PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Když v loňském roce zasáhly Indii ničivé povodně, pocházela více než polovina obětí z nejnižší kasty nedotknutelných neboli Dalitů. Obrovské sucho v Keni zasáhlo nejvíce nejchudší pastevce na severu země; Samiové - obyvatelé arktické části Norska - zase trpí tím, že stáda jejich sobů nemají co žrát, protože teplé deště ničí jejich původní pastviny. Klimatické změny na celém světě nejvíce zasahují nejchudší obyvatele a lidi na okraji společnosti, píše deník The Independent.
Na celém světě začínají být patrná nebezpečí, která s sebou změny klimatu přinášejí. A jejich nejčastějšími oběťmi jsou lidé, kteří mají nejmenší možnost se bránit - etnické nebo náboženské menšiny a původní obyvatelé. Menšiny v Latinské Americe, Evropě i Asii jsou první na řadě při dopadech ekologické katastrofy způsobené člověkem a v mnoha případech jsou těmi posledními, komu se dostane pomoci, cituje Independent závěry studie nevládní organizace Minority Rights Group.
Skleníkové plyny produkované průmyslovými státy mění klima a to má zdrcující dopad na chudé národy planety. OSN sice v současnosti hledá mechanismus, v rámci kterého by bohaté státy měly chudým zemím přispívat na "klimatickou ochranu", ta se však podle Minority Rights Group zřejmě stejně nedostane k lidem, kteří žijí na okraji společnosti.
Podle studie je osud menšin ohrožen, dokud nebudou v centru zájmu velkých politických hráčů. "Klimatické změny jsou jedním z hlavních témat současné mezinárodní politiky, ale na všech úrovních, ať jde o mezivládní dohody, národní nebo místní problémy, bývá přehlíženo to, co trápí menšiny," řekla Independentu Ishbel Mathesonová, jedna z autorek studie "State of the World's Minorities 2008".
Podle nevládní organizace je situace o to horší, že v případě nějaké přírodní katastrofy se s menšinami obvykle nezachází stejně jako s ostatními občany. Při povodních v indickém státě Bihár se k Dalitům dostala pomoc až mnohem později než k ostatním, nedotknutelní se tak stali objektem "křiklavé diskriminace", cituje Independent studii.
Klimatické změny také zasahují do běhu tradičních kultur a zemědělství. "Podle znamení v přírodě stařešinové vždy určovali, kdy zasít nebo kdy začíná lovecké sezóna. Ale kvůli klimatickým změnám to již není možné," řekl Independentu David Pulkol, mluvčí domorodých obyvatel z oblasti Karamajong v Ugandě.
Ale ani snaha řešit problémy s měnícím se podnebím nemusí být bez dopadu na nejchudší obyvatele planety. Současný hlad po biopalivech dělá z Latinské Ameriky světovou jedničku ve výrobě etanolu. Jenže zakládání nových plantáží pro cukrovou třtinu s sebou přineslo také ničení půdy a útoky na původní obyvatele v Kolumbii, Brazílii a Argentině.
Podle článku Daniela Howdena v deníku The Independent
