Zpráva ze zahraniční služební cesty

z  jednání 12. zasedání Task Force on Health LRTAP v Bonnu 25. – 26.5.2009

Příjezd: Praha Ruzyně – Bonn Hauptbahnhoff 24.6.2009. , 21.40

Odjezd: Bonn Hauptbahnhoff 26.5.2009, 16.05. – Praha Ruzyně 20.45

Účastník: MUDr. Eva Rychlíková, ČIŽP

Jednání řídil Michal Krzyzanowski,  vedoucí centra ECEH Bonn a  Leendert van Bree

Přítomni: zástupci stran Konvence v TFH a  Aaron Cohen, ( Boston, HEI), Svetlana Taro – EMEP, J. Mingravage ( CONCAVE), zástupce ENHIS, Steve Clarkson (Health Canada)

Hlavní zprávu po round de table přednesl Raimo Salonen z National Health Institute Kuopio.

Health risk of air pollution from biomass combustion:  

Co je motivovalo ke zpracování - nárůst lokálních imisí což vedlo k diskusi o zdravotním efektu. Za hlavní původce změn na zdraví jsou považovány jemné částice a pravděpodobně dojde k akutními i odloženému zdravotnímu efektu. Autor zohlednil názory finských ochránců ovzduší. Obecně jde o systematické znečišťování vytápěním, akcidentálně požáry, s nekompletním spalováním. V emisích jsou PAHs, VOCs, benzen, akrolein, formaldehyd. Nekompletní spalování představuje také vznik nitrolátek. Specifickým markerem znečištění spalovanou biomasou je levoglukosan, ale typické jsou i oxaláty.

Ohně – nejčastěji a regulerně spalování v rámci likvidace odpadu po sklizni ze zemědělství – znečištění může být transportováno i na velké vzdálenosti. Ve spalinách je elementární uhlík. Nutná je kontrola zdrojů. U požárů lze očekávat dopad na úmrtnost, Finové popsali 0,8 – 2,1 % nárůst úmrtnosti jejich vlivem. Velmi významný je vliv indoor spalování na kvalitu vnitřního prostředí. Co do emisí, jsou na tom dobře relativně malé kotelny, nejhorší byla Jesaula.

Dopady požárů: Nepublikovány studie o expozicích. Několik studií o indoor měření, penetrace zvenčí v poměru 0,6-0,7, je to velká expozice, ale relativně řídká. Pobyt uvnitř  je jen malá ochrana. Mohou být čističky vzduchu, masky, opuštění území. Jde vlastně o přírodní zdroje znečištění a nehodu – prevence možná jedině protipožární.

Timi Lanki dodal, že ve srovnání se znečištěním ovzduší dopravou, kde existuje hodně studií, se spalování dřeva bere jako téměř přirozené znečištění  a  ve Finsku jako obtěžování nikoli, konec konců provází ho i příjemná vůně spáleného dřeva, ale  co tomu říkají astmatici nevíme. Ve Finsku je takto zjištěn i dálkový transport stovky km u požárů. Je to vidět ze satelitu.

Souhrn:

• Něco málo se ví o nárůstu dýchacích příznaků
• Subjektivní expozice
• Jak zemědělské tak přirozené lesní požáry mají dopad na příjem do nemocnice a ambulantně ošetřenou nemocnost
• Porovnání s ostatními studiemi je obtížné
• Kardiovaskulární a úmrtnostní efekt není zjišťován
• Subklinické nálezy jsou sledovány pouze u hasičů lesních požárů

Spalování dřeva je realizováno i v rozvinutých zemích.

Zdroje jsou blízko člověku, je to patrně vysoká dávka, jde o čerstvé ultrajemné částice, 

Je výzvou pro hodnocení expozice vysoká prostorová variabilita. Jaká je validita měření? Málo je sledovaná expozice – z vlastního spalování dochází k nárůstu PM 2,5  a PAHs. Studie Christchurch v Seattle – staré studie musí být opatrně interpretovány, nejsou časté a málo oddělují dýchací a kardiovaskulární efekty. Hodnocení je stejně závažné nebo možná i větší než vliv dopravy.

Vlastní spalování dřeva a související respirační příznaky možná pocházejí z VOCs. Jaký může být chronický a subchronický vliv? Pravděpodobně  astma, CVDd, plicní nádory, možná i výsledky těhotenství. Významný zdravotní vliv je v rozvojových zemích (vytápění indoor bez odvodu spalin)

K tomu je hrubý odhad expozice a silný důkaz  akutních dopadů na dýchací cesty. Vliv na dýchací cesty a na jejich infekty, hlavně u dětí, které vede k COPD. Pro management chybí ještě mnoho poznatků.

Diskuse:

Leendert van Bree – problémy s měřením v oblastech, kde se paluje dřevo.  Jsou to hot spoty. Časté ve Finsku.

Raimo Salonen: počítali příspěvek ke znečištění PM 2,5  a zjistili rozdíly mezi obdobími roku. Jen  9%  znečištění souviselo z lokálními zdroji. Není to jen věc hot spotů, ale souvisí to  s regionálními problémy ve znečištění.

Leendert van Bree:  Na západě roste toto znečištění.

Michal Krzyzanowski:  Dá se ověřit příspěvek spalování dřeva – Copak píše IIASA?

Bob Maynard:  Daleko větší zdroj malých částic z biomasy proti fosilním palivům. Je potenciální problém v nárůstu vlivů na zdraví a u částic je důležité složení. Třeba obsah kovů. A je velký vliv kovů ze spalování dřeva? V mnoha zemích je spalování dřeva vklíněno do strategie zlepšování ovzduší. Je na to téma málo studií a existuje vůbec c/b/a?

Raimo Salonen: Pravděpodobný efekt karbonátů, z kovů je pak nejdůležitější zinek, ZnO je forma zinku ve spalovacích produktech dřeva. Organika je asi hlavní příčinný komponent. A působí spolu s kovy.

Steve Clarkson (Health Canada): Spalování dřeva závisí na místní kultuře, jsou území, kde je to rozšířeno. U Montrealu dokonce v ovzduší za částice může spalování dřeva ve 40%! Zakázat spalování dřeva a krby? V Kanadě mají kamna na dřevo, které splňují US normy. Nejhorší je spalování uvnitř a otevřené ohně uvnitř obydlí.

Michal Krzyzanowski: Co takhle recirkulace znečištění sám sobě nebo sousedovi?  Bylo měřeno PM 10, ale jen po krátkou dobu. Akutní efekt takových koncentrací se může dostavit.

Steve Clarkson: Infiltrace dovnitř je jasná.

Timi Lanki:  Mohou být filtry na kamna, to je příležitost pro intervenci.

Spalovači dřeva jsou víc exponováni. Co udělat s impact assessment a c/b/a? Jsou potřebné detailnější aktivity data o spalování dřeva. V současnosti jsou nejistoty velké. Známe vůbec emisní faktory? Je důležité je vyvinout pro metodu hodnocení.

Timi Lanki: Vše je závislé na domácnostech. Různé  užití kamen na dřevo u všech zařízení.

Raimo Salonen: Musí se to vnímat socio-ekonomicky. Různá je distribuce ve městech a staré domy mají i stará kamna. Těžko se tato skupina reguluje.  Starší lidé jsou navíc i penzisté. Je to často zdrojem stížností ve Finsku, lidé sice vědí, že je to přirozené, ale ne vždy se s cizím znečištěním srovnají.

Aaron Cohen: Co si myslíte o relevanci expozice obyvatel v místě bydliště? Co indoor znečištění, co kouření?

Timo Lanki: Spalování tabáku a spalování dřeva – obojí je biomasa.

Bob Maynard: Je to věc kultury. Organika dýmu z kouření a spalování dřeva může být hodně podobná.

Michal Krzyzanowski: Klimatická politika počítá se dřevem jako s obnovitelným zdrojem pro topení a pro výrobu energie. Dokonce plošné spalování dřeva se praktikuje v některých zemích. A to jsme ještě (východ Evropy) ještě nemluvili o současném spalování odpadů v lokálních topeništích.

Bob Maynard: Obnovitelné zdroje energie? To není problém. Problém je současné spalování odpadů.

Raimo Salonen: Je to tak, někde se používá i rychle rostoucí biomasa, a dokonce do velkých zdrojů, vyrábějí se peletky. Ovlivňuje to malá území. V některých místech jsou elektrárny do 20 MW užívající také biomasu.

Michal Krzyzanowski : Malé instalace je problematické kontrolovat a omezovat

V Evropě se aktivně nevyvíjí omezování pro malé zdroje. Měla by se populace chránit před spalováním dřeva. Je žádoucí lepší technologie spalování, než současně realizovaná. Rozpaky existují v případě užití biomasy jako renewable energy.

Všechno je věc ceny energie a paliv. PM znečištění v Turecku je vysoké. Mají tam i divoké ohně, neví se o efektu. Gruzie nemá jinou možnost, než spalovat dřevo.

Co si myslíme o zemědělském spalování? To není v ČR zvykem. Makedonie má problém požárů, několik lidí bylo dokonce zavřeno pro žhářství.

Bob Maynard: Uvnitř užívají ohně v GB jen homeless. Pár případů. Ale efekt  je silný. Aproximace k dalšímu spalování materiálů.

Vyvinout seriózní politiky s c/b/a,  standarty pro země s požáry a země ostatní. Je to možné, aby to byl regulovaný zdroj?

Světlana  Taro : dálkový přenos ze zemědělských ohňů je a až na Špicberky, do střední a východní Evropy z Ruska a Ukrajiny.V EU je za max. znečištění odpovědná doprava a ostatní mobilní zdroje a to víc než v  50%, technol.zdroje asi 30%, dřevo asi 25%.

Bob Maynard: Velké řešení malých problémů je nesmírně nutné. Modifikace může přinést dokonce 20% zlepšení.

Michal  Krzyzanowski  : Je to ekonomické téma. Závěry Raimova vystoupení se dají do hodnocení.

Aaron Cohen: Nutný je vyčerpávající  risk assessment a  také je nutno zjistit, zda wild - fire  generované částice jsou stejné, jako částice z domácího topení dřevem.

Bob Maynard: Je to drahé řešení. Hodnotit směs částic je složité. Navíc inventura není reprezentativní.

Raimo Salonen:  Závisí na tom, jak blízko zdroje je monitor PM. Rozdíly jsou i mezi osobní expozicí různých lidí. Mohou být veliké rozdíly mezi znečištěním území.

Michal  Krzyzanowski: Korekce emisí je potřebná a je přání znát znečištění. Téma  je stále vzrušující.  Různé zdroje. Pokud existují monitorovaná data o koncentracích, risk assessment je možný.

Leendert van Bree: Zdroje nejsou regulované. Risk assessment je nezbytný.

Bob Maynard: Dlouhodobý efekt je na úmrtnost. Intenzivní analýza z různých zemí a studií. Toxicita částic bude asi větší. Wood smoke ve městech? Pořád se mluví o příjmech do nemocnic, ale co nemoci dýchacích cest? Dieselové částice jsou hodnocené ve městech.

Aaron Cohen: Dýchací cesty jsou jasné. Ale také katarakty  - ta se také vyskytuje jako expozice kouři ze dřeva.

Michal  Krzyzanowski: Epizodické divoké ohně jsou jedna věc, dlouhodobé působení jiná. Důkazy máme jen o působení částic. Sumarizace  z Raimovo příspěvku:  Spalování dřeva uvnitř obydlí je zejména velkým problémem. Způsobuje opakované infekty  až COPD. Může být i plíseň součástí?  PAHs jsou evidentní. Je nutná risk analysis.

Aaron Cohen: Je to dobrá myšlenka a koeficienty, které se použijí?

Michal Krzyzanowski: Všechno se  musí vyhodnotit lépe už od emisní inventury, navíc jde o venkovskou populaci, pro kterou se ovzduší neměří, jde o 40% populace a tady je nutné určit paradigma expozičního scénáře pro hodnocení.

Leendert van Bree: Chybí hodně údajů k hodnocení.

Aaron Cohen: A stejně vyčerpávající RA včetně indoor expozice je nutné.

Hodnocení vlivů částic (nikdy nekončící hodnocení):

Základní materiál je zpracován Leendertem van Bree. Mělo by to být hodnocení vlivů na zdraví posledních 12 let.

Bob Maynard: Má sledování i kohorty?

Michal Krzyzanowski: Jsou zpracovány poslední tříleté průměry znečištění, CZ je druhá nejhorší za Bulharskem. Na mapě EEA je vidět, jak souvisí znečištění Ostravska se Slezskem.

Bob Maynard: Nesmí dojít k podhodnocení výsledků. Hodnocení by mělo být konservativní. Velká úroveň jistoty je  nutná. Ne deskripce nejistoty! CBA je důležitá pro různé strategie, např.současná strategie kvality ovzduší. Důležité je kalkulovat vliv na populaci. Hlavně na úmrtnost. Hodnocení úmrtnosti se posunulo, ví se, proč. Mělo by se to promítnout v Evropské studii.

Toxikologický přístup kritizován. Aproximace z krys na lidi. Jak má tedy vypadat risk managment? Moc dlouho se debatuje. Bob Maynard kritizuje maloškálové studie v malém prostoru – je jich šest. Je třeba k hodnocení pro velké území.

Je třeba zohlednit, jak se změnily důkazy. Co jsou primární zdroje důkazů a jak je používáme. PM 2.5  a souvislosti s efektem - úmrtností. Při hodnocení efektu je potřebné odlišit efekt SO2 od  vlivu PM. Je možné separovat SO4 ze směsi?  Některé sulfáty jsou často toxikologicky negativní, jak je odlišit coby efektivní součást? Rozpustné kovy a zároveň působení SO2 předpokládá lepší využití toxických kovů. Bylo provedeno sledování  úmrtnosti ve Folkelstone, které bylo spojeno s nejistotou. Malá nejistota ale patří ke statistice. A co plausibilita? Musíme být kritičtí k nejistotám. Závěr: Transferabilita výsledků z UK existuje. Důležitá je ještě lifetable analysis.  Významná je dlouhodobá expozice a úmrtnost jako důsledek. Nová studie je založena od roku 2003.

Aaron Cohen: Významné studie HEI se rozrůstají do větších studií. Ale závěry jsou jiné. První udělal Krewski  v rámci ACS.  Na druhé straně jde o úmrtnost ve velkých městech US. A co vyloučení vlivu počasí? To má větší variabilitu, než je variabilita znečištění. Závislosti je nutno sledovat  uvnitř skupiny.V NY se významné vyšetřování úmrtnosti dosud  nedělalo. Musíme být opatrní při použití koeficientů mezi městy kde je různé znečištění. To je nejvíce správný způsob. Další studie – Brunekneef a spol –  kohorta sledovaná v Holandsku. Je to zcela jiná studie, opět sleduje expozici ve městech. Oni našli o moc silnější vliv. Je extenze a do finální efektové škály. Air pollution a střední délka dožití (life-expectancy) v USA?  Během krátké doby redukce úmrtnosti a změny ve zdraví - byly způsobeny zejména demokratizací ve společnosti!!!  Nárůst life expectancy dokonce o  16%. Důležitá je velikost efektu na life - expectancy, neméně důležitá je life expectancy a způsob, jak ji  používat ke kvanifikaci vlivu znečištění na zdraví.  Je možné, že  ve studii to bylo podhodnoceno.

Bob Maynard: Každý, kdo radí těm, kteří o něčem rozhodují rozhodujícím, ovlivňuje politiku. K dispozici je přehršle koeficientů dose-response. Dublinská študie – byl vidět rychlý efekt po zlepšení kvality ovzduší na úmrtnost. Jsou významné časově sériové studie. Life expectancy nezohledňuje citlivost skupin.

Aaron Cohen: Velkoprostorová studie je velmi pohodlná, záleží jen na mechanismu hodnocení.

Leendert van Bree: Když se hodnotí extrémními výstupy, unikají efekty na daleko nižší úrovni. Počítali s 0,62 % koeficientem. V Evropě jde o  zkrácení life expectancy o 10 měsíců ve znečištění proti čistým oblastem.

Aaron Cohen: V ACS studii je sledováno 61 lokalit. V této studii lidé žili zdravěji a tak se mohou od ostatních studií lišit.

Norští vědci  počítali koeficient pro koncentrace. Zohledňovali i meteo situace, které mohly zapůsobit silněji, než ovzduší. Hodnocení pro ozón je problematičtější.

Michal Krzyzanowski:  Používala se průměrná koncentrace za sezónu.

Bob Maynard: Potřeba vyjasnění mechanismu dlouhodobého efektu včetně úmrtí na nádory.

Zeptala jsem se na kofounder, jímž může být lékařská péče, rychlá lékařská péče ovlivňující úmrtí na kardiovaskulární nemoci. Rozpaky.

Leendert van Bree: Částice a  směřování k jejich hodnocení – Epidemiologické studie vykazují silné spojení vlivu a  PM. Význam hodnocení je podporován EU, existují strategie, které je třeba hodnotit. Kvalita částic se za různých podmínek mění.  Aktuálně se viní z efektu uhlíkatý základ částice, který je u spalovací částice horší než u částice sekundárně vzniklé. Význam má i kovový základ a vůbec – primární aerosol, který vznikl při spalování. Řešení problematiky částic by mělo být zaměřeno na uhlíkaté součásti a vlastní spalování, které je generuje a současně na klimatické změny.

Uhlíkatý základ je totiž odpovědný za tvorbu radikálů, oxidativní stress a za zánětu podobné změny. Reaktivní částice odpovídají za zdravotní efekt. Také vznikají za předpokladů produkce CO2 a za ohřívání atmosféry.

Opatření by měla být zaměřená na uhlíkaté částice, které nejvíc ovlivňují zdraví. Pozitivní ovlivnění zdraví v důsledku environmentálního zónování je signifikantní. Pro zdraví je

efekt EURO IV a V je nejdůležitější.

Za největší ztrátu let dožití odpovídá PM2,5. Aerosol vzniklý spalováním způsobuje efekt, vyjádřený Gaussovou křivkou nízkou a rozpláclou. PM10 ale odpovídá křivka krátká a vysoká.

Je potřeba dovyhodnotit efekt částic na zdraví. Základem je  alternativní doprava/spalování , kde je koncentrace náležitých částic jako indikátor. Potom lze řešit základ pro opatření, je to

vstup do c/b/a. To, že částice vzniklé spalováním odpovídají za zdravotní vliv potřebuje ještě další výzkum.

Holandsko vyzývá TFH a požaduje:

• Vyhodnotit signifikantní součást PM frakce pro zdravotně cílenou air - pollution řídící strategii
• Zaměřit se na zdravotně signifikantně relevantní součásti částic
• Zajistit program a připravit agendu na uhlíkaté aerosoly,
• MŽP a další instituce v Holandsku to podpoří,
• Takto zároveň informuje zároveň EB CLRTAP

Michal Krzyzanowski: Udělá se malá pracovní skupina pro uvedený problém, musí jít o syntetické studie a je důležité najít jednotlivé stupně strategie a také pojmenovat indikátory. Komise to využije v roce 2012 pro stanovení limitních hodnot. Nechce se změnit monitoring a zavrhnout PM10.

Bob Maynard: Asi je nutné být aktivní. Jakýkoli efekt částic je důležitý. Strategie se udělala dostatečně široká na zohlednění všech částic. A to je problém.

H.G. Mucke: všechny studie jsou důležité. Důležité je vůbec začít, pobrat doporučení, musí být jasné, že to je ve vztahu ke zdraví. Dát doporučení a shromáždit  znalosti k počátku studie. A z toho derivovat politická opatření a poté revidovat a novelizovat AQD.

Michal Krzyzanowski: Nezadáváme  studie. Je důležité objasnit vlivy spalovacích procesů . Je nutné mít důkazy argumenty, že je nutno řešit právě tyto konstituanty částic. Vyčerpávající analýza je nutná. Je to sympatické cvičení.

Bob Maynard: US EPA už stanovila směr a v GB nejsou peníze.

Aaron Cohen: Může to být  velmi zajímavé, ale veškeré znečištění z dopravy není je ze spalování.

Leendert van Bree: Je potřebné  najít jiný indikátor pro dopravu, PM2, 5  není ten správný.

Steve Clarkson: To mi připomíná situaci, kdy se u nás stanovovaly limitní hodnoty. Bylo to zaměřené na  PM, O3. V  Kanadě to muselo být stanoveno velmi rychle a komplikace představovalo schvalování v politických kruzích. Velký problém byl s průmyslem. Slíbil informace od odborníků, kteří se o to zajímají.

Michal Krzyzanowski:  Lze doporučit toto téma pro výzkum.

 A mělo by se zejména pojímat ze zdravotního hlediska.

Indikátory dopravy a spalování a jich odlišení je důležitá aktivita. Měl by být specifický RA pro PM z dopravy – na základě  existující studií. Najdeme zjištění, že to znečištění je závažné. Najdeme i důležitost spalované biomasy ve vztahu k částicím  a mnoho dalšího.

Titus: Je nutné zdůraznit, že, že sekundární částice jsou méně toxické.

Michal krzyzanowski: Můžeme to zvedout a spalování prozkoumat.

Bob Maynard: c/b/a je důležitá – co říká měření o toxicitě-? Dá se obsah spalovacích částic měřit? Musí se provést výměna monitorů?  Ví VROM  kolik to bude stát?

Raimo Salonen: Je důležité regionálně hodnotit částice a hodnotit náležité politiky, zejména ty zlepšující.

Leendeert van Bree: Vítá všechny připomínky. Členové mohou napsat  zprávu.

Michal Krzyzanowski: Risk assessment, ostatní se mohu přidat. Vypadá to, že diskuse není až tak příznivá. Jaký se najde specifický efekt?

Představení smog alarmů v různých částech Evropy: Maďarsko je na tom stejně, jak ČR. Bývalé sovětské země jsou na tom ještě neskonale hůř, protože nejsou dosud regulovány EU.

Opatření k řešení znečištění jsou velmi drahá.

Raimo Salonen:  v Helsinkách jsou opatření třeba, aby byl odstraněny exceedances.:

• Monitoring
• Training et communications
• Research
• Abatement planing
• Planing of transport systems
• Land use and transport
• Public transport promote
• Mobility management
• Low-emission solution
• Studies of transport and mobility
• Attention to episodes.

Aaron Cohen: je nezbytné interview AQ managerů, proč se nedodržují limitní hodnoty!!!

H.Q. Mucke. Jsou různé důvody ke znečištění – industriální znečištění v Německu je také vysoké, ale situace se zlepšuje během 20 let. Úředníci plní požadavky. Určují zóny .

Makedonie:  Zavřeli cementárnu, chtěli ji opět otevřít, ale lidé byli proti, ikdyž je krize.

Michal Krzyzanowski: V Polsku a CZ došlo k velkému zlepšení kvality ovzduší. Přes to 4 miliony lidí v Polsku a CZ  jsou ohroženy znečištěním. Chce to mezinárodní spolupráci. . Margin of toletance byl negociovaný. V Itálii je to podobné a asi tam nikdo nezavře továrny. V Belgii mají také znečištění, ale zároveň  akční plány a další opatření.

Guidelines for monitoring of the effect of WHO byly přijaty. Impaktové studie. Předpokládá se informace o PM10, PM2,5, studiích vlivu na zdraví a biomonitorig.

Prezentace Christophera Declerque: Aphecom projekt pro lepší informaci pro rozhodování a pro informaci veřejnosti. Účast 25 zemí. Měli lokální dose-response vztahy. Je to stanovení vědecky podložené HIA pro znečištění ovzduší.

Diskuse:  Jak zacházeli s dopravou? Expozice - lidé spojeni se specifickým znečištěním. Zkoušeli používat místně zjištěné vztahy. Proč vždy nejde hodnotit přímo zdravotní dopad? Aphelcom je podobný ENHISu.

ECDC ve Švédsku dalo k dispozici možnosti hodnocení pro nepřenosné nemoci, ale není praktického k užití nic. Jsou jen vědecké projekty. Bylo by vhodné stanovit metodologii pro neinfekční choroby a jejich rutinní sledování, Surveillance  environmentálních chorob.

Bob Maynard: A co koeficienty? Které užít?

Aaron Cohen: Nutné je použít jakékoli, když je  nečištění vysoké!

Michal Krzyzanowski. Jsou metaanalýzy WHO.

Aaron Cohen: CDC US iniciovalo dlouhodobý projekt pro reinfekce na státní úrovni  a má web na webových stránkách. Je zde k dispozici info o kvalitě ovzduší. Sledují, jak je zdraví ovlivněno PM a PM2.5. Bude report o průřezové studii sledování akutních dopadů na zdraví. V Baltimore byl workshop o metodologiích pro sledování vlivu na veřejné zdraví. Tam proběhlo několik frakcí o metodikách.

• Státní data a jejich použití
• Použité dose-response z vědy
• Komunikace se stakeholdery

Hlavní závěr byl :

• Použít lokálních dose-response pro hodnocení vlivů na zdraví
• Užít lokální data a porovnat je s prevalencí
• Užití city-specifických hodnocení
• Zahrnout a převážit v místní epidemiologii

Nemají žádnou studii, která by se týkala NY - doporučeno udělat the New York City Community Air Survey (NYCCAS). NY má husou měřící síť. Je hustě osídlený.

Princip je udělat NY mapu a zároveň prostorové využití regresních modelů. NY má plán zlepšení kvality ovzduší. (Braun et al, 2006).  Bude to na úrovni státu, u municipality na dobrovolném přístupu. CDC dělá na státní úrovni. EPA dělá na úrovni států různá envi. media. Jest-li jsi schopný hodnotit efekt něčeho, potřebuješ charakterizovat AQ. Je to vítaný přístup -  acohen{zavináč}healtheffects{tečka}org

Michal Krzyzanowski: Individuální země které chtějí hodnotit vlivy, mají mandát pomoci vytvořit guidelines pro hodnocení vlivů. Hledají se health-related parametry z Evropy. Důležitá jsou data o QA, přístupná v okruhu zemí EEA.

Gotthengorg protocol – novela. 

Byl telefonicky kontaktován nepřítomný Tor Johanson z WGE. Bylo jednání. Vyjednávalo se znění jeho článků v  pracovní skupině WGSR. Je potřebné, aby byla příloha I byla  ověřena z hlediska vlivů na zdraví. Je možné připravit neformální dokument pro WGSR.

Titus – ambient air je moc důležitý, musí se odlišit od měření zdravotního efektu. Technické téma, data musí mít technické podmínky. Co víme o okolním vzduchu, Jak tu konvertovat data včas.

Připomínky:  Limitovat  zdroje pod 50 MW. Definovat instalace (integrace), nenahrazovat je emisními stropy. Je potřebné střední a malé zdroje regulovat. Mít možnost area specifické regulace.

Bob Maynard chce pro zdroj specifický koeficient. Maynard upozorňuje na studie o dětském zdraví z Kalifornie.

Titus: Cíl pro národní emise z velkých zdrojů a dopravy -  jak oslovíme problém abychom ošetřili oblasti s velkým znečištěním?

Michal Krzyzanowski: Zdravé prostředí, nejlepší konsensus je splnění AQG. Ale evidence based cíl může být i nižší.

Judit Varga  říká, že to je možné až za dlouho.

Bob Maynard: Nutná c/b/a. Medici to přece musí umět vysvětlit.

Já se ptám, proč je rok cílem 2050  a kdo je cílová skupina, zda investoři nebo obyvatelé tj. stárnoucí populace  - děti narozené v 70. letech.

Michal Krzyzanowski: Ale to nikdo neví. AQG se nerovnají limitním hodnotám pro EU, bude a je diskuse o tom. Měli bychom prosadit PM. Life expectancy je cílový indikátor.

Bob Maynard: Jest-li se cíle AQG docílí 2020 bude to velmi úspěšné, co se bude hodnotit potom? Prodloužení prodloužené life expectancy? Jaké budou technické možnosti?

Titus:  Analysa byla provedena a zlepšovací opatření by měla být cílena na zdraví.

AQG se mohou změnit

Cíle by měly být vymezeny: current quality guidelines

Raimo Salonen: Jaké AQG?

Michal Krzyzanowski: Formát bude upřesněn.

Raimo Salonen: Emisníci mají různé cíle. Je potřebné vědět, jest-li to půjde

Steve Clarkson: Je potřebné splnit AQG pro NO2. Evropa na tom může být jinak.

Judit Varga: Jaký bude efekt tabulky, proč uvežujeme rok 2050? Můžeme udělat c/b/a pro rok 2050?

Bob Maynard: Jde to, ale kdo zařídí splnění  možného cíle?

Jak se postavit k analýze uhlíkatého obsahu částic využitelných k tvorbě programů zlepšení kvality ovzduší navržených Holandskem ?

Bob Maynard: Jaký bude limit?

Aaron Cohen: Chce to malou pracovní skupinu. Měl by být hodnocen air pollution impact uhlíkatých látek.

Bob Maynard: Měl by se demonstrovat efekt.

Michal Krzyzanowski: Měl by to být projekt. Svýcarsko už má data.

Peter Stoehl: Sledovali pouze příznaky porušení zdraví.

Bob Maynard: Dá se říci: snad to má vliv. Měli bychom se zaměřit na zdroje, když budeme znát složení částic.

Steve Clarkson: Nemyslí si, že je to zdravotně relevantní.

Titus:  Spalovací specifická část – to je o zdrojích.

Michal Krzyzanowski: Jádro  názoru TFH  - nechá se to na příští rok. A souhlasíme že je nutné znát víc i o dalších komponentách PM!

Michal Krzyzanowski: Opakování systematic review of health effects bude iniciováno ale politicky relevantní otázky budou muset být vymezeny před tím. WHO bude v rámci zpracování účastno. Signifikantní studie s výsledky budou k dispozici  v polovině roku 2012.