Principy předsednictví
· Funkce předsednictví má slabé vymezení svých principů v evropském právu, v primárním právu je zakotven jen rotační princip
· Rotační rovnost – předsednictví – výraz rovnosti členských zemí, rotační princip, který zaručoval střídání úřadu, byl zakotven v základních smlouvách a zůstal v platnosti až do tzv. severního rozšíření v roce 1995
- nový systém – stanovil harmonogram předsednictví až do roku 2003
- zásady - adaptace nových členských států
- střídání menších a větších zemí
- alternace nových a dlouholetých členů EU
- prostřídání nových neutrálních členů
· současný řád předsednictví byl schválen v lednu 2007 – platný až do 2020
· Princip nestrannosti – není zakotven v žádném smluvním textu, nicméně se od předsedající země očekává, že bude úřad vykonávat v zájmu Unie
Historický vývoj předsednictví
· 1957 – čl. 146 Smlouvy o EHS - předsednictví je definováno jako instituce, která je založena na rotačním střídání všech členských zemí v čele Společenství, a to vždy po 6 měsících
· 60. a 70. léta – vzestup významu předsednictví v rámci rozhodovacích mechanismů Společenství – důvody – proces rozšiřování, vznik Evropské politické spolupráce, vytvoření Evropské rady, rozvoj zahraniční agendy ES
- Evoluce funkce předsednictví
– organizační funkce – historicky nejstarší
– funkce mluvčího – 1974 – fce. Mluvčího vůči nečlenským státům
– funkce iniciátora – 1974 – mítinky šéfů vlád a hlav států dostaly pevný rámec a byly zařazeny do funkčního schématu ES
– reprezentační funkce – malé členské státy potřebují podporu větších – 1981 – přijaty stavební kameny tzv. „Londýnské zprávy“ jejím produktem byla tzv. „Trojka“ – tříčlenný tým složený ze zástupců předešlého, současného a nastupujícího předsednictví
– funkce vyjednavače – vytvořit obecně přijatelný kompromis
· 80. léta – 1983 – Slavnostní deklarace o Evropské unii – každá země má mít svůj program a následně zhodnotit dosažené cíle
· 90. léta a počátek 21. století – 2007 – Lisabonská smlouva – musí být ještě ratifikována
· předsednictví představuje jeden z nejméně ukotvených institutů EU
Funkce předsednictví
· reprezentant Rady EU
· administrace a řízení práce Rady EU
· vyjednavač
· vytyčení politických priorit
· „propagování národních zájmů předsedající země“
Předsednictví jako reprezentant
· funkce reprezentanta je pro mnohé státy v průběhu předsednictví nejnáročnějším úkolem
· předsednictví jako reprezentant EU vůči „třetímu světu“
- ovlivněno třemi skupinami proměnných – strukturální aspekty – př. velikost státu, vztahy k dalším důležitým aktérům, které ovlivňují zahraniční politiku, forma přístupu, kterou daný předsedající zvolí
- hlavním úkolem je zastupovat EU v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, je zodpovědné za provádění rozhodnutí přijatých v rámci SZBP, zastupuje Unii v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích
- od předsednictví se vyžaduje – sjednocování postojů členských zemí EU, plnění funkce zahraničněpolitického mluvčího, zajišťování spolupráce Rady s Vysokým zmocněncem pro SZPB, spolupráce Rady s EP na poli zahraniční politiky
- Institut označovaný jako tzv. „troïka“- je tvořena – ministrem zahraničních věcí předsednické země, vysokým zmocněncem pro SZBP, členem Evropské komise odpovědným za vnější vztahy, může být doplněna zástupcem následujícího předsednictví
· Předsednictví jako reprezentant Rady EU vůči dalším unijním institucím
- předsednictví reprezentuje Radu především v poměru ke Komisi a Evropskému parlamentu
- dvouúrovňový vzájemně propojený vyjednávací proces – první úroveň se odehrává na základě mezivladního přístupu mezi zástupci členských zemí v Radě, druhá na základě vyjednávání mezi unijními institucemi
Předsednictví jako administrátor a manažer práce rady EU
· předsedající stát řídí práci celé Rady ve všech jejích podobách včetně soustavy výborů
· náplň funkce – připravuje program jednání, předchystává nezbytné podklady, podílí se na určování harmonogramu, řídí jednání
Předsednictví jako mediátor
· cílem funkce je přispět v rámci Rady EU ke sjednocení a sladění mnohdy odlišných postojů členských států EU
· předpokládá se zaujmutí neutrální pozice – popisovaná jako „honest broker“ – čestný vyjednavač
· náročnost mediační role se ještě zvýraznila - důvody – zvýšení počtu členských států a tím i počtu třecích ploch, „návrat“ rady EU k rozhodování kvalifikovanou většinou, nárůst projednávané agendy
· typy vyjednávacích nástrojů
- určování míry formálnosti zasedání
- přerušování jednání
- individuální rozhovory se zástupci členských států
- časový nátlak
- kompromis
Předsednictví jako autor politických priorit
· nejmladší funkce
· v poslední době získaly priority vytyčené předsedající zemí na významu a staly se jedním z řídících prvků unijního směřování
· možnosti a omezení volby politických priorit – při vytváření programových priorit je předsednictví omezeno faktem, že část své agendy dědí po předchůdcích, velký díl agendy EU je navíc určen opatřeními a strategiemi EK, které jsou většinou víceleté, na druhou stranu můžou předsedající země iniciovat nová témata
· program předsednictví by neměl být příliš obsáhly – je vhodné vybrat jedno téma předsednictví či několik priorit
Předsednictví jako obhájce národních zájmů
· příležitost jak prezentovat vlastní zem
· mezi nejviditelnější formy zviditelnění se řadí pořádání výstav, vzdělávacích projektů či seminářů
· dobrá a špatná předsednictví
- dobrá předsednictví – jsou vstřícná k potřebám a požadavkům EU, snaží se konsensuální styky
- špatná předsednictví – předsedající stát arogantním a necitlivým vůdcem, jež nerespektuje potřeby EU
Předsednictví „nových“ malých a středních zemí
· konfrontace funkcí a očekávání – plánované vytvoření metody „trojky“ mělo příčinu mimo jiné ve východním rozšíření, navíc se rozšířila o skupinu malých či středně velkých zemí
· specifika funkce vnějšího reprezentanta – u nových členů lze očekávat pasivní úlohu
· specifika funkce vnitřního reprezentanta – většina nových předsednictví zvolí styl „mluvčího rady“ a nebude se pokoušet využít pozice k prosazení národních zájmů
· specifika funkce vyjednavače – nové předsednické země by měly zaujímat nestranný a nezaujatý přístup
· specifika funkce určovatele priorit – nová témata zřejmě vkládána nebudou a velká témata překračující předsednictví budou státy spíše administrovat než řídit
· specifika funkce prosazování národních zájmů – nová předsednictví se zaměří na dokonalé naplnění administrativních aspektů a nekonfliktní dojem
Modely organizace předsednictví
· představuje zásadní diplomatický a zahraničně politický úkol
· neexistuje žádný univerzálně platný model výkonu předsednictví
· modely organizace předsednictví
- centralizovaný model – schvalování všech instrukcí v ústředí, problém – vytvoření komplikované meziresortní procedury
- decentralizovaný model – přínosem je rychlost rozhodovacího procesu a rozložení zátěže výkonu předsednictví na všechny aktéry, naopak záporem je nižší míra kontroly vedení předsednictví
- kombinovaný model – základem jsou dvě linie přípravy a výkonu předsednictví, jimiž jsou obsahový koordinační tým a organizační koordinační tým
