13. skládkový workshop Žitava - Liberec 2017

Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty – 13. skládkový workshop Žitava – Liberec 2017

Účastníci:Ing. Danuše Hráská, Martina Němcová, Ing. Veronika Zemánková, Ing. Michal Pasulka

Místo: Historický jednací sál radnice města Žitava, Markt 1, Zittau, SRN

 

Datum: 9. 11. – 10. 11. 2017 

 

Pořadatel:

Vysoká škola v Žitavě a ve Zhořelci a Technická univerzita v Liberci

Popis pracovního jednání:

Program dvoudenní zahraniční pracovní cesty byl rozdělen do 6-ti bloků, každý blok obsahoval 3 – 4 přednášky.

Blok 1  Budoucnost skládek

Přednášející:

U. Bartholomäus (HSZG) – Budoucí vymezení problémů pro skládky a látky s charakterem odpadu. Jsou ještě témata pro „Skládkový workshop“?

V přednášce sdělil p. Bartholomäus, že boom rozvoje skládek v Německu již skončil, a že kontrola úspěšnosti objektů, projektovaných před zhruba 20-ti lety, na odborných akcích chybí. Dále bylo upozorněno na skutečnost, že na skládkách se vyskytují různé látky, mající charakter odpadu, jejichž likvidace je neekonomická a nespolehlivá. Ani vlivy této likvidace na životní prostředí nejsou bezpečné. Jedná se např. o vytěžené sedimenty nebo kaly, obsahující kovy. Skládky současně slouží jako místa pro odstraňování škodlivin z látkových cyklů. Příspěvek měl ve svém souhrnu sloužit jako podnět pro budoucí workshopy o skládkování.

 

Přednášející:

V.Pilnáček (MŽP) – Budoucnost skládkování v oběhovém hospodářství

V této přednášce se hovořilo, mimo jiné, o tzv. balíčku k oběhovému hospodářství, který předložila Evropská komise na konci roku 2015. Balíček má legislativní a nelegislativní část. Legislativní návrhy mění 6 různých směrnic pro odpadový a obalový sektor – směrnici o odpadech, směrnici o skládkách odpadů, směrnici o obalech a směrnice k výrobkům s ukončenou životností. Nelegislativní část vymezuje oblasti související s oběhovým hospodářstvím (výroba, design, spotřeba, kritické suroviny, inovace, trh s druhotnými surovinami ad.) a důležitá opatření k jeho podpoře. Dále hovořil p. Pilnáček o tlaku na zvyšování recyklace a s tím související omezování sládkování odpadů (zejména komunálních). Návrh EK stanovuje, že by v roce 2030 bylo být skládkováno 10 % z produkce komunálních odpadů (ČR v roce 2015 skládkovalo 47 % KO). Skládkování v současné době není slučitelné s oběhovým hospodářstvím. Opatření MŽP pro odklon odpadů ze skládek – zákaz skládkování recyklovaných a využitelných odpadů od roku 2024, nastavení množství odpadů pro účely TZS na 20 % hmotnostních, povinnost odděleného shromažďování BRO a kovů v obcích, závazné cíle pro recyklaci KO v rámci POH ČR 2014 – 2024 a krajských plánů OH. Další nezbytná opatření jsou obsažena v návrhu nového zákona o odpadech.

 

 

 

Přednášející:

U. Stock (Zemský úřad pro ŽP země Braniborsko) – Projekt COCOON, podpořený z programu INTERREG

V rámci evropského programu INTERREG COCOON se sešli odborníci z oblasti skládkování ze 6-ti členských zemí EU. V rámci tohoto programu si partneři vyměňují zkušenosti ohledně efektivního využití evropských dotačních prostředků v oblasti skládkování, o pokrokových konstrukcích skládek a možnostech využití povrchů skládek. Podle odhadů Evropské komise existuje v Evropě cca 500 tis. skládek odpadů, provoz většiny z nich je ukončen, požadavkům evropské směrnice o skládkách odpovídá pouze malá část z nich. Především v hustě osídlených oblastech Evropy tyto skládky představují významný potenciál ploch i surovin.

 

Blok 2  Nakládání se skládkami a výsypkami

Přednášející:

T. Egloffstein (ICP Ingenieurgesellschaft Prof. Czurda und Partner mbH Karlsruhe) – Nové lokality pro skládky? Na co je potřeba při vyhledávání lokalit dbát?

Převládajícím cílem v Německu bylo, nejpozději do roku 2020 rozvinout technologie zpracování odpadů do té míry, aby veškerý KO v Německu mohl být úplně a ekologicky zhodnocován, a v důsledku toho by v Německu nebyly další skládky zapotřebí.  Prosadil se však názor, že perfektní oběhové hospodářství existovat nebude, ale že je nutno z tohoto cyklu vyloučit odpady a škodliviny, které již není možno dále zhodnocovat. V současné době (v některých částech SRN) opět vyvstává potřeba prostoru pro nové skládkování. V případě, kdy již není možno rozšířit stávající skládku je nutné jako první krok provést výběr vhodné lokality – místa, které nejlépe vyhoví nejrůznějším požadavkům, a další podmínkou je, aby zásah do životního prostředí byl podle možností co nejnižší (zachování stávající flóry a fauny, vody a stávající přirozený ráz krajiny).

 

Přednášející:

P. Nagels (OVAM Flámský úřad  OH v Mechelenu, Belgie) – Strategie odtěžování skládek ve Flandrech

Příspěvek zahrnoval mimo jiné krátké představení Flámského úřadu pro OH, krátký přehled legislativy, strategii odtěžování starých skládek, recyklaci ploch díky odtěžování skládek aj.). Přednášející hovořil o tom, že se ve Flandrech, tvořících federální součást Belgie, intenzivně uvažuje o odtěžování skládek (tzv. starých zátěží či skládek bez povolení a zajištění). Důvodem je klesající počet pozemků a ploch, které jsou k dispozici. Při odtěžování skládek tedy jde mnohem více o recyklaci plochy, nežli o získávání surovin.

 

Přednášející:

M. Hrabčák (GEOSOFTING spol. s.r.o., Prešov) – Fugitivní emise ze skládek a jejich kvantifikace

Přednáška se týkala plynných emisí do ovzduší, tj. že nezachycený skládkový plyn (LFG) představuje zřejmě největší podíl z negativních dopadů skládkování neupravených komunálních odpadů na životní prostřední. Jedná se především o metan, ale i o oxid dusíku, sirovodík a prchavé nemetanové organické sloučeniny. Příspěvek přiblížil způsoby výpočtu produkce LFG podle různých modelů, jako i některé metody určování fugitivních emisí ze skládek.

 

Blok 3  Měřící a procesní technika

Přednášející:

M. Winterstein (Wessling GmbH, Niederlassung Landsberg bei Halle/Salle), A. Hartmann (Umwelt-Geräte-Technik GmbH, Münchenberg), K. Vondráková (VŠCHT Praha)

Tento blok byl zaměřen na nejistotu měření a limitní hodnoty – v Německu byla Německým ústavem pro normování vypracována koncepce prověřování limitních hodnot, kterou lze jednoduše aplikovat. Tato jednoduchá úprava, spočívající na statistice, zvyšuje chápání při řešení nejistoty měření, zvyšuje právní jistotu a akceptaci mezi sledovanými a sledujícími. Druhá přednáška, týkající se využití ekologických technik pro monitoring skládek, hovořila o povinnosti provádět až do konce fáze následné péče měření a kontroly a získaná data vyhodnocovat (záznam množství a kvality průsaku v odvodňovací vrstvě, povrchově odtékající vody a meteorologické parametry). Byly uvedeny příklady využití půdně-hydrologické měřící techniky pro monitoring transportních procesů v zakrývací vrstvě za účelem vyhodnocení vhodnosti různých materiálů pro zakrývání povrchu nebo pro vyhodnocení vlivů využití dané plochy na zakrývací vrstvu. Blok uzavřela třetí přednáška o následné péči skládky – biofiltry v plynovém hospodářství skládek. Konkrétně se o využití a odstranění skládkového plynu, který je nezbytnou součástí každé skládky, jak aktivní, tak již uzavřené. Během aktivního navážení odpadu je vhodné využití skládkového plynu (LFG) přes kogenerační jednotku, avšak v době následné péče parametry skládkového plynu klesají a využití není možné. ČSN nabízí dvě možnosti na odstranění skládkového plynu, a to fléru nebo biooxidační filtr. V průběhu přednášky bylo ukázáno srovnání biofiltrů v různých zemích, neboť pro biofiltry neexistuje jednotná dokumentace.

 

Blok 4  Následné využití někdejších dobývacích prostor

Přednášející:

T. Budín (Palivový kombinát PKU Ústí, s.p.), J. Šembera (TUL), T. Grag (TU báňská akademie ve Freibergu)

Čtvrtý blok se týkal využití důlních vod ze zatopených dolů a využití informačních systému při následném urbanistickém využití ploch hnědouhelných lomů. V prezentaci byly zmíněny, mimo jiné, základní antropogenní činnosti, které probíhaly a v současné době probíhají v Mostecké pánvi. Jedná se o již ukončenou hlubinnou těžbu hnědého uhlí a současnou povrchovou těžbu. S výhledem na postupné ukončování těžby hnědého uhlí vyvstala otázka dalšího vývoje nastoupání hladin důlních vod spojených s útlumem jejich čerpání. Tato problematika je popsána v odborné studii Projekt VODAMIN – Problematika důlních vod v SHP. Zadavatelem byl Ústecký kraj, který byl partnerem Projektu VODAMIN – Program Cíl 3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007 – 2013 mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko. V prezentaci byl představen Projekt VODAMIN II, který je pokračováním projektu a realizace dalších monitorovacích vrtů v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi ČR a Svobodným státem Sasko 2014 – 2020. Jedná se o realizaci 20 nových monitorovacích vrtů, které jsou situovány do významných nebo možných problematických oblastí.  Další příspěvek se týkal zatopených důlních objektů. Tyto zatopené objekty mohou představovat díky velkým, uměle vytvořených plochám mezi kavernami, šachtami a systémem štol, přenášejícím teplo s vysokou propustností, velký tepelný potenciál, který je možno využít nejrůznějším způsobem, např. pro vytápění a chlazení budov či klimatizaci pomocí důlních větrů.

 

Blok 5  Modelování vodního režimu

Přednášející:

P. Oettel (HSZG), S. Meissner (Saxonia GmbH Freiberg), V. Dunger (TU BAF), B. Krijt (Karlova univerzita Praha)

Pátý blok se věnoval převážně modelování vodního režimu, konkrétně průzkumu a modelování vodního režimu v Mužákovském horském parku, modelování míry infiltrace za recentních a budoucích klimatických podmínek pro zastavěné území, užití numerického modelování při posuzování kapilární bariéry a rekultivační cíl – přirozený les na příkladu skládky Grüne Fichte (hydrologický experiment).

 

Blok 6  Materiálové toky v oblasti odpadů

Přednášející:

P. Schneider, A. Meyer (Vysoká škola Magdeburg-Stendal), P. Clemenz (HSZG)

Poslední blok se týkal Managementu minerálních látkových toků a sekundárních stavebních hmot v Německu. Pojem management látkových toků popisuje hloubkovou analýzu a cílenou optimalizaci materiálových a energetických toků, vznikajících při výrobě produktů a služeb, např. pomocí nástrojů a ekologické bilance, anebo analýzy látkových toků. Dalším tématem byla Role neformálního (neoficiálního) sektoru v odpadovém hospodářství (v souvislosti se sběrem a obchodováním s recyklovatelnými odpady) se zaměřením na rozvojové země. K tomu, aby bylo možné získat informace o neformálních sběračích odpadů, byly za pomoci dotazníků a rozhovorů shromažďovány informace v následujících zemích: Německo, Jordánsko, Mexiko, Nepál, Rakousko, Jižní Afrika, Česká republika, Turecko a Vietnam. Posledním přednáška se týkala vodního režimu a prokořenění svažitých zemních staveb.

 

 

 

 

 

V Liberci dne 13. 11. 2017

Zapsala : Martina Němcová

 

 

Podpisy účastníků :

Zveřejněno: 16.11.2017 –Lenka Němcová ; Přečteno 17 x
Vytisknout