CITES v členských

státech úmluvy (42. zasedání Standing Comitee of CITES). Dále bylo opět upozorněno na

nedostatek zdrojů (financí i personálu), vládní struktury neumožňující spolupráci a výměnu informací mezi institucemi, nedostatečnou práce justice a diplomatické bariéry mezi státy jako na klíčové problémy ve widllife enforcement, jež by měly být řešeny.

Pro ČR ze zasedání vyplynuly určité úkoly, vyjednána byla spolupráce v rámci několika

probíhajících případů mezinárodního charakteru, získány byly výukové materiály a nové

informace k cílovým komoditám. Dále byly navázány či obnoveny osobní kontakty s dalšími

členy IWWG.

Následně po konferenci byla podepsána oficiální dohoda o spolupráci na úseku boje proti wildlife crime a o založení International Consortium on Combating Wildlife Crime (ICCWC) mezi Sekretariátem CITES, Generálním Sekretariátem Interpolu, Světovou Celní

organizací, Světovou bankou a Spojenými národy – sekcí pro kriminalitu.

Zpráva bude poskytnuta MŽP, CS a AOPK.

Zpracovala: Mgr. Pavla Říhová

Zprávu schválil: